bábuška komentáře u knih

Krásně a čtivě napsaná kniha, hodně mi připomíná moje dětství, ovšem prožité až za druhé světové války. Jenom je mi líto dcerek ,ke kterým Anděla necítila tolik lásky, které dětská dušička potřebuje. Ta se dostavila až u poslední dcery Marty, pravděpodobně kdy už Anděla dozrála býti matkou. U té také prožívá své poslední roky a vzpomíná na prošlý čas. Také mě bylo v první části knihy zajímavé čtení o osudu její maminky Marie, která měla hodně krušný život. Kniha byla hodně čtivá, jeden večer jsem četla dlouho, druhý den ráno jsem dočetla. Vzpomínkové knihy mám ráda, zvlášť když jsou psané srdcem.

18 01.07.2020

Chystala jsem se na tuto knihu dlouho, nakonec jsem se na ni dostala při delším pobytu v nemocnici a musím říci, že jsem četla s chutí, pomalu a podrobně. Mnohé mi to připomínalo, kniha mě zcela pohltila, četla jsem podrobně i druhou část a obdivuji autorku za skutečně mravenčí práci při hledání ve staré dokumentaci. Kniha začíná jako vzpomínková, ale čtenáře stoprocentně zaujme. Krásné čtení. Mohu jen děkovat a doporučit.

18 02.08.2019

Kniha napsaná prostým jazykem, ale srdcem, přesně tak, jak prostou mysl mají jihočeští obyvatelé, milující svůj rodný kraj, své vesničky a své rodné chalupy. Kolem zahrady, na jaře kvetoucí a vonící, na podzim obsypané ovocem. A náhle jako smšť přijde pozhodnutí o výstavbě atomové elektrárny, marné je sepisování peticí, volání po spravedlnosti, vše je dávno rozhodnuté a obyvatelé několika vesnic které mají být srovnány se zemí, jsou postaveni před hotovou věc. V knize se setkáváme s osudy starých lidí, kterí se nemohou s touto situací srovnat a nechat se vystěhovat na budějovické sídliště, dokonce s výhledem na dýmající věže. Mladší neodcházejí rádi, ale snáze se s nastalou situací dokáží srovnat.
Pročítáme různé osudy, rozdělené sousedy, poztrácené školní kamarády, dochází i k drancování chalup, je to prostě velice smutné čtení. Mohu jen doporučit.

18 30.06.2019

Překrásný příběh plný lásky ale i utrpení. Splétají se osudy hrdinů knihy z dob první republiky přes žalostné zkušenosti ve sběrných táborech i rozčarování po roce 1945. Nesmíme ale zapomenout i na těžký postup západních armád při zdolávání evropských břehů. Zprvu nelehké zvykání na pobyt v Indii a pohádková vyprávění na dobrou noc české maminky Ráchel malému Danovi. Tom a Ráchel, dva lidé a jedno srdce, vzácné spojení ducha, krutě přetržené. A vyprávění a vzpomínání pamětnice té doby Aničky a syna těch dvou, už také dědečka. Není to souvislé vyprávění, ale i přesto se zarývá do paměti i do srdce. Krásná kniha.

18 26.03.2019

Přestože jsem kdysi četla Soustroví Gulag, a věděla jsem. že v roce 1945 Sověti odváželi bývalé občany Ruska kteří odešli po pádu Cara z rodné Rusi, neznala jsem tak podrobný příběh, jaký nám předkládá tato kniha. Omezenost a krutost na dvou malých dívkách, to je něco neuvěřitelného ! Nevím, zda by někdo dnes dokázal přežít tak nelidské zacházení. A ani po návratu domů se lidé okolo ani sám stát nedokázal ukázat, že má také srdce. Dojemná a velice silná kniha.

18 23.03.2019

Zbyněk mi připadá trochu jako by nebyl ve své kůži, přesazen z venkova do města. Pak se chopí nabídky prozkoumat plány rodné vesnice při navracení pozemků, zaplete se při zjištění o machinacích s pozemky a dostává se do nepříjemných situací. Opět se v něm ozývá stará láska k venkovu a pomáhá napravovat chystané křivdy. Krásné čtení dovršuje autor touto knihou celou trilogii.

17 02.08.2019

Příběh rodiny z Hané, která miluje svou zděděnou půdu a má jediné přání, aby v poválečných letech pokračovali jejich synové na rodném pozemku. Jaké je zklamání rodičů, když starší syn má zcela jiné představy, hlavně co se politiky týče, ani mladší syn nemá zájem o rodinné dědictví, stejně ale se hroutí celý systém hospodaření na venkově, zakládají se JZD a majitelé rodné půdy přicházejí o všechny své sny. Smutné osudy.

16 31.10.2022

Ponurá četba o ponurém kraji. Výpověď několika žen, jak se ocitly na hranici vojenského újezdu ve vybydlených domech zarostlých vysokou travinou, rozčarování ze slibovaných selských stavení s polnostmi. Každá přišla z jiného koutu Evropy, cestu k sobě nenachází. Dobrala jsem se konce knihy, ale žádné uspokojení z přečteného jsem neměla. Bohužel.

16 08.01.2022

Silně emotivní román. Násilné vyhnání, hlad, bída, ponižování a na druhé straně víra a hrdost a naděje. Přestože obyvatelé pobaltských států měli být zapomenuti a po návratu z gulagů se stali lidmi druhé kategorie, dočkali se po čtyřiceti letech opět svobodnými národy. Přes všechnu bolest a slzy - ať jim to vydrží. Tato kniha by měla být zařazena do povinné četby pro střední školy. Málo lidí ví o osudech malých států a v nich o obyčejných lidech.

16 25.05.2017

Nevím, zda Izzy byla tak naivní nebo taková dobrodružná povaha, že jí nedošlo, co vše se může stát, když prosadí své přání odejít po krátké zamilovanosti s Billym do zajateckého tábora. Billy mi připadal v této roli přímo ve vleku své zamilovanosti, spíše hlouposti. Však si toho užili oba nadmíru, až mi jich bylo líto. Pobyt v zajateckém táboře nebyl o moc snažší než v táboře koncentračním. Zažili hladu a zimy, zvláště při pochodu na východ když se vyklízeli tábory. Co zajatců se už nevrátilo domů do své vlasti. Z Epilogu knihy opíšu pár slov, která by měla být ve všech knihách podobného zaměření i v mysli každého člověka žijícího na Zemi. " Ty kdo přežili, čeká spousta práce, znovu z trosek vystavět města a vesnice, napravit životy zpustošené žalem a odloučením, vybudovat nový, spravedlivější svět, kde chudí dostanou útulek a jídlo, kde tahle válka ukončí nesmyslné plenění jednou provždycky. "

15 24.10.2021

Nalákalo mě to Švýcarsko, krásně jsem si zavzpomínala. Sice části o vaření a pečení jsem přečetla, nejsem sice žádná velká kuchtička, ale zvládla jsem to. Příběh o nenadálé lásce kterou Mina našla už na cestě ke kmotřičce, byl vyloženě odpočinkový, jako vlastně celá kniha. Pro romantické duše mohu doporučit.

15 03.10.2021

Havárie čtvrtého bloku atomového reaktoru Černobylské elektrárny je nám popsána tak živě, jako bychom byli účastníky této tragédie. Ani vedoucí pracovníci nebyli obeznámeni jak v takovém případě postupovat, poněvadž byli všichni přesvědčováni o dokonalosti této stavby a omezili se na nejnutnější práce při hašení požáru. Stejně byli nuceni čekat na komisi politbyra, poněvadž v takovýchto situacích vždy rozhodovalo KGB. V knize je přesně popsána síla zamožení, ale po několik dní se nedělo nic k záchraně obyvatel, byly i dohady zda bude nutná evakuace lidí, i když příznaky postižení u zaměstnanců i posléze i členů různých komisí byly nepřehlédnutelné. I když už přicházelo k úmrtím a zamoření se šířilo Evropou, kyjevské vedení zkreslovalo údaje a Moskva se snažila tajit skutečnosti. Dělo tak až do roku 2000, kdy byly vyčísleny ztráty na životech i na zdravotních následcích, nejen na dětech, ale i na dětech později narozených. Z ženského pohledu se ztrácím v technických detailech, ale pocit tragedie ve mně zůstává.

15 18.03.2021

Na tuto zatím poslední Dánovku jsem se těšila a zklamaná jsem byla pouze z odchodu Edy Burgera. Tentokrát jde o rozplétání 'pavouka', kde jsou zapleteni soudci, prokurátoři i vyšší policejní důstojníci. Naši známí vyšetřovatelé jdou houževnatě po stopách a nestačí se divit, kdo všechno je v případu namočen. Sice se doberou pravdy, viníci jsou potrestání, ale bohužel, lidé jsou nepoučitelní.....a karavana jde dál......

15 04.09.2020

Přestože je tento román prvotinou mladé autorky, byla jsem velice mile překvapena. Krásný příběh mladé dívky který začíná krutým osudem v koncentračním táboře, po osvobození republiky pokračuje velice krátkou dobu radosti, aby se vrátil zpět do do nedobré doby padesátých let. Kniha osloví starší generaci, která prošla tou dobou, ale i mladí čtenáři by si měli připomenout dobu, kterou prožili jejich rodiče. Je to kus dějin našeho národa. Kniha se velice pěkně čte.

14 16.12.2023

Román z doby před první světovou válkou, kde je zachycen život t.zv. vyšší společnosti, muži jsou v rodině vládci a věnují se získávání stále více a více peněz, ženy se věnují parádě, klepům a "dobročinným" spolkům. Na druhé straně vidíme chudobu a dřinu ve fabrikách za ninimální mzdu. V tomto prvním dílu ságy se věnujeme spíše rodině Melzerově a dění v jejich domě. Pohodové čtení.

14 21.01.2023

Krásný příběh. Dočetla jsem již třetí knihu podobného zaměření od téže autorky a mám pocit, že je čím dál kvalitnější. Tentokrát se střídá první dějová linie v období 1. světové války s hrdinkou Eve, a druhá dějová linie z období po 2. světové válce s dívkou Charlie. Oba příběhy se splétají a jsou živé svou syrovostí v nebezpečných pasážích; rovněž nám
byl přiblížen osud vesnice Oradour, o čemž nám byl její osud u nás znám jen povšechně. Skutečně krásná kniha, kterou mohu každému doporučit.

14 16.12.2022

Opět jsem se ocitla mezi partou "vraždárov" a to přímo na den roku posledního, těšením se na "žúr", ale služba je služba. A ta se právě v tuto noc stala osudnou podnikateli Zacharovi a na jiném konci města teprve šestnáctileté Sabince. V prvním případě vyšetřuje skupina Richarda Krauze vraždu zastřelením, ve druhém případě jde o uhoření mladé dívky při vítání roku 2000 nezkušených mladistvých v panelákovém domě. Jako vždy je to vyšetřování složité, ale jako vždy úspěšné. Kvalitní autor nikdy nezklame.

14 16.06.2020

Šestnáctý červenec 1942 je den, kdy všichni pařížští Židé byli shromážděni na sportovním stadionu Vél' d'Hiv', aby odtud byli transportováni do koncentračních táborů ke konečné likvidaci. Černý den ve francouzské historii. Tam začíná příběh malé Sarah, krutý příběh jedné malé holčičky z mnoha, které potkal tento osud. Až po šedesáti letech pátrá po jejím osudu americká novinářka žijící v Paříži a zjišťuje, že i rodina do které se přivdala, je spjata jistým způsobem s lidmi, kteří tam před šedesáti roky žili. Ať se každý čtenář hlouběji ponoří do těchto zajímavých a jímavých stránek, stojí za to, si tuto knihu přečíst.

14 23.11.2019

Vlastimil Vondruška je sázka na jistotu. A ani tato kniha nezklamala. Je napsána tak srozumitelně, že se čtenář přímo ocitá v popisované době a okamžitě se ztotožňuje jak s Ignácem a jeho Aničkou, tak i s dalšími kladnými postavami. Vřele doporučuji dalším čtenářům a vychutnejte si krásnou češtinu.

14 18.10.2019

"Jarní déšť smyl krev, která zůstala na kótě dvanáct, krev z rukou vrahů však nesmyje nic, ani ta nejčistší voda, byť i svěcená, ba ani oheň, až na ně dojde řada". Tímto odstavcem končí padesátá druhá kapitola knihy UZEL, která sice byla vydána až v roce 2014, ale zavádí nás do minulosti, která mladším čtenářům už mnoho neříká a někdo už ani vzpomínat nechce. Obdivuji autora, že nám dokázal pravdivě a zasvěceně popsat dobu a situace, o kterých se nesmělo mluvit ani šeptem. Pravda obvykle bolí, ale díky za ni.

14 11.03.2017