Barbara182 komentáře u knih
Třetí pokračování dobrodružství Ondřeje z Rohatce splnilo účel odpočinkové četby na dovolené, i když musím říct, že opakování s obnovou tvrze v první polovině knihy už bylo do očí bijící i pro mě, skalní fanynku. Naštěstí v druhé části přišlo na řadu válečné tažení s Janem Lucemburským a o napětí nebyla nouze, klidně bych si tuhle část (a zejména Ondřejův návrat domů) nechala líbit podstatně delší, ale co už :-)
Pěkně čtivě napsaný příběh, rozuzlení bylo ještě překvapivější, než jsem čekala, ale jak už jsem psala u prvního dílu - knihy se mi líbily víc než Nejtemnější úsvit/Nejjasnější soumrak, protože nevyznívají tak depresivně a zkrátka se mi četly líp :-) Postavy jsou sympatické a není problém si je oblíbit, navíc spousta scén je roztomilých či romantických :-)
Musím přiznat, že S láskou Lukov se mi líbila víc, přišla mi tam i propracovanější zápletka, tady hodně skřípe logika (jakože kdo teda dělal všechnu tu práci za Vanessu, když už nebyla asistentka a nikoho nového nenajali - to se najednou všechny domácí práce dělaly samy?) a měla jsem trochu problém i pochopit hlavní hrdinku a její pohnutky, ale jinak to byla hrozně příjemná oddychovka, u které jsem se i několikrát nahlas uchechtla, byť se teda hlavní hrdina občas choval jako solidní asociál (fakt jsem si říkala, jestli nemá nějakou poruchu :-) a autorka to tam nikde moc nevysvětlila nebo nezdůvodnila, což mi přišlo škoda. Rozhodně mi to ale nezabrání přečíst si i další knihy Mariany Zapaty :-)
Typická Jane Austenová, i když možná malinko méně čtivá, kvůli minimu přímé řeči, ale jinak pěkná nevinná romantika plná omylů a nedorozumění, která se však nakonec vyřeší :-)
Takový "dětský" historický román (částečně i kvůli tomu, že hlavní hrdinka sama je min. do poloviny knihy dítětem, ale i pro zjemněné události a Esteřino otroctví), nebylo to špatné čtení, takové odpočinkové, ale podle anotace jsem čekala něco jiného.
Romantický příběh na pozadí války Severu proti Jihu, bavilo mě to, bylo to místy humorné, místy i napínavé, byť chvílemi trochu překombinované, a ztrácela jsem se v popisech, co který generál udělal, protože jsem neměla tušení, který bojuje za jakou stranu, ale jinak dobrý. Taková trochu propracovanější červená knihovna se snahou o hlubší sdělení (strasti války, že vojáci jsou taky jen lidi, i když bojují na opačné straně a tak).
Začátek byl skvělý, moc se mi líbila ona vtipná propast mezi životním stylem a způsoby hvězd z Hollywoodu a jižanským přístupem k životu, jak dávali měšťákům sodu :-) Tu třetí hvězdičku dostal de facto hollywoodský lokátor Bennington Payne :-) Ale zhruba od momentu, kdy se v Quincy objevila hlavní mužská hvězda Cole, tak to bohužel začalo jít do kopru. Pár vtipných momentů tam sice ještě bylo, ale jinak dost pokulhávala nějaká aspoň trochu reálná uvěřitelnost (jakože herecká kariéra Summer a celkově to, jak Coleovi padla do náruče jen proto, že se objevil u ní v ložnici). Škoda, ve výsledku tak lehce podprůměrné odpočinkové čtení, které stačí půjčit z knihovny.
Knížka s příjemně vánoční atmosférou, dějově tam sice pár detailů skřípe a je hůř uvěřitelných, ale jde o počin určený především náctiletým čtenářům, takže tam to asi projde. Za mě příjemná oddychovka s vůní jehličí :-)
Pan spisovatel Nesměrák opět nezklamal, čtení dalšího jeho historického středověkého románu s detektivní zápletkou ze série landštejnských strážců jsem si užila a zhltla ho za pár dní. V některých momentech jsem si sice říkala, že je škoda, že vraha odhalil čtenářům tak brzo a postavy nechává dobrat se pravdy až zbytečně pomalu, ale jako oddychovka na dovolenou naprosto ideální :-)
Kniha mě bavila víc než předchozí stručný Dvůr mrazu a hvězd. Příběh Nesty je zajímavý a bylo fajn přečíst si také její pohled na události z předchozích knih a sledovat její cestu ke smíření se s vlastním novým osudem v těle víly. Sice jsem se neubránila dojmu, že se hodně motivů vlastně opakovalo (výcvik, hrdinčino odmítání a vzdor, hledání speciálních předmětů apod.), ale četlo se to dobře, děj odsýpal, zkrátka jako čtivo na dovolenou OK. Ráda jsem se vrátila do světa téhle ságy, byť se tam teda moc věcí z celkové "politiky" dvorů moc nedořešilo a autorka si nechala doslova otevřená vrata pro další pokračování :-)
Nečetlo se to špatně, byť je to de facto sonda do duše a myšlenkových pochodů člověka s obsedantně kompulzivní poruchou, kterou trpí hlavní teenage hrdinka. Ale i tak je tam spousta milých okamžiků a navrch detektivní zápletka, i když teda v tomhle ohledu bylo na konci nedořešených hodně věcí, a to mě trochu štvalo. Jinak ale na přečtení z knihovny dobrý, nelituju :-)
Zajímavá zápletka i hlavní postavy, ale přiznám se, že abych to brala vážně a jako srdceryvný příběh, k tomu mi tam prostě něco chybělo, všechno to chtělo ještě o milimetr dotáhnout a vyladit a bylo by to super. Nicméně jako nenáročná oddychovka to šlo :-)
Asi jsem měla od pana spisovatele Sparkse moc velká očekávání, protože podle anotace to vypadalo na zajímavý námět, ale upřímně řečeno při čtení jsem hodněkrát skřípala zuby - jako hlavní hrdina doktor a ve spoustě věcí byl neuvěřitelně natvrdlý (když hledám teenagera, a neuspěju na policii, tak by mě jako první napadlo projít střední školy, nebo při zjišťování, kam se jeho dědeček před smrtí vypravil, ho nezajímalo, co se stalo s autem, ve kterém jel? Takové jasné, logické věci, na které člověk s kapkou rozumu snadno a hlavně během pár vteřin přijde a jemu to trvalo bůhvíkolik kapitol), navíc ta zápletka, kdy se hrdina se svým protějškem hrozně milují, ale nemůžou být spolu, mi přišla prostě slabá (nemluvě o tom, že jsem měla problém mu i uvěřit to, že se fakt tolik zamiloval, z textu to prostě nevyvolávalo ten dojem :-(. Celkově hodně velké zklamání, jediná trochu záživná část nastala v poslední třetině knihy ohledně Callie, jinak fakt slabota, nuda a šeď, nemluvě o tom, že mi ten styl připadal, jako by celý příběh vyprávěl nějaký stařec a ne dvaatřicetiletý chlap :-(
Závěr Eastonova příběhu byl rozhodně dramatičtější a napínavější než jeho předchozí díl a zároveň byl smutnější než všechny předchozí díly (nebo alespoň na mě to tak působilo), protože jak Easton, tak Hartley si v životě neprošli zrovna růžovou zahradou, nicméně nechyběl tu ani humor (zvlášť asi v poslední třetině), a i když se nabízel nejmíň tucet různých scénářů, poradila si s tím autorka dobře a byla jsem vlastně spokojená :-) Nejvíc se mi asi líbil Eastonův pokrok a ona dojemná blízkost s Hartley, kdy se oba navzájem potřebovali :-) Moc pěkné čtení, líbila se mi celá série a musím říct, že se mi bude po hrdinech stýskat, tak snad autorka dodrží onen náznak v závěru, že se možná někdy v budoucnu dočkáme dalšího pokračování ze života Royalů :-)
Dějově rozhodně nic světoborného, vzhledem k tomu, že ústřední dvojice již nějakou dobu žije šťastně a spokojeně, tudíž řeší jen takové ne příliš převratné věci. Vše zkrátka pokračuje v duchu předchozích dvou dílů ("akčnější" výjimkou byl podle mě jen první díl, který se mi taky líbil ze všech nejvíc) a plynule navazuje. Jako odpočinkové čtení, kdy nechcete žádná dramata to šlo :-) Ale jen mě to utvrzuje v poučce, že nikdo vlastně nechce číst o tom, jak postavy žily šťastně až do smrti :-D
Další dobrodružství z Vřesovské série, de facto sázka na jistotu, z hrdinů se tu začíná víc prosazovat taky bývalé páže krále Jana Lucemburského, Čeněk, který ke konci knihy dostal příležitost trochu se otrkat "v boji". A musím se přiznat, že mě autor poněkud vyděsil s Benešem z Vřesova, když ho postavil proti královským a vypadalo to s ním bledě :-(
Opět zpracované další zajímavé téma - upřímně by mě nenapadlo, že i v současném USA mají tak zpátečnické názory na potraty (byť jen v některých státech), přišlo mi to jako z minulého století, a ne z 21. století :-( Jinak mě ale kniha na autorčiny poměry zklamala - absolutně mi totiž nevyhovovalo vyprávění couvající v čase de facto na začátek a velké množství postav taky zrovna nepomáhalo se v ději zorientovat. Měla jsem pak problém se do knížky začíst a nebavila mě tak, jak teoreticky mohla, kdybych ji začala číst od konce...
Skvěle napsaná knížka, první nejmíň polovina knihy byla hodně napínavá a byla jsem zvědavá, co se vlastně s Jenninou mámou stalo :-) Konec knihy je pak hodně nečekaný, ale osobně musím říct, že mě trochu zklamal - představovala jsem si tisíc různých možných scénářů a nakonec to nebyl ani jeden z nich :-( Celkově mi to pak trochu pokazilo dojem z knihy, ale i tak jde o další skvělý román Jodi Picoultové :-)
Zdá se, že se Dabertova dobrodružství ustálila na formě, která mi absolutně vyhovuje - opět jedna kniha, jeden "případ", žádné zbytečné šmodrchy nad rámec příběhu, bylo to zajímavé a čtení mě bavilo, i když mi bylo od začátku jasné, že rodina, na kterou ukazují všechny indicie, v tom bude nevinně. Slušná detektivka, která nenudí a příjemně zavání světovým bestsellerem, přestože je autorem český spisovatel :-)
Když pominu onen lehce za vlasy přitažený začátek, kdy všichni vč. manžela nechali Hermínu odjet do revolucí zmítané Francie, tak je to pěkně popsané období teroru, kde hlavní hrdinka okusí na vlastní kůži vězení a hrůzy gilotiny. Trochu depresivní, ale přesto se určitě pustím do dalšího pokračování :-)