BáraLind.
komentáře u knih
Volání Kukačky
Robert Galbraith (p)
Četlo se to téměř samo, i když v podstatě se nedalo vystopovat, kdo byl vrahem, protože indicie chyběly. Místy rozvleklé, hlavně při rozhovorech se svědky, ale čtení jsem si užila a tím, kdo je vrah, jsem byla překvapená, takže za mě to splnilo účel. Ráda si přečtu další díly!
Malé ženy
Louisa May Alcott
Jak se píše v předloze - je to dost mravoučné a plné sentimentálních žvástů, ale kdyby to tam nebylo, tak už je to jiná knížka. Neskončilo to tak, jak jsem si od začátku myslela, což mě mile překvapilo. Postavy sice sympatické, ale těžko uvěřitelné, že je někdo tak moc ukázněný a dokáže držet na uzdě svoje neřesti a vášně, což vlastně všechny čtyři sestry dokázaly. Ale pobečela jsem si, moje romantická duše spokojená, moje čtenářská duše lehce skřípala zubama:-D
Jako hvězdy v temné noci
Jojo Moyes
Jednu hvězdu domů za ten odfláknutý konec.. Ty její knížky jsou tak krásné, napínavé, všechno frčí, jak má a když se člověk těší na to, že si vychutná konec, tak to celé proběhne na dvou stránkách, žádné velké drama, jako by k tomu celý ten příběh nesměroval.. Jinak nádherné a neobvyklé prostředí, i zápletka, moc mě to bavilo.
Třináctá komnata
Vladimír Neff
Krásné, stylisticky vybroušené, hra se čtenářem je hrána až do konce a fakt jsem nevěřila, že to dopadne tak, jak to dopadlo. Jak tady psala Věruška994, ani jedna z postav není úplně sympatická, každá má nějakou charakterovou vadu nebo úchylku, něco, co ji činí těžko stravitelnou. Prostředí popsáno tak, že bych se tam nejraději hned přestěhovala, do těch starých časů.
Šikmý kostel 3
Karin Lednická
(SPOILER) Opět silné, hluboké, místy nudné (hlavně díly, ve kterých vystupoval Wojtek), ale chápu, proč to tak bylo všechno napsáno. Jsem autorce vděčná, že pro romantické duše jako jsem já tam pro Ženku připravila happy end. Velice oceňuji přílohu na konci, ve které jsou popsány opravdové osudy lidí, kteří sloužily jako předlohy pro postavy v příběhu. A moc se mi napříč celou trilogií líbila postava Ludvíka.
Malý dům ve Velkém lese
Laura Ingalls Wilder
Krásné. Četla jsem dětem před spaním a samotnou mě uklidňovalo pomalé tempo života rodiny, souznění s přírodou, napojení na cyklus přírody, popisy toho, jak si obstarávali a uchovávali potravu. A přitom i plné dynamiky (hlavně při boji s medvědy, vlky ad.). Četla jsem jako dítě Na březích švestkového potoka a šťastná náhoda mě dovedla k této knize a tak můžou příběhy pokračovat i v představivosti mých dětí.
Krajina roztavených zvonů
Jan Štifter
Hm.. Lehké, svižné a zároveň hluboké a náročné čtení. Ne všechno je vyřčeno, ne všechno jsem úplně pochopila, ale myslím, že to možná ani nebyl záměr, každý si z toho mohl vybrat, co potřeboval. Motiv chtěného vytouženého dítěte jako tenká červená nit vinoucí se napříč příběhy. Silné.
Farář světa
Wilhelm Hünermann
Zpracováno lehce naivním (rozuměj pohádkovým) stylem, ale osoba papeže byla vykreslena plasticky, uvěřitelně.
Café Groll
Jan Štifter
Tohle bylo krásné, až mě mrzelo, že to byla jen krátká novela, příběhu by slušel propracovaný román. Bylo zajímavé i to, že to nebylo všechno plně dokresleno, ale to, jak to vlastně dopadne, bylo ponecháno na fantazii čtenáře.
Domek v Irsku
Julie Caplin
Po prvních pár stránkách jsem chtěla knihu odložit, ale tím, že hlavní hrdinka odjela pryž z Dublinu, tak jsem tomu ještě dala šanci a nakonec jsem nelitovala. Oddechovka.
Pád
Simon Mawer
Tato se mi asi od Mawera zatím líbila nejvíc, asi díky kombinaci prostředí, činnosti, kterou provozují hlavní postavy, mnohovrstevnatosti příběhu, možní i díky tomu, že se žádný klasický happyend nekonal, i když jsem na konci cítila jisté zadostiučinění.
Evangelium podle Jidáše
Simon Mawer
Styl psaní na vysoké úrovni, ale v argumentační rovině už to potom pokulhávalo.. Skupina vysoce erudovaných lidí zkoumá svitech a všichni věří jeho pravosti, nezazní tam v podstatě žádný argument, který by mohl vyvrátit, že jde jen o nějakou dobovou propagandu.. Bavila mě tam ta česká stopa v podobě Magdy a Buchlovic. Ale jinak dost rozporuplné, možná i lehce nedokončené (proč Madeleine udělala to, co udělala, nakonec vysvětleno není, krom toho je tam rozpracovaný i náznak toho, že to mohl udělat její manžel, Leo neznal její rukopis) atd.
Paví hody
Jan Štifter
Autor má úžasnou schopnost nechat příběhy nedovyprávěné bez toho hlavního vyvrcholení děje celého příběhu a potom o několik desítek stránek jen tak mimochodem prohodit, jak to vlastně celé dopadlo. Skrz to byla celá kniha napínavá. Někomu by to mohlo vadit, ta jemná neurčitost a nekonkrétnost, metaforický jazyk, který nedává úplně jasně vyniknout tomu, jak to všechno celé vlastně probíhalo, ale mě to moc bavilo. Ale vypravěčský budoucí čas mě trochu iritoval, něvěděla jsem často, jestli se to už stalo, nebo teprve má stát a jestli to tak zapadá do celého příběhu nebo pak bude věta typu: ale takhle se to nestalo.. Aspoň to ale bylo nevšední a zase něco jiného. Celkově nádhera, více takových knih.
Mařka
Adéla Marie Jirků
Tak tohle šlo přímo do duše.. Ilustrace dokonalé, neotřelé, barevně minimalistické.
Dívka, již jsi tu zanechal
Jojo Moyes
Tak tady mi při konci skoro až slza ukápla.. Krásné, romantické, s dobrým koncem:-)
Nevěsta na útěku
Alexander Stainforth (p)
Tak tohle bylo tak trapné, až to bolelo. Mám ráda tenhle žánr, ale tady pan autor měl tak umělé rozhovory, motivace postav žádná, celkově byly postavy ploché, dost jsem se přemáhala, abych to dočetla. Takže tohodle autora už znovu číst nebudu..
Eleanor se má vážně skvěle
Gail Honeyman
Tohle bylo silné.. Oceňuji, že Raymond, který sehrál v životě E. takovou roli nebyl žádný hezounek, že měl své chyby a vlastnosti, které se E. nelíbily, nebylo to takové prvoplánové a bylo příjemné, že jsme se podrobnosti z života Eleanor dovídali postupně. Vlastně tam nic nebylo prvoplánového nebo povrchního.
Krasojezdkyně
Jojo Moyes
(SPOILER) Opět krásně oddechové čtení, i když příběh dědečka a jeho ženy mi přišel lehce odbytý, čekala jsem větší návrat do minulosti, ale na celkovém vyznění to nic moc nezměnilo. Happy end se konal.
12 pravidel pro život: Protilátka proti chaosu
Jordan B. Peterson
Silné, rozvleklé, k zamyšlení, jdoucí do hloubky, rozhodně ne pro někoho, kdo se aspoň letmo neorientuje v historii/filozofii 20. století a v křesťanských základech, náročné na čtení, ale zároveň i velmi pravdivé (i když ne se vším mohu souhlasit). Kdyby byla knížka třetinová, četla by se lépe, ale na druhou stranu by možná nevedla k onomu potřebnému zamyšlení.. Doporučila bych to všem přemýšlivým lidem, kteří se nebojí přiznat si, že něco dělají blbě a chtěli by to dělat jinak.
Emma
Charlotte Brontë
Tak tuhle knížku jsem si opravdu užila, měla spád, byla napínavá, lehce záhadná, měla šmrnc a dopadla dobře. Co více si od odpočinkové literatury přát?:-)