barcasknihou komentáře u knih
Velmi silný příběh, který má skvělý děj a postavy. Vybrala jsem si grafický román, protože se mi moc nechtělo pouštět do knihy.
Kniha byla dost chválená, takže když vyšel tento příběh ztvárněný graficky, hned jsem kupovala. Chtěla jsem něco rychlého na přečtení a komiksy mám moc ráda. Bohužel jsem udělala asi chybu. Grafika je krásná, příběh, postavy, všechno je super, ale neměla jsem z toho takový ten mrazivý pocit. Na konci jsem si myslela, že budu brečet, ale nic. Myslím si, že kdybych se pustila nejdřív do knihy, tak udělám líp. Takhle mi ten příběh nedal to, co jsem očekávala.
Možná je tohle pro čtenáře, kteří četli knihu a chtějí si připomenout tento nádherný, ale hodně smutný příběh.
Poslední díl této série je o Gregorym, nejmladším mužským členem rodiny Bridgertonů. Gregory se dost odlišuje svými povahovými rysy od ostatních bratrů. Je to velký romantik a chce si najít lásku svého života. Je to takový ten typ, co se zamiluje na první pohled, i když je to spíše poblouznění než láska. Je hodně spontánní, co si usmyslí to hned udělá, aniž by nad tím dlouho přemýšlel. Částečně mi jeho povaha vyhovovala, ale za mě je to nejméně sympatický bratr z celé rodiny. Autorka píše čtivě a vtipně, ale tenhle díl byl už hrozně vleklý a dá se říct, že i dost nudný. Prvních sto stran mě bavilo, ale pak to začalo být takové nijaké, chemii jsem moc z hlavních postav necítila a zápletka byla za mě až moc dramatická. Oproti předchozím dílům to bylo až moc akční a drsné.
Nikdy jsem klasikám moc nedávala šanci. K maturitě to bylo povinné a mně se do toho vůbec nechtělo. Tenkrát jsem pýchu a předsudek zkoušela číst, ale po prvních 30 stranách jsem se na to vykašlala a koukla se radši na film. (ps: kniha je mnohem lepší)
Jsem ráda, že jsem se k tomu vrátila a celou tuhle dokonalost přečetla. Na styl psaní jsem si zvykla po prvních kapitolách a už to jenom svištělo. Bála jsem se dlouhých, nudných popisů trávy nebo něco podobného, ale to tam vůbec nebylo. Alespoň ne v takové míře, aby mě to štvalo.
Jane Austenová píše vážně nádherně. Charakteristika postav, zápletky, humor, romantika, tohle všechno popsala skvěle. Některé postavy jsem si moc oblíbila a některé mě tak moc štvaly svým hloupým, nadřazeným chováním, že jsem už musela nadávat nahlas.
Děj se netočí jenom kolem hlavní hrdinky Elizabeth, ale i kolem jejích sester. Zrovna ty byly někdy tak moc na facku, že to nešlo.
Elizabeth je silná hrdinka, vůbec se nedivím, že se stala vzorem pro tolik žen. Pan Darcy je velký bručoun s romantickou duší. Zamilujete si oba. To Vám garantuji.
Moc moc moc doporučuji
Tohle si musíte přečíst! Enemies to lovers, fake dating a svatba ve Španělsku. Ideální kniha na léto, plná romantiky, humoru a nádherných momentů. Totálně nejvíc boží čtení, které vás pohladí po duši. Dostala jsem od toho přesně to, co jsem očekávala.
Oba hlavní hrdinové jsou mega sympatičtí. Aaron je nejvíc sexy (totální Henry Cavill) a Lina je skvěle prdlá, zábavná hrdinka s velice zajímavými myšlenkami, u kterých jsem se mohla potrhat smíchy. Hlavně při scéně s rozbitou postelí.
Je to sice plné klišé, které známe z jiných knih nebo filmů, ale i tak je to tak moc dobré! Nejdříve jsem se bála té tloušťky, přišlo mi to na romantickou knihu trochu moc dlouhé, v průběhu čtení ale zjistíte, že tam není ani jedna část, která by vás nebavila. Furt se tam něco děje.
Vtipných hlášek a situací je tam hodně, až jsem se smála nahlas. První polovina mě bavila asi o trochu víc, to se děj odehrával v New Yorku. Kde se Lina s Aaronem pořád pošťuchovali a Lina se psychicky připravovala na svatbu své sestry. A taky na to, že s ní pojede i Aaron (kolega z práce) jakožto její falešný přítel, kterého nemá moc v lásce.
To co se odehrává ve Španělsku je jedna velká jízda. Linina rodina je hodně upovídaná a vlastně ještě víc trhlá něž ona sama. Setkáváme se i s Danielem, což je Linin ex, se kterým měla dost špatnou zkušenost. Jo a je to blb. To je asi jasný všem.
spoiler!!!
(U sexuálních scén, jsem měla teda problém. Stalo se mi to už u Hypotézy lásky. Prostě nazývat dámský pohlavní orgán k*ndička, číča, nebo nějak jinak je pro mě hrozně nechutný. Taky to jak Aaron oslovoval Linu kotě, kotě! Ne ne, nic pro mě.)
Líbilo se mi to asi i o dost víc než Hypotéza lásky. Moc se těším na další knihy od autorky. Hlavně na The American roommate experiment, kde je hlavní hrdinkou příběhu Rosie, Linina nejlepší kámoška. Doufám, že u nás vyjde.
Moc doporučuji všemi deseti !
Mangy si začínám čím dál tím víc oblibovat. Holmese mám ráda snad v každé možné verzi a tahle verze z Japonska mě hodně bavila.
Děj se převážně odehrává v starožitnictví, kde náš sarkastický, rejpavý, ale moc fajn Holmes pracuje. Aoi je studentka, kterou tíží její minulost a je z ničeho nic přijata do starožitnictví na brigádu. Tihle dva jsou skvělá dvojka. Na vývoj jejich vztahu v dalších dílech se těším, cítím že je to na dobré cestě. Vážně jsem si čtení moc užila. Překvapilo mě, že jsou zde i zajímavosti o Japonsku z kultury a historie, ke kterým bych se asi jinak nedostala.
Jestli hledáte odpočinkové čtení, u kterého budete moct vypnout a nad ničím moc nepřemýšlet, tak se vám tohle bude líbit.
Mně to až tak moc nenadchlo a spíše jsem u toho usínala. Na gr jsem četla že to má být cozy fantasy, feel good knížka, ale když se tam skoro nic neděje celou knihu, tak je to pak ohromná nuda.
Musím říct, že u čtení budete mít velkou chuť na kafe a na něco sladkého. Je to příběh o budování přátelství, splněných snech a vedení kavárny. Kdyby to nebylo zasazeno do fantasy světa, tak to podle mě nemá tak velký hype. Postavy neměly žádné výrazné charakterové vlastnosti. Konverzace byli většinou o ničem. A moc nechápu tu romantickou linku mezi dvěmi hlavními postavami. Úplně zbytečný a hlavně nudný. Chyběl mi tam popis postav, u některých jsem vůbec nevěděla jak vypadají. Vyobrazení toho světa, nebo alespoň města, kde se celý příběh odehrává, tam taky vůbec nebylo. Čekala jsem, že když je to teda fantasy, tak tam budou nějaké kouzelné ingredience, nebo nějaké pokrmy z toho fantasy světa. Vlastně tam bylo kafe a jídlo, co všichni známe.
Příště si asi přečtu víc recenzí, protože už docela přestávám věřit těmhle přechvalovaným ohlasům na knihy.
Ale ta obálka je mega nádherná.
(SPOILER) To jak skončil třetí díl jsem hodně oplakala. Věřila jsem ale, že se to nějak vyřeší a bude se mi další díl líbit, tak jako ty předchozí. Bohužel tohle byla tak moc velká nuda. První půlka byla totálně bez jakýchkoli zvratů, které by mě překvapily. Rose dělala a myslela na to samé dokola. Nutila jsem se ke čtení. Než jsem se prokousala 200 stranami, tak to trvalo 2 měsíce!
V momentě, kdy se tam objevil Dimitrij, jsem byla jakože aaaaahh. Pak to ale rychle opadlo v moment, kdy se ukázala jeho Strigojská tvář. Totálně jiný člověk, úplně se mi znechutil. Jejich nepřirozený, toxický vztah jsem nedávala. Nejmíň 7x jsem si tam napsala poznámku Já chci zpátky starého Dimitrije, prosím!
Hlavní akce přišla tak na posledních cca 70 stranách a to jsem teda oplakala spoustu situací.
Hlavní důvod, proč se mi to nelíbilo je, že nejvíc nesnáším Lissu, ta mě tam tak moc sr*la. Taková kr*va. Nejde to jinak napsat. Omlouvám se. Silně doufám, že v dalších dílech tam toho prostoru bude mít míň.
Příběh o Hyacinth, nejmladší dceře a zároveň nejmladším sourozencovi z klanu Bridgertonů, mě bohužel až tak moc nenadchl. Asi největším problémem byl vztah mezi Hyacinth a Garethem. Necítila jsem mezi nimi vůbec žádnou chemii, ani při velice delikátních scénách jsem tam nic nenašla. Spíše jsem je brala jako přátele, než jako zamilovaný pár. Vlastně když to tak vezmu, tak ani jeden mi nijak nepřirostl k srdci, tak jako ostatní postavy z předešlých dílů. Zato to bylo zase hodně vtipné. Miluju autorčin smysl pro humor a jak z každé situace dokáže udělat vtipnou záležitost.
Už jsem si toho všimla u předchozí knihy o Francesce, ale přijde mi, že autorka dala do těchto posledních dílů mnohem více sexuálních scén, než bylo v prvních dílech. Samozřejmě si vůbec nestěžuju. Jenom tady toho bylo hodně a já to tam mezi nimi vůbec necítila. To mě trochu mrzí. Tento díl se řadí k těm horším.
Chandlera z Přátel známe snad všichni,(pro mě je to druhá nejoblíbenější postava, hned po Phoebe) ale nevěděla jsem, že už od čtrnácti let se potýkal se závislostí na alkoholu. Později to gradovalo a Matt začal být závislí na spoustě lécích. Jednu dobu bral 55 prášků denně! To je naprosto šílený! Kniha je převážně o jeho závislostech.
Při čtení jsem se hodně bavila hercovými vtipy a poznámkami. Jak v knize napsal, on byl Chandler ještě než ho do té role vůbec obsadili. A má pravdu!
Je to psané hrozně čtivě a nechtěla jsem se od knihy odtrhnout. Byla jsem překvapená s kolika ženami chodil a převážně jak začal a skončil vztah s Julii Roberts. O Přátelích tam toho bylo méně než jsem čekala, ale psal o nich moc krásně.
Čtení jsem si neskutečně užila. Jsem moc ráda za tuhle knihu a jestli máte herce rádi, už jako Chandlera, nebo prostě jako osobnost, tak si knihu přečtěte. Stojí to za to.
Nechutné. Hrůzostrašné. Těmito slovy bych popsala tuto knihu. Hodně propagovaná kniha, která vám slibuje, že je to nejděsivější a nejlepší thriller roku. Ano, popisy jednotlivých vražd a způsoby jak si vrah "pohrával" s obětmi jsou hodně nechutné. Ale je to vážně tak moc dobré, jak se všude píše?
Kopírak, jak vrahovi přezdívají, kopíruje vraždy slavných sériových vrahů, což nejdříve zní vcelku působivě a lákavě. Já, jakožto velký fanda true crime, už znám všechny tyhle známé vrahy a mám toho hodně naposlouchaného a nakoukaného. A jestli jste taky zločinožrouti, tak bohužel v průběhu čtení zjišťujete, že čtete popis vraždy a místa činu, který už znáte. Přišlo mi, že autorce asi chyběla fantazie, nevymyslela nic nového, jenom okopírovala vraždy, které už někdo udělal. Chvilkami mi to přišlo až přehnané a ne uvěřitelné. Myslím si, že v tomto století, v dnešní době, se všemi možnými technologiemi, moc nejde nemít vůbec žádné důkazy, když člověk zabije okolo dvaceti lidí.
Od začátku jsem měla tip, kdo by mohl být Kopírákem a měla jsem z části pravdu. Je to hodně otřepaná zápletka, kterou jsem viděla už ve spoustě kriminálkách. Byl tam možná jenom tak jeden wau moment, který mě dost překvapil, ale to bylo tak vše. První polovina byla nudnější, takže jsem si chvílemi i nutila číst.
Za mě je to průměr.
Rozhodně to nebyla ztráta času, ale četla jsem lepší.
Není to kniha, která mi vytřela zrak a budu jí doporučovat kudy chodím, ale bylo to fajn čtení. Ta atmosféra táboráků, pláže a mořských plodů. Naladilo mě to na léto a hned bych jela někam k moři.
Líbily se mi pohledy do let kdy byla hlavní hrdinka Belly mladší. Takže šlo dost vidět, že jediná holka v partičce tří kluků to vážně nemá jednoduché. Oblíbila jsem si Jeremiaha, Susannah a i Belly mamku. Na druhou stranu mě teda hrozně rozčilovala Steven, Taylor a Conrad. Fakt byli někdy na proplesknutí. Conrad obzvlášť, nafoukanej, hloupej idiot. A Belly ta byla někdy hrozně bez sebevědomí a neustále básnila o Conradovi. Ten jejich vztah mi tam vadil.
Emocionální citlivá část, co se týče nemoci jedné postavy, je tam skvěle popsaná a podaná, takže se asi pustím do dalších dílů, abych věděla jak to dopadne.
Kdyby jste si chtěli přečíst něco od Jenny Han, tak bych spíš doporučila její další sérii Všem klukům, ta mě bavila víc.
(SPOILER) Na tuhle knihu jsem se hrozně moc těšila. Čekala jsem, že to bude přesně ta kterou otevřete a za pár dní ji máte přečtenou. Bohužel jsem se s ní trápila skoro dva týdny. Ze začátku mi nesedl autorčin styl psaní, nemohla jsem se vůbec začíst a děj mě taky nějak neoslnil. Necítila jsem žádnou chemii mezi hlavními hrdiny a akční scény mě taky nebavily. Hodně jsem se bála, že se s ní budu trápit celých 600 stran. Ale nakonec to nějak od poloviny knihy nabralo směr, který mě začal bavit a zajímat. Celý ten svět je zajímavý, a i když je to za mě slátanina všeho nadpřirozena, tak mě to bavilo.
Nejvíc se mi líbili drakeni, ti byli skvělý, hlavně Nektas a jeho dcerka Jadis. Co se týče Serafeny, ta je za mě hrozně hloupá, já si jako nemůžu pomoct, ale působila tak na mě. Nyktos svým charakterem, omlouvám se všem obdivovatelům, na mě neudělal moc dojem. A hlavně mi hrozně vadila ta jeho přezdívka Šed.
Právě od poloviny knihy jsem mezi nimi začala cítit tu chemii a začal se mi líbit jejich vztah.
Mám rada slow burn romantiku a trochu jsem čekala, že ta tam bude. Nakonec mi asi ani nevadilo, že spolu něco měli už na třicáté straně. Ale to jsem si řekla, až po dočtení.
To, že mě někdy štvali, jak Nyktos, tak i Serafena, svým chováním, to už jsem tak nějak ignorovala. Ale. Ty sexuální scény. Bože, já u toho nemohla. To bylo hrozný. Fakt jsem si říkala, jak je to nechutný. Mám ráda spicy scény, ale jako tohle ne!
A hlavně jsem vůbec nepochopila to, že on se dozví, co Serafena zamýšlela mu udělat. Je na ní naštvaný apod. kraviny. Pak si to rozdají, pak jí řekne, že mezi nima nebude ani takové minimum jako je přátelství, a pak má o ní zase hrozný strach a jde vidět, že mu na ní hodně záleží. Jako wtf?
Konec knihy byl nával informací, které chtěla autorka rychle nacpat do poslední kapitoly. Nevím jestli se budu pouštět do dalšího dílu. Možná asi jo, hlavně kvůli tomu ději a světu. A kvůli Nektasovi. Toho jsem si oblíbila dost. Není to úplná katastrofa, ale zázrak to taky není.
Napínavé příběhu, které řeší Holmes a Watson mám hrozně moc ráda. Tahle manga mi doma ležela hodně dlouho. Trochu jsem se i bála se do ní pustit, protože se čte obráceně, ale rychle jsem si na to zvykla a pak už jsem to ani nevnímala. Celá zápletka byla trochu předvídatelná, ale i tak jsem si čtení užila. Skončilo to vcelku otevřeně, takže se těším na další díly.
Před pár lety jsem od autorky četla Jámu. Moc se mi to líbilo, bylo to hodně napínavé a hororové prvky tam autorka zasadila taky skvěle.
Začátek knihy Ti druzí byl hodně dobrý. Gabe, hlavní postava příběhu, jede po dálnici a v cizím autě uvidí svou malou pěti letou dcerku. Hned auto pronásleduje, ale bohužel ho ztratí. Má vybitý mobil, takže nemůže zavolat domů a přesvědčit se zda to byla vážně jeho dcera, i když má být doma se svoji maminkou. Tak zastaví na odpočivadle a volá z telefonní budky k sobě domů. Zvedne to policistka a oznámí mu, že jeho žena i dcera jsou po smrti.
Tohle zní prostě úžasně a začátek byl hodně dobrý, ale jak rychle to nabralo na ději, tak to i rychle spadlo. Všechny zápletky jsem hned odhadla, bylo to hodně předpovídatelné. Autorka sem zasadila zase trochu nadpřirozených, hororových prvků, které tam vůbec nemusely být. Nedávaly tam ani moc smysl a stejnak jsem se na konci nedozvěděla, proč to tam teda bylo. Možná proto aby čtenář měl v průběhu čtení nějaké ty otazníky, které i tak nejsou zodpovězeny. Nečekala jsem, že zůstanu s otevřenou pusou dokořán, alespoň v nějaké velké momenty překvapení jsem doufala.
Bylo to hodně čtivé, autorka píše moc hezkým stylem. Ale bohužel musím dát nízké hodnocení.
Naprostá nádhera! Tenhle díl mě hodně bavil. Od začátku jsem si Francescu zamilovala, protože se v předchozích dílech moc neobjevovala, tak jsem na ní byla dost zvědavá a naprosto si mě získala. Tenhle díl je o dost jinačí než předchozí a to se mi na tom taky moc líbilo. Francesca je vdova a bratranec jejího zesnulého manžela, Michael, je do ní až po uši zamilovaný, od první chvíle, co se poznali. Chemie mezi nimi je úplně úžasná a i jejich přátelský vztah je skvělý.
Michael je takový ten záletník a svůdník všech mladých dívek. Takže je dost žádaný ve společnosti a všechny matky chtějí své dcery provdat za urozeného hraběte.
Francesca si chce po letech najít manžela, protože velice touží po dítěti. Všem je nám jasný jak to skončí. Četlo se to samo a pořád jsem se u toho uculovala. Druhá polovina byla trochu slabší. Začali se tam pak mezi nimi dít docela divný, nepříjemný věci, hlavně co se týče sexu. Ale zasmála jsem se. Sice by to šlo skloubit trochu jinak. Ale konec byl naprosto krásný a dojalo mě to.
Jo a musím ještě zmínit Violet, matku všech sourozenců, ta je prostě úžasná a je to moje hodně oblíbená postava. I kvůli ní je to pak o dost lepší čtení.
Knihy od Julie Quinn miluji, naprosto zbožňuju její příběhy o Bridgertonově rodině. Dokáže vždy krásně popsat postavu a jeho charakter, kvůli tomu jsem si oblíbila skoro všechny postavy v předchozích dílech. Především jsem si oblíbila Eloise, která je silnou, nebojácnou, svéhlavou a trochu tvrdohlavou hrdinkou, kterou si oblíbí snad každý. Proto jsem se tak moc těšila na její příběh, jak si najde lásku. Bohužel je tohle za mě ohromné zklamání. Čekala jsem úplně něco jiného.
Hlavní mužský hrdina Phillip se choval jako nehorázný blbec, ze kterého mi bylo jenom možná tak špatně od žaludku. Eloise před Phillipem odmítla mám pocit šest žádostí o ruku, jenom proto aby si pak vzala takového idiota. Vážně mě ta knížka naštvala. Autorka má ve zvyku psát u jednotlivých mužů, že mají nějaké trauma, a nebo jistý problém s něčím, ale vždycky se to vyřeší a tu postavu si moc oblíbím, tak jako tak. Ale tohle co bylo za chlapa? Pro mě byl tak moc slizký a jednoduše hrozně odpudiví. Napsala bych i mnohem horší slova. Ani mi to nepřišlo nijak romantické a už vůbec jsem u toho neměla takové ty ucelené ksichtíky, které jsem měla zatím u každého z předchozích dílů.
Zatím bohužel nejhorší díl.
Sedmdesátá léta, USA, kapela a rocknroll. Už podle tohohle víte, že to bude skvělý čtení. Naprosto mě to pohltilo. Vážně. Neměla jsem vůbec žádná očekávání. Tak nějak jsem věděla, podle recenzí, že to bude dobré, ale že až takhle!
Měla jsem pocit jako kdybych, četla o skutečné kapele a o skutečných životech jednotlivých členů. Nemůžu uvěřit, že ty postavy nejsou skutečné. Hrozně moc mi i vyhovoval styl psaní a zpracování. Od čtení se těžko odtrhávalo, chtěla jsem hrozně vědět jak to celé dopadne.
Můžu říct, že to je jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Je to o lásce, rodině, přátelství, ale taky o divokém životě, ve kterém jsou drogy, závislost, nevěra a neopětovaná láska. Mrzí mě jak některé vztahy mezi postavami dopadly. Ale kdyby to tak neskočilo, tak by to nebylo tak zajímavé čtení. Moc jsem si oblíbila Grahama, Warrena a Camilu. I když Daisy a Billy jsou hlavní postavy, tak mě štvalo, jak se k sobě někdy chovali. Billy se i ke kapele a svému bratrovi nechoval moc hezky. Číst tento příběh, o tom, jak se kapela Daisy Jones & The Six dopracovali na špičku byl zážitek.
Už dlouho jsem si od Shakespeara chtěla něco přečíst. Už kdysi dávno jsem četla Zkrocení zlé ženy a to se mi strašně líbilo. Vrhla jsem se proto na sen svatojánské noci a bylo to zajímavé. Je to tak trochu fantasy, vyskytují se zde víly, elfové a jiná kouzelná stvoření. Abych řekla pravdu, tak jsem se dost ztrácela v postavách, bylo jich tam fakt hodně a zapamatovat si kdo s kým a podobně mi dalo zabrat. I příběh byl trochu chaotický, doufám, že jsem to nějak pochopila správně. Potřebovala bych to vidět asi jako hru v divadle aby mi to dávalo smysl. Jinak to nebylo špatné čtení, určitě si chci přečíst něco dalšího od autora.
Srdcerváči jsou srdcovka a tyhle doplňkové knížky jsou skvělé oddechovky. Vánoce jsou samozřejmě svátky klidu, pohody a trávení času s rodinou a nejbližšími. Pro Charlieho je to velká výzva, protože trpí poruchou příjmu potravy a má psychické problémy. Jeho příbuzní jsou jako osiny v zadku a moc nehledí na Charlieho city. Hodně se toto téma tady řeší. Máme tu kapitoly z pohledu Tori a Olivera, což jsou Charlieho sourozenci. Můžeme alespoň vidět jak Charlieho stav vnímají oni. A jde vidět, že i když tímto trpí jeden člověk v rodině, tak tím trpí dá se říct i ostatní. Je to krásně napsané a Tori i Olivera jsem si zase o něco více oblíbila.
Moc doporučuji.
Nádherná kniha, která obsahuje 28 příběhů o lidech, kteří za svůj život udělali spoustu dobrého pro ostatní, a proto se stali svatými a velice uctívanými. Jsou tu příběhy z Ravky, Fjerdy, Šu Hanu a Nové země. Některé postavy skončí nešťastně tragicky, ale některé žili dá se říct šťastně až do smrti. Většina příběhů se mi moc líbila a budu na ně pamatovat ještě dlouho, měli v sobě nějaké ponaučení a musela jsem se nad nimi trochu i zamyslet. Především se mi hrozně líbila vyprávění o Sankt Cho a Sanktě Neyer, Sankt Nikolaj, Sankt Vladimir Pošetilý, Sankt Ilja v řetězech a Sankt Mattheus. Vážně je to kouzelná knížka plná nádherných ilustrací. Klidně bych brala kdyby jednotlivé příběhy byly delší. Autorka tady zase dokazuje, že dokáže napsat cokoli a je to mega pecka.