BáraLind. komentáře u knih
Trošku škoda, že autorka neoplývá trošku větší slovní zásobou, některá slovní spojení (nebo i věty) se příliš často opakovaly, popisy erotických pasáží na jedno brdo, příliš slov, ve kterých zanikl samotný akt. Ale jako oddychové čtení dobré, trocha napětí, nesourodá dvojice, která si k sobě našla cestu. Některé motivy zajímavé (např. čarodejnice alias paní údolí ad.).
Neskonale věrně vykreslená psychologie postav, autorka rozumí tomu, co píše, rozumí motivaci jednotlivých postav. Jen kdyby to nebyl takový tragický příběh.. a přitom takových je kolem nás..
To bylo takové krásné pohlazení na duši. Velmi propracované charaktery postav, těch reálných i těch pohádkových. Myslím, že to může dětem pomoci lépe pochopit některé pojmy (ctižádost, principy, moc, paměť atd.). Fantazie, jakou má paní Rowlingová, je opravdu bezbřehá.
Knížka má úžasný potenciál, ale bylo to napsáno ne příliš čtivě. Až tak nějak naivně, postavy charakterově moc nepropracované, a přitom velmi sympatické (aspoň tedy ti hlavní kladní hrdinové). Bylo to až moc zatíženo popisem historických faktů.
Zajímavá sonda do života lidí, kteří se dobrovolně vydali napospas Šumavě. Někteří lidi magoři, někteří to měli v hlavě srovnané.
Síla.. Na povrchu k zasmání, pod povrchem k pláči. Srát na to.
Zatím nejslabší, co jsem od Hájíčka četla. Takové nijaké, nedopovězené, útržkovité, dialogy byly občas tak umělé, že se pomalu ani nedaly číst. A přitom to vypadalo na začátku slibně.. Za mě docela zklamání. Chyběla tomu hloubka a taková ta autorova citová angažovanost - kdy z těch jeho knih číší to, že je do tématu/prostředí/postav naprosto zažraný.
Zatim nejlepsi z knih, co jsem od ni cetla (Hana, Hotylek, Slepa mapa). Mornstajnova ma zvlastni typ hlavnich hrdinu - jsou to casto lide, kteri neciti vinu a neciti se byt nijak zodpovedni za sve ciny. Uplne se s tim neztotoznuji, ale je mi jasne, ze kazdy clovek to ma jinak. Trochu me mrzelo, ze ten konec nebyl vice rozepsany, ale beru to tak, ze je to na fantazii kazdeho ctenare, co se odehralo na konci.
Pro mě trochu zmatečně sepsané, ale osobnost otce opata autorka vystihla velmi barvitě, a to mě na knížce bavilo.
Potencial velky. Anotace me nalakala na zajimavy pribeh a ostravska mista, ale docetla jsem to jen s velkym premahanim. Zbytecne zapletene nabozenstvi/vira, ktere bylo jedna velka slatanina protichudnych tezi, ktere nedavaly smysl. Psano prilis zdobnym jazyken, velke mnozstvi metafor, personifikaci a jinych jazykovych kudrlinek, ktere branily plynulemu cteni. Kdyby to bylo o toto vsechno oprosteno a drzelo se to nejake jasne linie, byl by to moc hezky pribeh (par motivu a momentu v knize bylo velmi zajimavych - setkani s blaznivou Betou, pribeh Magdaleny..). Skoda.
Každou druhou větu bych si nejradši vytesala do kamene, abych na ni při výchově dětí nezapomněla..
Nápadité, neotřelé téma, plné inspirací pro tvoření, pečení.. Čtu to postupně tak, jak běží jednotlivé měsíce a vždycky mám chuť něco hned vyzkoušet, ochutnat, uspořádat, vyrobit. Líbí se mi propojení/vysvětlení pohanských & křesťanských tradic a to, že jedno s druhým se vůbec nemusí vylučovat.
Byť jsem nečetla předchozí dvě knížky, na které tato navazovala (jen jsem viděla film Me before you), tak to vůbec nevadilo. Další červená knihovna, ale napsaná poutavě, ne se stupidními dialogy (což oceňuji) a hlavně s myšlenkou.
Pro mě kniha bez přidané hodnoty, s názory psycholožky jsem se ne vždycky dokázala ztotožnit.
Začátek slibuje zajímavý/originální příběh, i místo, ale je to jako na houpačce, napínavé pasáže střídá nuda, pak se zase na chvíli objeví nějaká zajímavá postava nebo námět, ale není to rozpracované, takže to s další stránkou zaniká. Z knihy mám rozporuplné pocity.
Těžko se sympatizuje s hlavním hrdinou, který si hraje jenom na vlastním písečku.. "Jak je možné, že Václava si každý váží a má ho rád? Cožpak si nikdo nevšiml, že je to zbabělý, sobecký kripl, který kvůli svému pohodlnému klidu obětuje každého, kdo se mu nehodí? A pak udělá dobrý skutek, navštíví svoji ubohou Lucii a všechno špatné je odčiněno."
Nějak se nemůžu do knížek p. Mornštajnové ponořit, některé náměty jsou skvělé, neotřelé, ale bohužel málo rozpracované. Na mě mají knihy až moc rychlé tempo bez hlubšího vhledu do jednotlivých postav/období.
Možná kdyby byla o něco kratší, byla by čtivější. Ale velice si cením konkrétních příběhů maminek/rodin, velice inspirující.