broskev28 komentáře u knih

Věřím tomu, že předčítání, resp. poslech téhle knížky může být velká zábavka. Už méně zábavná zřejmě bude vlastní četba, soudím já - ale třeba se pletu, uvidíme.
Každopádně nápad samotný a "prováděcí víla" Dospělka vůbec nejsou špatné, já jsem se docela bavila a popsané situace ("Jistě, už běžím!!!") mi něco připomínaly. Už méně jsem se chytala u Kristiánovy maminky, ale asi to každý máme jinak. Ovšem Bruník byl príma kluk a signál pro přivolání Dospělky byl geniální!

"Kdo . . . Kdo jsi? A kde ses tu vzala?" vykoktal Bruno.
"No, metrem jsem asi nepřijela," spustila víla nakvašeně.
Bruno na ni dál nevěřícně zíral. Víla si mu sedla na rameno a nožičkou křehkou jako neuvařená špageta naštvaně podupávala do rytmu.
"To není možný," promnul si oči Bruno. "Víly neexistujou! Ty jsou přece jen v pohádkách pro holky!"
Víla se dramaticky plácla do čela: "A jéje, další překvapenej . . ."

10 15.05.2022

Čtivé určitě, zajímavé téma také - třeba už jen podle komentáře 5holek: co všechno se dá pro někoho, kdo se ocitl v podobné situaci jako Maggie, udělat v rámci sociální péče. Četlo se mi určitě lépe než předešlá kniha Co zbylo z mojí sestry, ale dokonalé to (podle mě) nebylo, takže dávám čtyři hvězdičky. A děkuju za komentář Mandlevest, ten mě nejvíce oslovil.

18 15.05.2022

Obdivuju básnické provedení stejně jako "ústřední myšlenku"; není to jenom prázdné rýmování, ale to mě u Jiřího Žáčka nepřekvapuje. Parádní, jenže jsem na tom stejně jako eva-haf: kde je ta babička, že by byla v názvu jenom do počtu?

12 14.05.2022

Nádherná kniha, alespoň pro mne.
Už první dojem, vizuální, byl skvělý. Recenze na zadní straně určitě nepřehánějí, a navíc se povedl překlad i redakční práce, takže máme před sebou bezchybný text plný úžasných přírodních/vesnických popisů i praktických sedláckých podrobností. V kapitole 18.září jsem nevěřícně sledovala pojmenovávání hrušek, protože jsem ty názvy neslyšela poprvé; i já jsem evidentně stará odrůda . . .
Už se těším na reakce našich čtenářek!

"Možná to bylo jako sběr hroznů. I když na vinici děláto to a ono, stříháte a sypete a narovnáváte - růst vždycky probíhá sám od sebe. Ještě pořád, po všech těch letech, je jako zázrak, že réva kvete, že z těch drobounkých kvítků vznikají bobule a nakonec dozrávají ve víno. Tady se nic dělat nemusí. Prostě se to děje. Záleží jenom na půdě a na slunci. Možná Sally dosud prostě jen rostla na špatném místě."

30 14.05.2022

Měla pravdu, knihomolkajá!
Série Animal spirit možná není špatná, ale tohle je určitě lepší - nápaditější, vtipnější, lidštější, i když hlavními hrdiny jsou zvířata. A ne jen tak ledajaká: velice bystrá sojka Sylvie, stromový (!!) žabák Gilbert a pouliční kocour Aldwyn. Jejich setkání, společná cesta a neuvěřitelné zážitky tvoří opravdu výbornou knížku; skvělá jsou třeba i zaklínadla: štítárum resisto!
Takže jsem zvědavá na druhý - u nás bohužel i poslední - díl. A děkuju za doporučení.

"Přímo tady jsem si hrával na schovávanou s bratry a sestrami," řekl Gilbert a ukázal do bahna pod stromy. "Nikdy mě nemohli najít. Ale když o tom teď přemýšlím, nevím ani, jestli se mě vůbec obtěžovali hledat."
"Máš hodně sourozenců?" zeptal se Aldwyn.
"Ani ne, jsme malá rodina. Je nás jen šedesát dva."

10 14.05.2022

Pravda, předešlé díly nám chybí, ale soudím, že ani ty by to nespasily.
Kniha vypadá úžasně, da Vinciho ilustrace na předsádce mě navnadily, ale samotný příběh byl velkým zklamáním. Možná je to i nedokonalým překladem - nečetlo se mi dobře, i když textu je poměrně málo a je rozkouskován po větách. Ovšem více mi vadily faktické nedostatky v závěru, který tvoří jakési zěměpisno-historické vysvětlivky.
Co jsou Černé země, to si mohu jen domýšlet, protože v textu ani v doplňcích jsem to nenašla. Šalupa je vysvětlená, zatímco galeona nikoli. Flotilu si představuju úplně jinak, než ukazuje obrázek na nečíslované straně (pod historickým dokumentem The Tryals, který mimochodem není vysvětlen vůbec - možná proto, že nezapadá do koncepce knihy, neboť jde o soudní jednání a potrestání pirátů). A co ty vlajky na "flotile"?
Ano, je to kniha pro děti a ty ji rozhodně nebudou posuzovat tímto způsobem, ale přesto si myslím, že by jim i takováhle kniha měla předkládat seriózní informace. Tak jen doufám, že další příběh z doby faraonů se povedl lépe . . .

7 14.05.2022

Druhý díl mě překvapil - byl jiný, možná lepší. Ale určitě čtivý a zajímavý; dozvídáme se stále více informací o ústředních hrdinech, zatímco padouši se propadají hlouběji. Podobně jako u předešlé knihy, i tady mě zaujalo geografické členění fantazijního světa na mapě na předsádce: ta inspirace reálnými světadíly je skvělá a pro malé čtenáře výborná. Jen aby potom ve škole nezaznamenávali do slepé mapy jména těch fiktivních . . .
Takže já doporučuju a jsem zvědavá, co na to řeknou naše děti, především hoši. A ještě víc mě zajímá, nakolik je tahle série srovnatelná se Spřízněnci, na které mě upozornil komentář knihomolkajá u 1.dílu.

8 12.05.2022

Miluju Pohoršovnu a Bylum Nebylum, podobně jako Tetovanou tetu nebo Milion melounů, ale tohle mě nenadchlo. Nevím, kde se stala chyba, ale vůbec jsem se nenaladila na autorčinu vlnu a nespravily to ani ilustrace.
Takže si jdu znovu pročíst aspoň pár stránek Pikantní astrologie, abych přišla D.F. znovu na chuť. A věřím, že se znovu "potkáme" v příští knížce.

Tak já se přidám k těm, kterým se kniha četla těžce. A to nejen kvůli interpunkci, resp. kvůli její absenci, ale tak nějak celkově. Myšlenkové pochody Zdeňka mi připadaly velmi často nevěrohodné, podobně jako jeho téměř asexuální chování, ale kdo jsem já, abych to mohla posoudit? Závěr jsem nepobrala vůbec; kde se vzala ta smířlivost?
A naopak - testy, televizní kvízy, náboženská linka a taky grafické zpracování, to vše mi připadalo zajímavé a trefné, podobně jako "inspirace" internetem. Průměrný člověk se v záplavě informací nesnadno orientuje, co si s tím počne někdo méně chápavý?
Takže pro mě nezvyklý literární pokus o sondu do života a uvažování atypického jedince, ale rozhodně bych tuto knihu běžnému čtenáři nedoporučila. Na rozdíl od knih Řvi potichu, brácho, nebo třeba Autismus a chardonnay.

Je zima
Listí na stromech
Už není
Pod sněhem zůstává
Celou tu zimu
A na jaře jako zázrakem
Po listí
Ani stopy
Kouzelnický trik

každý den jsem více já

Líbilo, a hodně, takže ani nepovedená obluda na obálce mě nepopudila; možná to dokonce byl záměr, aby se hned na první pohled neprozradila zápletka?
Každopádně jsem si parádně početla a užila jsem si dobrodružný a přitom krásně lidský příběh. Maminka tří sourozenců byla úžasná stejně jako její potomci, k tomu Aster a McLean a nesmím zapomenout ani na pošťáka Enda. Jannie a její fascinace da Vincim, to se určitě bude líbít našemu čtenáři, který také obdivuje tohohle renesančního velikána a přečetl všechny knihy, které o něm našel v naší dětské knihovně. Právě da Vinciho citáty (jeden dokonce v italštině) i zmínka o Fibonacciho posloupnosti mě nadchly - před nedávnem jsem viděla italské šesťáky, jak probírají právě tuhle matematickou finesu a hlavně její "využití" v přírodě, ale třeba taky v malířství.
Takže určitě doporučuju - tohle je skvělá knížka, která by neměla zapadnout bez povšimnutí!

"Jsem rád, že je táta zpátky. Ale není to vždycky snadné. Když jsme byli jen s mámou, naučili jsme se spolu vycházet. Vytvořili jsme si svoje zvyky. Teď máme i tátu s jeho názory, říká nám, co máme dělat a co ne. Táta má každopádně jiný názor než já na to, kdy se má chodit spát, to vám můžu říct."

9 07.05.2022

Jelikož jsem před nedávnem dočetla první díl série Čarokrásné knihkupectví - Kámoškami napořád - nemůžu a vlastně ani nechci dát plné hodnocení.
Tenhle příběh taky nebyl špatný, ale rozhodně mě nijak zvlášť nezaujal. Nenadchly mě ani ilustrace, ani vegetariánství nebo ekologické aktivity - všechno mi přišlo takové chtěné a umělé, moc urychlené, neumím to lépe popsat. Podle našich malých čtenářek navíc soudím, že ani je příběh Lucky a Allegry nijak citelně neoslovil - žádná se neshání po dalším dílu, některé dokonce ani nedočetly ten první . . .
Určitě dám dalším dílům šanci, ale jsem skeptická. Zatímco na Podivuhodného křečka Harryho jsem natěšená už teď a mrzí mě, že druhý díl ještě nemáme, od Lucky s Allegrou si klidně na chvíli odpočinu.
P.S. Ale komentář pode mnou se mi moc líbí, tak jen doufám, že i u nás se časem najdou podobně nadšené čtenářky!

9 07.05.2022

Souhlasím s většinou komentářů - kniha ve výprodeji, a přitom velmi příjemně překvapila!
Styl psaní je poměrně jednoduchý, žádná kouzla s jazykem, ale čtivý. Děj svižně plyne, postavy se brzy "vyloupnou" a vy máte možnost se rozhodnout, komu "dáte svůj hlas". Eliška, Adam, Jája a zřejmě i Karel jsou postavy celkem reálné, žádná není dokonalá, všechny chybují, ale některé jsou si svých chyb vědomy - o to sympatičtější a uvěřitelnější pro mě byly. Našim čtenářkám určitě doporučím.

9 06.05.2022

Souhlasím, tohle se moc povedlo, takže hned po 1.dílu objednáváme do naší knihovny i všech pět dalších, které dosud vyšly.
Moc se mi líbí hlavní téma: co se dá dělat, když se ti nejlepší kamarádka odstěhuje stovky kilometrů daleko? Tady je to kvůli rozvodu rodičů, ale my třeba máme ve škole holčinu, která se přistěhovala "jen tak". Nikdy předtím mě nenapadlo, že zřejmě i ona musela opustit své kamarády a teď se mezi námi cítí ztracená. Naštěstí je skvělá a nadšená čtenářka, takže se hned přihlásila do našeho knihovnického kroužku a našla přinejmenším jednu úžasnou novou kamarádku, stejně zapálenou čtenářku.
Takže kdyby nikomu jinému, tak těmhle čtvrťačkám se příběhy Klárky a Lenky určitě budou líbit, vsadím boty!

18 05.05.2022

Když jsem se dívala na hodnocení, zdálo se mi to přehnané.
Ale protože máme ve třídě Natálku, která má problémy se čtením, řekla jsem si, že jí knížku nabídnu. A abych věděla, o čem vlastně je, tak že si ji nejdřív přečtu. Teď už vím, že knížka je opravdu výborná, že by mohla pomoci mnoha ostýchavějším dětem, že docela jemně a citlivě informuje děti o rozvodových problémech, kterých - jako členové rodiny - nemohou zůstat ušetřeny.
Ale navíc, a to je podle mě další "tučné" plus, umožňuje dětem rozlišovat mezi kamarády, uvědomovat si, že někteří "přátelé" mohou spíše ubližovat nežli být oporou. Nejen tohle se Anně Burdové povedlo citlivě včlenit do útlé knížky a já skládám autorce velkou poklonu, tím spíš, když jsem si přečetla její životní peripetie. Ilustrace se speciální pedagožce Patricii Koubské také povedly, tak teď jen, co na knížku řekne "naše" Natálka?

14 03.05.2022

Mně se kniha líbila moc, až jsem byla překvapená.
To propojení studia, divadelního prostředí a pubertálních zmatků mi připadalo sympaticky zkombinované, docela vyvážené a reálné, jen bych - za sebe - posunula věk hrdinů o pár let dopředu. Když někdo, komu ještě nebylo 16, mluví o svém ex/partnerovi (a přemýšlí nahlas, kdy se vyspí s tím novým), nesedí mi to. Jenže je klidně možné, že jsem ve svém babičkovském věku mimo realitu, nevím.
A pokračuju v obdivu: magická stránka v tomhle příběhu nebyla nijak přitažená za vlasy, Pukovi/Shakespearovi jsem to věřila. Nadchnul mě taky přebal knihy, předsádka i předmluva, podobně jako časová (ne)souslednost příběhu. Různá rodinná prostředí, výborná Ilona i Margot, neskutečná princezna Evženka. Neodradil mě ani rušivý překlep (Merkio), časová nesrovnalost (1949, rok po válce) nebo nevhodné použití zájmena svůj.
Takže já určitě doporučím.

"Jak jsem se s ní vůbec předtím mohla bavit? Měla jsem spoléhat na svůj první dojem, když jsme se potkaly u malby prince Evžena a ona mě zpražila. Někdy je ale snazší vidět lidi takové, jací jsou, než je člověk pozná. Pak přijdou naše přání o tom, jací by mohli být, a zatemní nám zrak. Hlavně když je člověk sám a zoufale touží po tom mít někoho, s kým by mohl sedět na obědě."

12 01.05.2022

Mám podobné pocity jako většina zdejších komentářů: lepšího průvodce po Bretani jsem si nemohla přát! Asi nejvíc mě tentokrát překvapil Par Ys, to jsem zírala. A výraz archipel jsem slyšela poprvé, takže pro mě to bylo obohacení mého slovníku.
Ovšem Anjela Barraultová, Solenn Nuzová a hlavně Nolwanová; ženské postavy v těchto detektivkách se mi opravdu moc líbí. Podobně jako ten zvláštní konec . . .

Uvízli tady na archipelu, stali se jeho zajatci. Odříznutí od světa. Ať se stane cokoli, i kdyby akutně potřebovali lékařskou pomoc nebo kdyby došlo k další vraždě. Na pevninu se prostě nedostanou - a nikdo z pevniny sem. Teprve nyní Dupin pochopil pravý význam slov, která tu za poslední dva dny tolikrát slyšel: "Glénan, to vlastně není žádná země, je to takové nic uprostřed oceánu."

17 01.05.2022

Radka Malého mám moc ráda, ale tohle se až tak nepovedlo.
Podzim, Léto, Tání, P - B - O, Zaříkávání nebo Řečičky - tyhle veršíky mě velmi oslovily a několikrát jsem si je přeříkala. Ovšem Marta, Ferda, Jejda nebo Co se mi honí hlavou mě vedly k otázce, jestli je jejichautorem opravdu TEN Radek Malý.
Obrázky taky napůl: někdy se mi líbí moc (Co je to?, Zpoždění), někdy vůbec ne (Marta, Tři hošíci, Kroměříž). Ale zvláštní věc: nemůžu se rozhodnout ohledně obrázku na s.30! Pobavil, a moc, ale co ta osoba vpravo?

6 27.04.2022

Tak já mám s knížkou trochu problém.
Kam mám věkově zařadit Jakuba? Jeho "kámoši", lépe spolužáci, kouří - sice jsou to třídní vejlupci, ale přesto. Jakub zná Asimovovu Nadaci, ale přitom se místy chová jako dítko školkou povinné. Bez problémů se domluví anglicky - a nejen on! - a v češtině probírají Victora Huga; alespoň jeden záchytný bod při tom sčítání, odčítání a opakování . . .
A vzadu na knize si přečtu "pro děti od 7 let."
Ano, krásné vzpomínky na maminku (třeba to stonání bylo úžasné), rozvíjející se přátelství s Michalem, dlouhé večery bez táty. Ale Jakubovi vrstevníci po knize nejspíš/určitě nesáhnou a pro sedmileté i mírně starší to zase asi nebude tak lákavé čtení. Snad že by jim rodiče předčítali, ale o chrámu Notre Dame nebo Tádž Mahálu bych asi četla až těm, kdo už znají třeba sv. Víta a Belveder.
Takže já jsem si pěkně početla, ale na naše malé čtenáře jsem zvědavá.

Autorku jsem doposud znala jen z detektivních knih, takže Pěstitelka růží pro mě byla překvapením. Ale na základě zdejších komentářů jsem se odhodlala k četbě a nelituju.
Kombinace současnosti (více než 20 let staré) a válečných časů na ostrově Guernsey je velmi zajímavá a obě ženské postavy, které tu dobu společně prožily, rovněž. I další románové postavy - Franka, Alan, Maja, Kevin, Julien - jsou podrobně vykreslené, takže kniha je čtivá a jen jakoby mimochodem nabízí nádherné popisy ostrova, třeba první dva odstavce kapitoly 10. Pravdu mají ovšem i ty komentáře, které se podivují množství tiskových chyb, já bych sem zahrnula i sražený text bez patřičných mezer, škoda. Mně navíc občas neseděl ani překlad, třeba "získáte k nim odstup".
Přesto knihu doporučuju - detektivky Ch.Link mě nijak nenadchly, ale tohle čtení se mi líbilo a věřím, že potěší i naše romantické čtenářky.

"Prababička Edith vzdychla. Podle jejího názoru mají mladí lidé dnes příliš velkou možnost se nezávazně poznávat. Úplně se odnaučili se také závazně usadit."

18 24.04.2022

Nesrovnávám s Kronikami, ale tohle mi moc nesedlo. Ovšem obálka je skvělá a kousek pralesa na každé stránce rovněž.
Spousta nelogických drobností - společným jazykem tak protikladných hrdinů počínaje, přes domy na stromech (které ale mají striktně oddělenou kuchyň a ložnici) a konče třeba bobulemi, které chutnají jako hroznové víno? Matriarchát v Limeině vesnici byl určitě zajímavou alternativou a ještě zajímavější byl kastovní systém, na jehož vrcholu stojí i ti pro společenství nejméně užiteční.
Knihu mi nabídla k četbě naše žákyňka, která ji dostala jako dárek a ještě ji sama nestihla přečíst, tak jsem zvědavá na její názor. Za sebe klidně doporučím: je to čtivé, zajímavé a úplně jiné než náš svět. A hlavně jsou to stovky stran textu, který určitě podpoří čtenářskou gramotnost dvanáctileté dívky; až knihu přečte, můžeme si popovídat o svých výhradách, máme-li nějaké.

8 24.04.2022