Blanc2301 komentáře u knih
Četla jsem se zatajeným dechem.
Tolik promarněných let, kdy k sobě otec s Bohdanou nemohli najít cestu. Bylo mi to líto.
Bylo mi líto Bohdany, nemohla tušit proč je otec takový.
Na otce jsem byla vysloveně naštvaná, on byl ten dospělý, na něm bylo, aby se postaral o své dítě.
Ale opravdu mě kniha vtáhla.
Je to už moje třetí setkání s Alenou Mornštajnovou, a potřetí tleskám.
Kniha mě vtáhla od samého začátku. Zkusila jsem jen tak jako e-knihu, a po pár stránkách jsem letěla do knihkupectví, a dočetla papírovou.
Silný, emotivní příběh, určitě se ke knize vrátím.
A těším se na další knihy Aleny Mornštajnové.
Jojo, Marek nezklame.
Miluji jeho humor, chtěla bych ho mít doma, klidně i jako bráchu.
V dětství jsem se Babičce úspěšně vyhýbala, asi proto, že nám ji ve škole nutili.
Samozřejmě jsem jako dítě viděla oba filmy , které se mi líbily - jak z roku 1940 s Terezií Brzkovou a Natašou Tánskou (Barunka), tak i z roku 1971 s Jarmilou Kurandovou a Libuškou Šafránkovou, ale knížka mě nezajímala.
Četla jsem až jako hodně dospělá, asi ve 40 letech a musím uznat, že byla moc hezká.
"Šťastná to žena."
Tak tohle jsem přečetla opravdu jedním dechem. Knížka nešla odložit.
Hodně mě mrzel závěr policejní kariéry pana Mareše. Já opravdu nesnáším nespravedlnost!
Panu Marešovi přeji do dalších let hodně štěstí a hlavně zdraví.
Moje první severská detektivka.
Mám načteného Deavera i nějakého Kinga, ale z téhle jsem pár dní nespala. Pořád se mi to v noci vracelo... ale moc se mi kniha líbila, četla se fakt dobře, a až se uklidním jdu na další.
Opět napínavé od začátku do konce.
Jak bude pokračovat vztah Laury a Adama?
Beru do ruky poslední díl trilogie...
Nebojím se klaunů, jen je nemám ráda. Ani v dětství mi nepřišli vtipní.
Pennywise není vyjímka, dokonce je dost hnusný...
Ale nadchl mě příběh jako takový, těch 1092 stran jsem přelouskala s otevřenou pusou.
Je to moje nejmilejší "kingovka". Na konci mi bylo líto, že už je konec.
Jo, a ať jdou do háje s filmem z roku 2017, ten nemá s knihou moc společného, pravda viděla jsem jen kousek a stačil.
Naopak film z roku 1990, ten se docela povedl.
Moc pěkné, milé, lidské.
Samozřejmě mám nakoukaný i seriál, a tady to pro mně je remíza - seriál nebo kniha? Oboje skvělé.
Tak tohle byla síla... děsivé, mrazivé, uvěřitelné.
Opravdu nemám slov.
Alena Mornštajnová opět nezklamala. Je to moje čtvrtá kniha od této autorky a zase úžasná. Autorka umí tak krásně vykreslit postavy, že mi připadalo jako bych patřila do rodiny Mánesů.
Dočetla jsem až kolem půlnoci, nešlo se odtrhnout.
S postavami jsem usínala a ráno u snídaně jsem ještě o nich přemýšlela.
Paní Aleno, děkuji.
Krásná kniha, ale jedna z mála, kterou už si nepřečtu. Jako máma jsem její volbu prostě nevydýchala. Ne proto jak zvolila, ale že vůbec musela volit.
Nádherný příběh, stála jsem za Annou, ale zároveň jsem soucítila i s maminkou.
Ten konec mě úplně dostal.
Konečně jsem se k této básni dokopala, a krása. Lituji jen, že jsem po ní nesáhla dříve.
Moje ale úplně TOP kniha dětství. Četla jsem ji snad 20x, četla jsem ji i svým dětem, pak si ji děti četly i samy. Dnes už je z ní salátové vydání mnohokrát lepené, ale nedám ji z ruky.
Moc smutná knížka, máma hysterka, táta slaboch, k tomu dvě talentované dcery, z nichž jedné máma říká Katuško a druhé Baruno. Pro mě je to nepochopitelné, při čtení jsem měla chuť Barušku obejmout. Katka Barču taky nešetřila. A ten konec...moc smutné.
Tak to byla jízda. První setkání s autorkou, a super.
Nešlo se odtrhnout.