bigbabe
komentáře u knih
Výlety pro každého po Čechách
Ivo Paulík
Velice krásná nová kniha. Po dlouhé době jsem viděla tak dobře zpracovanou knihu o výletech, vč. moderních QR kódů. Ale hlavně, že to jsou výlety opravdu naplánované vč. trasy a také, co se mi líbí, že to jsou většinou okruhy nebo doporučení, jak se dostat zpět třeba vlakem. To u spousty knih tohoto druhu chybí. Prostě jděte a pak se postarejte v pustině o sebe, když auto máte úplně jinde.
Jakubův cestovní deník
Jakub Čech
Ze začátku celkem zajímavé, ale co si budeme povídat, po polovině už se to moc neměnilo, každé ráno vstane, jde, naobědvá se, jde, navečeří se. Líbili se mi seznamy a doporučení věcí, které si bral s sebou a jejich recenze po používání.
Chyběly mi zde mapy, ať už celé cesty a nebo po týdenních úsecích.
Jiná Gabriela Koukalová
Martin Moravec
Ze začátku to bylo zajímavé, pak už moc opakujících se informací o každém závodě. Pro velkého fanouška asi dobré, pro běžného čtenáře životopisů moc detailní.
Bratři
Jü Chua
Po přečtení od stejného autora Čína v deseti slovech jsem zatoužila po další čínské literatuře a udělala jsem dobře. Krom toho, že kniha má spád, dobře se čte, tak je zajímavé číst příběh na pozadí jiné kultury a jiného času - kulturní revoluce.
Žít s radostí – ilustrovaný průvodce uměním třídění a úklidu
Marie Kondo
Oproti prvnímu dílu už nic moc, ale možná je to tím, že sama autorka píše; nečtěte tento druhý díl, pokud jste se 100 % neztotožnili s prvním.
Nemusíš!
Dagmar Digma Čechová
Jako obvykle nevím, jak se ke mě tato kniha dostala a proč jsem si jí chtěla přečíst(to se asi nenaučím). Nicméně mě velice příjemně překvapila, i přes její tloušťku jsem jí přečetla za tři pracovní dny po večerech a s vařením večeří. Velice napínavé a mělo to spád. A zařadila bych jí i do kategorie - erotické.
Opět jsem popřemýšlela i o svých vztazích a životě a: Nemusíš!
Babičky
Petr Šabach
Šabach prostě nezklame a tento příběh byl zase jedním z těch, kde se člověk musí zamyslet, jak se máme dobře. I přes naší teď dobu covidovou je to to s rokem ´68 a následujících 20 let nesrovnatelné.
Mýty
Stephen Fry
Během čtení jsem přemýšlela, jak knihu ohodnotím (což dělám vždy) a bylo to se mnou jak na houpačce. Ze začátku jsem jí chtěla skoro odhodit, protože to vypadalo spíš jak seznam bohů a co kdo dělá a bylo to hodně únavné a nečitelné. Pak se to trochu změnilo, že začaly i více příběhy a méně jména. Již dlouho jsem si chtěla něco přečíst o bájích a pověstech, ale právě z toho důvodu, že jsem se bála té spletitosti a komplikovanosti jsem dlouho váhala.
Doufala jsem, že tato kniha, s podtitulem .. kořeněné britským humorem mi to ulehčí. Jak jsem již napsala, ze začátku to tak nevypadala, ale nakonec to bylo dobré.
Humor jsem tam moc nezaregistrovala, to bude asi tím, že je britský.
Jsem ráda, že jsem se k ní konečně po letech dostala a doufám, že budu mít čas na další knihy na toto téma.
Zázračný úklid - pořádek jednou provždy
Marie Kondo
Přemýšlím, jak ohodnotit, protože první polovina knihy mě nadchla a pohltila, ale pak už to začalo upadat a některé rady či názory mě už tolik netáhli.
Když viry útočí
Jarmila Mandžuková
Souhlasím s předchozím komentářem, ale já knihu vzala do ruky právě kvůli těm bylinkám a tak a žádnou jinou jsem od autorky nečetla, takže já jsem byla vcelku spokojena s obsahem.
Nasadit vlastní kůži: Skryté asymetrie v každodenním životě
Nassim Nicholas Taleb
Ze začátku jsem byla nadšena, kbiha se četla sama a říkala jsem si, že po delší době čtu něco odborného, ale srozumitelného. Zhruba před polovinou to ale začalo upadat a zdálo se mi, že se to opakuje a nejsou již žádné nové myšlenky.
Buď v pogodě
Sandra Pogodová
Pro nedělní pohodu ti jde. Příběhy Sandry jsou možná o trochu lepší než jejího otce.
Svědectví o životě v KLDR
Nina Špitálníková
Přidala jsem si tuto knihu do ČV, ptž kdyby v KLDR tato kniha vyšla, tak je určitě zakázána.
Kniha se mi moc líbila, je fakt strašné číst, jak mohou lidé někde žít a myslet si, že je to vlastně v pořádku.
Jak se po anglicku vytratit v Anglii
Hana Parkánová-Whitton
Knihu jsem začala číst v neděli odpoledne, po té, co mi ji vrátila tchyně, že ji mohu vrátit do knihovny. Ne, že bych neměla, co číst, ale prej to je dobré. V neděli jsem přečetla téměř 2/3 a zdálo se mi to vtipné, dobře psané.
Pa jsem ale zbytek dočítala celý pracovní týden po večerech a dnes v sobotu a přišlo mě to již trochu utahanější, tak nevím.
Zaujalo mě pár pro mě divných věcí - kdo nechce prozdradit ani minimum z knihy, ať dál nečte: že autorka nezná u nás v Čechách jídlo Pštrosí vejce; že se tak podivovala nad Scotts´Eggs. Že jako překladatelka nezná slovo "dick"? Že v roce 2006 se používali diskety?
A co se mi líbilo a chci si pamatovat:"Stará skopová kýta vydávající se za mladé jehněčí."
Velká kuchařka Čech a Moravy
Roman Vaněk
Přečetla vše mimo receptů a recepty poctivě jeden po druhém prohlédla.
Mám totiž 6 jiných kuchařek od p. Vaňka.
Chybělo mi asi 5 receptů, co jinde nemám.
Každopádně všechny kuchařky jsou bezvadné.
Tahle má plus, že je vše v jednom i když zas ta váha?
Čína v deseti slovech
Jü Chua
Jak je mým zvykem, už si nepamatuji, proč jsem si tuto knihu chtěla přečíst nebo jak se mi dostala do ruky. Nicméně jsem ráda, protože se mi líbila. Jsem cestovatel spíš prstem po glóbusu a o to více ráda čtu, jak to kde chodí od lidí, co opravdu ví, jak to tam a kde chodí.
A možná vzhledem k národnosti autora je to v tomto případě ještě trochu zkreslené jeho náhledem a pravda bude o něco horší.
Mýtus o Sisyfovi
Albert Camus
No, tak jak je mým zvykem, nic si předem o knize nezjistím a většinou i zapomenu, proč a kdy jsem se rozhodla, že si jí dám do nepsaného seznamu "Chci si přečíst".
Dlouho kniha nebylo vůbec o Sisyfovi, ale samozřejmě chápu návaznost.
V jedné krátké kapitole jsem se dočkala.
Další kapitoly o "smyslu" Zámku, Procesu a Proměny - dvě z těchto knih jsem četla, ale ani v těchto kapitolách jsem se o jejich smyslu a cíli nic nedozvěděla.
Nelituji, že jsem strávila neděli s touho knihou, ale filozof ze mě nebude.
Průša se nevrací aneb Hrál jsem ve Třech sestrách
František Sahula
Zajímavé čtení a život, ale nechtěla bych ho za souseda, příbuzného, ani jako hosta v hotelu a tak.
Z mého severoitalského deníku
Marta Kučíková
Názor na to psát nechci, jen, že by bylo zajímavé pokračování.
Jen si tu odložím autorčiny dvě věty.
29.4.2020 Naštěstí nejsme v několikaleté válce, ale v párměsíčním boji, který momentálně vypadá na blížící se mír.
5.5.2020 Hranice naší snesitelnosti toho špatného je variabilní.
