BáraLind.
komentáře u knih
Jsi tam, brácho?
Marek Herman
Každou druhou větu bych si nejradši vytesala do kamene, abych na ni při výchově dětí nezapomněla..
Tradinář: Rodinný a tvořivý rok plný oslav a rituálů
Monika Kindlová
Nápadité, neotřelé téma, plné inspirací pro tvoření, pečení.. Čtu to postupně tak, jak běží jednotlivé měsíce a vždycky mám chuť něco hned vyzkoušet, ochutnat, uspořádat, vyrobit. Líbí se mi propojení/vysvětlení pohanských & křesťanských tradic a to, že jedno s druhým se vůbec nemusí vylučovat.
Sama sebou
Jojo Moyes
Byť jsem nečetla předchozí dvě knížky, na které tato navazovala (jen jsem viděla film Me before you), tak to vůbec nevadilo. Další červená knihovna, ale napsaná poutavě, ne se stupidními dialogy (což oceňuji) a hlavně s myšlenkou.
Deník matky
Helena Černá
Pro mě kniha bez přidané hodnoty, s názory psycholožky jsem se ne vždycky dokázala ztotožnit.
Hana
Alena Mornštajnová
Začátek slibuje zajímavý/originální příběh, i místo, ale je to jako na houpačce, napínavé pasáže střídá nuda, pak se zase na chvíli objeví nějaká zajímavá postava nebo námět, ale není to rozpracované, takže to s další stránkou zaniká. Z knihy mám rozporuplné pocity.
Hotýlek
Alena Mornštajnová
Těžko se sympatizuje s hlavním hrdinou, který si hraje jenom na vlastním písečku.. "Jak je možné, že Václava si každý váží a má ho rád? Cožpak si nikdo nevšiml, že je to zbabělý, sobecký kripl, který kvůli svému pohodlnému klidu obětuje každého, kdo se mu nehodí? A pak udělá dobrý skutek, navštíví svoji ubohou Lucii a všechno špatné je odčiněno."
Nějak se nemůžu do knížek p. Mornštajnové ponořit, některé náměty jsou skvělé, neotřelé, ale bohužel málo rozpracované. Na mě mají knihy až moc rychlé tempo bez hlubšího vhledu do jednotlivých postav/období.
S láskou o dětském spánku
Lenka Medvecová Tinková
Možná kdyby byla o něco kratší, byla by čtivější. Ale velice si cením konkrétních příběhů maminek/rodin, velice inspirující.
Seznam tajných přání
Lori Nelson Spielman
Krásná kniha pro chvíle odpočinku, kdo by neměl rád happyendy?
Slepá mapa
Alena Mornštajnová
Trošku mě neštimoval k celé knížce ten konec a vlastně to i trochu shodil. Neíbilo se mi, že hlavní hrdinka v třetí generaci dokázala žít celý život s vinou (udavačství), a v podstatě nic si z toho nedělala.. Jinak příběhy prvních dvou generací byly velice čtivé.
Cizí žena a muž pod postelí
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Některé povídky dosti bizarní (třeba ta s tím krokodýlem), o to více jsem se u toho bavila, některé tak trochu o ničem. Dostojevskij napsal i lepší.
Dědina
Petra Dvořáková
Po přečtení každé takové knihy s tématikou vesnice, mezilidských vztahů, kořenů, rodiny atd. mi je vždycky smutno z toho, jak si někteří lidé nesou křivdy své i svých předků klidně i po několik generací. Krásná ilustrace souboje mezi starou a mladou generací (Maruna, její manžel vs. Zbynďa) nebo i mezi starou a tou nejmladší (babička vs. vnučka). Chybělo mi trošku větší propojení příběhů, ale možná o tohle v knize ani nešlo. Jsem ráda, žekniha nepředkládala žádný názor, žádné soudy, jen postavy, které si žily svůj vlastní život.
A humorného (jak se píše v popisu knihy) mi na tom nepřišlo nic...
A každé ráno je cesta domů delší a delší
Fredrik Backman
Kniha svým rozsahem krátká, ale svou myšlenkou hluboká. Myslím, že mnozí z nás is nedovedeme představit chaos v hlavě člověka, který zapomíná. Místy možná až příliš patetická, ale na druhou stranu v některých pasážích krásně poetická. Ze začátku jsem při čtení měla v hlavě stejný chaos jako onen starý děda, chvíli mi totiž trvalo, než jsem se zorientovala v tom, o co přesně jde, kdo je kdo, co se odehrává v reálném světě a co v hlavě dědy.
Pod sněhem
Petra Soukupová
Jedna velká deprese a po přečtení obrovská vděčnost za to, že naše rodina (byť nic není dokonalého) funguje.
Kosmonaut z Čech
Jaroslav Kalfař
Přišlo mi od hlavního hrdiny trochu sobecké (byť v knížce je to vysvětlováno spíše jako nesobecké jednání) to, že už pak nekontaktoval svou manželku a nedal jí možnost se rozhodnout jestli s ním chce nebo nechce být.
Ale jinak knížka byla čtivá, s mnoha podněty k zamyšlení, a přestože byla mírně scifi a odehrávala se v budoucnosti (hodí se do čtenářské výzvy), tak byla dost reálná i pro současného čtenáře.
Hodina anatomie
Philip Roth
Pro mě to byla nuda. Spisovatel, které má příliš velké ego a nedokáže se tak nějak smířit sám se sebou. Na pozadí se i rozrývaly docela zajímavé problémy Ameriky i každého jednotlivce, ale styl psaní mi nějak nesedl.
O myších a lidech
John Steinbeck
Zpočátku jsem si říkala, že nechápu, proč je takový "stupidní" demonstrativní příběh zařazeny mezi nejlepší knížky a doporučenou četbu. Pochopila jsem to až s posledími stránkami. Knížka o předurčenosti, které se někteří jen těžko vyhnou a o snech, které navždy zůstanou jen sny.
Rybí krev
Jiří Hájíček
Dokonalé. Už dlouho jsem nebyla knížkou tak unesena. Bylo pro mě překvapením (příjemným), jak se dokázal Hájiček vcítit do prožívání a vnímání světa ženy, s veškerými detaily. Oceňuji i proměnu/nebo naopak zakonzervovanost některých postav. Vřele doporučuji.