Badger
komentáře u knih

Četlo se to překvapivě svižně, jedině ty jména mi dělali problém.
Musím pochválit s ničím se neseroucí mluvu hlavní postavy, ty jeho hlášky většinou fakt pobavily.


Četl jsem vydání z r. 70, takže asi bych řekl ten nejhnusnější obal
-no ta držka na zelenym ubruse,
ale už tehdá si říkám "tohle má duši"
a fakt...!
Pět obsažených povídek rozhodně pojí tajemno.
Dnes to může působit úsměvným dojmem v době všehoažmoci,
ale tehdá to musela bejt
zproklatá
pecka.
Pár věcí z 19.stol jsem již četl a bylo to náročný, až kolikráte nudný, ale to rozhodně nebyl tenhle případ.
Pro mě topovky Dragon Volant a Soudce Harbottle, hned pak samo Carmilla.
Tenhle Irčák mi bavil víc, jak ten s DeNirem.


Sibiřská výchova dobrý, ale tohle lepší/u 1 jsem toužil po konci, ale tady bylo loučení těžké.
Kniha jde z jedné akce do druhé-ničím se nezdržuje a navazuje hned na 1.knihu.
Autor je skvělý vypravěč a umí perfektně až chladnokrevně popsat jak průběh operace, tak veškeré zvěrstva nebo likvidaci defakto každou zbraní a paseku co způsobí.
Nedá se tu fandit či nefandit, ten koho si oblíbíte se hned znechutí, tak jen čteš a šeš rád, že to vůbec ten kluk napsal a hlavně někdo vydal.
Pro mě silnější než jednička a na Dech tmy, už se fakt těším.


Není už potřeba knihu si přečíst a v lokále kamošům vyprávět jaká je to pecka.
Spíš ji přečíst a opravdu se nad ní zamýšlet, v dnešní době suprtechnologií a smýšlení i na západě, něco podobného není úplně nemožné.
Pecka to jinak samozřejmě je a skvěle napsaná, což určitě v putice zmínit lze.
Ještě k doporučování knihy jako povinné četby, tady bych byl proti.
Kdo z nás v tom dětství dělal rád něco povinně, natož četl, ani k maturitě mi nedonutili. Tohle si musí každý vybrat sám, ze zájmu.


Začátek mě velmi bavil, pak to však padlo do spekulací, různého co kdyby, fiktivních příběhů podle škrábance na skále, nebo odkazů na všelijaké odborníky či mistiky.
Ranec vaty, ale fakt ranec.
Dvě pecky za pár informací, třeba k místům v ČR.
Přesto jsem na autora nezanevřel a už si pořídil
Po stopách Keltů v Čechách,
což po prolistovaní vypadá mnohem
líp.


Ten kdo to napsal, si mohl ušetřit ty rádoby silácké kecy, míněné jako nezbytné vysvetlivky pro pochopení knihy(zpočátku) a nebezkou birokracii (zkonce) jenž je prý zábavná.
Naštěstí je to jen zlomek papíru co lze vydržet i v této uspěchané době.
Poté již příběh odsejpá, není to tolik složité dílo, avšak občas se něco děje.
Vkostce máte hlavní hrdinku, jenž je i na obale (za ten panu Fibigerovi fakt klobouček), která má v palici duši anděla a duši týpka co si chtěl vrznout a ti se střídají u řízení-v tomhle stavu putuje demonka nebem, zemí, peklem a líhní.
S peklem Bureše nebo Kopřivy se to nedá srovnat, ale seknu i dvojku.


Moc pěkné posbírané příběhy ze západních Čech,konkrétně: veselý loupežníci nebo starý Soff u mě výherci.
Dost se mi líbilo i autorovo vtažení do dané doby a střílepečky historie. Škoda, že jsem tohle neměl přečtené nebo sebou v ruksaku, když jsme některými místy šlapali na vandru.


Hrozně dlouho jsem si chtěl tohle přečíst a hrozně dlouho to sháněl, poté na to hrozně dlouho nepřišla volba.
Nakonec se dalo, avšak!
Největší mazec je fakt titulní povídka Klášter, ze začátku až horor potom pomalu peklíčko s takovou erotickou scénou, která se snad ani nedá zfilmovat-což je rozhodně škoda.
Líbily se mi i Zatuchlý plechovky a od autora jsem si na popud pořídil hned knihu. Jinak stojí za zmínku již asi jen Bílá klisna, která posouvá hranice erotiky jedno kam, je to kotel ne pro každého, ale dobře napsaný.
Dále poměrně nuda, která má i svůj vrchol, jenž ztvárnila Navigační fantazie, což je taková kokotina až jedinec žasne.
Každopádně u mě 3/15povídek fajn docela málo, ale dalo mi to Medka.


Samozřejmě ne taková úroveň jako Šibumi, avšak velmi zábavné. Je to psané jinak, věci jako sex či bojová umění zde nemáte naznačené, ale opravdu popsané, což je fajn stejně jako mělo své kouzlo naznačení v první míněné knize.
Příběh je zde daleko zamotanější a ukazuje Nikolaje v jiném období, i díky tomu každý kdo byl po přečtení Šibumi nadšen,těžko Satori nesekne.
Nejlepší je nespojovat si knihu s Šibumi a brát ji samostatně, pak je to akční nářez. Pokud začnete porovnávat, je to konec, hned vás sere jak všichni umějí go a podobný nuance.


Takhle vypadá kniha napsaná od člověka co něco zažil.
Čest urků kropená leckdy krví, mě osobně sympatické, avšak ne vždy, nutno dodat. Otevřené popisování pocitů autora či srovnávání klasické společnosti, to vše dokonale vtáhne. Kolyma vypráví příběhy, jeden za druhým jak dědeček na dřevěné lavici na zaráží, tak sedíte a jen čumíte.
Kniha je mimořádná a stojí za přečtení, páč tohle opravdu není často omývané téma a jako čtenář jsem rád, že se někdo z takové komunity našel, aby vyprávěl svůj příběh.
Již se těším na Volný pád i Dech tmy.


Jak píšou na zadku knihy, hl. hrdina je opravdu takovej Clinťák hlavně svojí nemluvností. Já bych ho přirovnal i ke Koniášovi, co nedostává tak často do držky. Rohlík to seká dobře, až mi to překvapilo, na jeho styl humoru jsem si zvykat nemusel, prostě sedl a nepůsobil nuceně. Především jde hned na věc a ušetřil nás cpaní zbytečné vaty do příběhu.Ktomu nádech westernu skvěle sedl, čehož jsem se při čtení anotace bál, ale tenhle Rohlík to pojal dobře a ono to baví. Navíc musím pochválit nastolení pocitů u části v bažinách, která působila až hororově jak od Otomara Dvořáka, což byla paráda.


Čtivost /odsejpavost a akce střídá akci.
V této sérii jsem rovnou četl 5. díl a ani jsem se nebál, že mi předešlé budou chybět a taky to tak bylo. Co se musí nechat na Kesslerovkách je pokaždé dobře vykreslený slizák zaporák, který je zde pan Moto a naopak suprovej mazák z Kanady s když ne dýkou v zubech tak alespoň cígem. Příběh hezky vykreslený a rok 1927 v Číně před válkou, bylo fajn zasazení.


Za mě drobek zklamání, takovou čtvrtinu máme rekapitulaci co proběhlo v minulých dílech, což mi nezajímá když jsem samosebou předešlé díly četl a nevím kdo by začal rovnou 8.dílem, od toho už by se autor mohl oprostit, štve mi to totiž již dýl. Jinak konec jako vždy u niedlovek velkolepý a pěkný. Celkově série byla hezká a za přečtení stojí, jen už jsem byl rád že končí, už tento díl byl na hranici soudnosti.


Fajn životopis jednoho dědka, takového našeho Cimrmana či polského Kuby Vandrovce, proto má kniha asi takový úspěch. Z dvou linek které nás provází mi bavila více ta historická. Novodobá po stých narozkách mi přišla občas naivní, natahovaná (hlavně konečné vyšetřování) a pohádková, avšak tak měla asi vyznít, já se několikrát přistihl jak se těším, až se to zase překotí.


Milé překvapení, říkal jsem si docela fajn obal, to asi nebude kdoví co, ale mám rád knihy o peklíčku, zde jen očistec - to je kousek, tak proč ne?! No a bomba, skvělé popsaný, supr spád a příběh jak kdyby to autor prožil, frky taky seděly.
Hodně muziky za pár grošů.


K této knize nelze napsat více, než již znělo a psáno bylo. Je tam snad vše a skvěle poskládané.
Kniha hodnotná a radosti dosti ze čtení nadělující.
Mé léto přímo s grácií povznesla.


Tak tohle jsem fakt nedal, už jsem bohužel pár braků četl, ale tohle je fakt něco. Ta věčná přímá mluva ke čtenáři a pokus o vtip-fakt utrpení.
Vydržel jsem do strany 70 a i za to by mi měl mistr Žiljak poslat basu piv.
Nedočteno tudíž nehodnoceno, za obálku klobouček.

Takové komorní drama, odehrávající se na jednom hradišti a v jeho blízkosti.
Příběh je hezky vykreslen a dokonalé představě nic nebrání. Nenajdeme zde moc výbojů, jako spíše zvyky a náturu tehdejších Slovanů, s čímž jsem počítal dle anotace.
Avšak co mi mrzelo, bylo zmínění pouze dvou bohů (INRIho nepočítám) , i když jich panteon obsahuje drobek více.


Lanďák byl prostě borec, občas mi vadilo přehnaný drsňáctví, páč jsem si říkal zda to opravdu vyřkl, ale každej sme nějakéj a Lanďák z těch lepších.
Občas už se i moudra opakovala, ale přesto doporučuji jak lidem co ho rádi vidí v jeho rolích, tak lidem co zrovna nefandí bolševikum.


Ze začátku jsem si chvíli zvykal na styl, kecy psychologa mi moc nebavily, ale pak to jelo.
Rozhovory s Dot měly fajn humor a úroveň, provedení zakázek i jejich plánování skvěle popsáno o osobním životě a myšlenkách Kellera nemluvě. Navíc jsem nečekal, že se zrovna v knize na takové téma dozvím něco o variantách sbírání známek.
