Blanc2301 komentáře u knih
Tak po tomhle třetím dílu už jsem opravdu měla strach jít po setmění zavřít slepice...
Nataška podruhé, děkuji Aleši Cibulko:)
Miluji filmy pro pamětníky, a Natašku jsem vždycky měla nejraději, byla taková roztomile potrhlá. Uměla zahrát komedii i vážnou roli.
Je mi moc líto, jak osaměle skončila.
Miroslav Donutil je skvělý bavič. V knížce rozplétá i složitější uzlíky, které prostě k životu patří. Moc se mi líbily i fotografie.
Aňa mě mile překvapila, se spoustou jejich myšlenek a postřehů souhlasím, jen bych to neuměla takhle napsat.
Po výtvarné stránce je kniha nádherná.
Moje srdcovka z dětství - ťuk, ťuk, kdo tam? To jsem já pošťák Pecínek, nesu Mateřídoušku... no, rozesmálo mě to stejně jako kdysi:)
Stará dobrá klasická detektivka. Po všech Kingech, Carterech, Keplerech a spol. (které ale miluji) taková pěkná oddechovka. Do Bretaně bych se moc ráda podívala.
Odvážný chlapec, vlastně celá rodina. Já tu odvahu nemám cestovat jen tak s batohem, děkuji autorovi, že jsem se do těch zemí mohla podívat jeho prostřednictvím.
opravdu čtivě napsáno, mělo to šmrnc.
Taková nostalgie z dob mé puberty. Jen si myslím, že já jsem nebyla tak pitomá, jako Katka. Ale nevím možná měly moje kamarádky jiný názor:)
Potřetí, tentokrát posloucháno v audiotéce.
Bylo to pro mě stejně napínavé jako poprvé v roce 1992 a podruhé v roce 2008.
Další úžasná "kingovka". Doteď byla pro mě nej To, ale Kupoli řadím na stejnou pozici.
Rozečetla jsem další knihy jiného žánru, a pořád se nemůžu začíst. Pod kupolí je ještě moc živá - pořád o obyvatelích přemýšlím.
Doufám a věřím, že přežil i Ollie...
Dost divné, takové špinavé, ožralé, samí rváči...kniha mě neoslovila,
nevím, jestli ještě někdy sáhnu po Bukowském.
Tak jo, řadím Petera Maye mezi své oblíbené autory, a beru do ruky pokračování ostrova Lewis.
Super, mám ji "jen" naposlouchanou v audiotéce jako divadelní záznam s Milošem Kopeckým v hlavní roli, ale určitě si ji chci ještě vychutnat v písmenkové formě. Musím knihu sehnat a uložit mezi své poklady v knihovně.
Pobavila, vysoce zvýšila mou dlouholetou touhu pracovat v knihkupectví nebo knihovně. Pravda občas jsem kroutila hlavou, co jsou schopni zákazníci vypustit z pusy, ale měla bych střelivo při vyprávění historek mezi přáteli...
Souhlasím z AlexandraBane, pasáž o Paříži mi přišla taky moc zdlouhavá, ale pak jsem se začetla do příběhu Esmeraldy, Quasimoda a dalších a... wau, ještě dlouho do noci jsem si ten příběh promítala.
Vím, že je kniha zfilmovaná, ale nechci film vidět, nechám si dojem z knihy.
Moje první setkání s Kingem, a hned tak děsivé...
Řadím ho mezi své oblíbence.
Četnické humoresky patří mezi mé nejmilejší seriály. Viděla jsem je mockrát.
Obvykle si vždy nejdřív přečtu knihu a až potom se podívám na její zfilmovanou verzi (pokud ji někdo zfilmoval).
Tentokrát jsem viděla nejdřív seriál a pak jsem objevila knihu (tedy knihy, jsou 3 díly).
Začetla jsem se ze zvědavosti, páč jsem věděla, že knihy byly do literární podoby převedeny podle seriálu...a smekám před Janem Cézarem. Napsal to podle mně krásným až roztomilým slohem okořeněným humorem. V mnoha jeho slovních obratech jsem si přímo libovala. Ta knížka byla pro mně balzám na duši, přečtu i další díly a určitě se k nim znovu vrátím.
Co se týká Toníčka v kapitole Svatba, obrečela jsem to stejně jako v televizi.