borupet komentáře u knih
Smutný příběh s dobrým koncem. Prolínání dvou dějových linek, originálně promyšlená zápletka, v níž dopis hraje hlavní roli. Život dvou žen, jedna naivní, zmanipulovaná násilnickým manželem - tyranem, druhá doplatila na manýry tehdejší doby - dcera, která udělala rodině "ostudu", musí být "odejita".... "V tragédii jedné ženy se skrývá naděje druhé..."
Moje první knížka od autorky. Líbila se mi, pěkně se četla, povídky se postupně propojovaly. Jako celek působí smutně, i když u některých hrdinek občas svitla naděje na zlepšení jejich neutěšené situace. Společný jmenovatel ženy. Podřízené, manipulované, zneužívané muži, obětované rodině. Příběhy nejsou uzavřené, občas je jen tak matně nastíněné možné pokračování, které si můžete domyslet. Mám ráda příběhy s jasným koncem, proto za mě jedna hvězda dolů. Určitě však stojí za přečtení a zamyšlení.
Úžasná kniha mého dětství. Moje oblíbená s nádhernými ilustracemi Heleny Zmatlíkové. Četla jsem ji jako dítě a nyní znovu, s mým synem, kterému se také moc líbí. A já jsem se díky němu přenesla zase zpátky do svého dětství... Tato knížka by neměla chybět v žádné (dětské) knihovně.
Skvělé čtení, zvláštní neobvyklé prostředí deštného pralesa, výborná zápletka, děj měl spád, celý příběh byl velmi napínavý. Na čtení jsem se těšila a konec mě přímo šokoval. Tahle knížka se mi hodně dostala pod kůži, ještě dlouho po přečtení jsem nad ní musela přemýšlet. Za mě dokonalé.
Více dějových linek se zasloužilo o menší přehlednost příběhu, spousta postav, mrtvol, psychických "úletů". Vlastně skoro všechny hlavní postavy byly nějakým způsobem "ulítlé". Na konci se to všechno nějak spojilo a vysvětlilo. Konečně jsme se dozvěděli více o Rose, zbývá rozkrýt tajemství Asada. Jednotlivé díly série jsou značně nevyrovnané, připadá mi, že čím vyšší číslo, tím více zamotané.
Petera Maye jsem objevila díky databázi a jsem za to moc ráda. Ostrov Entry dosahuje úrovně trilogie z ostrova Lewis. Strhující, napínavé, působivé střídání dějových linek přítomné a minulé, nepředvídatelné rozuzlení. Vynikající.
Knížky paní Mornštajnové miluju a hrozně jsem se těšila na další. Totální zklamání, jak už někdo napsal přede mnou, jako by to ani nepsala ona. Nesedlo mi ani téma, ani postavy mě nijak zvlášť nezaujaly, nemělo to spád, byla jsem ráda, že jsem vůbec knihu dočetla. Snad se autorka vrátí ke svým skvělým knihám typu Hana nebo Tiché roky...
Příjemné oddechové čtení, někdy veselé, někdy smutné. Milé pohlazení na duši.
Typický Hartl. Hodně jsem se těšila a teď cítím rozpačitost. Začátek měl úžasný spád, byl skvělý, čtivý a knihu jsem nemohla odložit. Od půlky se začal příběh kazit, rozmazlená dvojčata Sára s Ellou mě rozčilovala, sobečtí spratci. Jak už je u pana Hartla zvykem, příběh se hemží samými VIP, kteří nemají absolutně žádné finanční problémy, stejně tak jako hlavní hrdina Aleš. Vánoční dárek pro dcery v hodnotě statisíců... Trochu mimo realitu pro normálního člověka. A když už by to vypadalo, že by na prestižní školy holek náhodou neměl, tak holky zdědí pohádkové jmění. Krom toho jsou obě neuvěřitelně nadané, vyhrávají jednu mezinárodní soutěž za druhou, prostě před jejich talenty klečí celý svět. A konec příběhu? Sentiment, aby i slzička ukápla. Škoda, podle mě opravdu mimo realitu všedních dní obyčejných lidí, ačkoliv právě tak se příběh tvářil...
Mně se příběh moc líbil, na čtení jsem se těšila. Mám od paní Klevisové přečtené všechny knihy, tohle není klasická detektivka, ale rozhodně stojí za přečtení. Krásná příroda, zajímavá zápletka z minulosti, jejíž rozplétání mě bavilo. Vztahy lidí, hledání sebe sama, psychologické úvahy. Za mě super.
Klasika pro všechny věkové kategorie. Nestárnoucí krásný příběh, který čtenáře zanese daleko od dnešní přetechnizované doby.
Poutavě napsané, ale moc smutné. Nevím jakými slovy popsat, co cítím. Úlevu, že jsem já ani nikdo z mých blízkých nic podobného nemuseli zažít. Útěchu, že snad nic podobného nezažijeme. Vděk, že žiju v dnešní civilizované době. Ale je to opravdu jisté, že je lepší, že to bude lepší? Cítím smutek, že tolik lidí muselo prožívat pro nás nepředstavitelné útrapy. A obavy, aby... Válka je zlá, nelítostná. Uvrhne lidstvo do bezbřehé beznaděje. Važme si toho, co máme, v čem žijeme, jak žijeme. Važme si každého dne, který můžeme v klidu prožít. Všichni takové štěstí neměli. Všichni takové štěstí nemají.
Úžasná knížka od Zdeny Frýbové, moje nejoblíbenější, přečtena již několikrát. Miluju příběhy z vědeckého lékařského prostředí. I ty odborné pasáže mě moc bavily (biochemie byla můj oblíbený předmět). Prostě super, srdcovka.
Duna byla mou oblíbenou knížkou na studiích. Teď jsem se k ní vrátila. Dnes již klasické sci-fi, které sice moc nepreferuji, ale Duna je výjimka.
Pasáž "Nesmím se bát, strach zabíjí myšlení. Strach je malá smrt přinášející naprosté vyhlazení. Budu svému strachu čelit. Dovolím mu, aby prošel kolem mne a skrze mne a až projde a zmizí, otočím se a podívám se, kudy šel. Tam, kam strach odešel, nic nezůstane. Zůstanu pouze já." jsem si opakovala před každou zkouškou a vždycky mě uklidnila. Takže moje srdcovka.
Zvláštní, rozvleklé, zdlouhavé, místy kostrbaté, člověk se tím musí "prokousat". Na svou dobu rozhodně šílené.
Pro nás veterináře je to příjemná oddechová klasika, knížky Jamese Herriota nás provázely celým studiem, povzbudily, pohladily, rozptýlily a daly sílu jít dál.
Na písničkách Karla Gotta jsem vyrostla. Kniha je velmi povedená, obsáhlá a zpěvákova pokora k životu z ní doslova sálá. Je úžasná právě proto, že ji napsal on sám. Karel Gott je Pan zpěvák, legenda. Byl, je a bude vždycky jen jeden.
Tato trilogie mě dostala. Opravdu cítím smutek a lítost, že už je konec. Člověk má pocit, že přečetl dokonalou knihu a najednou je ta další ještě lepší a další zase ještě lepší.... Teď mám pocit, že trilogie z ostrova Lewis je snad úplně to nejlepší, co jsem kdy četla.
Strhující. Klaním se autorovi za jeho schopnost napsat něco tak úchvatného. Psychologie postav, atmosféra prostředí, odkrývání minulosti a do toho všeho jako bonbónek vstupy starého pána trpícího demencí. První dva díly trilogie jsou rozhodně jedny z nejlepších detektivek co jsem četla.
Velmi povedené. Chytí a nepustí. Prolínání dvou časových linek, postupné a pomalé odkrývání minulosti, přesně dávkované, aby udrželo pozornost během celého příběhu. K tomu detailní popisy drsné přírody a nevyzpytatelného moře. Popisy, které Vám umožní být součástí všeho toho tajemného dění. Za mě dokonalé.