BetyN.
komentáře u knih
Ta věc s Rachel
Caroline O'Donoghue
Stačí otevřít tuto žlutou knížku, přečíst první větu a jste ztraceni. Rozumějte, pohlceni příběhem mladé ženy protloukající se životem v Irsku. Rázem jste v napětí, ačkoliv jde jen o to, kdo se s kým vyspí, jakou známku dostane hlavní hrdinka za seminárku na univerzitě nebo která postava zase udělá další nelogické rozhodnutí. Čtivost a atmosféra čtenáře nenechají knihu odložit. I přesto, že ho to, jak se děj vyvíjí, místy dovádí k šílenství.
Záhada domku číslo devět
Claire Douglas
Knihu jsem začínala číst bez velkých očekávání a možná o to víc se mi líbila. Přináší hybrid mezi rodinným dramatem a detektivkou ve stylu královny zločinu. Temnoty je v ní tak akorát, aby si jí mohl přečíst každý strašpytel, naopak napětí je v ní všudypřítomné od první stránky až do konce. Autorka prostřednictvím různých úhlů pohledu rozplétá zamotaný příběh, ze kterého ve výsledku přeci jen běhá mráz po zádech, i když to není žádná drsná severská detektivka, ale na první pohled milý příběh z anglického venkova.
Dokonalé léto
Kasie West
Na slaďák dostanu chuť jednou za uherský rok, většinou v létě, a bylo to tak i teď v srpnu. Výběrem Dokonalého léta jsem rozhodně neudělala chybu, právě naopak. Ta kniha má vše, co od tohoto žánru chcete: sympatické postavy, lehký humor, atmosféru (bez)starostného léta a postupně se vyvíjející (ne)realistickou romantickou linku. Kasie West zkrátka umí! Až si zase budu chtít přečíst nějakou dobrou romanťárnu, vím, po jaké autorce sáhnu.
Ostrov lhářů
Emily Jenkins
Ostrov lhářů jsem měla na seznamu snad od té doby, co vyšel v češtině, ale dostala jsem se k němu až téměř po 10 letech. Myslím, že to mělo vliv na můj pohled na knihu. Když vyšla, přinesla něco nového a proto to byl v té době obrovský hit. Dnes už ale v těžké konkurenci skoro neobstojí, zápletka není tak nosná, aby stačila na celý román, i postavy jsou načrtnuté, jako by to byla jen povídka. Ani styl psaní mě bohužel neoslovil. Jedná se o jednu z těch zvláštních knih, které mají svoje kouzlo, atmosféru, pár zajímavých scén, ale po dočtení vám z nich nic moc neutkví.
Podivná doba
Caimh McDonnell
Fantasy žánr mě už úplně přestal bavit, čtu spíše historické romány nebo detektivky, ale Podivná doba je úplně jiná písnička. Bavily mě rozmanité postavy, zápletka, břitký humor i všechny šílenosti, které si autor vymyslel. Užila jsem si zábavnou a zároveň napínavou jízdu, knihu jsem přečetla na moje poměry rychle, ale tak mě vtáhla do děje, že to jinak nešlo. Těším se na další díly.
Zločinné vášně
Agatha Christie
Jako milovník Agathy Christie jsem si knihu užila, přestože jsou v ní spíše slabší povídky. Od Kalibru jsem četla sbírku Mrazivé vraždy a ta byla rozhodně lepší. Přestože tato tolik nezaujala, těším se na další soubory povídek autoky.
Věci, na které nastal čas
Petra Soukupová
Opět skvělá Petra Soukupová - strohost i hloubka, jedinečnost i klišé, velké emoce i apatie, běžný nudný život a přitom situace, které vás nenechají chladnými. Tento román mě od začáku pohltil. Přináší přůřez životem jedné rodiny a nabízí úhly pohledu otce, matky i obou dětí. Obdivuju, jak autenticky autorka dokáže popisovat dění. V jejích knihách se musí najít snad každý člověk. Chápu však, že tento styl nesedí každému, možná je to na někoho až moc přímočaré nebo drsné, ale můj šálek kávy to rozhodně je a čtení jsem si maximálně užila.
Zmizela v mlze
Michaela Klevisová
Tato kniha přináší více popisů přírody a mezilidských vztahů než policejního vyšetřování. Je to dramatický příběh, ve kterém se seznamujeme s širokou škálou různorodých postav jedné uzavřené komunity, kde se stane vražda. Od začátku do konce pomalu plyne, gradaci děje převyšují lyrické popisy krajiny a psychologické úvahy postav. Ale to je asi to, co fanoušci této série vyžadují. Za mě lehce slabší díl, ještě více románový než detektivní než ostatní. Přesto mě bavil a těším se na další.
Poslední nádech
Lucy Clarke
Kdybych na začátku knihy věděla, že to takhle skončí, ani bych se do ní nepustila. Měla jsem věřit svému instinktu, když mi příběh od první stránky přišel natahovaný a přitažený za vlasy. Zápletka, 6 postav a popisy přírody nejsou na tak dlouhý román dostatečně nosné, byť autorka má dar psaní a místy mě čtení bavilo. Výsledný dojem je však zklamání.
Krutý měsíc
Jana Jašová
Přečíst si tu knihu v čase Velikonoc o tři roky později, vrátit se do bezvýchodnosti a frustrace covidové doby, bylo svým způsobem magické. Možná proto jsem se od ní nedokázala odtrhnout a přehlížím všechny chyby a nelogičnosti, které v ní jsou. A že jich není málo! Je to thriller dost svérázný, odehrává se až v mučivě pomalém tempu, postavy se chovají zcela nesmyslně a celé je to šíleně přitažené za vlasy. Stejně to miluju! Tak to holt u knížek někdy bývá a důležitější než nějaké logické objektivní hodnocení jsou emoce a ty jsem u čtení pociťovala velmi silné. Napětí, zmatek, souznění s postavami, na konci úlevu...
Dům na samotě
Michaela Klevisová
Knihy Michaely Klevisové si vždy užívám. Baví mě pronikat do propletených vztahů, nahlédnout do hlav různorodých postav a samozřejmě sledovat vyšetřování pražského týmu kriminalistů pod vedením Josefa Bergmana. I tento díl odpovídá standardu této sérii. Je čtivý, zamotá čtenáři hlavu i mu občas způsobí drobné mrazení v zádech. Nenabízí žádnou důmyslnou psychologickou hru se čtenářem plnou krve a dusivé atmosféry, ale spíše odpočinkové čtení. Bohužel tentokrát mě zklamalo, že na konci nebyly zodpovězeny všechny otázky. Takto otevřený konec opravdu není můj šálek kávy. Někdy mi přijde sympatické, když autor nechá prostor pro čtenářovu představivost, jenže tady to na mě působilo, jako by mi v knize chybělo pár stránek. Vysvětlení některých dějových linek mi opravdu chybělo, byť jinak se mi kniha líbila.
Těla
Klára Vlasáková
Debut české autorky, který rozebírá témata, jako je vnímání vlastního těla, mateřství, stárnutí, vztah matky s dcerou... Přečtěte si, ať se podíváte na život z jiného úhlu pohledu. Možná vás budou některé okamžiky šokovat, ale to je vlastně gró této knihy. Pro mě to bylo mimořádně zajímavé čtení, ale celkový dojem si nedokážu úplně uspořádat. Ta kniha je zkrátka natolik neotřelá a zvláštní, že nevím, co si o ní myslet.
Prokletý kraj
Michaela Klevisová
Mám ráda sérii detektivek s vyšetřovatelem Josefem Bergmanem, tak jsem se pustila i do této knihy Michaely Klevisové. Zpočátku jsem byla nadšená tajemnem a atmosférou šumavských samot, ale postupně tohle kouzlo vyprchalo. Ztrácela jsem se v postavách, což se mi u autorky jinak nestává, a psychologický vývoj hlavních hrdinek se mi moc nepozdával. Jakoby každou chvíli razantně měnily svoje názory a postoje a občas se chovaly zcela nelogicky. Ke konci se vše začalo vyjasňovat, autorka odpověděla na všechny otázky, jenže stejně mi to přišlo až moc zamotané. Východiska z peripetií v osobních životech hlavních hrdinek mě nepotěšila už vůbec, vztahy podle mě měly dopadnout jinak. Každopádně kniha je čtivá, zavede čtenáře do prostředí české vesnice, které s sebou přináší klidnou přírodu i zamotané vztahy a intriky mezi sousedy, a seznámíte se v ní s několika zajímavými svéráznými postavičkami z šumavského pohraničí, a to určitě má něco do sebe. Proto nelituju, že jsem si knihu přečetla, byť ji hodnotím jako průměrnou.
Pláňata
Petra Dvořáková
Začínala jsem číst román ze života obyčejné české rodiny, která žije v pomalém tempu vesnice a je zatížená běžnými problémy, přes které se nakonec dokáže nějak přenést. Jenže jak to u Petry Dvořákové bývá, postupně se kniha proměnila v rodinné drama, při jehož čtení mi běhal mráz po zádech a chvílemi jsem nechtěla pokračovat, protože bylo jasné, že tohle nemůže dopadnout dobře. Ve vzduchu viselo zlo a z některých narážek jasně vyplývalo, že se postupně víc a víc projevovalo. Je zvláštní hodnotit velmi kladně knihu, jejíž čtení mi vlastně bylo nepříjemné a vzbuzovala ve mě mnoho tísnivých pocitů.
Srpny
Jakub Stanjura
U čtení mi nebylo dobře, cítila jsem tíseň a zvedal se mi žaludek. Natolik dobře autor přibližuje závažná témata a dusivou atmosféru. Pokud se chcete podívat do hlavy a duše člověka, který opravdu trpí a je v bezvýchodné situaci, sáhněte po Srpnech. Připravte se, že vás nečeká příjemný příběh, ale zároveň možná objevíte nový talent na české literární scéně.
Zahrada
Petra Dvořáková
Petra Dvořáková opět zavádí čtenáře na českou vesnici, kde si lidé vzájemně vidí do talíře a problémy řeší po svém... Tentokrát je však příběh nezvykle záhadný, opředený tajemstvími, které postupně odkrývá. Růžová obálka klame, ve skutečnosti se v knize rozebírá závažné a smutné téma. Ale nic jiného by čtenáři autorky snad ani nečekali. Kniha vybízí čtenáře k zamyšlení nad morálními otázkami, je čtivá, originální a prostě dobrá!
Nikdo není sám
Petra Soukupová
Petra Soukupová jak ji známe a máme rádi! Opět bravurně vykreslila příběh jedné rodiny, který je neobyčejný právě ve své obyčejnosti. Vždy mi vyrazí dech, jak realisticky a pragmaticky autorka příběh podává. Od knihy jsem se nemohla odtrhnout, je napsaná opravdu čtivě. Místy mi vadilo skákání v čase, ale to je jen takový detail. To hlavní je silný příběh, zajímavé uvěřitelné postavy a chytlavý styl psaní. Navíc konec naprosto předčil má očekávání, lepší jsem si nemohla přát. Kdo jste ještě nečetl, má se na co těšit. Kniha je o každodenní realitě života, běžných problémech, které musíme řešit, o rodině... Tím pádem jsem se ocitla na horské dráze emocí a uvědomila jsem si celou řadu věcí.
Medvědín
Fredrik Backman
Fredrik Backman má jedinečnou schopnost skvěle nastínit smýšlení a život postav různého věku, pohlaví, postavení... Navíc umí ve čtenáři vyvolat mnoho emocí, chvílemi se smějete, chvílemi brečíte. Medvědín přináší komplexní promyšlený příběh z jedné malé obce. Kniha má výborně vybudovanou atmosféru a napětí v ní stoupá, že jsem se od čtení nemohla odtrhnout. Zvraty mi několikrát vyrazily dech a nutily mě měnit názor nejen na příběh a postavy, ale i na probíraná témata. A že se tam řeší skutečně závažné, aktuální a zajímavé věci. Těším se na pokračování.
Dědina
Petra Dvořáková
V tomto románu nahlédneme do hlavy několika postavám z jedné malé moravské vesnice. Představy o tom, jak si jsou lidé na vesnici blíž, se záhy po přečtení této knihy rozplynou. Je to totiž přesně naopak, rozděluje je závist, manipulace, klepy, spory o půdu nebo vztahové problémy. Autorka vše velmi realisticky popisuje, navíc autencititu této knihy zvyšuje i zvolený jazyk. Čtení mě moc bavilo, byť jsem kolikrát měla oči na vrch hlavy, co si postavy myslí a jak jednají. To souvisí s tím, že jsou opravdu dobře vystižené, jsou to lidé z masa a kostí, se svérázným pohledem na svět, kteří v životě a ve svých názorech nepřekračují hranice venkova. Petra Dvořáková nám všem výborně nastavuje zrcadlo. Těším se na její další knihy.
Stehy
Sára Zeithammerová
Nemám slov... Krásný křehký příběh dvou žen. Na jednu stranu minimalistický, na druhou stranu obsahuje i překvapivá odhalení a celou řadu zajímavých vedlejších postav a zápletek.
