Bedřich63 komentáře u knih
Nastal čas na další Dánovku, v tomto roce poslední.
Autor má specifický smysl pro humor, který se mi velmi líbí. V této knize to obzvlášť gradovalo. Dialogy mezi partičkou vyšetřovatelů neměly chybu. Tento díl je jeden z posledních, které autor napsal. Je vidět posun v psaní.
Ze série Naše město jsem už přečetl hodně knih. Autor nepíše podle šablony, zatím každá z mnou přečtených knih skrývala jiný příběh a jiné pozadí. Proto zůstávám věrným čtenářem a vždy se těším na další díl. Tady se opět jedná vlastně o dva příběhy. Jeden starší je vyřešen jen jakoby mimochodem, ten nový zajímavě popisuje praktiky jednoho muže, který využívá svého zevnějšku a svých schopností zalíbit se ženám. Zase nová tématika zpracovaná autorem. Rozuzlení více než zajímavé.
Dávám 5* a nadále zůstávám věrných autorovým fanouškem a příznivcem této série a party vyšetřovatelů. Příští rok budu ve čtení pokračovat.
Kočičí - Mačacia stopa je 33 kniha napsaná autorem. V pořadí časové chronologie příběhů je děj této knihy zařazen do roku 1995 a je 16 v pořadí. Pro mě je to přečtená kniha Dominika Dána s pořadovým číslem 18. Blížím se polovině vydaných knih.
Už dávno se ze mě stal nekritický čtenář Dánovek. Moje hodnocení se vždy pohybuje mezi 4-5*. Tento díl bych zařadil k nejlepším.
Je to jedna z posledních knih, které autor zatím napsal. I on si psaní asi hodně užil, stejně tak jako já čtení.
Skvělý humor, krásné dialogy, děj se stále posouvá vpřed. Parta vyšetřovatelů i čtenář mají pořád nad čím přemýšlet. A jak to už tak v této sérii bývá, je potřeba se zabývat i minulostí.
U knih D.D. se bavím a jsem rád, že jich mám ještě hodně před sebou a že autor stále přidává další. V roce 2025 se znovu rád vydám do Našeho města.
Po první čtvrtině knihy jsem si myslel, že se autorka bude více věnovat návratu Gamache zpět do služby a také přírodní katastrofě, která ze začátku opanuje děj. Ale nakonec je nosným tématem knihy vyšetřování smrti mladé těhotné ženy a opět to, co autorka v poděkování popsala takto: "Moje knihy jsou o společnosti. O lásce a sounáležitosti. O velkém daru přátelství."
Já souhlasím. Oceňuji navíc humor, perfektní vykreslení postav a popisy míst a přírodních podmínek. A v těch se autorka opět vyžila..... jen pro ilustraci citace ze stránek:
8- Duben v Quebeku je klimatologické hnusobití. Kolosální ojeb.
59- Jarní tání opět přinášelo naději a bláto. Bylo to krásně nechutné období.
61- Jen máloco je tak silné, ničivé a děsivé než hladový medvěd nebo rozvodněná řeka.
63- Pozdní jaro v Quebeku je nádherné. Ovšem začátek jara je podělaný zleva i zprava.
110- Po okně teď stékaly proudy deště tak silné, že to vypadalo, jako by město bylo pod vodou.
166- Jediným zvukem bylo tiché drnčení starých oken, jak se noc snažila proniknout dovnitř. Nejspíš si neuvědomovala, že uvnitř už tma je.
No a nakonec všem čtenářům dobře známé vyjádření jedné z hlavních postav:
180- Fuck, fuck, fuck, zabrblala husa.
Čekal jsem trochu jiné zaměření knihy, jak jsem napsal na začátku, proto jen 4*.
Ale pořád jsem věrným fanouškem této série a těším se na další díly, které snad budou postupně dále vycházet.
Zatím poslední v češtině vydaný díl této skvělé série. Milovníci Bretaně, kteří přečetli všechny díly jsou smutní, stejně tak i ti, kteří si Bretaň zamilovali prostřednictvím těchto knih. Snad autor najde další motivaci, další přírodní zajímavosti a další příběhy, a napíše nové díly. Každý z nich je skvost.
Jako vždy se jedná o zajímavou kombinaci cestopisu, detektivky a kulinářského průvodce. Pro mě velice zajímavá kombinace, stále si něco dohledávám na internetu.
Pokud bych snad mohl inspirovat nějaké čtenáře mých komentářů, tak si, prosím, přečtěte mé příspěvky k předchozím dvěma dílům.
Celá série má velmi vysokou kvalitu a milovníci nenásilných detektivek s podrobnými popisy přírody, charakterů lidí, místních zajímavostí, kulinářských zážitků a specifik tohoto regionu tuto sérii hodnotí velmi kladně.
Budu doufat, že se dočkáme dalších dílů.
Kniha je to velká nejen svými rozměry, ale i obsahem.
Rozměry: 34 x 24,5 x 4,7 cm. Váha 3,41 kg.
Obsah: Několik set reprodukcí kreseb Zdenka Buriana doplněných o komentář obou autorů.
Je zde zmapován celý umělecký život tohoto vynikajícího ilustrátora prostřednictvím především knižních titulů, které upadly v zapomnění. Součástí knihy je i obrazová bibliografie na stránkách 374 - 465, která obsahuje 1070 knih od 435 autorů, ke kterým Zdeněk Burian nakreslil nejméně obálku. Necelá pětina z nich vyšla po roce 2000 v novém vydání.
Tato kniha (tlustá těžká bichle) navazuje na předchozí dva díly této vynikající řady Dobrodružný svět Zdeňka Buriana a Podivuhodný svět Zdeňka Buriana.
Já jsem si s ní udělal radost hned několikrát. Poprvé, když jsem ji táhl z knihovny na zádech v batohu ještě s dalšími knihami. Podruhé, když jsem se zahloubal do jejích stránek a kochal jsem se těmi desítkami dokonalých kreseb a představoval si texty knih, které kresby vyjadřují. Potřetí, když se teď můžu podělit o vynikající zážitky z této knihy. A ještě asi mnohokrát si udělám radost, když se mi podaří si půjčit někde knihy obsahující kresby Zdeňka Buriana autorů jako např. Jack London, František Flos, Zane Grey, Rudyard Kipling, Karel May, Jules Verne, František Běhounek, J.F. Cooper, J.M. Troska, Alexandre Dumas, Eduard Štorch, Josef Augusta a další.
Kdo má rád knihy s obrázky, kdo má rád Zdeňka Buriana a jeho styl kreslení, kdo má rád dobrodružné romány, ten by se určitě aspoň po jedné z knih této řady měl poohlédnout. Stojí to za to!
U 10. dílu této série jsem zjistil, že ten díl mám problém hodnotit ve stupnici zavedené zde na DK. A teď znovu se mi nedostává hvězdiček, čtením jsem byl pohlcen od začátku až do konce.
Kniha se mi velmi líbila. Zajímavá ukázka lidských charakterů, důkladně propracovaná psychologie chování jednotlivých postav, jemný humor a dále se rozvíjející některé úseky života z minulosti hlavních postav mě baví.
Tento díl je založen na příběhu, který popisuje skandální poměry panující v akademii Sûreté a vlastně tak navazuje na předchozí díly věnující se právě zločinům uvnitř Sûreté.
Ale nejen to. Paralelně se zde odvíjí i další příběh, který dává knize ještě další rozměr a vyžaduje čtenářovu pozornost.
Jsem zvědavý s čím přijde autorka v dalších dílech. Očekávám další skvostné příběhy. Kam vlastně míří Gamache, tak to se nechám překvapit. A jsem také zvědavý, jestli budou nějak zpracovány další osudy kadetů akademie.
Pro mě zajímavé vyvrcholení celé série, kterou jsem si oblíbil od prvního dílu.
Kočáry v každé z knih hrály důležitou roli, Hermína v nich strávila spoustu hodin, takže název Kočár do neznáma je velmi příhodný nejen pro první díl, ale vlastně pro všechny díly.
Spoustu mých postřehů jsem už napsal u předchozích dílů. Když bych se vrátil ke svému hodnocení prvního dílu a přirovnání k vínům, tak jsem si v této knize přivoněl k vínu s přívlastkem...... asi tedy výběr z hroznů. Když už jsme se ocitli ve Francii a Hermína získala zpět vinice. :-)
Scénka s Napoleonem, ta prostě neměla chybu.
Krásná série o složitých dobách, ale napsána tak, že se čtenář nenudí a ke čtení se nenutí. Spousta těžkých situací je popsána lehkým a velmi čtivým stylem.
Pomalu se dívám, co dalšího si od autorky přečtu. Myslím, že mě neodradí ani to, že u většiny knih autorky je uvedeno, že se jedná o román pro ženy. No co už, když mě tyto knihy baví. :-)
Celou sérii mohu jen a jen doporučit a to všem pohlavím, kterých je podle posledního vyjádření odporníků popletené EU určitě hodně přes padesát.
Opět v první polovině spíše cestopis a průvodce kulinářskými zážitky Bretaně.
Po seznámení čtenářů v předchozích dílech s ostrovy na pobřeží Bretaně, salinami na poloostrově Guérande, ústřicemi, druidy, historií Keltů, výzkumem a sledováním moře a delfínů, růžovými granitovými skalními útvary a místními skvělými plážemi, a také s temným a tajemným Bróceliandským lesem a jeho malebnými jezery a zámky se v tomto díle dostaneme k dalším místním bretaňským pozoruhodnostem.
Saint-Malo, kdysi město korzárů a nyní kulinářský ráj a také přes ústí řeky ležící přímořské lázně Dinard s úžasnými vilami, město ústřic Cancale, to jsou kulisy náležející do Smaragdového pobřeží, kde se odehrává příběh této knihy.
Jako vždy se jedná o zajímavou kombinaci cestopisu, detektivky a kulinářského průvodce. Pro mě velice zajímavá kombinace, stále si něco dohledávám na internetu.
Zůstávám věrným fanouškem této série.
Dominik Dán je pro mě zárukou zábavy a napínavé četby. Letos už několikátá knížka, u které se dobře bavím při replikách Hanzla, Burgra, Váni, Krauze a dalších.
Zápletka je docela zapletená a její rozpletení si vyžaduje značné nasazení všech zúčastněných. V tomto díle se zase skoro nonstop pije a vyšetřuje.
Výsledek ale stojí za to. Takže pro mě jasný závěr. Jede se dál a další díly nechci příliš dlouho odkládat.
Nebudu tuto knihu doporučovat ostatním čtenářům. Není to kniha pro běžné čtenáře komerční literatury. Přece jen autor má za sebou nekonečnou řadu zkušeností v oboru, který zůstává běžným lidem utajen. Většina lidí se o politiku nezajímá a tato kniha je především o politice.
Za mě perfektně strávený čas při čtení. Ten vhled do zákulisí politiky může být fikce, ale může mít i reálné základy.
Popisy měst a jejich místopis vypovídají o tom, že autor tato místa navštívil, nebo se s nimi aspoň důkladně seznámil.
Je to opět jedna z knih, kde hlavní hrdina cestuje napříč zeměmi a kontinenty, městy a horami, aby získal informace, které potřebuje pro své pátrání.
Když si do vyhledávače zadám pojem svině, nebo sviňa, tak se mi zcela jasně vyjeví výsledek........ politika je právě taková svin..
Takže za mě 5* a autora si nechávám v hledáčku i pro své další knižní zážitky.
Tak jsem opět jednou vstoupil na mnou dosud málo probádané území - do vesmíru - na území space opery.
Četl jsem nějaký komentář na jednu z autorových knih a info mě zaujalo. Tak jsem si vybral knihu s nejvíce hodnoceními od čtenářů DK. Řekl jsem si, že zkusím pro mě nový žánr.
A jak to dopadlo? No snad dobře. Knihu jsem dočetl i hodnocení dám celkem dobré - 4*.
Připadal jsem si jako při čtení knih o hrdinech knih mého mládí. :-)
Asi nejsem tak úplně cílová skupina pro tento typ knih. Ale musím uznat, že příběh má dost pevnou kostru a popisuje se zde dost zajímavých technických detailů. Asi je to u těchto knih běžné, ale pro mě nové. I když něco málo z podobných knih už jsem také dříve četl.
Co mi ale vadilo, byla nesmrtelnost Moiry. Ale konec.....
Třeba se někdy v budoucnu podívám na některou z dalších autorovým knih, protože píše dobře a čtivě.
Prvních cca 100 stránek se mi trochu táhlo a přemýšlel jsem, kam se poděly ty pasáže z předchozích dílů, které se mi tak líbily. Pak se to ale rozjelo a už jsem opět poznával ty oblíbené postavy, dialogy a situace.
Geniální stratég a analytik Lincoln a jeho ruce, nohy, oči a mozek v terénu Amélie jsou dvojice, která se výborně doplňuje. Tentokrát řešili nám poměrně vzdálenou a neznámou problematiku čínských přistěhovalců a jejich kulturní odlišnosti.
Nad knihou jsem pořád dokola přemýšlel o tom, co vede Ducha k tomu, aby zavraždil všechny ilegální emigranty, kteří se mu svěřili, aby je dopravil do vytoužené Ameriky. No a na posledních stranách se mi dostalo úplného vysvětlení. Ostatně asi není nijak překvapivé, opět je třeba za tím vidět peníze a politiku.
Autor knihu napsal v roce 2002, tedy daleko před současnou migrační vlnou, která zasáhla celý svět. Jaká to má nebezpečí a jak to nakonec může vypadat, to se ví už dávno. V této knize je jedním z hlavních témat čínská menšina v mnoha městech, která si žije podle vlastních zákonů a historických zkušeností.
Kniha zajímavá, další díly si nenechám ujít. Jsem zvědavý, jak se bude vztah Lincolna a Amélie vyvíjet a jaké další případy budou společně řešit.
V mládí jsem bydlel na Klostermannově ulici. Proto se s tím jménem cítím tak trochu spojen. Před pár lety jsem v rámci svého pobytu na Šumavě navštívil i myslivnu Březník a Klostermannovu chatu na Modravě. Tím jsem tak trochu splnil můj vnitřní dluh vůči tomuto spisovateli, který před 130 lety tuto knihu napsal. A taky jsem si chtěl něco od něj přečíst, i když vím, že v této hektické době jeho dílo už dávno nemusí být aktuální a nemusí čtenáře oslovovat.
Takže i tento záměr se mi podařilo splnit a nelituji. Čtení je to hutné a žít v té oblasti v té době bylo přímo život ohrožující. A přesto tam žili lidé a věnovali se své práci a svým blízkým. Dnes už si to nedokážeme představit.
Já jsem si čtení užil, i když sloh, stavba vět a taky ten romantický styl autora jsou trochu nezvyklé. A jako přidaná hodnota krásné perokresby v mnou čteném vydání knihy. Asi si od autora ještě něco přečtu......když už jsem ten bývalý obyvatel jeho ulice. :-)
No a na závěr bych ještě uvedl info, které je uvedeno na mapy.cz u Myslivny Březník. Tím se tak trochu propojí minulost v knize s přítomností.
No ono se to asi tak trochu propojilo i těmi polomy a kůrovcem?! Taky je tady ta paralela, kdy v minulosti byly mnohé lokality na Šumavě nedostupné a v dnešní době se to zase vrátilo. Každý asi ví, o čem píšu....
Odkaz na Březník na mapy.cz:
"V roce 1804 byl knížetem Schwarzenbergem zřízen za Modravou nový lesnický revír Pürstling, česky Březník a byly zde postaveny dřevěná myslivna a hájovna. Myslivna byla v roce 1856 nahrazena kamennou budovou, která zde stojí do dnešní doby. Za první republiky poskytovala ubytování (13 lůžek) a chutnou kuchyni (včetně Protivínského piva). V letech 1998-2002 proběhla rozsáhlá rekonstrukce zchátralé myslivny, zachovávající původní ráz stavby. V dnešní době funguje myslivna jako informační středisko Správy NP Šumava, stálá expozice spisovatele Karla Klostermanna a restaurace. Březnická schwarzenberská myslivna je románové sídlo revírníka Kořána, jednoho z hlavních protagonistů nejznámějšího a nejkrásnějšího románu spisovatele Karla Klostermanna - Ze světa lesních samot."
Tato série má nebývale vysoké hodnocení všech 4 prvních dílů, které mám zatím přečtené. Podle mě plným právem. Autorka píše napínavé příběhy, předkládá zajímavé případy, zápletky jsou propracovány do detailů a jsou velice zajímavé.
V tomto čtvrtém pokračování to ještě více gradovalo osobní zainteresovaností soudní patoložky Maury Islesové, která se konečně dozvěděla něco více o svém původu.
Jen jsem čekal, ve které fázi vyšetřování bude detektivka Jane Rizzoliová rodit. To se ale nestalo, takže v dalším díle už ji snad budou k případu vozit na nějakém invalidním vozítku a dozvíme se něco více o jejím zázemí. Doufám, že to budou dvojčata a sázky ostatních detektivů propadnou. :-)
Pro mě parádní čtení a brzy si přečtu další díl.
Dlouho jsem nevěděl, co napsat jako svůj osobní komentář k této knize, možná i pod dojmem charakteristiky, že to je román pro ženy.
Před chvílí mě napadlo takové srovnání, které možná někdy později dotáhnu lépe a detailněji, a to srovnání vín a knih.
Vína jsou stolní, zemská, jakostní a vína s přívlastkem.... toto je jedno z možných dělení.
Podobně si já dělím knihy do kategorií. Tak zhruba bych to nazval brak, průměr, nadprůměr, absolutní špička.
Podobně jako nepiju vína stolní, tak nechci ani číst knihy označované jako brak. Všechny ostatní kategorie v obou srovnávaných komoditách (víno x knihy) mi přinášejí nové poznatky a ani jedné kategorii se nevyhýbám.
Jako neumím říct, že víno od dodavatele xy je vždy vynikající a prvotřídní, stejně tak se mi nikdy nechce pozdávat hodnocení, že kniha od určitého autora je vždy na top úrovni.
Přiznávám, vzal jsem hodnocení této knihy trochu obšírně, ale z jiného pohledu i hodně zkratkovitě....
Každý člověk má jiné chutě a to platí pro víno, knihy....... atd.
Takže vím z dřívějších mnou přečtených knih, že autorka píše krásně. Tato kniha mi ale z nějakého důvodu tak úplně nesedla.... proto jen 4*.
Hodnotím jako víno jakostní, ale ne s přívlastkem.
Kniha je to pro mě nadprůměr, ale ne absolutní špička. To ale neznamená, že nebudu dále ochutnávat. :-)
Další vraždy v komunitě Amišů a opět osvědčená dvojice nesmrtelná Kate a starostlivý John. Ve správném poměru namíchané soukromé problémy s vyšetřováním staré vraždy.
Skvělá náčelnice policie Kate opět zachraňuje obyvatele Panters Millu, riskuje svůj život a a nehledí na své soukromí.
Zůstávám věrným čtenářem této série.
Mám rád knihy Františka Niedla. Po Platnéři a Rytířích z Vřesova jsem se začetl do série o Michaeli Dalbertovi.
Tentokrát méně cestování, o to více koupání v moři. Opět milostné vzplanutí a znovu boj o to, aby "objekt ochrany" přežil.
Já si čtení těchto knih užívám a od pana Niedla se mi vždy dostane nejen přiměřená dávka napětí, dobrodružství, ale i nějaké to poučení a trocha humoru.
Se čtením dalšího dílu nebudu otálet a půjčím si ho v knihovně hned, jak bude volný.
Po 4 letech jsem se s autorem obrazně řečeno vydal za dalšími samotáři. Tentokrát v knize bylo trochu více civilizace, ale pořád také hodně osobní samoty a přemýšlení.
Čas od času je určitě dobré se zamyslet nad smyslem života a tato kniha k tomu dává dost podnětů. Každý z lidí, kteří s autorem rozmlouvali, je zcela jiný, má jiné zázemí, jiné životní zkušenosti a znalosti. Kniha jako celek ale tvoří zajímavou mozaiku lidských osudů a životních postojů. Aleš Palán vede rozhovory velmi volně a lidé se mu svěřují s mnohým.
Zmínit bych se chtěl i o těch 189 fotografiích od Johany Pošové, z větší části ČB. Začátek a konec knihy je ale vybaven i barevnými fotografiemi. Tyto fotky velmi trefně doplňují text knihy a vytvářejí k němu další rozměr. Toto spojení se mi jeví jako velmi povedené.
Co mám napsat k dalšímu přečtenému dílu mé oblíbené série a autorky? Všechno už jsem napsal v hodnoceních k předchozím dílům. Stále stejně vysoká úroveň, další výborný námět, čtenář se u čtení nenudí. Napínavě a zajímavě se odvíjející děj mě nutil otáčet stránku za stránkou a číst v každé volné chvilce.
V anotaci ke knize se píše, že se jedná o zatím nejzáhadnější a nejneobvyklejší případ z praxe Maury a Jane. Já s tím plně souhlasím a už se těším na další díl.
Všechny knihy série se stále drží na setrvale vysoké úrovni, takže není na co čekat.
Vím, že mám za datem vydání knihy 15 let zpoždění, ale to jí vůbec neubralo na přitažlivosti.
Mám rád knihy, kde v pozadí figuruje nějaká ta souvislost s lékaři, psychology, patology atd. Tady to navíc je skoro vždy jako hlavní téma.
Autor opět vypráví příběh ze dvou pohledů a jakoby ve dvou časových liniích, které se postupně přibližují.
Pro mě tady tentokrát byla trochu upozaděna role obou hlavních postav Josepha a Vincenta, takže mi oproti předchozím dílům něco chybělo. Téma ale bylo zajímavé a u knihy jsem se nenudil. V této sérii budu pokračovat.