bekule komentáře u knih
Velmi vtipná,zábavná a neskutečně čtivá romantika ,trochu i s detektivní zápletkou ,která si na nic nehraje.
Tentokrát mě četba až tak nepohltila jako u dříve čteného Dvojníka. Spíš než thriller to je psychologický román naštěstí ne až tak rozvleklý aby začal příliš nudit.
Na rozdíl od dříve čtené Námluvy s kocourem tato kniha byla velmi realistická co se týče chování kočky. Velmi příjemně čtivě napsaná kniha bez rušivých momentů, Beátin život se kromě prvních dvou kapitol neustále točil kolem Pacičky,takže kdo kočky nemusí tak tady se jim opravdu nevyhne ,minimálně 95% je pouze kočičích.
Knihu předcházelo takové vychvalování ze všech stran a téměř letitá nedostupnost v knihovně že mě to mělo varovat. Kniha je velmi čtivá,neotřelé prostředí i téma, určitě jedna z těch které uvíznou v paměti ještě dlouho. Ale ten pocit souznění s příběhem, chvíle kdy při dočtení se musím k postavám stále vracet jako bych se s knihou nemohla rozloučit se tady nedostavil. Nemám ráda depresivní příběhy a tady té radosti zase tak moc nebylo a pro mě byla naprosto otravně zdlouhavá poslední část se soudním přelíčením . Zpětně asi spíš jsem ráda že jsem ji četla ale nikdy se k ní vracet nebudu.
Souhlasím s komentářem Kudíka o něco níže,také jsem četla prvně Nebezpečně blízko od L.Howard a ta se mě líbila přeci jenom víc. Tady neskutečně rušil mizerný překlad, nebo spíš korekce,tak děsivě zahlcenou knihu chybami jsem ještě nečetla. Ovšem když pominu všechny chyby i ten nevábný knír tak jako téměř všechny knihy od SB byla i tako velmi čtivá.
"Tohle bylo snad nejmizernější vyšetřování,jaké jsem kdy vedl"povzdechl si královský písař. A já s ním musím souhlasit, obzvlášť Tajemství Tudorovců bylo nesmyslně nelogicky překombinované.
je to taková jednoduchá romantická oddechovka,naštěstí kratičká takže nestačí začít nudit.
Určitě povedenější začátek dobrodružné série než je rozvláčný Pendergast. Kvalitou se nenápadně začínají přibližovat Rollinsovi, ještě jim dám šanci.
5,5
To byl zase jednou špičkový napínavý a dechberoucí díl kdy nešlo se od četby odpoutat.Posledních pár dílů už byla taková rutina ale tento stojí za další Nadino zpracování. Opravdu skvělý 55 díl!!
Moc pěkná milá pohodová četba ,neustále jsem si vzpomínala na skoro o 40 let mladší irskou sérii z Ballybucklebo,tu jsem četla dřív a tak mě utkvěla v mysli a srci o trošku víc.
Bavilo mě to ještě víc než Chata ve Švýcarsku.Zábavná dvojice,krásné prostředí,snad jen jsem tam očekávala trošku víc informací o Míně. Jen jedna hnidopišská přípomínka ,podpořená celoživotní zkušeností se slepicemi - slepice nikdy nežerou slupky od brambor,brokolici a pod.
Původně jsem si chtěla půjčit tuto knihu ale v knihovně měli Dvojníka takže toho jsem četla jako prvního a četbu jsem si užila moc,konec byl překvapení.Teď když jsem se dostala konečně k Sama proti všem ,tak četba byla opět velmi napínavá a čtivá jen ten překvapivý konec byl vlastně úplně stejný jako v Dvojníkovi,takže pro mě už ne tolik překvapivý.Trošku se začínám obávat jestli to není autorova stále se opakující šablona, s další knihou si raději dám pauzu.
3,5
Poprvé po invalidech kovbojkách datlovi a pivu trošku slabší ale stále těžce návyková psychedelická četba. Jen je občas potřeba si dát od Robbinse oddych.
Na paralelní světy jsem zvyklá od Murakamiho takže toto byl vítaný prvek v opravdu povedeném napínavém thrilleru. Moc dobře se to četlo a pro mě jako bonus je konec který mě u knih sedí nejvíce. A potom ta poslední věta!Perfektní.
Naprosto totožný názor jako komentář přede mnou, jediné plus jsou brněnské reálie. Velké zklamání od skoro oblíbeného autora.
Po Labutích povídkách je Opona pro mě zklamání. Dystopii mám ráda hodně ale tohle se nečetlo vůbec dobře, možná proto že je to vlastně míněno jako scénář. Námět je velmi lákavý ale forma pokulhává, dost jsem se s tím trápila a vyhlížela konec. Fakt nebavilo.
Spíš než romantika je to milý pohodový příběh seznamující s životem a provozem na malé rodinné horské chatě se všemi problémy i radostmi. Autorčin styl mě hodně připomíná moji oblípenou Petru Hülsmann.
Možná zatím nejlepší díl této velmi povedené série. Jak píše Aghatte přede mnou , je to velmi napínavý a ďábelsky zapeklitý příběh,já bych jen dodala také obrovsky tragický pro zúčastněné. Možná trošku moc zamotané ale je děsivé že se podobné případy stále stávají.
Příjemně čtivá dobrodružná kniha s přiměřenou troškou romantiky, spoustou informací o čemkoli okolo vzácného nefritu a možná až příliš o mocenských a politických propletncích . Zase jsem se dopustila chyby že první díl jsem četla před víc jak rokem a už si jej nepamatovala, což je na škodu protože je tam párkrát připomínka na Jantarovou pláž. Určitě se vyplatí číst sérii s kratšími rozestupy po sobě,protože postupně se rozšiřující rodina Donovanova je vždy v ději.