BloodyO komentáře u knih
Mrazivá ukázka totality v akci. A to v roce kdy se technologie odposlechu musela skrýt za obrazem kvůli své velikosti. To je dnes, v době kdy si dokonalé zařízení pro šmírování každý nosíme v kapse, docela úsměvné :)
Jsem strašně rád že jsem konečně narazil na české fantasy téhle úrovně. Naslouchač se odehrává ve skvěle vymyšleném světě který překlenuje moderní budoucnost a rozmanitý ale drsný svět bez jakékoliv techniky. Magii nahrazuje sklenařské umění a postavy jsou výborně napsané a není těžké se do nich vžít.
Do příběhu knihy je i zakomponována jedna skutečná záhada a to vyprávění o Ďatlovově výpravě které má svůj původ ve skutečné turistické výpravě kdesi v pohoří Uralu - autorka příběh převzala a v knize výborně rozvinula.
Moje první Kingovina a hned je mi jasné že tenhle autor exceluje v postavách. Je tu opravdu pestrá paleta charakterů s různými cíli, od totálního psychopata po pořádného klaďase. Na tisíci stránkách dostanou všechny postavy dostatek prostoru a já se za celou dobu s žádnou z nich nenudil. Hodně se tu hraje s davovou psychologií, vystrašení lidé jsou ovlivnitelní a pro příklady z reálného světa nemusíme chodit daleko - u nás v politice se strach využívá úplně stejně jako v knize - to celé dodává věrohodnosti i když situace pod kupolí je o dost extrémnější a následky špatných rozhodnutí fatální..
Knihy neboli informace obecně, jasný nepřítel každého totalitního režimu. A jsou i hlavní obětí příběhu "451 stupňů". Při každém výjezdu požárníků, srdce čtenáře knihomola zapláče.
Je docela těžké číst knížku v této době a nepřemýšlet nad podobnostmi. Čapek byl v tomto ohledu vizionář a tak nezbývá než doufat, že na tom zatím takto špatně nejsme.
Když se mě někdo bude ptát co jsem dělal na dovolené, budu rád odpovídat že první tři dny jsem strávil na úžasné pouti zeměmi Rošáru.
Čekání se rozhodně vyplatilo, Meč Přísahy přináší odpovědi na spoustu menších i větších záhad z minulých dílů a především skvěle dál rozvíjí příběh. Mostaři tu dostali méně prostoru a velká část knihy je hlavně o politice ale to k této části příběhu patří a i na epické bitvy se dostane.
Vražda. V dokonalém světě něco takového přeci neexistuje. Jen samotné pomyšlení, že by k něčemu takovému mohlo dojít je trestuhodné. Lidé celý život přesvědčovaní, že modrá je červená, že chudoba je bohatství a že život ve strachu je svoboda se přeci spokojí s jakýmkoliv vysvětlením. A nebo snad soudruzi někde udělali chybu?
Celá kniha na mě působí jako varování před světem kde je pravda, vlastní přesvědčení a svobodná vůle nežádoucí. Kde za každou z těchto cností zaplatíte cenu největší. Samotný příběh mezi vyšetřovatelem a vrahem už je trochu moc neuvěřitelný a zakončení mě moc nenadchlo. Ale cesta k poznání je to o co tu běží a tak cíl není důležitý.
Tahle kniha nebude v mých doporučených pro dobrý příběh.. Ne ten je docela obyčejný, průměrný. Ale ta atmosféra.. Ta atmosféra toho světa. Zoufalé pozůstatky lidstva, možná poslední co zbyli, ukrývající se v temnotě Moskevského metra v postapo světě, kde je každý den krutou zkouškou přežití v naději na lepší zítřek. Metro přes své chybky pohltí a nepustí dokud nepřelouskáte poslední stránku.
Navíc stejně výborná je i stejnojmenná hra podle knihy.
Zlých AI už bylo dost! Nimbus je super, zaujal mě už v prvním díle a jsem velice rád že jsme se mu v této knize podívali víc pod kůži (ehm křemík? Grafen?). Dokonce jsem se přistihl že mě části mezi kapitolami, Nimbovy úvahy, bavily víc než některé příběhy postav. Už se nemůžu dočkat dalšího dílu.
Kdo se jednou vydá "Cestou Králů" ten zní už nesejde. Tahle kniha je poklad dnešní fantasy a neznám nic co by se jí vyrovnalo. I teď po třetím čtení jsem se od ní nedokázal odtrhnout a přelouskal jí (na úkor práce, přátel.. všeho) za dva dny. Postavy jsou úžasně napsané a z každého příběhu doslova sálají emoce. Napětí by se dalo krájet od první stránky do poslední. Sanderson tu potvrzuje, že je mistrem ve vytváření světů a navíc dotahuje k dokonalosti i všechny další prvky fantasy literatury.
Hrdinové. Jsou hrdiny proto že bojují za správnou věc. Ale proč jsou tedy na obou stranách konfliktu? Slovy jednoho z nich: "Co s tím, když správná věc je najednou ta špatná?"
V tohle příběhu žádné kladné postavy nehledejte, jak už je u Abercrombieho zvykem. I tak ale najdete sympaťáky, které si nelze neoblíbit a to na obou stranách z nichž ani jedna není ta správná..
Budu se opakovat ale kdo už zná Sandersona, ten ví přesně co dostane. Vymýšlení úžasných světů je asi jeho denní chleba a tak je druhý díl plný nových druhů obývajících vesmír a příběh se přesune z planety Detritus na stanici "Výhled na hvězdy" což je jakýsi politicko/obchodní středobod "Nejvyšší instance". Jak byl první díl tajemný a nachystal spoustu otázek tak tady se konečně dočkáváme odpovědí a konec knihy krásně navnadí na další pokračování.
Po několika prvních stránkách mi bylo jasné že knihy od R.E. Feista budou to pravé, jeho "akčnější" styl psaní kdy děj krásně skáče časem (naštěstí si udržuje řád a přehlednost) a žádná kapitola nenudí, jsem si hned zamiloval.
Velice čtivý příběh, který je s každou další stránkou napínavější a není tak vůbec snadné se od knihy odtrhnout. Snad jen v okamžicích kdy autor nechá naplno průchod hrůzám, které si pro těchto 15 hrdinů vymyslel, pak je s mrazením v zádech lepší dát si chvíli pauzu, vrátit se do normálního světa a chvíli to vydýchat.
Zajímavé téma ale.. nevím, přijde mi nevyužité. Autor se v knížce až moc soustředí na hlavní postavy a "sucho" je vlastně jen kulisa, která o sobě občas dá vědět. Postavy jsou tu to hlavní, chemie mezi nimi a různé pohledy na svět.
Určitě bych neřadil mezi klasické post-apo, prostě mi sem nezapadá. Zaměření na YA je výraznější než u jiných knih autora.
Čekal jsem trochu něco jiného a tak mám teď po přečtení rozporuplné pocity, na jednu stranu je kniha čtivá a postavy zajímavé ale v podobném tématu se skrývá mnohem větší potenciál, pro složitější příběh.
Zvláštní styl kterým je kniha psaná - to že vlastně čtete jen hlášení z misí, popisy kamerových záznamů a záznamy komunikace - mě ze začátku lehce odrazoval ale ve výsledku to z knihy dělá originál a já zjišťuji že mi to vlastně vůbec nevadí, naopak jsem tomu přišel na chuť.
Vesmírný konflikt mezi korporacemi a hrozba nepředvídatelné umělé inteligence jsou už takové žánrové klasiky ale opět, je to téma, které stále baví a rád si přečtu další díl.
Když všechna elektronika přestane fungovat, nastává těžká doba. Lidstvo je zhýčkané nadbytkem, kdy je všeho dostatek - jídla, léků, čisté vody.. Problém je, že tyto věci tu jsou díky technologiím, strojům a lidem kteří je obsluhují a když najednou veškerá moderní technika přestane fungovat, lidé začnou panikařit a celý proces výroby, údržby a logistiky selže, do obchodu druhý den nedorazí každodenní zásobování, voda přestane téct, světla nesvítí a postupem času, jak poslední zásoby docházejí, musíme dělat čím dál těžší rozhodnutí a začíná se z nás vytrácet lidskost..
Líbí se mi že kniha začíná před tímhle vším, den před globálním výpadkem a příběh sledujeme od začátku, od běžného dne po stále se zhoršující situaci a zmatek až po beznadějný boj o život (nebo o misku polévky dohuštěnou dřevěnými pilinami..)
Klasika od Sandersona. Ten chlap prostě nezklame a pokaždé napíše něco originálního a čtivého.
Líbí se mi tu ta podobnost s Illuminae, sympatické postavy a humor (na tom má určitě i zásluhu skvělý překlad) ale příběh je tu o něco slabší.