babsi66 komentáře u knih

Backman stále drží laťku na stejně vysoké úrovni jako u Oveho a Babičky. Baví mě, jak dokáže, aby si čtenář zamiloval postavu, o níž byste na první dobrou řekli, že jí rozhodně nebudete fandit při plnění jejích tužeb ani vám jí nebude líto, když se jí začnou bortit sny. Ale přesně taková je Britt-Marie. Nejdřív byste ji nejraději někam zavřeli a utekli co nejdále od ní, ale nakonec zjistíte, že se opouští ne zcela snadno.

A to se dá ostatně říct i celém příběhu. bylo mi líto, když skončil. Krásně citlivě napsané, přesně s tou správnou dávkou sentimentu, ironie, nadsázky a životních pravd. To vše smícháno v mixu, který rozhodně nepůsobí vtíravě.

12 19.09.2017

Tedy, ne že by tam nebyly poznámky, u nichž bych se nerozesmála, ale měla jsem pocit, že se autor trochu opakuje. Samozřejmě se dá čekat, že s ohledem na jasně dané postavy a jejich charaktery se žádné velké překvápko konat nebude (také, že se nekonalo), ale co je vtipné jednou, již není vtipné podruhé.

Pokud čekáte Poslední aristokratku v bledě modrém, knížka vás nejspíš nezklame, pokud čekáte jakýkoli posun v charakteru postav, nové a nečekané situace, tak čekáte marně.

3 18.09.2017

Je to čtivé, je to pravdivé a něco to ve vás zanechá.

Strašně se mi líbí, jak kniha nehodnotí. Nevyzdvihuje statečnost autorovy maminky při její cestě do Paříže, nehaní otce, když nevystoupil ze strany po svém odchodu do důchodu. Jednoduše nechává situace a jednání osob, aby mluvily samy za sebe.

Stejně tak oceňuji, že autor klidně napíše, že nezná veškeré podrobnosti chování svých rodičů místo toho, aby si domýšlel čtenářsky atraktivní detaily.

9 18.09.2017

I když už dávno nejsem dítě, komiks se mě bavil, i když by mu dle mého názoru slušela trochu strašidelnější a ne tolik popisná kresba. Děj byl zajímavý, určitě si přečtu i knížku.

1 18.09.2017

Když od toho nic nečekáte, budete nejspíš mile překvapeni. Zápletka je zajímavá, hrdinové se dostávají do nečekaných situací a občas je to i celkem vtipné. Přes co jsem se bohužel nedokázala přenést, byla stylistika. Nemohla jsem se zbavit dojmu, že mi to úrovní připomíná zdařilou slohovku studenta gymnázia, než jakýkoli literární počin.

2 16.06.2017

Hezky napsaný historický román (nebo spíše pohádka), ale neseděla mi černobílost hlavních postav. Mikaela jsem si neoblíbila vůbec, celou knížku mě hrozně štval - nejprve s tím, jaký to byl uplakánek a potom svou trapně naivní touhou po dobru a spravedlnosti. No a sladkobolný konec to moc nevylepšil.

1 23.05.2017

Kdyby se nejednalo o pokračování superúspěšného Než jsem tě poznala, kniha by se nijak výrazně neodlišovala od jí podobných v rámci žánru. Na druhou stranu se to čte samo a zdaleka to není tak ufňukané, jak jsem se obávala. Takže jako oddechovka ideální, ale asi těžko si o knize budete po dočtení pamatovat více než jen to, že je to pokračování prvního dílu.

1 20.04.2017

Upřímně, co se děje týče, není to žádný zázrak plný překvapení a nečekaných zvratů. Fantasy prvky autor používá také, jak se mu to zrovna hodí, a podezírám ho, že tak činí bez nějaké hlubší znalosti, ale budiž. Nicméně postava svérázného Jackabyho, jemuž zdatně sekunduje Abigail, tyto nedostatky úspěšně kompenzuje. Navíc celý příběh tak nějak utíká sám od sebe, a i když se dá uhádnout, kdo je hlavní padouch, stejně vás to neodradí a místo abyste knihu odložili, naopak čtete a čtete, až jste na konci a máte pocit, že jste se docela dobře bavili.

3 20.04.2017

Mám pocit, že s přibývajícími příběhy s dvojicí Rhyme&Sachsová Deaver trochu ztrácí dech.

Základní zápletka je sice napínavá, ale poněkud ji rozmělňují vedlejší linie vztahu Amélie a Nicka, Ronovy snahy vrátit Rhyma zpět ke kriminálce a (ne)postižené Julie. Bohatě by stačil jeden vedlejší motiv.

Nevím, jestli bylo cílem udělat knížku ještě napínavější nebo jen dokázat, že autor umí stále přicházet s novými nápady, ale v tomto případě se to minulo účinkem. Zkrátka méně je někdy více zde platí dvojnásob.

1 20.04.2017

Ve srovnání s předchozími romány má Zamilovaná hypnotizérka poněkud plošší děj a překvapivých zvratů se senzacechtivý čtenář moc nedočká. Na druhou stranu do popředí mohly vystoupit myšlenkové pochody hlavních protagonistů, což je vzhledem k tématu jen ku prospěchu věci.

U Liane Moriarty mě baví, že píše o myšlenkách postav, které tu a tam má občas každý, a to bez ohledu na to, jak moc jsou vhodné či přijatelné. A i díky tomu se postavy nejeví černobíle, ale mají okamžiky, kdy byste jim nejraději vlepili facku nebo je naopak politovali. A možná i díky tomu ve mne hlodal v průběhu čtení červík pochybností, jestli ten fajnovej Patrick náhodou není skrytým masovým vrahem a jeho bejvalka se necítí ublíženě po právu :)

4 06.03.2017

Další variace na téma "láska přes internet". Postupné odkrývání toho, co skutečně spojuje "velkou a ošklivou" Adeline a stárnoucího osamělého spisovatele, je zajímavým oživením jinak ne zrovna originální základní zápletky. Jako plus pak hodnotím zahrnutí korespondence Pierre-Marie i s jinými osobami než jen s Adeline. Bohužel ani jedno nestačilo k vytržení knížky z hodnocení "průměrné." Kniha sice neurazí, ale také nenadchne.

28.02.2017

Příběh o lidech, kterým byly rozdány špatné karty a kteří musí činit rozhodnutí, která mají fatální následky. Několikrát jsem si během četby po myslela, jaké mám štěstí, že nemusím řešit nic podobného.

3 22.02.2017

Na to, že je to psané pozpátku, se autorovi povedlo vymyslet relativně zajímavou zápletku a...ehm..."závěrečné rozuzlení". Na druhou stranu, zase taková hitparáda to také nebyla a ve srovnání s jinými Deaverovými detektivkami je to spíš slabší průměr. Díky způsobu vyprávění totiž dostalo na frak prokreslení charakterů hlavních postav a očesány byly i popisné detaily podrobností, které jinak čtenáře vztahují do děje. Jako experiment ale dobrý.

03.02.2017

Tenhle komiks vás pohltí. Nejen silným příběhem, ale i propracovaností ilustrací, kdy žádný detail není v obrázku jen tak na okrasu, ale má nějaký význam. Jasný důkaz toho, že komiks má své místo i mezi "lepší" literaturou. Rozsah znalostí, které kvůli jeho vytvoření musel autor načerpat, si nezadá s tím, co jiní autoři musí nastudovat kvůli klasické beletrii.

1 31.01.2017

Povídka je tak minimalistická, až působí jako pouhý náčrt, který autor z neznámého důvodu dále nerozpracoval. Jako literární experiment, proč ne. Nicméně z mého pohledu coby čtenáře v tomto případě platí, že jednou je až dost.

1 30.01.2017

Jsem z toho rozčarovaná...na ne zcela normální postavy, kterým se dějí divné věci a jejichž sexuální život boří všemožná tabu jsem u Irvinga zvyklá. Bez nich by Irving nebyl Irvingem. Jenže stejně také jsem zvyklá, že jeho knihy mají pointu a všechno do sebe nakonec zapadá.

Nevím, zda se jedná o důsledek mé nepozornosti při čtení nebo nedostatek schopnosti vidět souvislosti v některých událostech, ale na můj vkus tam bylo několik hluchých míst, jejichž význam pro příběh mi zůstal utajen. Kdyby byl příběh kratší, asi bych se přes to přenesla s tím, že holt si autor trochu zaexperimentoval. Takhle jsem marně čekala na ono pověstné cinknutí, kdy vše do sebe zapadne a já si budu moci říct, že všechny ty úlety měly nějaký význam. No, bohužel neměly.

4 30.01.2017

Nevím, co si o knize mám myslet. Byla o spoustě různých věcí - o manželství, o víře, o nové planetě, o nadcházejícím konci Země, a zároveň o ničem. Akceptuji, že možná bylo záměrem autora nabídnout škálu různých témat k zamyšlení. Přes co se ale jen těžko přenáším, je že ač je v knize nadneseno spousta témat, žádné z nich není více rozpracované a dokončené. Jediné, co někam spěje, je vztah Petera a Beatrice, jehož vývoj je sice zajímavý, ale stejně tak by mě zajímalo, co se tedy skutečně dělo se Zemí, proč přesně byla osídlena nová planeta, jakou přesně roli v tom všem hrál USIC a mohla bych pokračovat.

Jazyk je skvělý, jednotlivé nápady také, Faber zkrátka umí čtenáře zaujmout. Ale za mě je to bohužel trochu nedotažené.

5 10.01.2017

Celou knížku jsem přemýšlela, jestli by mi to ve zdramatizované podobě připadalo jako trhák nebo propadák. V ději je několik dobrých nápadů, trochu více prvoplánových citových ždímaček a všudypřítomná atmosféra "co bychom tam ještě nacpali, aby to diváky bavilo a bylo to jiné než předešlé díly s Harrym". Samo o sobě by to asi nebylo vůbec špatné, ale jako dodatek po sedmi dílech mě to nepřesvědčilo.

2 02.01.2017

Tak co si budem vykládat, výkvět hlubokých myšlenek to zrovna není a doufám, že to tak ani nebylo míněno (protože pokud ano, tak to nevyšlo ani omylem). Jenže je fajn občas si vyplnit hlavu sledem myšlenek, nápadů a asociací někoho jiného než těmi svými, a to bez ohledu na jejich kvalitu. Některé texty jsou lepší, jiné horší, některé mají pointu, jiné jsou spíše opravdu jen spojením několika myšlenek dohromady bez dalšího přesahu. Každopádně mně se to jako nenáročná knížka, po které můžu sáhnout kdykoli a otevřít ji kdekoli, líbilo.

3 02.01.2017

Pravděpodobně jsem to nepochopila. Mnohokrát jsem si říkala, proč knížku neodložím a nečtu raději něco jiného. Jenže prostě Murakami. Je tam spousta pasáží, které mne bavily, byly zajímavé, nutily člověka k zamyšlení. Využití historických reálií se mi také líbilo. Jen mi to jako celek prostě nesecvaklo dohromady.

1 02.01.2017