BetyN. komentáře u knih
Toto je první moderní básnická sbírka, kterou jsem přečetla. Upřímně jsem z toho rozpačitá, nevím, jak mám tento žánr uchopit. Bezesporu je kniha zajímavá a přináší celou řadu myšlenek, které jsou hezky poskládány a občas se mnou i rezonovaly. Ale! Já nevím, asi to není můj šálek čaje. Kniha je přečtená za půl hodinky, nějaké velké emoce ve mně nevzbudila, jen místy pousmání nebo povzdech a někdy mi přišla ta slova seskládána dost náhodně. Prostě si nejsem jistá, jestli to za tu krátkou dobu čtení a několik myšlenek, které mě upoutaly jen na tu chvíli, kdy jsem je četla, opravdu stojí... 2,5*
Tohle bylo tak milé! Pokud hledáte knihu, která vás vánočně naladí a budete se u ní usmívat jak měsíček, neváhejte sáhnout po Vánočním seznamu. Autorka píše čtivě a příběh je zajímavý, takže mi stránky rychle mizely pod rukama a užívala jsem si to. Ač je kniha místy naivní, povrchní nebo nelogická, čert to vem, jedná se o jednu z nejlepších YA contemporary vánočních jednohubek.
Knihu jsem četla na dovolené u moře a k tomu je jako dělaná. Hlavní postavy mi přirostly k srdci a příběh mě bavil.
Kniha, která se mi navždy zapsala do mysli i do srdce. Začetla jsem se od první strany a nemohla se od čtení odtrhnout. Jedná se o napínavý a čtivý příběh. Autorka si se čtenářem hraje a zprvu vůbec nevíte, o co jde. Postupně to začínáte tušit, ale vlastně si nechcete připustit, že by to celé mohlo být takhle. Protože téma knihy je strašlivé, několikrát mi běhal mráz po zádech. A konec je výborná třešnička na dortu.
Tuto knihu by si měl přečíst každý. Zabývá se totiž důležitými tématy. Čte se skvěle mnohokrát vás překvapí, protože o zvraty a napětí v ní není nouze. Rozhodně se k ní vrátím. Přečtěte si ji, nebudete litovat. Líbila se jak mě (16 let), tak i mojí babičce (80 let). Opravdu čtení pro všechny, ale za mě alespoň od 15 let.
Kniha Nejkrásnější dárek bohužel nenaplnila má velká očekávání. Překvapila mě ta melancholie a smutek. Já jsem myslela, že se jedná o feel-good povídky. Moje chyba. I přesto se mi některé líbily, ale jiné mi připadaly postavené na velkém klišé či příliš depresivní. Mrzelo mě, že v knize není tolik vánoční atmosféry. Většina povídek se Vánoc týkala jen okrajově. Vypíchla bych poslední povídku Polička vyřazených knih. Stále na ni nemohu přestat myslet, ta je výborná. Ale můj celkový dojem z knihy je průměrný.
Předchozí díly se mi líbily, jde o čtivé a originální oddechovky. Akorát jsem se musela smířit s tím, že hlavní hrdinka (a tím pádem ani čtenář) není do ničeho zasvěcena, nikdo jí nechce nic prozradit.
Ale tady došlo na lámání chleba. Já jsem samozřejmě od závěrečného dílu chtěla, aby vše vyplynulo na povrch a vyřešilo se to. Byla jsem na to velmi zvědavá, když se autorka v předchozích dílech jakémukoliv vysvětlování vyhýbala. A bohužel musím konstatovat, že jsem zklamaná. Konec mi přijde polovičatý, protože nebyly vyřešeny jeho důsledky. Vyvstalo po něm plno dalších otázek, na které se nikdy nedozvíme odpověď.
Ve třetím díle mi osobitý styl psaní, originalita, chytlavost a sympatické postavy už prostě nestačí. Nemůžu říci, že se mi tento díl nelíbil... Něco do sebe má, je výborný na relax, ale jako závěr není dostačující. Proto dávám o hvězdičku méně než předchozím dílům.
Už bylo načase, abych si tuhle knihu přečetla, protože jsem na ni ze všech stran slyšela samé pozitivní reakce. A naprosto jim rozumím.
Kerstin Gier má osobitý, čtivý a poutavý styl psaní. A kniha je opravdu originální a promyšlená. Nemohla jsem se od ní odtrhnout, a tak mi stránky rychle mizely pod rukama.
Ale na druhou stranu ji vnímám jako úvod do série a předpokládám, že to nejlepší se ukáže až v dalších dílech. Štvalo mě totiž, že celý příběh je postavený na tom, že hlavní hrdince pro její dobro nikdo nechce nic prozradit.
Takže se moc těším na další díly, kde se vše určitě vyplyne na povrch.
Tak tohle mě vážně bavilo! Přestože kniha má svoje mouchy (a není jich málo), nemohla jsem se odtrhnout. Ale pozor, slabší povahy určitě nechtějí pirátské prostředí plné násilí, krve a rumu. První polovina mě totálně dostala, nečekala jsem tak překvapivou a chytlavou zápletku a skvělou hlavní hrdinkou. Jenomže potom se to více a více proměňovalo do klišoidní YA fantasy, kterých jsem četla mnoho. Milostný trojúhelník, naivita postav a další věci, které nechci psát, protože to jsou spoilery. To ale neznamená, že by mě druhá půlka nebavila, pořád je to čtivé a chytlavé. Akorát se to prostě vyvíjí podle šablonky spousty knih z tohoto žánru. I tak se moc těším na pokračování.
Pro mě stejně dobré jako první díl. Konečně se vysvětlilo, jak to všechno je a bavilo mě to úplně stejně jako jednička.
Bezva komiks pro děti, mládež i dospělé. Je to vtipné a bavilo mě to.
Na lovu má krásnou obálku a nejen díky tomu stojí za přečtení. Uvnitř se skrývá skutečně laskavý příběh, co obsahuje nejen romantiku a pohádkovost, ale i špetku násilí. Líbí se mi, že autorka propojila hned dvě pohádky a to Pták Ohnivák a Krásku a zvíře. Více se přiblížila starším pohádkám, kde krev teče a postavám se nedějou moc hezké věci. A nesmím opomenout krásně vykreslené postavy. Doporučuji, ideální hlavně na zimu.
Samotná myšlenka hry na hranici magie a reality je neotřelá a zajímavá. Bohužel zpracování za nápadem značně pokulhává. Kniha je psána jednoduše a nesmírně čtivě, proto se čte rychle a zhtla jsem ji během tří dnů. Otázkou je, jestli je jednoduchý styl psaní plus nebo mínus. Mně by se ke knize hodil spíše poetičtější styl.
Dalším mínusem se pro mě stala upjatá a naivní hlavní hrdinka. Navíc ke všem nápovědám přišla fakt jak slepá k houslím. Postavy mě většinou nepřirostly k srdci tedy kromě Juliana. A dále mě zajímal Legenda, velmi dobrá tajemná postava. Žádně extra tajemná megická atmosféra v knize taky nebyla, bohužel.
Na druhou stranu jsme se dočkali spousty zvratů, ať už překvapivých nebo odhadnutelných. Konec mě osobně přesvědčil o tom, že Caraval stál za přečtení, protože konečně nabírá na akčnosti, atmosféře a většina zvratů na konci je výborná. Dokazuje, že autorka to měla promyšlené. Taky nemůžu popřít, že by mě kniha kdykoliv během čtení nudila.
Mrzí mě, že autorka z tak senzačního nápadu nevykřesala mnohem víc, protože potenciál tam byl obrovský.
Obálka je velice vydařená a zaujme. Je to čtivé, ale poklidné, žádná velká akce. Autorka píše hezky, ale do knihy se dalo dostat více napětí. Řeší se zde mezilidské vztahy, šikana, pocity, myšlenky. Líbili se mi postavy, které jsou uvěřitelné a mají zajímavé charaktery. Po čase příběh nabere neočekávaný směr. Konec pro mě překvapivý. Jedná se o silný příběh, slzička ukápla a donutilo mě to trochu se o knize zamyslet. Bohužel tam autorka nakousla pár věcí, které nedořešila a to mi vadilo asi nejvíce. (Nedozvěděli jsme se: jak to bylo s Grace, proč byla Sadie taková. Tyhle věci, i když jsou úplně vedlejší, mě vždycky zajímají.)
Od začátku čtení jsem věděla, že toto bude "láska na první větu". Kniha je zajímavá, čtivá, místy vtipná a okamžitě vás přenese do děje. Pozitivně hodnotím kontakt mezi hlavní postavou/vypravěčem a čtenářem. Čtení je napínavé a je těžké se od knihy odtrhnout.
Jednoduchá kniha na odpočinek. Hezký příběh, pro mladší čtenáře.
Úžasná kniha! Bavila mě a přečetla jsem jí jedním dechem. Krásně vymyšlené. Celá kniha je velmi zvláštní. Zelené písmo mi vůbec nevadilo.
Marie Montessori byla výjimečná žena a její příběh opravdu stojí za pozornost. To je rozhodně hlavní důvod, proč si přečíst tuto knihu. Mezi řádky čtivě napsaného a romantického příběhu naleznete celou řadu historických faktů a zajímavostí. V závěru knihy autorka vysvětlí, co je fakt, a co je fikce. Čtení mě bavilo, postavy i prostředí jsou výborně vykreslené a příběhu nechybí spád, jenže se nemůžu ubránit dojmu, že tento námět měl větší potenciál. Marie Montessori by si zasloužila detailnější zobrazení jejího života, a hlavně tato kniha končí v momentě, kdy její kariéra teprve začíná. Tohle by měl být první díl ze série o této ženě, ještě zbývá mnoho věcí, co bychom o ní měly vědět. 3,5*
Kniha Daleko od stromu pro mě byla příjemná jednohubka, kterou jsem díky čtivému stylu psaní a nenáročnosti příběhu přečetla za pár dní. Hlavní hrdinové mi byli sympatičtí, ráda jsem s nimi strávila čas a dozvěděla se o jejich zajímavým osudech. Kniha otevřela celou řadu aktuálních témat (adopce, rodinné vztahy, první lásky, přátelství, alkoholismus, terapie), ale přesto nepůsobila nějak tíživě, naopak příběh ve mně zanechal pozitivní pocity a dobrou náladu, protože obsahoval hlavně naději. Avšak kniha zůstala v rovině oddechovky, nezdála se mi úplně realistická, ale myslím, že to byl záměr a já si to užila. 3,5*
Colleen Hoover bezesporu umí psát, ale tato kniha mi připadá na úrovni té nejlevnější červené knihovny. Začínalo to slibně, jenže příběh postupně upadal a posledních padesát stran jsem už nemohla vystát a občas jsem přeskakovala. Knize by prospělo zkrácení a určitě méně klišé. Jsem zklamaná...