Barakoudel komentáře u knih

Pro mě, čtenářku thrillerů a detektivek, byla tato tetralogie velmi příjemným otevřením se světu fantasy. Velmi si cením provázanosti kapitol a událostí, které se staly. Některé kapitoly mi přišly jako zbytečné natahování knihy, ale pro pochopení pocitů a útrap hlavních postav byly nezbytné. Za mě detailně promyšlené, velkolepé, úchvatné pohlcení příběhem. Skvělým doplňkem byl v závěru knihy odkaz na web shurtugal.com, který obsahuje naprosto trefné obrázky některých míst a zbraní, které se v příběhu objevily. Za mě jasných 5*.

4 08.02.2022

Knížky Stanislava Rudolfa jsou kouzelné v tom, že zachycují realitu nepřikrášlenou a opravdovou. Hlavní postavy oplývají jak pozitivními, tak negativními vlastnostmi, čímž se skutečnosti maximálně přibližují. Příběh zázračného dítěte sice z reality příliš nevychází, ale čtení je to pěkné. Na konci každého příběhu lze odtušit poučení. Příjemná letní četba...

4 08.08.2020

Babička mi říkala, že je tahle knížka nádherná. Měla pravdu. Stala se právě mou nejoblíbenější.

Je to první knížka, kterou jsem nezhltla proto, že jsem si ji chtěla co nejvíce pošteřit. Čas v ní plyne jinak. Pomalu, přirozeně a bez spěchu. Dokonale.

Občas jsem v knížce chybku nebo překlep našla, ale u téhle mi to ani trochu nevadí.

3 03.09.2023

Asi bych knížku doporučila spíš mladším young adult. I tak jsem si u ní ale dokázala v závěru pobrečet. Líbila se mi, ráda na ni vzpomínám. Nicméně do druhého dílu se už nedám. Odpočinkové.

3 10.09.2022

Úžasné balady! Zvlášť Johanne Sebus ve mně zanechala silný dojem. Snad někde najdu jeji hudební podání, ať už od Schuberta nebo Zeltera.

3 10.07.2020

V této knížce je hodně znát, že se autorka teprve hledala. Sci-fi příliš nemusím, obzvlášť ne tu vesmírnou. Napětí zde gradovalo nenápadně a intenzivně. Rozuzlení bylo překvapivé.

3 22.03.2020

Do poslední chvíle jsem s napětím čekala, jak kniha dopadne. Napětí se pomalu stupňuje a k vyvrcholení dojde, na můj vkus, až příliš rychle.

3 11.03.2020

Žasnu nad tím, jak dokázal KHB veršovaně napsat celou dějovou linku. Příběh má hlubokou a nadčasovou myšlenku protkanou každou kapitolu. Mnohdy velmi úsměvnou.

Pro nic za nic robotovat —
nevěděl bych věru,
na tu jeho čokoládu
že mu na ní....

2 13.08.2024

Poslechnuto jako audiokniha.

I tento díl mě moc bavil, nadchl mě a byl příjemným zpestřením malby. Hned několikrát jsem trnula strachy o postavy, které mám ráda. Ať už v poušti o Willa, Cuka, tak o jeho přátele v závěru knížky v pouštní vesničce. Musím ocenit práci autora (ale i překladatele). To, jak dokáže vykreslit podivuhodně vybroušené schopnosti hraničářů (a hraničářských koní) mě nepřestává udivovat ani v páté knížce této série.

2 05.09.2023

Poslechnuto jako audiokniha - s velmi příjemným hlasem Matouše Rumla.

Musím říct, že jsem si v knížce krajinu Skandie opravdu zamilovala. V tomto příběhu vyspívá hlavně Evanlyn a Horác. Moc jsem si oblíbila Eraka a Ragnaka. Mnohdy jsem vyprskla smíchy nad Haltovými hláškami. Velmi zajímavé mi přijde setkání s Temudžaji. Také jsem se nad tímto dílem trochu pozastavila ve dvou případech, kdy jsou do příběhu zahrnuty "perverznosti" - do děje mi úplně neseděly, ale stejně tak jako postavy vyspívají, vyspívá asi i děj. A pokud má jít také o dětský příběh, autor zdařile zakomponoval vtípky pro dospělé do děje tam, kde je děti snad ještě nepochopí.

2 11.08.2023

V pořadí již šestnáctá Tessina knížka - 3,5*
Z příběhu jsem rozpačitá. Jen těžko se mi hodnotí mou oblíbenou autorku méně než 5*.

+ Knížka splnila přesně to, co jsem požadovala (aby mě nutila číst dál, abych ji zhltla během pár hodin).
+ Za kocoura Hannibala, za Neda Haskella.

- Duchařinu úplně nemusím (jupiajej, teď se okolo každého stínu v domě pohybuji rychlostí Usaina Bolta), mám radši knížky založené na reálných základech.
- Po prvních pár kapitolách jsem dokázala knížku předvídat.
- Vaření hlavní hrdinky bych uvítala méně rozepsané, tyto pasáže jsem ke konci bez výčitek přeskakovala.

Knížku si určitě pamatovat budu (přinejmenším do té doby, dokud se nepřestanu po domě pohybovat bez světla). Třeba mi zrovna jen nesedla do nálady, stále z ní mám rozporuplné pocity.

2 18.07.2023

3,5*
A není na tom konci příběhu pár divných věcí?
Závěr na mě působí sice překvapivě, ale neuvěřitelně. Ne, opravdu mi nedává smysl. Jako kdyby autorka téměř celý předešlý příběh hodila ze stolu a otočila list.

Asi od sté stránky se mi to zdálo být jako příjemná a odpočinková četba. Před stou stránkou jsem se na knížku nějak nedokázala naladit. Asi byla chyba číst ji hned po Neklidné krvi od Galbraitha, která byla výborně psychologicky propracovaná, každý detail v ní promyšlený a vzápětí vysvětlený. Tady psychologie postav funguje pouze odhadem a letmo. Chápu ale, že je těžké psát příběh z pohledu dvou postav, aby to působilo jako uvažování dvou odlišných lidí. Děj příběhu se mi nicméně od nějaké 190 stránky podařilo občas odhadnout.

Co mi ale vadilo hodně jsou vulgarismy. Od té doby, kdy jsem se bavila s mamkou o tom, že by mělo být nepřípustné tisknout do knih sprostá slova, je v knížkách nemůžu bez pohoršení přejít. Stejně jako překlepy (zde naštěstí jen dva v celé knížce). Vždyť kniha je odkaz. Cenný odkaz, který po sobě autor zanechává. Však jednou si budoucí generace mohou naši dobu vykládat jako velmi nemorální... Chápu, že se tím autorka snaží postavy více přiblížit realitě, ale všeho moc škodí.

Podtrženo, sečteno:
- příjemná četba na odreagování (přečteno během 5 dní)
- knížka ve mně i po 10 dnech nechává spoustu nepochopitelných otazníků

2 09.02.2023

Oproti prvnímu dílu návratu Saturnina od Macka se mi tento díl zdál výrazně horší. Nebo se mi možná jen styl autora rychle "očetl".

Tentokrát mi sice přišlo, že dílo mělo alespoň mlhavý děj (či spíše téma), i tak mi to spíše přišlo jako přepisy rozhovorů u alkoholu či jiných příležitostí. Při čtení jsem se na knížku netěšila, příběhy mě nenutily číst dál. Už jen ta stejná kostra od 2. poloviny knihy snad v každé kapitole: náťuk místa, času a činnosti - příhoda (příběh) jedné (či více) z postav - slovní výpad proti tetě Kateřině (té mi bylo párkrát až líto) - filipika doktora Vlacha (snad v každé kapitole) - okouzlení hlavní bezejmenné postavy slečnou Terebovou.

Co se humoru týče, některé vtipné odstavce jsem již potkala na facebookových stránkách zaměřených na vtipy. Jiné odstavce mě však ke smíchu donutily.

Do čtení posledního dílu jdu s velkou nechutí. Pokud by to měla být podobná rychlokvaška rozhovorů postav ze Saturnina s libovolnou tematikou, tak ji snad nedočtenou hodně rychle nabídnu zájemcům na bazaru.

Oceňuji ale snahu autora zasadit příběh do Orlických hor. Tam je krásně.
A cením si také roztomilých ilustrací od Zdeňky Krejčové.

2 13.10.2022

Knížku jsem četla před pár lety, střípky závěru si vybavuji. Pro mě ale určitě nepatří mezi desítku nejlepších detektivek, které jsem zatím četla, ačkoli na české krimi úrovni může patřit vysoko. Líbila se mi propracovanost chování postav, závěrečné vysvětlení téměř každého detailu, který byl v příběhu zmíněný a snad nulová chybovost a překlepovost v pravopisné stránce. Třeba ale jednou v hodnocení změním názor, pokud se ke knížce vrátím.

2 10.09.2022

Myslím, že tato knížka daleko přesahuje má očekávání. Hned ve dvou esejích se dotkla pro mě velmi citlivých otázek, se kterými si nevím rady a ťala do nich zplna a bezostyšně. Náročnější četba, ale bezesporu obohacující. Založená na pravdě, vědeckém poznání a nesporných faktech.

Až budu mít děti, kapitolu o dotecích si budu muset vytisknout a číst každé ráno a každý večer bez výjimky. Však nám dotek řekne víc, než uvidí oči, jen jej vnímat a přemýšlet nad ním.

Z knížky jsem si vypsala poměrně obsáhlé výpisky nejen pro budoucí praxi.

Teda ten závěr mi ale zamotal hlavu!
Poslední na řadě je čtivá a napínavá, má velmi rychlý spád.

Co mě ale mrzí, že jsem četla knížky na přeskáčku. Rozpomenout se na zápletky hlavních postav mi potom dělalo trochu potíž. Škoda, že České verze Gerritsenovek nemají i jen nenápadné označení, že jde o sérii.

2 08.07.2021

Pro mě určitě poutavé. Zhltnuto za tři dny. Konec působí useknutě, ale myslím, že přesně tak to mělo být.

2 20.06.2021

Milé, neotřelé a vtipné přepisy dvou rozhlasovek.

Posel hydrometeorologického ústavu mě opravdu pobavil.

Druhý přepis byl poměrně ponurým námětem k přemýšlení. Rozhodně se ale jednalo o velmi kvalitních pár stránek.

Knížku nemám v ruce naposledy.

2 04.02.2021

Tak tahle audiokniha mi utekla, aniž bych postřehla, že se chýlí ke konci.

Příběh příjemně plyne, děj je napínavý, ale stále stejné milý jako v prvních pár dílech. Bylo mi příjemné, že se děj odehrává opět v Araluenu. Také mě těší, že se záhady okolo čaroděje vysvětlily tak, aby knížka zapadla do zamýšlené doby a využívala tehdejších možností. Právě to knížku v mých očích udělalo ještě poutavější. Jdu rovnou na sedmičku, tady není radno čekat!

1 08.09.2023

V prvé řadě mám radost, že jsem se přes Mackovu trilogii na téma Saturnin konečně přehoupla. Z komentářů před sebou zjišťuji, že nejsem jediná, kdo tuto radost pociťoval taktéž.

Ráda bych vyzdvihla dobrou volbu ilustrátora Juraje Martišky. Kresbičky byly milým a trefným zpestřením četby. Co mě ale v případě kreseb mrzí je jejich grafická stránka. Obrázky jsou nepochybně velmi vyvedené, nicméně jejich převedení do knížky by si zasloužilo více péče, aby obrázky nebyly v jednotlivých tečkách rozpité.

Co se samotného textu týče, jsem ráda, že jsem si v díle dokázala najít nějaký děj. To se o dvou předchozích Mackových knihách moc říct nedalo, u nich mi přišlo že mají pouze "téma". Také mě velice těší, že autor zanevřel na neodvoditelná slova vyňatá ze slovníku pro vysoce intelektuálni lid, díky kterým podpořil čtivost textu. Oproti předchozím dvěma dílům mě též těší úbytek přirovnání ke slavným osobnostem Saturninovy doby. Díky tomu, že jsem již ztratila veškerý zájem si dohledávat informace o zmíněných osobách, tato přirovnání mě tolik neiritovala.

S dalším hodnocením začínám však zjišťovat, že jsem asi dost náročná čtenářka, co se humorných knížek týče. Totiž humorné knížky to mají těžké v tom, že existuje jen velmi tenká hranice mezi tím, kdy jsou vtipné a kdy trapné. Tento díl mi trapný nepřipadal (naštěstí), ale také mi nepřišel natolik dobrý, abych měla kdy vůbec chuť vzít jej znovu do ruky. Oceňuji některé vtípky, které se v knížce vyskytovaly - tam se Macek již hodně přibližuje Jirotkově Saturninovi. Možná tedy kdyby teprve teď napsal Macek svou první knihu o Saturninovi, měla by už úplně jiné grády... Pokud se tak opravdu stane, knížku již číst nebudu, protože další rozmazávání Jirotkova příběhu a postav by mohlo kosmicky znásobit mou averzi vůči rýžování peněz na nepřekonatelném díle Jirotky.

Jsem ale ráda, že knížka neřeší žádné šokující závažnosti, nenutí člověka k pláči svým koncem ani průběhem (pokud opomenu ony dva překlepy v celé knize) a prostě si jen tak bezkonfliktně pluje blíže neurčeným časem a sem tam nutí člověka se smát.

1 02.11.2022