bábuška komentáře u knih
Jakmile jsem začala číst první kapitolu, kde se na WC připravuje pan Očenášek připravuje volit, v tu chvíli jsem se stala členem jejich rozsáhlé rodiny. Jeho mladší syn - hoch pod stolem, který celé dění v těch, pro nás dnes skoro nepochopitelných padesátých létech, pečlivě sleduje; starší bratr, ve vytahaných rajtkách major Radkovič s paní majorovou a jejich synové, inteligentní bratranec a slabomyslný Živan, spolubydlící Broňa s malým Počuránkem. Občas jejich společenství doplní přítel Ihnás Babinčák - Fago. Jsem s nimi u stolu, s krejčím Očenáškem při braní míry, zkoušení, v prádelce, ba i před vyšetřovatelem i na Sibiři. Jsem s hochem pod stolem při jeho pozorování i při jeho dospívání.
Je to krásný příběh podaný s trochou ironie, trochou nadsázky a trochou nostalgie.
S pozdravem "Bory šumí po skalinách."
Dlouho jsem nečetla mezi milostnými romány takový příběh, který mě tak zaujal. Nejen samotným dějem, ale zavedl nás do světa opery, kterou mám moc ráda a v duchu jsem si přehrávala známé melodie, které Rosana studovala i poté s Robertem zpívala. I když celkově to byl příběh pro hrdinku smutný, hluboce na mně zapůsobil.
Příběh silně dojemný. Otec, sice šlechtic, vlastenec, ale poctivý sedlák, děti vychované sice v rodinných hodnotách ale skromně. Maminka, stále žijící ve vzpomínkách na rodnou Itálií, křehká duše. Blanka a mladší Kristián propadli oba jízdě na kole, což za jejich mládí nebylo tak časté a vytrvali do pozdního věku. Blanku učil jízdě na bicyklu v Itálii o prázdninách Richard, spřízněný druhé větve rodu Battaglia. Přátelství za dob studií ve Vídni přerostlo v něžnou lásku až do dob, kdy celá Evropa byla podřízena nacistické nadvládě a po pár letech nadvládě budování socialismu. Rodina přišla o majetek a na polích pracovala jako každý druhý, občas zpestřena pobytem ve vězení. Konec rodiny byl smutný, i zámeček chátral a Blanka, přestože byla učitelkou, zůstala jedinou nájemnicí v rodinném domě ve dvou místnůskách, skromně, se starou kočkou a vzpomínkami. Kniha na mě silně zapůsobila.
Je možné, aby se příběh odehrál ve skoro současné Anglii? Asi ano, když autorka se s tímto tématem zaobírá ne poprvé. Přímo otřesné podmínky v údajné škole, která je vlastně ústavem pro choromyslné všeho věku. Bití, hladovění, žádná hygiena, skoro žádné oblečení, rvačky mezi chovanci. V takové situaci se ocitla šestnáctiletá dívka, která hledá svou sestru. Příběh přímo hororový, vedení ústavu bez zájmu, mladá Sage se málem stává součástí všeho toho dění, i když je v tomto prostředí jen pár dnů. Neúnavně hledá cestu zpět, ale osud se proti ní spikl a trvá hodně dlouho než se vrátí zpět domů, ale je zklamaná krutým koncem. A s ní jistě každý čtenář.
Už druhý rok se zaměřuji na příběhy druhé světové války, ale mám dojem, že se mi do rukou dostávají stále zajímavější a kvalitnější knihy. Tato poslední mně tolik upoutala, snad že byla o osudech dvou statečných žen. Nedokážu popsat, jak mi byly blízké, ostatně několik čtenářek přede mnou to ve svých komentářích popsalo tak krásně, že bych to lépe nedokázala. Jen mi uvízlo v paměti odtažité chování k ženám jednoho z vybraných špionů, který neuposlechl při výsadku nad Francií a vyskočil dříve než měl a bohužel to zaplatil životem. Smutná a zároveň krásná kniha.
I druhá část trilogie mě velice zaujala, dcera Hilda by ráda zvedla popularitu rodinné kavárny, ale chybí suroviny, i její rodiče mají obavu se získáváním nedostatku mouky, cukru, másla, na černém trhu. Lístkový systém je nedostatečný, ale rodina se pere s osudem jak to jen jde. I život mladé Židovky Julie, která byla v podkroví domu po celou dobu války ukrytá, si mohla vydechnout, dokonce se vrátila ke své práci v Městském divadle. Synové i otec se vrátili ze zajetí a příběhy se rozvíjejí dál. I tato druhá část knihy je velice zajímavá, stojí za to, ji číst.
První část trilogie začíná těsně po válce, kdy je Německo v troskách a přeživší obyvatelé Wiesbadenu hledají v troskách zbytky bývalého života. Z rodiny Kochovy zůstala matka Elsa a dcera Hilda, otec a dva synové jsou nezvěstní. Román je psán čtivě, ničím nepřikrášlován, těším se na druhý díl.
Příběh začíná internací Židů z Paříže a části Francie okupované Němci. Mladá dívka Eva s matkou se uchylují do dosud nezabrané jižní části, ovšem pouze na krátký čas, Němci obsazují i zbývající část Francie. Eva se přes kněze katolického kostela zapojí do falšování dokladů a to hlavně pro malé židovské děti, které se ukrývají po různých domech městečka a čekají na přesun do Švýcarska. To se daří delší dobu, ovšem Němci jsou houževnatí a prozrazení je nablízku. Eva má možnost odchodu do Švýcarska, ale vrací se pro matku, která je mezitím zasřelena. Evě nastává krutý čas, kdy přichází o spolupracující dívku i o milovaného Rémiho. Kniha je obsažná, krásně napsaná a čtivá. Po osvobození Paříže se Eva vrací zpět mezi své milované knihy a jako stará dáma se setkává se svou láskou Rémim, milované knihy spojily jejich osudy. Četbu této knihy mohu každému jen doporučit.
(SPOILER) Zajímavě napsaný příběh lékařky, která svůj osobní život podřídila kariéře. I v jejím osamělém životě se vyskytne muž který ji zaujme, ovšem jaké je její rozčarování, když zjistí jeho pravou tvář. Nemá zábrany připravit o život její dva kolegy, neštítí se únosu jejího synka, pronásledování jí samé v noci na opuštěné silnici. Ani policii se nedaří případy pospojit a dovést k rozluštění. A za vším stojí lidská chtivost po majetku, ani samotné Viktorii nepřijde na mysl, že někdo kvůli chtivosti jejích zděděných financí po rodičích dokáže připravit o život nevinné lidi, jen proto, aby ji samotnou pomalu začínal děsit a dovést svůj plán do konce. Ovšem dobrý konec vše vyřeší a Viktorie si uvědomí, že láska k dítěti je víc, než úspěch v kariéře. Velice pěkně napsaná kniha,
Zase další detektivní lahůdka. Mravenčí hledání dvou případů najednou a když po klopotné snaze najdou rozuzlení, nezbývá nic jiného u obou případů než "zberať sa na pivo", protože je teprve rok 1991 a čas ještě nedozrál (jak je v knize uvedeno). Krásné počtení.
Na tuto knihu jsem se těšila, ale zprvu jsem se nějak nemohla začíst, připadalo mi to vyprávění takové mdlé. S přibývajícími stránkami jsem se začítala víc a víc. Trojlístek sester
Scarlet, Ellie a Lucy, jejichž přátelství nahrazuje ztracenou rodinu a přetrvává ještě do
časů po válce, je milé pohlazení ve dnech, kdy bez odpočinku nekonečné množství hodin pracují na sále, hladové, nevyspalé, bez možnosti se pořádně umýt, s přídělem jídla, které je těžce poživatelné, s rukama stále od krve. To jsou momenty, které jsou pro nás, současné čtenářky těžko pochopitelné. Už proto, jako velký dík všem sestrám, které se v těchto chvílích tak osvědčily, patří ta pátá hvězdička.
Velice krásná kniha. Příběh se odehrává ve Florencii a v Římě, sledujeme dvě dějové linie během druhé světové války. Pronásledování Židů žijících silně katolické zemi a pomoc při ukrývání židovských sirotků v klášterech, to vše je nám popisováno bez příkras. Řádění gestapa, ponižování a mučení zatčených, hromadné vraždy a řada dobytčích vagonů mířících na sever. Litujeme osud židovské dívky Evy a mladého katolického kněze a jejich lásky, po všechny ty roky, jejich utrpení, které však s koncem knihy končí k naší spokojenosti. Kniha je napsána na základě skutečnosti.
Na americkou autorku velmi dobře napsaný příběh. Nejen hlavní hrdinky, ale i největší lásky jejího života Lucase, dále pak její vlastní rodiny i přátel a kamarádů. Collen je dobrá duše, která pomáhá nemocným v eldéence, osamělému psu o kterého nemá nikdo zájem, i kamarádkám které se trápí s neopětovanou láskou. Dodává vlastně energii všem kolem sebe, jen sama sobě nějak nedokáže pomoci. Nakonec návrat Lucase do jejich městečka zamíchá pověstnými kartami a láska obou hrdinů dospěje ke šťastnému konci. Velice dobrá oddychová kniha na prázdniny.
Kdysi jsem měla období, kdy jsem hodně četla dobrodružné knihy, nyní mi přišla do ruky tato zapomenutá kniha a mohu říci, že jsem si pěkně početla. Nechám stranou náboženské mormonské rozbroje, ale vžila jsem se do popisu divoké krásné přírody Utahu, zelená údolí, rozeklaná skaliska a hlavně step hustě zarostlá šalvějí, kde keře dosahují až metr a půl, taktže působí jako purpurové moře a té vůně...... Stačí doma položit špetku šalvěje, škrtnout sirkou a byt se vám provoní nepředstavitelně nádherně. A krajina je popsána tak, jako by jste jí sami procházeli a všechnu tu krásu prožívali. Skutečně mě ta kniha přenesla do mladých let.
Přestože kniha obsáhlá, tak jsem se začetla a nemohla jsem se od ní odtrhnout. V posledním čase jsem přečetla povícero knih s podobnou tématikou, že jsem si chtěla dát oddych, ale neodolala jsem a opět po podobné sáhla. Rozhodně jsem nebyla zklamaná, přestože jsou popisované osudy víc než smutné; po utrpení mladinké židovky v nacistickém koncetráku se nevrací domů, ale její cesta vede až za polární kruh do gulagu Vorkuta. A zažívá tam také kruté chvilky, stejně jako předtím v koncetráku. Krásně napsaný příběh jednoho mladého života.
Trochu tajuplný příběh Lilly a Julie, sestry nebo matka a dcera? Kniha je napínavá až do rozuzlení na posledních stránkách. Nejprve nepochopitelné jdnání nábožensky zanícené matky, posléze utrpení dítěte prodaného do cirkusu. Za roky sžívání s tímto pro sebe uzavřeným světem, láska k němé trpící tváři slonice Pepper, končící tragicky. Julie se ocitá v tajemném starém sídle, kde hledá své kořeny, ale oheň vyčistí vše špatné, co se tam kdysi stalo. Stojí za přečtení.
Autor k nám promlouvá hlasem ženy, která tolik miluje knihy, že si otevře malé knihkupectví.
Provází nás svými milovanými knihami a osobními postřehy, stejně tak se věnuje i svým zákazníkům a na oplátku se od nich dozvídá jejich názory. Tím získává spřátelené duše i nové přátele. Na mně od prvních řádek dýchá místy tak silné spříznění, že se musím hodně ovládat abych tu knihu tak "znectila" a nezačala si podtrhávat souznění s mnoha právě přečtenýmí uvedenými myšlenkami. Tolik mě ta kniha oslovila, že se Natálie stala mou duchovní přítelkyní a budu se s ní opětovně setkávat.
Po delší době jsem zase sáhla po knize z tohoto období. Fotograf Brasse je pozorovatelem
a vyprávěčem o zrůdnostech ve sběrném táboře, skrytý v poměrně klidném prostředí svého atelieru. Je samozřejmé, že dění okolo jeho osoby má vliv na jeho psychiku a patří mu poděkování za záchranu fotodokumentace, jak o osobách které se při vyhlazování zůčastnili, tak o výsledcích celého toho procesu.
Ani jsem nečekala, že mě tato kniha tolik zaujme, taky jsem ji přečetla poměrně rychle. Kolik lží, přetvářky, hrané povýšenosti, se seskupí v jedné rodině, kolik pochyb a naprosto zbytečných obav je na straně druhé. A když všechny nepravosti vyplují na povrch, všechna pýcha se sesype jak domeček z karet. Láska a vztahy se nedají budovat na povýšenosti a lžích, to špatně končí v jakémkoliv příběhu, právě jako v tomto. Přečtení této knihy vřele doporučuji.
Před více roky jsem četla Měděného jezdce, úplně první vydání, asi před rokem jsem zjistila, že vychází i další dva díly. Jako v prvním dílu bylo čtení o blokádě Leningradu bolestivé, uvádět tento druhý díl jako romantickou ságu, se mi příliš nezdá. Táňa jde vlastní cestou a jako válečná zdravotní sestra se setkává jen s vypětím vlastních sil a utrpením a bolestmi druhých. Ani dramatický útěk během bojů ze Sovětského Svazu jí sil nepřidává. Alexandr, který nedobrovolně bojuje v Rudé armádě, prochází krvavým obdobím, ale je přesvědčen, že proti fašismu stojí na správné straně. Jaké je jeho rozčarování, když po ukončení války se ocitne v sovětském vězení a je odsouzen na 25 let nucených prací za rozvracení státního zřízení. Kniha je čtivá až do samého konce, i když je psána románovou formou, nepostrádá autentičnost a mohu jen doporučit. Dávám pět hvězdiček.