bílárůže komentáře u knih
Už ani nevím, jak mne napadlo si tuto knihu přečíst, snad díky zmínce v hodině češtiny. O pád Dvojčat jsem se dříve moc nezajímala, ale po dočtení tohoto díla se můj zájem o tuto událost zvětšil. Velmi se mi líbilo, jak si autor pohrál s grafickou stránkou knihy. Poměrně časté fotografické vložky zpříjemňovaly četbu a mě osobně držely při četbě až do konce. Nejednalo se o četbu jednoduchou vzhledem k tématu a zpracování knihy. Snad až díky dodatku jsem si uvědomila, že hlavní hrdina knihy je autista. Nejsem úplně fanouškem knih podobného typu, avšak jsem za tuto zkušenost ráda. Vyplatí se knihu dočíst až do konce, přestože to není úplně jednoduché čtení, jinak čtenář nemá šanci pochopit pointu, která, myslím si, za to stojí. Doporučuji tuto knihu hlavně náročnějším čtenářům.
Krátká, ale přesto velmi hluboká novela. Myslím, že panu autorovi se povedlo jednoduchým způsobem uchopit náročné téma jako je dospívání chlapce v muže. Klidný a čtenářsky nadmíru příjemný způsob, jímž je novela napsána, mne zcela pohltil. Bylo skvělé zakončit náročný pracovní týden tímto příjemným příběhem Tracyho a Laury.
Samotnou mne to překvapilo, ale tuto knihu jsem přečetla jedním dechem. Po celkem rozpačitém setkání se se žánrem utopie/antiutopie jsem velmi překvapená, jak moc mne toto dílo zasáhlo. Zřejmě to je tím, že jsem již dříve viděla stejnojmenný seriál, jenž se mi líbil a také jistá podobnost s dnešním světem, co se týče vzrůstající neplodnosti. Co se týče stylu psaní, nemohu si stěžovat. Řazení do kapitol bylo čtenářsky příjemné a styl psaní více než uspokojivý. Jistě si tuto knihu v budoucnu ještě přečtu, jelikož mi dala mnoho námětů k přemýšlení. Dovedu si představit, že něco podobného, co se odehrávalo v Gileádu, by mohlo nastat i ve skutečném světě. Ta představa mě děsí. A i to je na této knize znepokojující a zároveň tak lákavé. V každém případě Příběh služebnice doporučuji dalším čtenářům toužícím po zamyšlení se nad dnešním světem, tím, jaký by mohl být a tím, jaký byl.
Myslím si, že lepší první setkání s panem Čapkem jsem si nemohla přát, když tedy nepočítám Dášeňku čili Život štěněte. Matka je jakousi zpovědí každé ženy, která přichází o své nejbližší, o své děti. K čemu je válka, když po ní zůstane jen smutek, prázdno a uplakané matky? Karel Čapek v této kraťoulinké hře dokázal skvěle popsat bolest a utrpení při ztrátě nejbližších a také nesmyslnost války, která je vedená kvůli hrdinství. Již teď se těším na některou z dalších divadelních her pana autora, ale Matka pro mě zůstane navždy jakýmsi srdcovým dílem, tím prvním, co jsem od něj četla. Už jen těch pět písmen: MATKA mi navždy zůstane v paměti. Být matkou je radost, ale i utrpení a obětování. Nemohu jinak, než tuto divadelní hru doporučit s nejvyšším hodnocením 5/5.
Každý čas od času toužíme po proměně, ale asi ne takové, které se dostalo Gregoru Samsovi. Místo četby jsem v tomto případě využila audioknihy a rozhodně nelituji. Jelikož se jedná o dílo krátké, nebylo problém udržet pozornost při poslechu. Toto bylo mé první setkání s panem Kafkou a již teď vím, že nebylo poslední. Výběr slov, precizní vykreslení změny charakteru za příčinou Proměny a mnoho dalšího je, myslím si, pro pana autora výbornou vizitkou. Slovní zásoba a rychlý spád děje též přispěly k mé spokojenosti. Vzhledem k neurčitému zasazení děje je tato novela využitelná a aktuální v každé době. Konec poslechu mě dohnal k slzám, byť jsem věděla, jak příběh skončí. Franz Kafka si svůj věhlas zaslouží už jen kvůli mistrné Proměně. Po delším váhání hodnotím 4/5.
Půlku knihy mi trvalo, než jsem vůbec pochopila, jakým způsobem je mně jako čtenáři podáván pohled na popisovaný svět. I přes složitost a horší chápání textu jako takového z mé strany musím říct, že se jedná o velmi zajímavou četbu. Orwellovo 1984 jsem zatím nečetla, ale vzhledem k jeho návaznosti na Zamjatinovo My jsem za to ráda. Již dříve jsem se chtěla pustit do četby tohoto románu, ale nebyla jsem toho schopna. Utopická a antiutopická četba je pro mne zatím jednou velkou neznámou, proto si s jejím poznáváním dávám načas. Jedná o náročnou četbu, která vyžaduje notnou dávku pozornosti, předvídání a také znalosti některých souvislostí z roviny politické. Pro lepší pochopení díla bych si jej asi potřebovala s odstupem ještě jednou přečíst, jelikož po jeho přečtení mám pocit jakéhosi nedostatečného pochopení. Jediné, co mi na četbě vadilo, byla absence uvozovek, která akorát napomáhala mému zmatení z některých pasáží My. I přes to hodnotím 4/5 za nadčasovost, která se tomuto dílu, stejně jako Farmě zvířat, nedá upřít.
Je až neuvěřitelné, jak paní Benzoni dokázala v pár stránkách vykreslit tragické konce některých královen. Výhodou této knihy je, že se dá číst dlouho, aniž by se čtenář musel obávat zapomnění předešlého obsahu při delší přestávce v četbě. Líbí se mi, že i když povídky nejsou pouze z jedné zeměpisné oblasti, jsou provázané časově, respektive jsou za sebou systematicky poskládány. Každá povídka má co do sebe, dokonce i ty, ve kterých jsou v hlavní roli královny vražedkyně. Díky četbě jsem si upevnila historické poznatky o králích, jejich manželkách, době a zemi, ve které žili a vládli. Nejvíce mne potěšila přítomnost královny dánské, Karoliny Matyldy. Tato královna, spolu s Isabelou z Hainaut mi byly nejsympatičtější. Naopak překvapením pro mne byla Draga, královna srbská, o které jsem nikdy dřív neslyšela a jejíž osud mi připomněl osud Alexandry Fjodorovny Ruské, poslední ruské carevny. Obálka není moc vábná, ale členění na kapitoly, velikost písma a řádkování velmi přispělo příjemné četbě.
(SPOILER) Díky studiu německého jazyka jsem se dostala také k této kratičké povídce od hraběnky Marie von Ebner-Eschenbach. Musím uznat, že v češtině mi řádky utíkaly rychleji, ale ani v němčině povídce nescházel šmrnc. Příběh je znám hlavně pro svého hlavního hrdinu Krambambuliho, proto občas bývá zapomínáno na ostatní postavy, které jsou sice nenápadné, ale též mají mnoho co říci, například Hoppova manželka. Hoppovo manželství, neschopnost šlechty darovat chudým poddaným alespoň lipový květ jsou další skrytá poselství, která tato povídka nese. Krambambuli věděl, že ho předešlý pán vyměnil za alkohol, ale ani tak ho neopustil v poslední chvíli. Kéž by i lidé dovedli být tak věrní, jako on. Velmi se mi líbil styl, jakým je povídka napsána, zvláště pak autorčin smysl pro detail. Krátké, poutavé a dojemné čtení, proto dávám 4/5.
Obdivuji styl psaní pana de Wohla. Zvlášť ke konci jsem nemohla přestat hltat každý následující řádek. Touha zjistit, jak vše skončí, byla silnější než únava. Knihu jsem četla během doby velikonoční, takže atmosféra příběhu byla ještě umocněna "aktuálním" děním. Oceňuji perfektní zakomponování příběhu vojáka Cassia Longina do Kristova umučení. Myslím si, že pan autor nadmíru dobře vystihl smýšlení lidí starověkého Říma a také Judska. Longinovo kopí mi připomnělo četbu knihy Quo vadis, kteroužto jsem četla přesně před rokem. Škoda, že tuto knihu nezná více lidí. Za mne se jedná o jednu z mých oblíbených knih, kterou bych jistě doporučila dalším čtenářům. Není důležité, zdali je člověk věřící, či nevěřící, tento příběh, byť částečně smyšlený, si může přečíst každý bez ohledu na víru. Doba, lidé, události, vše je podáno velmi příjemným jazykem, jenž se dobře čte. Četba této knihy mne povzbudila k další intenzivní četbě. Je toho tolik, co jsem ještě neobjevila, stejně jako Longin na počátku svého příběhu. Plný počet hvězd si tato kniha jistě zaslouží.
Jelikož jsem již dříve viděla divadelní inscenaci Dámský krejčí, byla pro mě četba tohoto svazku jen připomenutím skvělých hereckých výkonů Ondřeje Sokola, Radka Holuba, Mahuleny Bočanové, Antonie Talackové a dalších. Lži, do kterých se hlavní hrdina zamotával, byly místy tak hloupé, až byla celá situace uvěřitelná, což mne velmi bavilo. Všemu dodávala korunu tchyně. Ne nadarmo se říká: kam čert nemůže, nastrčí ženskou. Vřele tuto kratičkou oddechovku doporučuji dalším čtenářům, kteří hledají divadelní hru pro zasmání.
Dlouho očekávané zakončení Selekce předčilo má očekávání! Během četby posledního dílu jsem prožila snad všechny emoce, co je možné vložit do jedné knihy. Princ Maxon - America - Aspen, to je trojice, která mi začala dávat smysl až po dočtení poslední knihy trilogie. Stejně tak vztah Americy, jejího otce a dalších hrdinů. Vztahy mezi nimi byly tak opravdové, jako by je čtenář zažíval s nimi. Jedná se sice o literaturu pro dospívající, ale myslím, že jde i o dílo nadčasové, které čtenář/ka ocení i v pozdějším věku. Musím říct, že díky Selekci jsem si zvedla rekord v rychlosti četby a v přečtených stránkách za den. Mohu proto jen doporučit, protože jak je již napsáno v předešlém příspěvku, jedná se o dílo návykové, od kterého se jen tak neodtrhnete. Snad i vy ostatní čtenáři objevíte v Selekci sérii, na kterou budete ještě dlouho vzpomínat, tak jako já.
P.S. V knihovničce se celá sága vyjímá opravdu skvěle. ;)
Nedovedla jsem si představit, že po prvním dílu série Selekce bude druhá kniha stejně dobrá jako ta první. Ani dnes nedovedu říci, zdali se mi jedna líbila více než druhá. Vzpomínám na to, jak moc jsem se po dočtení Elity těšila na poslední díl trilogie Selekce, který mi měl odpovědět na otázky, jež jsem nasbírala v prvních dvou dílech. Na této sérii mne přitahovalo a stále přitahuje vše, od obálky, která je prostě úchvatná, až po velmi krásné mužské hrdiny, Maxona a Aspena. Jistě, vždy záleží na vkusu, ale mnohdy udělá své i vlastní představa a mírná úprava autorčina hrdiny. Náhlý zvrat příběhu ještě podpořil mé očekávání posledního dílu. Pro mne se zatím jedná o nejčtivější sérii, co jsem kdy četla.
Je to již pár let, co jsem knihu Selekce četla poprvé. Od té doby se v mém životě stalo mnoho věcí, i já jsem se změnila, ale prvotní vzrušení z této knihy přetrvalo do dnešních dnů a opětovnou četbou se jen umocnilo. Spíš než do fantasy sekce bych Selekci zařadila mezi utopickou literaturu s nádechem fantastična. Svět, ve kterém se příběh odehrává, není nijak vymyšlený, naopak je tak podobný světu našemu, že nedá mnoho práce si ho představit. Mně osobně byl velmi sympatický již od začátku, přestože bych v něm žít nechtěla. Hlavní hrdinka Amerika Singerová mi byla sympatická už jen pro mnoho podobných povahových rysů, jež má se mnou. I přes to mi chvílemi lezla krkem pro svou nedůvěru a umanutost. Jistojistě sérii Selekce doporučuji i dalším čtenářkám, popřípadě čtenářům. Přála bych i vám, aby vás tato série pohltila tak jako mne a nemohli jste přestat číst, dokud nezjistíte, jak příběh skončí.
Další kniha ze ságy Zaklínač mne opět pohltila. Není úplně komfortní číst ságu s takovým časovým rozestupem, jako to dělám já, ale i tak se mi další díl líbil. Opět jsem velmi napjatá, jak bude příběh pokračovat a jak vše nakonec dopadne, protože u pana Sapkowského si čtenář nemůže být ničím jist, což je vskutku vzrušující. V mnoha recenzích jsem četla, že ostatní čtenáře četba ze začátku tolik nebavila. Vzhledem k tomu, že fantasy žánru se příliš nevěnuji, nepostřehla jsem, že by tomu tak bylo i u mne. Stejně jako u jiných činností, i u četby udělá mnoho, když se čtenář na knihu těší a má na ni tu správnou náladu, což se ne vždy poštěstí, ale mně se to povedlo. Již teď se těším na své opětovné setkání s Ciri a Geraltem, bez kterého by pro mne kniha nebyla celá. Brzy na shledanou, Geralte...
Musím říct, že tato kniha pro mne byla velkým překvapením. Dříve jsem nic o samostatném žánru milostných povídek Číny neslyšela. Povídky pro mne byly něco mezi bajkou, historickou povídkou a milostným příběhem. I když jsem s tím nepočítala, kniha se mi nad očekávání líbila, byť čínské kultuře neholduji a nikdy mne nijak zvlášť nezajímala. Díky této knize bych se už nebránila přečíst si knihu podobnou této, ve které je tak hezky ukázáno, jak Číňané žili a co je pro ně skutečně důležité. Kromě velmi podobných jmen, která se mi často pletla a špatně pamatovala, pro mne byla četba pohodová a oddychová. Samotná povídka Skříňka s poklady se mi velmi líbila pro svůj dramatický, ale spravedlivý konec. V každé povídce jsem našla něco, co se mi líbilo a co dělalo povídku jedinečnou.
(SPOILER) Když jsem si Mistra a Markétku půjčila v knihovně, netušila jsem, že se bude jednat o knihu, která v mém žebříčku nejoblíbenějších knih bude soupeřit s Annou Kareninou. Ze začátku jsem moc nechápala, co je autorův záměr a o čem vlastně čtu, ale po zhruba dvou sté straně jsem najednou pochopila, že vše do sebe skvěle zapadá a dává smysl. Mám ráda knihy, nad kterými se člověk musí zamyslet, aby pochopil, jaké nesou poselství, nebo dokonce děj. Musím přiznat, že zvlášť posledních sto stránek jsem se od knihy téměř nemohla odlepit a toužila jsem ji hned dočíst, protože sebemenší pauza oddalovala vysvětlení mnoha otázek, které jsem během četby nasbírala. Na některé otázky se mi dostalo odpovědi, na některé ne, ale to je, myslím si, známka dobré knihy. Po dočtení jsem své dojmy z knihy umocnila poslechem rozboru této knihy, který jsem náhodou objevila. Samotný autor byl s knihou spjat více, než jsem si při četbě mohla uvědomit, což jen podpořilo můj celkový dojem z knihy. Spojitost a podobnost s Goethovým Faustem je do očí bijící, avšak i přes to Bulgakov dokázal napsat knihu, jež nemá obdoby. Jistě bylo mnoho dalších autorů, kteří se snažili napodobit styl, jakým je Mistr a Markétka napsán, avšak pro mne se bude vždy jednat o průkopnické dílo nesrovnatelné s čímkoli, co jsem četla dříve. Kdyby se tak dalo hodnotit, jistě bych této knize dala hodnocení 12/10. V každém případě doporučuji dalším čtenářům. Snad i vy budete mít to štěstí a pohltí vás svou pozoruhodností "Ples u satana" tak, jako mě.
(SPOILER) Je to s podivem ale i přes doporučování známých a kamarádů, mne Obraz Doriana Graye nezaujal tak, jak bych si myslela. Dlouhé popisy Dorianových sbírek a cenností byly únavné a jinak zajímavý a poutavý děj zpomalovaly. Samotný děj se mi líbil a hlavní hrdina byl fascinující. Starší vydání, jež jsem četla, dodávalo příběhu atmosféru staré Anglie. Z celé knihy mi sympatický nebyl asi nikdo, protože Dorian mi až příliš připomínal dnešní společnost, která, stejně jako on, okolí ukazuje svou krásnou tvář, ale žije zkaženým životem plným neřestí a lží a ostatní postavy mi nepřišly příliš výrazné. Myslím si, že toto dílo je velmi nadčasové a zaujme i mladé čtenáře svou přímostí. Obraz Doriana Graye bylo již mé třetí setkání s panem Wildem a musím smeknout před různorodostí jeho děl. Toto dílo se bohužel nezařadilo mezi mé nejoblíbenější kusy, ale jistě si je ještě v budoucnu přečtu a třeba později více docením popisy uměleckých děl a sbírek. Hodnotím poměrně vysokým počtem hvězd, protože konec románu si mne naprosto získal.
Pýcha a předsudek je milovanou knihou mnoha žen a i já se do této skupiny řadím. Lehkost, s jakou je napsána, mě stále fascinuje i po druhém přečtení. Nejsem zvyklá číst knihy vícekrát, jen když se mi kniha nějakým způsobem zalíbila, nebo k ní mám z jiného důvodu blízko. Téma popisované v tomto díle je pro mne inspirativní a oddechové. Je příjemné si čas od času přečíst o opravdové lásce, jež nalezla naplnění tím nejjednodušším způsobem. S Elizabeth Bennet jsme si, myslím, podobné, obě jsme stejně tvrdohlavé, proto mi byla jako hrdinka nejsympatičtější, zato její matku a sestry, kromě Jane, jsem nemohla vystát. Pan Darcy je pro mne stále idolem pravého muže, kterého není rovno. Všem dalším odhodlaným čtenářům a čtenářkám přeji, aby i pro ně byla Pýcha a předsudek nezapomenutelnou knihou, která nese mnoho morálního ponaučení a realistického pohledu na svět, jako pro mne.
Od této knihy jsem nic nečekala, a tak jsem byla překvapena, o jak poutavé dílo se jedná. Již teď jsem zvědavá na zbylé dva díly. Fantasy a sci-fi skoro nečtu, proto jsem byla ohromena, že mne Návštěvníci z Mlčící planety vůbec bavili. Přesah tohoto díla se dal vzhledem k jeho autorovi očekávat, ale i tak jsem provětrala své mozkové závity přemýšlením nad pravým jménem Mlčící planety. Z vědeckého hlediska se dnes jedná o hloupost, ale literárně má kniha spád a udržuje čtenáře v napětí, co přijde dál i po tolika letech.
Krátké eseje plné moudrých myšlenek a otázek pro každého z nás. Myslím, že víc už by se do tohoto krátkého, ale poutavého díla nevešlo. Jak již bylo napsáno v jiných komentářích, nejedná se o krkolomné a zdlouhavé eseje, což jen přidává přitažlivosti tohoto díla. Jistě doporučuji dalším čtenářům. Je o co stát.