Ben Nevis Ben Nevis komentáře u knih

Hra lží Hra lží Sara Shepard

Je to o dost horší než série Lhářek. Autorka se snaží napsat jiný, ale stejně napínavý příběh, nicméně stejně jsme zase tam, kde jsme byli u Lhářek - bohatá čtvrť, vztahy, hrozby a plno podezřelých. Postava mrtvé Sutton je tam naprosto zbytečná - občas upřesní nějaké informace, jinak nic nedělá. Akorát mate text.

Hodně mi vadila zápletka postavená na tom, že Emma je dvojče Sutton a tudíž nemá problém ji nahradit a nikdo si toho nevšimne. Najednou Emma hraje závodně tenis, který viděla jenom u počítače, navštěvuje hodiny němčiny, kterou neumí apod. Budiž. Nemá smysl řešit, že ta holka má naučená jiná gesta, používá jiný slovník a nejspíš i jiný přízvuk! Už vůbec nemá smysl přemýšlet nad tím, o čem se tak bavila s rodinou, kamarádkami, sestrou, když nemají žádné společné zážitky? Do života bohaté slečinky taky vklouzla bez sebemenšího zaškobrtnutí.

Ale abych jenom nekritizovala, detektivní zápletka není špatná. Díky "Hře lží" nevíme, co se děje doopravdy a co je jenom hra. I když je to takové celé mdlé (možná je chyba v překladu), zajímalo mě, co se stane dál. A pokud narazím na další díly, přečtu si je, ale na kupování to není.

09.06.2014 3 z 5


Červená královna Červená královna Philippa Gregory

Je to psáno dobře a poutavě, ale nedoporučuji číst hned po Bílé královně. Většina knihy popisuje tytéž události, akorát z jiného pohledu a jinými slovy. Jde vidět, že autorka fandí víc Yorkům. Oč sympatičtěji působí Alžběta používající magii k páchání pomst než zbožná Margaret. Ta dává na odiv svoji zbožnost, ale nikdy se nemodlí za něčí zkázu, protože to se nedělá.
Je zajímavé číst knihu z pozice postavy, která nemá být sympatická.

03.06.2014 4 z 5


Jednou nohou v blázinci Jednou nohou v blázinci Simona Monyová (p)

Připomíná mi to Betty Macdonaldovou, která si ale dala práci a napsala plnohodnotné romány. Zajímalo by mě, kdo by se v zahraničí uživil se stostránkovou brožurkou? V ČR to prochází plno autorům líným napsal blbých 300 stránek.
Nicméně po obsahové stránce jsem spokojena. Povídky mají hlavu a patu a jsou vtipné díky tomu, že se autorka umí shodit (pokud píše opravdu o sobě).
Možná se to nelíbilo těm čtenářkám, které mají děti a v příbězích se viděly. Já děti nemám a řehtala jsem se cizímu neštěstí od začátku do konce. :-)

29.05.2014 4 z 5


Bílá královna Bílá královna Philippa Gregory

Podle recenzí z Amazonu jsem se děsila, že se mi nebude líbit. Viděla jsem seriál a chtěla jsem si přečíst předlohu.
Pravda, nemuselo to být napsané v přítomném čase. Tenhle styl jakoby ochuzoval knížky o hloubku. Autorka však vsadila na zajímavou postavu, která žila v době bohaté na události. Hlavní hrdinka je vylíčená barvitě, není to jenom kladná postava zmítaná nepřízní osudu. Je příliš hnaná ctižádosti a postavení dává přednost před blahem rodiny.
Nadpřirozené prvky sice knížku oživují, ale víc by se hodily do Artušovské legendy.

29.05.2014 4 z 5


Královna bez koruny Královna bez koruny Margaret Campbell Barnes

Kniha vysvětluje, proč Jindřich Annu Klévskou zavrhl, i když podle portrétu byla z jeho žen nejkrásnější.
Bohužel její příběh není příliš vděčný pro románové zpracování, protože Anna vedla poklidnou domácnost, neintrikovala a snažila se přežít nevyzpytatelného panovníka a jeho rádce. Nebyla hloupá, ale ani ambiciózní. Kniha se spíš zabývá další manželkou Kateřinou, vše z pohledu Anny. Neumím posoudit, nakolik se příběh drží historické reality, ale ani to není důležité. Zatímco jiné manželky by strhávaly pozornost jen na sebe, tady si můžeme vychutnat detaily, jindy opomíjené.
Nicméně zpracování mě spíše nudilo, protože kniha není ani naučná ani příliš zábavná.

Doporučuji seriál Tudorovci, kde je Anna popsána veskrze sympaticky a hrána krásnou herečkou. :-)

29.05.2014 3 z 5


Hledané Hledané Sara Shepard

Hodnocení celé série (14 knížek):
Zábavné, lehké čtení s hrdinkami, které jsou sympatické i přesto, že se často chovají jako kravky. Autorka umí napínat a konec knížky zaonačit tak, že si musíte přečíst tu další. A to i přesto, že s přibývajícím číslem dílu přibývá podezřelých postav a ubývá logiky. Začínáte si říkat, proč holky jenom pasívně čekají na další šikanující SMS? Proč něco nepodniknou samy nebo nepožádají o pomoc? Když konečně začnou něco dělat, A získá nadpřirozené IT schopnosti, aby se to vyrovnalo.
Takže pořád se něco děje, ale někdy už mimo realitu.

Detektivka je prokládaná trablemi z běžného života. Leckoho může naštvat, že materiální nouzi holky rozhodně netrpí. Ale to neznamená, že mají jednoduchý život. Procházejí jako každý rozvody rodičů a rozchody s partnery, snaží se o lepší pozici mezi vrstevníky nebo kariéru. Tady mám výtku jenom k rodičům, kteří se chovají poněkud dětinsky a občas macešsky. Vyhazují neplnoleté dcery z domu, nemluví s nimi, což vyústí v další komplikace.

Nezávidím holkám, které dočetly až sem a musí čekat na dalších šest knížek. :-) Ale pokud to ukončíte po osmé knížce, budete mít uspokojivý závěr. Další díly jsou už dojení krávy, dokud dává mléko.

29.05.2014 4 z 5


Bezcitné Bezcitné Sara Shepard

Už to začíná připomínat telenovely, ale baví mě odhadovat, jak to asi bylo doopravdy. Ani nevím, kterou z holek mám nejradši, protože Hanna je kravka, kterou bych jako spolužačku nesnesla, ale její malé sebevědomí vzbuzuje lítost. Spencer se zase chová jako slon v porcenálu. Je zticha, když se má ptát (třeba jestli není adoptovaná) a klade otázky, když má být taktní. Emily pořád neví, co chce a každý týden je zamilovaná do někoho jiného. Aria vypadá nejsympatičtější, na nic si nehraje, a její největší slabinou je výběr kluků.

Ty čtyři holky jsou vlastně nejsympatičtější stvoření, protože zbytek je tu jenom proto, aby holky trápil (rodiče) nebo byl podezřelý z psychopatie (A) nebo vraždy. :-)

18.04.2014 4 z 5


Vražedné Vražedné Sara Shepard

Prozatím nejlepší díl série. Rozhodně ne kvůli tajemné postavě na konci (osobně by mi Ali naživu vadila, protože si nedokážu představit příběh, který by ospravedlnil její zmizení). Od textu se nedalo odtrhnout. U Spencer jsem očekávala šťavnatější historku než adopci, třeba nevěru matky. Adopce (nebo pravý důvod) je pěkně pitomá záminka, proč někoho vydědit. Samozřejmě se dalo čekat, že se Spencer nikam stěhovat nebude. :-)
Každopádně se nic nevyřešilo, spíš přibylo počet tajemství.

14.04.2014 4 z 5


Hříšné Hříšné Sara Shepard

Show pokračuje. Máme tady nového/novou A, který zase ví všechno. Hledá se vrah Alison. Samozřejmě nic není takové, jak to na první pohled vypadá. Na scénu vstupují nové postavy, které jsou hned podezřelé. Holky ale hlavně řeší své rodinné problémy, kterých je požehnaně.

14.04.2014 4 z 5


Neuvěřitelné Neuvěřitelné Sara Shepard

Už to začíná být překombinované, podvody v podvodech a lži dostávají další rozměr. Hanna je přejetá, protože věděla příliš mnoho, tak proč ji A nedorazí? Naštěstí konec všechno vyváží, protože se autorka rozhodla, že nás nebude ohledně totožnosti A napínat věčně. To ale neznamená, že jsou všechna tajemství odhalena! Zábavnost série neztrácí tempo.

14.04.2014 4 z 5


Dokonalé Dokonalé Sara Shepard

Už tu záhadu moc natahují. Neumím si představit, že stejný problém se ještě bude řešit deset knížek. Ale prozatím čtu dál. :-)
Vadilo mi tam dětinské chování některých rodičů. Ariina matka vede, ale Hanin otec taky nezůstává pozadu. Dceruška udělá něco, s čím nesouhlasíme? Pojďme se urazit jako malé děcka, co nedostali lízátko. Padají hlášky jako "Stydím se, že jsi moje dcera" a "Je mi špatně, když se na tebe jenom podívám". Divím se, že hrdinky chování svých rodičů akceptují a poctivě čekají, až je to přejde.
Lituji hrdinku, pokud měla takové rodičovské vzory.

02.04.2014 4 z 5


Nevinné Nevinné Sara Shepard

Dělo se tam toho málo, což mě nepřekvapuje, když to autorka natahuje do série, za jejíž délku by se nemusel stydět leckterý TV seriál.
A už jenom nešmíruje, nýbrž přebírá aktivitu. Důležitá tajemství okolo "The Jenna thing" jsou vyzrazena čtenářům. Jsem zvědavá na další díl. :-)

28.03.2014 4 z 5


Roztomilé malé lhářky Roztomilé malé lhářky Sara Shepard

Krásný příklad literatury pro mládež, která se obejde bez nadpřirozených berliček. Ne že bych měla něco proti upírům, andělům apod., pokud se autorky jenom nevezou na módní vlně a nechrlí podpůrné nekonzistentní slátaniny. Autorka si umí pohrát s psychikou dospívajících dívek a píše velmi čtivě. Být tam více sexu a vážnějších starostí, mohla by to být dobrá detektivka pro dospělé.

Jsem zvědavá, z koho se nakonec vyklube -A a jak autorka vysvětlí jeho/její vševědoucnost.

28.03.2014 4 z 5


Oltář z kostí Oltář z kostí Philip Carter

Nemám tomu po stylové stránce co vytknout, autor je zručný řemeslník, ale na 5/5 tomu chyběla přidaná hodnota, nějaký přesah. Trocha filosofování na téma smrtelnosti nic nemění na tom, že je to pouze zábavná akční jízda naroubovaná na slavná úmrtí. Bavilo mě to, i když na můj vkus tam bylo moc filmové akce.
Samopalové přestřelky střídají honičky dopravními prostředky a i když jsou nepřátelé vždy o krok napřed, nikdy se nestrefí a pokaždé se nechají oblafnout nějakou trapnou fintou.

Osobně s autorem (jeho postavami) nesouhlasím, protože si myslím, že právě krátký život nutí lidi chovat se bezohledně. Kdyby se svými rozhodnutími museli žít hodně, hodně dlouho, všechno by si dvakrát rozmysleli, hlavní takoví ti "po nás potopa". :-)

17.03.2014 4 z 5


Gladiatrix Gladiatrix Russell Whitfield

Kniha mě donutila přemýšlet nad tím, proč nebyly ženské gladiátorské zápasy tak oblíbené jako mužské? Přece jenom kdo život dává, má rozpaky ho brát, a nevyžívá se v tom.
Bojovnic opájejících se krví jako Lysandra, Sorina muselo být málo a pokud bojovaly na život a na smrt, brzo se zásoba bojechtivých otrokyň vypotřebovala.

Román je slohově slabší. Jde poznat, že je to prvotina, a snad se autor postupně vypíše, pokud mu to nepokazil překladatel. Má tendenci všechno popisovat vnitřními monology, a kvůli tomu nebylo čtení až tak napínavé (jako by se člověk díval na dokument s vypravěčem místo sledování hraného filmu). Děj je však OK, dostatečně barvitý, a vyšperkovaný římskými reáliemi, které si autor určitě pečlivě nastudoval.
Seriál Sparkacus mě však bavil víc i přes důraz na digitální krev.

12.03.2014 3 z 5


Čarodějky na cestách Čarodějky na cestách Terry Pratchett

Tentokrát se na Zeměploše řeší pohádky a nebyl by to Pratchett, aby je trošku nepomotal. Proto je důležité NEVZÍT si prince a naopak. Rovněž hezké je filosofování o dobru a zlu.
Hlavní hrdinky jsou kapitola sama o sobě. Bábi je typ ženské, která je sympatická jenom v literatuře, kde nehrozí, že se s jejím "asertivním" přístupem k druhým setkáme osobně. :-)

Dlužím pochvalu panu Kantůrkovi, bez jehož překladu by byla knížka jenom z poloviny vtipná. Kdo jiný by si dal práci s hledáním point amerických vtipů?

28.02.2014 4 z 5


Sekáč Sekáč Terry Pratchett

Obdivuji Pratchetta, jak dokáže citlivě (zábavně a zároveň důstojně) psát o umírání. Smrť je moje nejoblíbenější postava na Zeměploše, protože je to kladná postava a přesto se z něj nestala komická figurka. V této knize hledá tak trošku sám sebe, ale autor stále připomíná, že to není žádný senilní strýček.

Pratchett asi musel být na návštěvě postkomunistických zemí, protože kde by jinde vzal inspiraci na takového obludného záporáka? :-)

25.02.2014 4 z 5


Ílion Ílion Dan Simmons

Bála jsem se, že kniha bude zmatená podobně jako Hyperion, čímž myslím plná tajemných tvorů, jejichž motivacím nerozumíme. V Ilionu se nacházejí lidsky smýšlející postavy a všichni se víceméně chovají, jak čtenář očekává.

Problém může nastat v případě historických děl zaplantaných do děje. V Hyperionu byl Keaton, ale Ilion zachází ještě dál a k jeho vychutnání je třeba znát minimálně legendu o Tróji, optimálně i Bouři od Shakespeara. Naštěstí není nutné číst Prousta a znát všechny Shakespearovy sonety a hry. Jako by se chtěl Simmons pochlubit, co všechno zvládl přečíst. ;-) Každopádně toto není kniha pro čtenářského nováčka.

Největší plus nacházím v postupném odhalování hned dvou prostředí (nepočítám Jupiter, kde se jenom mihneme). Rovněž oceňuji, že se pořád něco děje, odkrývají se záhady a autor překvapuje na každém kroku. Líbí se mi tvrdě vědeckofantastické ladění. Děj se odehrává tisíce let od současnosti a je poznat, že lidstvo udělalo nějaký vědecký pokrok. Proto se mi víc líbila Země než linka s dobýváním Tróje, kde to bylo samé "tady vidíme řeckého hrdinu XY, který zítra podlehne ráně kopím od WZ".
Nakonec se většina záhad vysvětlí, ale něco si autor nechal na pokračování.

Ilion je po Terroru nejlepší knížka, co jsem od Simmonse četla.

25.02.2014 5 z 5


Možnost ostrova Možnost ostrova Michel Houellebecq

Vzhledem k tomu, že je román dobře napsaný a čtivý, zasloužil by si vysoké hodnocení, ale po obsahové stránce jsem z něj rozpačitá.
Nevadily mi explicitní sexuální scény, přežila jsem intelektuální ladění plné úvah a vět v cizích jazycích, ale chyběl mi tam děj. Mám ráda příběhy a v Možnosti ostrova se nic moc nestalo.
Hlavní hrdina Daniel mi nesedl. Nemám ráda takové ty ufňukané typy lidí bez koníčků (když nepotřebují pracovat), které by je zaměstnaly. Pro Daniela existuje jediný požitek - sex. Autor líčí, že čím dál tím víc lidí je v dnešní době stejných jako Daniel a staří lidé (rozuměj nad 50) páchají sebevraždy, protože jejich těla nejsou dost atraktivní. Lidé ztrácejí zájem o tradiční hodnoty a chtějí pouze požitky. Trend vyústí ve tvorbu neolidí, kteří paradoxně ztratili touhu po tom, co inspirovalo jejich vývoj.
Zajímavé ovšem je, že sám Daniel v celém svém cynismu touží po tom nejobyčejnějším, čím naoko pohrdá. Chce lásku a když ji nedostane, chová se stejně směšně jako většina odmítnutých milenců.

Pokud autor vidí svět takto chmurně a sám sebe jako chodící penis, je mi ho líto, protože já to po čtyřicítce zabalit nemíním. ;-)

31.01.2014 3 z 5


První zpovědnice: Legenda o Magdě Searusové První zpovědnice: Legenda o Magdě Searusové Terry Goodkind

Pro fanoušky Meče pravdy je tato knížka povinnost a bude se líbit. Bohužel čím jsem starší, tím jsem náročnější na kvalitu čtiva a navíc kvalita Goodkindova psaní má sestupnou tendenci. Hodnocení 60% dávám víceméně z nostalgie.

Kniha motá dohromady zpovědnice, schránky Ordenu, meč pravdy, a nejdůležitější věci historie Meče pravdy se nerealisticky odehrávají během pár dní.

Postavy jsou jednodimenzionální, nedoslýchavé a nechápavé, všechno se jím musí opakovat a třikrát omílat dokola. Skoro každý dialog vypadá vznešeně jako přednes před porotou, a tak není problém přeskočit i pár odstavců.
Magda by byla zajímavá hrdinka, kdyby neexistovala Kahlan, protože je to jenom její kopie. Štvalo mě její supermanství, protože Goodkind je názoru, že člověk podává nejlepší výkony, když je smrtelně unavený. Mám ráda postavy, které jednají v rámci svých schopností a možností. Záporáci nestojí ani za řeč, protože jim chybí vlastní motivace. Takže tu máme buď kladné hrdiny nebo agenty nepřítele, nic mezi tím.

Možná je chyba, že nezasáhl vydavatel, protože spisovatel si myslí, že napsal veledílo, ale opak je pravdou. Chtělo to víc si vyhrát s postavami a nesoustředit se křečovitě na dovysvětlování věcí jako je přísaha lordu Rahlovi apod. Opravdu nezní autorovi nabubřele na ochranu před magickou zbraní říkat: "Žijeme, abychom ti sloužili" a "Naše životy patří tobě"? Obzvláště když hlavní myšlenka celé série je, že naše životy patří jenom nám? :-)

21.01.2014 3 z 5