bardus komentáře u knih
Kniha mi přišla dobrá. I dobře pojatá. Určitě použitelná nejen pro hypersenzitivní děti a rodiče.
Kniha mě vyloženě chytla, protože tu žiju většinu života. Škoda, že má málo map a fotografií. Geologickou historii bych zase možná oželela. Líbil by se mi i nějaký přídavek o méně známých a velmi starých stavbách, co tu jsou. Například zámeček mezi ulicí směr Soběšice a Křižíkovou (nemyslím Kociánku), márnice k původnímu hřbitovu v Kotlůvku. Ty mají i zajímavou historii. Je to psané trochu roboticky, ocenila bych víc osobního pohledu a menších příběhů. Kapitoly o množství hektarů a arů a o velikosti hospodářství v 18. století zaujmou spíš znalejší. Dalo by se to asi napsat o něco víc lidově..
No hezká pohádka. Realita byla asi trochu jinak:D ale mně se to fakt líbilo.
Mně to přišlo trochu nudné. Realita byla strašlivá, ale na mě je to rozvláčně napsané.
Ano, poetika tam je. Ale proč je to napsaný tak rychle a v takovým chumlu? Asi nejsem ten správný čtenář. Rozumím, co je pěkné na těch drobnostech, příbězích, zkrátka chápu to. Ale z tohohle formátu se mi to vztahovalo hrozně těžko. Pro mě je to nepříjemně napsané. Asi to má být zahlcujici, což splněné teda je.
Miroslav Veverka nezklamal. Pro nezasvěcence jako jsem já se to četlo perfektně. Autor si nedrží přehnaný odstup a vyjadřuje přímo či nepřímo svoje postoje. Spiritualitu chápe jako přirozenou potřebu a nahlíží na ní skrz filosofii, ale i přes přírodní zákonitosti a vědu. Jeho postoji to nijak neupírá na hloubce, naopak. Popravdě se s ním dá za mě velmi dobře ztotožnit. 5/5
Kdyby někdo viděl našeho psa, tak nevěří že jsem něco takového někdy mohla pročíst. Bohužel.:D
Ta kniha mě úplně dostala, až jsem se rozhodla založit jí profil a koupit si ještě další 2 výtisky. Je to sranda. A v pohodě. Doporučuju, kdo se chce zasmát.
Knížka je dobrá. Vůbec se neztotožňuju s popisem knížky, kterej je odpuzující a hyperintelektuální. Celé mi to znělo spíš jako souboj hlavní postavy se svým egem, kterému příšerně vadí vědomí vlastní malosti, tak se ji snaží pojmenovat a poučit o tom ostatním, čímž nad ní nevítězí, spíš naopak. Nedovede ji přijmout. Baví mě zařazení paralelních příběhů. O polotulákovi.. Myslím, že na něm Tomáš oceňuje, že polotulák vypadá, že nepotřebuje nikomu nic dokazovat, což ho v jeho očích dělá relativně svobodným. Je smířenej s tím, že je jen hroznej člověk.
Snad budou nějaký další knížky. Je to hezké, takové upřímné mezi řádky.
Tuhle knížku mám ráda. Nejsem moc na východně buddhistický věci v literatuře, protože si myslím, že věci jako meditace se těžko sdílejí a dávají na papír a tu radost je složité čtenáři zprostředkovat. Na začátku je kniha skvělá. Dál se trochu vytrácí šťáva. Ale je škoda, že tam není nic z dalšího Drtikolova života. Nepřijde mi to všechno. Ne věčně, ale pocitově.
Všechen obdiv a vděk autorovi. Na vážnou "kritiku" nemám jako poněkud běžný smrtelník nárok. Snad teda řeknu jen, že je to opravdu mistrovsky napsané, bez byť jen minima patosu a jakéhokoliv nánosu navíc. :)