Badger komentáře u knih
Tolik zmalovaných prdelí už dlouho nezažili ani Velikonoce. Čekal jsem trošku jiný příběh, přesto atmosféra pěkná. Tyhle příběhy s dobrým koncem mám rád.
Jednou za čas mi vždy přehodí výhybku na jinou kolej od osvědčených žánrů a pozvednou tepovku.
Kniha mě nebavila, už jsem ji chtěl i odložit.
Pak si jen pro sebe povídám- nekřesťansky /přesto slušně >>Sakr písek, to neni možný. Je to Merle<<
Tudíž jsem ještě vydržel a od doby co na koni zatočil na zakázánou cestu vpravo, jsem nemohl odtrhnou své mrkající aparáty.
Proto zde radím, VYDRŽET k rozcestí a já už se těším na další kousek od autora.
Na knize mě nejvíce bavily popisy přežití v džungli, především boj s neustalou vlhkostí a obdobími dešťů. Onoda byl opravdu voják a to takový o jakém sní všechny armády světa (bez keců splnit každý rozkaz, najít si logiku v nelogičnu). Blbý už je, když na vás ta armáda zapomene. Postupné obhajování svých činů s pořád se dokola opakujícími důvody proč válka neskončila už pusobily zdlouhavě a jednotvárně. Avšak takové to tam ti hoši občas měli a život to tak psal. Doslov už nepočítám jako část knihy, bolševici to asi chtěli využít jako vzor klukum na vojnu. Pěkný na něm byla akorát sesekaná historie Japonska. Na závěr: To jak dlouhou dobu tam vydržel a v jakých podmínkách, je obdivuhodné. Největší roli v tom hraje, asijské nastavení mysli. Pro evropana nemyslitelný výkon-a zase záleží....?! Ještě taková maličkost-->30 let válčí, do toho pořád ty řeči o předpisech a ostražitosti! Pak dá ovšem do ruky týpkovy, kterému věří jak sám říká na 99% svou nabitou pušku aby se spolu vyfotili...
Tahle kniha pro me byla docela utrpení, rval jsem se s ní dlouho a málem ji odložil. Je to dýl co jsem od něj četl Asfalt a to mělo tah na branku jak Mackinnon s Rantanenem. Proto jsem si asi další knihu stejného autora i pořídil, avšak kvalita je mizivá. Chápu, prvotina a k Asfalťákum se musel vypsat, ale tyhle hlášky za každou cenu už mi nebavily a skoro splývaly. Z knihy se mi líbíla skoro až poslední věta. Dovolte mi odcitovat: Ať mi někdo vykládá, že nevím, co je láska, a já mu roztrhnu hubu lodním hákem.
Milé překvapení. Četl jsem před lety na dovolené od autora to Maso od šibenice a úděs. Tudíž jsem se k dalšímu počinu chvíli odhodlával, ale fajn. Drsný, mrazivý občas jsem musel vědět jak to bude dál a nemohl založit dokud se tak nestane. Prvek propojení povídek se mi taky zamloval. Určitě zábavná kniha, ideální na bus/vlak.
Na takový obsah zbytečně moc papíru. Ač jsem se na knihu těšil, pač jsme k tomuto hradu podnikli parádní vandr, nijak zvlášť nenadchla. Než středověkých rubaček se vám tu dostane spíš panické lásky ultra chytrého Oda k hostinské Johance.
Vše jde jako v pohádce, jak Odo poví tak se stane a všichni s uznáním pokyvují jak je mazaný. S mečem v ruce vládne samozřejmě také nejlépe, jen né moc často, musí totiž po stezce jezdit sem a tam aby Johance neuschly kytky ve váze.
Díky tomu chybí Hynku Tasovi ještě několik lekcí šermu k dokonalosti.
Dvě hvězdy za atmosféru. Bavil mě docela začátek, pak i konec, ale jinak svou roli hrála jistě i únava, že mi to nebavilo. Kniha jakoby nedotažená, dle mého i přeceněná. Beru ji jako zkušenost, teď vím o co jde, avšak zkušenost dost mizernou. I když jsem dočetl bohužel i horší věci, tak jsem rád, že jdu konečně na jinou knihu. Mohu se ztotožnit s názorem Vendy3708, který si dal více práce.
Vůně nové knihy nestačila.
Odkládám a to jsem dočetl již spousta úmorů.
Poučilo mě to, okouknou předem autora a rozhodně již nekoupit komedii od fryců, na to musíte mít fakt šťastnou ruku.
Takové 1984 na venkově, perfektní forma jak jednoduše vysvětlit totalitní režim skoro všem.
.....,.
Když jsme hlídali čáru, vždy ve 4 odpoledne přijel jede fryc v pólu pár metrů od hranice, pustil dechovku, mrk na nás a začal si ho pucovat.
Do dnes je to veselá historka, které nikdo nechce věřit, avšak to nebylo všechno co jsme tam viděli a o frycích mám svou představu.Tohle jí jen o málo rozšířilo.
Scéna s prasečím chlívkem jen potvrzuje co za esa se tam rodí.
Docela dlouho jsem knihu sháněl v tušení, že jde o poklad a i když bych pár věcí vytkl, kniha se mi četla skvěle.
Děj se občas i brutálním fofrem odvíjí, je plný zvratů a událostí, které znesnaďňují zaklapnutí vazby a dopřání si spánku spravedlivých.
Rozhodně bych ji doporučil, každému "pořádnému" katolíkovi, radost nás obou by nejspíš vzrostla.
Opravdu zajímavá je i obálka, kdy na docela pěkné vystříhané obrázky z "ábíčka" hradu a krkavců někdo přilípne mečík z lega. Na takovou knihu škoda.
Uff tak to mám konečně za sebou několikrát jsem si myslel, že knihu odložím.
Nakonec mě udrželo, že na prvních dvou dílech s Arnoštem Schwarzwaldem jsme vyrůstali, tak z nostalgie.
Avšak opravdu to chtělo pomalu výdrž samuraje-
Údobí Sereny v budoucnosti se čte fajn, paradoxně úděsná linka začíná a končí Connorovejma, jejich přecitlivělé povídání maminky se synáčkem, pošťuchování a dovádění mi přímo sralo, podělaná Ulice či podobný sračkasérošhadr a mě zas bylo líto stromů co na ten brak lehly.
Vůbec už se nebudu rozepisovat zdlouhavé kecy při obnově firmy v kanclech, myšlenkových pochodech Sáry nebo likvidaci T-101.
Pořídil sem i zbylé díly/údajně lepší - stejně si počkaj, než mi hezký knihy po tomhle vyperou otrávený kyslík v oběhu.
Upřímná zpověď dětského sobectví, avšak i spousty dospělých si ho dovedlo ponechat.
Sekáč, napsat to takhle na rovinu v 18ti a rozhodně je znát, že měl kluk hodně načteno, kvalita slohu je k jeho věku nadstandardní.
Odvážné dílko, jehož hlavní kostra je incest, avšak úplně v jiné formě než by většina čekala.
Hlavní postava bojuje sama se sebou a není předvídatelné jakým směrem děj pošle, což mělo za následek lupnutí knížky jedním dechem.
Nejsem zrovna nábožensky založený a kort křesťansky, ale začátek v pevnosti s výcvikem a tvrdým přístupem k rekrutům, mi bavil.
Bál jsem se "fantasy prvků - respektive aby nedorazil šaman s hůlkou a špičatou čepicí" a ono nic-supr.
Kniha je spíše pro chlapskou část publika, o tom žádná. V některé z recenzí jsem četl jak kniha obsahuje obrovské množství souboju a bojových technik, na což jsem se těšil, ale bylo jich přiměřeně, asi bych snesl i více.
A filozofie Cola, když vim že jsem najetej proč zdržovat a rovnou to stručně neříct. Mistr na tvorbu nepřátel, mě opravdu bavil. V US Eastwood a u nás v Čechách mu říkají myslím Hynek Tas z Boru nebo tam někde kolem.
V tomhle vlaku frčím určitě do dalších stanic..!!
Na rovinu první třetina hrozná nuda,avšak od nafouknutí vzducholodě to už fičí po větru i proti. Dokonce i mladej Vandrovec mě bavil, hlavně u šejka..! -jen s tou jeho cudností to Pilipiuk zbytečně škrtí.
Četlo se to překvapivě svižně, jedině ty jména mi dělali problém.
Musím pochválit s ničím se neseroucí mluvu hlavní postavy, ty jeho hlášky většinou fakt pobavily.
Četl jsem vydání z r. 70, takže asi bych řekl ten nejhnusnější obal
-no ta držka na zelenym ubruse,
ale už tehdá si říkám "tohle má duši"
a fakt...!
Pět obsažených povídek rozhodně pojí tajemno.
Dnes to může působit úsměvným dojmem v době všehoažmoci,
ale tehdá to musela bejt
zproklatá
pecka.
Pár věcí z 19.stol jsem již četl a bylo to náročný, až kolikráte nudný, ale to rozhodně nebyl tenhle případ.
Pro mě topovky Dragon Volant a Soudce Harbottle, hned pak samo Carmilla.
Tenhle Irčák mi bavil víc, jak ten s DeNirem.
Sibiřská výchova dobrý, ale tohle lepší/u 1 jsem toužil po konci, ale tady bylo loučení těžké.
Kniha jde z jedné akce do druhé-ničím se nezdržuje a navazuje hned na 1.knihu.
Autor je skvělý vypravěč a umí perfektně až chladnokrevně popsat jak průběh operace, tak veškeré zvěrstva nebo likvidaci defakto každou zbraní a paseku co způsobí.
Nedá se tu fandit či nefandit, ten koho si oblíbíte se hned znechutí, tak jen čteš a šeš rád, že to vůbec ten kluk napsal a hlavně někdo vydal.
Pro mě silnější než jednička a na Dech tmy, už se fakt těším.
Není už potřeba knihu si přečíst a v lokále kamošům vyprávět jaká je to pecka.
Spíš ji přečíst a opravdu se nad ní zamýšlet, v dnešní době suprtechnologií a smýšlení i na západě, něco podobného není úplně nemožné.
Pecka to jinak samozřejmě je a skvěle napsaná, což určitě v putice zmínit lze.
Ještě k doporučování knihy jako povinné četby, tady bych byl proti.
Kdo z nás v tom dětství dělal rád něco povinně, natož četl, ani k maturitě mi nedonutili. Tohle si musí každý vybrat sám, ze zájmu.