beníček
komentáře u knih
Hoši od Bobří řeky
Jaroslav Foglar
Nezáživná kniha bez pořádné zápletky a chytlavého děje, jejíž přitažlivost se vzrůstajícím věkem čtenáře značně ochabuje. Jako návod pro činnost klubů fajn, jako zajímavé čtivo pro dnešní mládež, si myslím, už sotva může sloužit.
Život v poklusu
Jaroslav Foglar
Nejzajímavějším na vzpomínkách Foglara je úžasné propojení jeho životních zážitků, jím zaznamených příběhů v bydlišti a okolí, které jako dítě zažil, a jejich transformace do vlastních literárních děl. Toto naznačené propojení, které odkrývá tato kniha, je úžasné. Samozřejmě čtenáře zamrzí, že životopis není moc upřímný a je stylizovaný. K autorově angažmá v časopise Správný kluk, který za války vydávalo Kuratorium, se například nedozvíme vůbec nic.
Tajemná Řásnovka
Jaroslav Foglar
Výborná kniha, nikoliv však ve vydání od Albatrosu, které obsahuje gramatické chyby a překlepy. Navíc aktualizace některých slov a vyjádření je v porovnání s předchozími vydáními bohužel násilná.
Chata v Jezerní kotlině
Jaroslav Foglar
Kniha je napsána poutavě a zajímavým stylem. Z pohledu dneška je ale předkládán příběh nezdravé závislosti jednoho z kamarádů na druhém, kteří se vydělují ze společnosti dalších kluků. To je logicky musí deformovat nejen ve vztahu ke společnosti vrstevníků, ale přinášelo by jim to ochuzení o životní zkušenosti a zážitky. Takový vzorec chování by dnešní psychologové nejspíše vůbec nedoporučili. Mimoto kamarádství těchto dvou hochů je popisováno až nestandardně a v někom by snad mohlo vyvolat pocit, že mezi nimi mohlo být i něco víc. Vedle toho i skutečnost, že hrdinové, kteří jsou mladší než kvintáni, sami postaví chatu ve zcela opuštěném místě, ke kterému nikdo nezná cestu, je zcela přetažená za vlasy.
Věhlasné příběhy Čtyřlístku 2003
Ljuba Štíplová
Přestože některé příběhy nepostrádají vtip a nápad, celek nepůsobí bez výhrad. Značně problematické je výtvarné provedení, které je hodně odfláklé a ubírá některým příběhům na celkovém vyznění. Pokud jde o grafickou stránku publikace, tak u ní bych viděl problém v nevhodné volbě některých barev a přeplácanosti. Zatímco souhrnná kniha příběhů za rok 2001 a 2002 byla po grafické stránce uměřená a vynikající, tady se grafik mnoho nesnažil, i když asi k tomu přispěly i ty ledabyle nakreslené obrázky od pana výtvarníka.
Můj stříbrný vítr
Antonín Kachlík
Pan Kachlík sice působí nevinně a sympaticky, ale nejvíce o něm vypovídá svazek uložený na jeho jméno v Archivu bezpečnostních složek.
Podivuhodné příběhy Čtyřlístku 2000
Ljuba Štíplová
V porovnání se současnými příběhy Čtyřlístku jsou to velice slušné epizody.
Václav Vorlíček - Pane, vy jste režisér!
Petr Macek
Rozsahem skromné vzpomínání na filmovou tvorbu režiséra Vorlíčka. O některých titulech se raději mlčí a o některých zase mlží, tak už to u vzpomínek bývá, že se některé věci vytěsňují. Od toho je ovšem autor, aby pamětníka pomocí otázek směřoval i tam, kam se tomuto velice dobře režimu zapsanému režisérovi nechtělo vstupovat. Rozhodně se z rozhovoru s režisérem dalo vytěžit víc. Některé tvrzené skutečnosti pravdivé ale opravdu nejsou.
Doly, hutě a Kladno
Jiří Kovařík
Fundovaný a nezaujatý pohled na dějiny hornictví a hutnictví na Kladensku. Velice dobře se autoři vypořádali i s polistopadovou dobou. Škoda jen, že je kniha obtížně dostupná.
Zpětné zakreslení cesty
Alena Zemančíková
Pohled na činohru ND skrze novinové kritiky je zajímavá věc. Jelikož je kritika nemilosrdná, tak na ND bylo vždy všechno špatně. U diváků tomu tak být nemuselo a také nebylo. Protože autorku pohled diváků vůbec nezajímá (ať už z dopisů, které došly do ND, nebo z hlediska návštěvnosti inscenací) je čtenáři předkládán jednostranný pohled na ND. Z pozice diváka musím říci, že ve sledovaném období jsem viděl převážnou většinu činoherních inscenací a pokud se jednalo o hry inscenované Ivanem Rajmontem, Otomarem Krejčou nebo Ivo Krobotem, v převážné většině jsem byl spokojen.
O Pavlovi
Daňa Horáková (p)
Koncepce knihy je chaotická. Dochází k opakovaní faktografie, citátů a událostí v různých kapitolách. Redakční práce byla zanedbána. Při srovnání literární úrovně citátů Juráčka a vlastního textu Horákové, jednoznačně Horáková selhává. Talentovanější byl rozhodně Juráček, ona sama mu podmínky pro práci nevytvořila, naopak preferovala sebe. K jeho destrukci přispěla notnou dávkou i ona sama, i když stále mluví o tom, jak ho zachraňovala. Nechutné pasáže o intimním životě si snad mohla odpustit, inu práce v bulvárním médiu, potom poznamená i styl psaní jiného druhu literatury. Přesto kniha poskytuje zajímavý vhled do života disidentů a emigrantů v době normalizace.
Zmizelá tvář Kralup
Josef Stupka
Autor je ukotven v době Rakouska-Uherska a první republiky. Záměrně opomíjí dobu 1948-1989.
Krvavý podzim 1938
Jiří Padevět
V knize je opomenuta řada případů teroru a násilí v českém pohraničí v roce 1938. Obraz tehdejší situace je tak v mnohém ohledu falešný. Některé údaje jsou opsány z knihy Jana Bendy, avšak v odkazech to vůbec přiznáno není.
Kinematografie zapomnění
Štěpán Hulík
Vynikající kniha, která využila řadu opomíjených pramenů k problematice. Výklad je jasný a sevřený. Koncepce knihy působí velmi dobře. Autor odvedl kvalitní práci. Škoda, že takových publikací o státním filmu není mnoho.
Krasové oblasti střední a severní Moravy a Slezska
Petr Zajíček
Kniha o Moravském krasu byla lepší. Tady chybí větší hloubka při popisu problematiky. Rovněž se téma tříští, protože je zkoumáno několik krasových oblastí. Jinak fotky jsou perfektní.
