Bryel komentáře u knih

Haunting Adeline je dark romance, která intenzivně otestuje vaše hranice. Hranice toho, o čem nemáte problém číst. Trigger warnings tu rozhodně nejsou na ozdobu.

Jestli něco mluví jednoznačně v prospěch knihy, jsou to emoce, které vzbuzuje. Ta temná atmosféra, surovost a nejistota toho, co přijde. Ta posedlost, ta vášeň, ten zápal hlavního hrdiny. Ten strach, ta fascinace hlavní hrdinky. Oba jsou nekonvenční. Oba jsou sví a nestarají se o názory jiných.

Ano, kniha obsahuje i zvrhlé a šokující scény, ale myslím si, že tyto části jsou uchopeny ještě vcelku decentně. Velice mile mě překvapila detektivní zápletka z minulosti doplněná o deníkové záznamy Adelininy prababičky.

K Adeline jsem si zpočátku hledala cestu - myslím, že je trochu škoda, že už od prologu je nalinkovaná tak jednoznačně ve prospěch příběhu a její svéhlavost mi na jednu stranu imponovala, na druhou jsem si o ní dělala o to větší starosti. Zato morally black hlavní mužská postava Zade - stalker, zabiják, zvláštně milý, šílený člověk s pochybným morálním kompasem, ten mi sedl okamžitě.

Ještě ve třetině jsem si říkala, že příběh není zdaleka tak temný a kontroverzní, jak jsem čekala, a najednou.. Přišla scéna s pistolí... A zhruba od té doby mě kniha vtahovala víc a víc. Na konci jsem zůstala úplně bez dechu.
I když vnímám pár drobných nedostatků, příběh ve mě zanechal emocionální uragán, který jsem ještě několik dní zpracovávala.

Můj závěr je ten, že jsem stejná krevní skupina jako autorka. Tento příběh pro mě nebyl zdaleka za hranou ani ve zvrácenosti, ani v kontroverzi.
Není to to nejtemnější čtivo, které mi prošlo pod rukama, ale rozhodně je to kniha, na kterou nezapomenu. Ačkoliv už jsem dostala upozornění, že mě skutečně otestuje až pokračování.. Už aby to bylo..:-) S lehce přivřeným očkem hodnotím 5/5*

16 06.07.2024

Akční, čtivé new adult fantasy se svéráznou a sympatickou hlavní hrdinkou Lor, která vyrostla společně se svými sourozenci v drsném prostředí věznice. Za zvláštních okolností je z něho unesena, aby se jako desátá Vyvolená zúčastnila starobylého turnaje. Z této Výzvy vzejde fae a budoucí Slunečního královna Afelionu.

Své nové role se hlavní hrdinka zhostí s grácií a skvělým ostrovtipem, některé situace a dialogy mě moc pobavily. Na scéně Lor sekunduje hned několik zajímavých a záhadných mužských hrdinů, které nám kniha představí pouze okrajově, ale o to víc se těším na jejich budoucí vývoj. Obzvlášť Nadir tu nedostal mnoho prostoru.

Jediné, co bych příběhu vytkla, že jeho značná předvídatelnost. Takřka nic skutečně překvapivého se nestalo, ale je znát, že se jedná teprve o úvod do komplexnější série a čtenáři hodně věcí zatím nezapadá.

Je to takový dobře uchopený mix motivů z osvědčených sérií jako jsou Dvory, Hunger Games, Selekce, Ranhojička aj.
Výzva sluneční královny se mi ve výsledku moc líbila, velice nadějný start série.. Jen to chce brzké pokračování. 4,5/5*

11 26.06.2024

"On jí řekl, že se narodil ve špatné dekádě.
Ona opáčila, že se narodila ve špatném století.
On se zasmál, ona ne."

Addie LaRue přináší samostatný fantasy román s velice pomalým dějem a s filozofickým přesahem. Zdánlivě je to především o přetahování a staletí trvajícím vývoji vztahu dvou bytosti, kdo zvítězí v dalším kole jejich hry? Nicméně pod povrchem je toho mnohem víc..
V knize postupně sledujeme dvě linie příběhu. Hlavní hrdinka Addie byla ve své původní době (18. stol.) snílek, který se jedné noci faustovsky upíše stínu a ten si na její kletbě dá záležet. A tak sledujeme tři století bolestně osamělého života, souboj vůlí, snahu zlomit toho druhého, počáteční nenávist, která časem více či méně eroduje.
Druhá linka už je ze současnosti (resp. z nedávné minulosti), kdy Addie po mnoha a mnoha zklamaných nadějích narazí na prvního člověka, který nepodléhá její kletbě a pro oba je to šance k znovuzrození a k nové naději.
Addie, Luc i Henry mě všichni moc bavili, jejich osobnosti a chování byly dobře promyšlené.
Velkými přednostmi knihy jsou barvitý jazyk a květnatý popisný styl, který k příběhu skvěle pasuje a dokresluje ho. Hledání smyslu života a lásky, ať už lidské, božské, zdravé či toxické prostupuje celým příběhem a ve mě zanechal hlubokou stopu.
Celkově je to velice specifická kniha, vůbec mě nenapadá, k čemu ji přirovnat, nicméně mě si získala svou promyšleností a poselstvím mezi řádky a ráda se k ní někdy vrátím. Doporučuji.

Musím podotknout, že oba předchozí díly mě moc bavily, tento je podle mě o poznání slabší. Měsíční čarodějky jsou plné melancholických úvah, minimálních posunů v ději a diplomatických snah řešit agresora, což ve výsledku nikdy nefunguje.

Dohady a vyjednávání, hledání nového domova, poznávání magie a svých kořenů, počínající válka smeček, názorové konflikty, milostné interakce.

Samostatnou kapitolou je chování hlavních postav. Předpokládám, že se obecně bude dost nadávat na pomstychtivého Kadena, mě minimálně stejně rozčilovala Ayla se svým morálním kompasem a spasitelským syndromem. Jejich hádky mi přišly zbytečně vygradované.

Až na posledních pár desítek stran, které byly skvělé, za mě průměrná kniha, takový natahovaný, vycpávkový díl. Doufám, že pokračování se opět rozhoří pořádnou akcí a zaujme mě o poznání víc.

7 12.06.2024

„Nenávidím tě kvůli tomu, co ve mně probouzíš. A nenávidím sebe, že to nedokážu ovládnout.“

Erotická dark fantasy.
Dark, jakože opravdu D A R K.
Strhující a zvrácený příběh, kterému nechybí spousta napětí, boj o moc, pokoření, magie, posedlost, nebezpečí..
Toto je kniha plná kontroverze, která určitě nesedne každému. Nebudu lhát. Tak decentní obálka a hned úvodní kapitoly nás uvrhnou do děje, který byl pro mě jeden velký šok!! Žádné stránky zalité sluncem, ale opravdu temný start plný násilí, ponižování a krutosti. Místy jsem to musela prodýchávat.
Celkově mě ten surový příběh prosté laskavé léčitelky a psychopatického krále bez zábran úplně dostal.
Jedinou drobnost, kterou si neopustím, trošku jsem postrádala detailnější popisy postav.
Mám ráda příběhy, které ve mě vzbudí emoce a ještě několik dní rezonují, což bude přesně tento případ. Ale pro citlivé romantické duše Dcera bohů není.

11 03.06.2024

"Ľúbila ho ako zimu, rozhodne a odovzdane. Ľúbila ho nemenne ako leto. Ľúbila ho so všetkou zúrivosťou prírody."

Foxglove začíná přesně tam, kde Beladona skončila. Kniha má stejně ponurou, gotickou atmosféru, udržuje si napětí a postupně odkrývá tajemství jednotlivých postav. Je to taková kombinace romantické fantasy a historické detektivky.
Máme tu vyšetřování další vraždy na Thorn Grove, bratrskou rivalitu a nenávist mezi Smrtonošem a Osudem, a také se blíže seznámíme s Blythe, která podobně jako její sestřenice nikomu nedaruje nic zadarmo.
Přesto musím připustit, že Foxglove zdaleka nedosahuje kvalit Beladony. Na mě to působí jako takové přemostění mezi uzavírajícím se příběhem Signy a jako úvod do příběhu, který bude následovat v další knize.
První polovina byla utahaná a místy měla hluchá místa, zároveň se tu kombinuje tolik motivů, až to jako celek nepůsobí moc kompaktně. Ale čím víc se schyluje k závěru, tím příběh nabírá na obrátkách a tím víc mě bavil.
Konec mě navnadil na pokračování, narýsovala se tu krásně nenávistná dvojice, ústřední postavy pro další díl. Na jejich příběh jsem ohromně natěšená! Hodnotím 3,5/5

8 29.05.2024

„Jestli jsou její oči vstupem do začarovaného lesa, pak jsem připravený se v nich ztratit a nebýt už nikdy nalezen."

Royal Elite pokračuje čtvrtou knihou, tentokrát se věnuje dvojici Kimberly a Xander. Jejich příběh je hlubší, romantičtější, drsnější. Je o pomstě a nenávisti, o společné minulosti, o snaze vzdorovat nevzdorovatelnému.
Hlavní postavy si hodně vytrpí a kniha se opírá i o závažnější témata: psychické nemoci, citovou vyprahlost a komplikované rodinné zázemí. Je to náročná cesta k sebepřijetí a štěstí, která graduje a vyvíjí se přesně v tom správném tempu. I slza mi ukápla.
Moc mě bavily i dobře známé vedlejší postavy, které permanentně přilévaly olej do ohně především Xanovy příčetnosti.
Dětské flashbacky jsou už jen krásnou třešničkou.
Přiznám se, že mi tento citlivý příběh byl ještě sympatičtější než podstatně delší storyline Elsy a Aidena.
Za mě nejlepší kniha série a moc doporučuji!

16 17.05.2024

„Chutí tak dobre, ako vyzerá?“ spýtal sa Kai.
Zdvihla som hlavu, spomenula som si, že nás pozoroval.
„Lepšie,“ odpovedal Michael pokojne.

Nespoutané? Rozhodně. Zvrácené? Určitě. Kontroverzní? Jistě. Toxické? Bezpochyby. Dostalo mě to? Absolutně!
Dark romance s dvěma časovými linkami, která zachycuje příběh dvou mladých lidí, Michaela a Riky, jejich působivý vývoj a vliv jednoho na druhého.
Spousta chaosu, pomsty, strachu, lehkomyslnosti a sebehledání zlaté mládeže.
Moc se mi líbila i ta stránka o sebepřijetí, o tom, že přijímáme druhé s jejich dobrými i horšími stránkami.
Musím připustit, že některé slovní obraty obzvlášť na začátku nedávaly smysl, ale celkově je Corrupt ve své nedokonalosti téměř dokonalá jízda. Čtenářům temnějších žhavých romancí vřele doporučuju!

„Vieš, prečo je väčšina ľudí na svete nešťastná, Rika? Pretože nemajú odvahu urobiť jedinú vec, ktorá by zmenila ich život.“

17 10.05.2024

„Sú miesta na vašom tele, ktoré poznám. Miesta, ktoré vy nepoznáte. Miesta, kde môžem streliť a ublížiť a vy nezomriete.“
Naklonil sa k nej ešte bližšie, jeho šepot bol ako duch na jej pokožke. „Smrť nie je hlavný chod, srdiečko. Je to dezert. Nerobte tú chybu, že si myslíte, že ma poznáte. Mohlo by sa stať, že to bude vaša posledná.“
„Nerobte tú chybu, že si myslíte, že ma desíte. Bude vaša posledná.“

Vynikající temná, návyková mafiánská romance s geniálně brutální chemií a napětím mezi hlavními postavami. Morálka je šedá a lidskost pochybná.
V průběhu má sice Morana pár slabších míst, ovšem Predator je tak dokonale napsaná tmavě šedá postava, že vůbec nemám potřebuju si stěžovat a jen doufám v brzké pokračování. Měla jsem vážné problémy knihu vůbec odložit.
Doporučuji!

11 08.05.2024

„Nemala nič a nikoho, len samu seba. A to bude musieť stačiť.
Vždy to bude musieť stačiť.
Nič ju nezlomí.
Odmietala sa nechať zlomiť."

Velice, velice podařený rozjezd série z exotického prostředí, kde vedle sebe třaskavě (ne)fungují dvě rasy: lidé vycházející z hlíny a džínové vycházející z ohně.
Příběh se rozvíjí postupně a udržel mě celou dobu v očekávaném napětí, co se stane dál. Velkou předností knihy jsou záhadné a přitom věrohodně vykreslené postavy a jejich smysluplné dialogy. Je tu celá řada postav, nad kterými po dočtení visí mnoho otazníků.
Výtečná je i romantická linka, vzájemná pozvolná fascinace hlavních postav a nejspíš nás čeká v pokračování milostný trojúhelník.. Sem s ním!
Jsem nadšená a jednoznačně doporučuji!

11 05.05.2024

„Přitahovala jsi mě jako světlo můru. Ani já se nedokázal zarazit. Jsem legenda. Válečník. Sama smrt na mě nemůže… ale tobě jsem odolat nedokázal.“
„Možná jsem já smrt.“
„Ne. Ty jsi život. Vzduch v mých plicích."
„Nejsem o nic lepší než oni. Další přízrak… další démon, který se tě pokouší vysát. Zničit. A nikdy nemám dost.“
„Jedině dobře.“

Pro mě vlastně zklamání. Rozdělila bych to na dvě části; před a po.
Začátek je dobrý, prostředí nejen dystopické Budapešti, ale i Prahy. Rychle jsem se začetla, vcelku mě bavila i ta spousta násilné přitažlivosti a sdílené energie mezi hlavními postavami.
Pak mezi nimi dojde na věc a celá kniha jde najednou od desíti k pěti. Kovácsová i Farkas se chovají nesmyslně, přehnaně sebevědomě, jejich plochý "vztah" pohání jenom a jenom to jediné, vlastně celou knihu. Děj se úplně zastaví a cokoliv se od této chvíle stane, vždy je do toho zamíchán zcela nevhodně sex.
Jediný šokující zvrat, který čtenář očekává téměř celou knihu, to na závěrečné straně nevytrhne.
Vyzdvihla bych práci s vedlejšími postavami, ty mě moc bavily, především známé superduo Opie + Mrňouska. Zato hlavní postavy se mi svým vývojem v průběhu Mrtvé říše úplně zprotivily.
Ale pokládám si otázku, jaký je v této knize dějový posun, když si odmyslíme ten koktejl laciných řečí a sexuálního harašení? No, téměř žádný.. Opravdu doufám, že další díl bude lepší. Logičtější. Akčnější. Velkolepější šokujícími událostmi, nikoliv eskapádami.

14 01.05.2024

„Prepáč mi, že nie som odvážna,“ vydýchla som.
„Si moja,“ zašepkal mi do krku, perami prešiel bolestivo pomaly cez moju sánku.
„Čo sa stane ďalej, Harry?“
„Urobím, čo bude treba.“

Skutečně pomalá, temná romantika z prostředí na hraně zákona. Možná až příliš pozvolná.
Annie se vyrovnává se svými psychickými i fyzickými traumaty a je to místy vcelku náročné čtení. Některé situace na mě působily trochu kostrbatě a občas mě chování hlavních postav udivovalo.. Vyzdvihla bych vedlejší postavy Neila a Jaslyn, které děj odlehčily a osvěžily.
I když je příběh Harryho a Annie psaný velice citlivě, něžně až poeticky, musím říct, že mě dvojka zdaleka nechytla tolik jako jednička. 3,5/5

12 28.04.2024

„Proč jsi mi nevynadal, že jsem odešla z Westhornu?“
„Ty bys chtěla, abych ti vynadal?“
„Ne, ale bereš to nějak podezřele dobře.. Jsi na mě hodný, protože jsem byla nemocná?“
„Ano, ale neboj se. Jsem si jistý, že mi co nevidět poskytneš hromadu důvodů pořádně tě seřvat.“

Samotářka je příjemná kniha, u které se pobavíte, napnete, dojmete, otráveně protočíte oči i uvažujete, jestli to není nějak moc jednoduché.
První polovina knihy byla úžasná; akční, poutavá, zábavná. Zhruba od poloviny najednou příběh trochu ztrácí jiskru a je takový utahaný. Sary nejistoty, váhavosti a opakujících se pubertálních výlevů bylo na mě trošku moc. Zkrátka dospívání.. :-) Trošku škoda toho zrychleného závěru.
Celkově hodnotím celou sérii velice pozitivně a budu se těšit na podzimní přídavek z pohledu Nikolase.

19 26.04.2024

„Kdybych mohl, ukázal bych ti, jaká doopravdy jsi, a postaral se, abys na to nikdy nezapomněla. Jenže to se samozřejmě nestane. Protože mezi námi nemůže k ničemu dojít.“
„Co to mělo znamenat?“
„Znamenalo to, že se chováš neuvěřitelně povýšeně, i když nejsi o nic lepší ani horší než my ostatní. A teď to víš.“

Úplně mě mrazí... Tak dobré to bylo. Tak moc mě Mráz bavil. Přesně jak mi Majuš333 predikovala ;-)
Vtipné, svižné fantasy s důrazem na romantickou linku, se skvělou jízlivou a správně "lidskou" hlavní hrdinkou, kterou jsem si i se všemi jejími existenciálními problémy zamilovala od prvního odstavce.
Námět není dvakrát originální a mnoho scén už zname odjinud, přesto mě ta všudypřítomná chemie hlavních postav a jejich sarkastické konverzační souboje natolik bavily, že jsem knihu stěží zvládla odložit. Inu zakázané ovoce.
Trošku mě mrzí, že z tajemného vílího světa existujícího paralelně vedle světa lidí příběh neodhalil víc. Snad v pokračování, které zoufale potřebuju. Konec je přímo krutě otevřený...

18 26.04.2024

„Když se nacházel v takovém stavu, bála jsem se jeho slov i jeho chování. Ještě víc jsem se ale obávala jeho mlčení."

DARK rozhodne, ale ROMANCE si nejsem úplně jistá. Hodně za vlasy přitažený vztah (bývalé sexuální) otrokyně a jejího pána. Temnota a mafie.
Knihu bych rozdělila zhruba na dvě poloviny. Z té první jsem byla zoufalá. Vše bylo špatně - nezáživný příběh, často postrádající logiku s velice pomalým tempem. Postavy, které mě permanentně rozčilovaly. Hlavní hrdinka Ella je naivní hloupá husa (i když oběť okolností), kterou hlavní hrdina krutě ponižuje a vysmívá se jí.
Hlavní (anti)hrdina Asher, tak jako ho Ella celou knihu nazývá, je uzavřený psychopat, který asi není až tak špatný, dokud se nedostane do jedné místnosti se svou zajatkyní. Brutalita a žádná chemie.
Druhá polovina knihy, kde už jsou náznaky solidní interakce mezi postavami, je mnohem lepší, vtipnější a čtivější. Konečně se objeví taky trocha akce a napětí. Už jsem byla optimističtější, když se přiblížil prapodivný závěr a můj názor znovu upadl.
Je v této knize jediná postava, která se chová logicky, normálně, dospěle? Ne, není.
Nejspíš by bylo lepší, kdyby nebylo vyprávěno z jediného pohledu (toho nejvíce naivního). Okolnosti spousty události mi jsou záhadou. A nejsem si vůbec jistá, jestli je chci pochopit s pokračováním.. S přivřenýma očima hodnotím 2,5*

15 17.04.2024

„Můžeme se navzájem zničit, a udělali bychom to bez váhání.“

Trnová královna je pozvolná nevšední pohádka s temnou atmosférou o prokletí, prospěchářství a politikaření. Takový poetický příběh prince Cyruse a věštkyně Violet. Bohužel na kráse příběhu ubírají méně propracované postavy.
Námět prokletého prince, který je ve svém prokletí vlastně spokojený, mi přišel velmi zajímavý, ale celkové, místy až zdlouhavé, zpracování a závěr knihy mi úplně nesedly. 3,5/5

17 14.04.2024

„Takže vám vaše milá dala košem? Popravdě se jí nedivím.“
„Milostné pletky nejsou nic pro mě, ujišťuji vás.“
„Musí být těžké někoho milovat, když máte místo srdce kus ledu.“
„Asi tak těžké, jako je pro vás udržet jazyk za zuby, když ho máte tak nabroušený.“
„Teď když jsme si vyměnili zdvořilosti, ráda bych věděla, co tady sakra děláme.“

Z korunních princezen se staly královny. Tato YA kniha je velice čtivá, trošku naivní, lehce pohádková, ale zatraceně sympatická. Příběh táhnou kupředu humorné dialogy a stránky rychle ubývají.
Dějově linie obou sester mě bavily srovnatelně. Jedna se snaží poněkud neobratně potlačit revoluci proti sotva nabyté koruně, druhá zase lehkovážně měří své čarodějné síly se smrtí. No, nakonec se mi o něco víc líbila linka s Wren.
Nová postava krále Alarika vypadá velice zajímavě. Naopak Shen byl hned v několika momentech zdrojem zklamání.
Sem s pokračováním..

20 11.04.2024

„Já si tě nezasloužím.“ Obmotá paže kolem mého pasu a přitáhne si mě blíž. „Ale stejně si tě nechám.“
„Výborně.“

Tvrdit, že jsem z Čtvrtého křídla nadšená, mi v tomto případě připadá hrubě nedostatečné. Takže takhle: Od doby, kdy jsem poprvé četla ACOMAF, jsem nejspíš žádné knize tolik nepropadla. Doslova přes noc jsem se zamilovala. Dvakrát. Poprvé do toho překrásného vizuálu. Podruhé do obsahu.
Kniha má plynulý děj se skvělou rovnováhou mezi romantikou, akcí, napětím, humorem, zvraty. Za mě dokonalý balanc.
Vše okolo draků jsem hltala, jejich ostrovtip, temperament a propojenost s jezdci. Stejně tak bych vyzdvihla hlavní postavy, jejich pozvolný vývoj a jiskřivou chemii. Nebo spíš ohnivou.
Čekala jsem hodně a rozhodně nejsem zklamaná. Právě naopak. Moc se těším, co bude dál..

27 08.04.2024

„Strach nikdy není volba.
Ale můžete si zvolit, jestli ho necháte, aby vás ovládl. Protože žít znamenalo mít vždycky nějakým způsobem strach."

Finále Nikdynoci bylo.. megalomanské. Možná až moc. Možná to bylo až příliš velké sousto.
I přes spoustu akce a zvratů je kniha prošpikovaná hluchými místy, kdy jsem se vážně nudila. Samotný konec na mě působil nedotaženě a trochu jednoduše, přestože série jako celek je svou brutálností, nepředvídatelností a propracovanými "šedými" postavami skvělá. 3,5/5

„Nejlepší způsob, jak se naučit vyhrávat, je prohrávat.“

18 29.03.2024

„Bude to bolet.“
„Život vždycky bolí, malá Vráno. Život je bolest, ztráty a oběti. Ale měli bychom tu bolest vítat. Přináší nám spásu.“

Divoká spletená jízda plná krve a vraždění ve jménu pomsty. Vyzdvihla bych na celé sérii nepředvídatelné a nečitelné postavy, kterých nechybí zajímavý vývoj a působí vcelku uvěřitelné.
Všechnu tu akci, boj a drsný svět kolegia gladiatii alespoň trochu odlehčuje sarkasmus především stínových postav.
Konec je velmi napínavý, otevřený a jsem moc ráda, že na třetí díl nemusím čekat.

17 23.03.2024