bubka
komentáře u knih

za mne výrazně slabší nežli dvojka, četla jsi ji jako druhou z knih a ta druhá se mi líbila více, byla přesvědčivější.

není špatná, vzhledem k tomu že hlavní hrdinkou je žena, konečně něco jiného než rány, střely a sex konečně také mezilidské vztahy i mezi policisty, i oni jsou lidé. Nicméně je to jen průměrná detektivka.

za mne moc mrtvých dětí, nepřesvědčivé motivy, nedokončené osudy (kam se poděli rodiče děvčátka i chlapců?)

knihu právě čtu a líbí se mi, je poklidná, vystupují v ní zajímavé osoby a ten pes je jako bonbonek...

výborná klasická detektivka... jen škoda, že překladatelé pořád melou o pijavicích,,, jedná se samozřejmě u klíšťata , pijavice v zahradě nenajdeme. Mne osobně to dost rušilo.

S ilustracemi pana Dušana Kálaye kniha vyšla na Slovensku v roce 1981,není to tedy žádá novinka,knihu velmi dobře doplňují

skvělá, čtivá s atmosférou a napínavá až do konce.

kniha mne zklamala, téma úžasné ale zpracování nestálo z nic, ploché dialogy i charaktery a hlavně, naprostý guláš motivů,témat, příběhů. Myslím, že méně by znamenalo více

skvělé dílo,, má atmosféru, zdařilé postavy... v době, kdy vzniklo jistě novátorské, dnes jen výborná červená knihovna

zajímavé,jak jsou mnozí( ne všichni) věřící hákliví na poučenou kritiku ačkoliv sami ateisty a nakonec i věřící v jiné bohy tak rádi zkritizují.
Kniha je výborná, čtivá, vyargumentovaná a velmi velmi potřebná zejména pro snadno zmanipulovatelné mladé lidi

jako detektivka slušná,skvělé jsou ale popisy charakterů,přírody,i nálad.To bývá pro ruskou literaturu typické

za mne je to natahovaná průměrná až podprůměrná detektivka, kdyby "náhodou"neuniklo,kdo ji napsal ve skutečnosti, pes by po ní neštěkl a překladů by se těžko dožila.
Stále vidím autorku jako autorku jednoho skvělého příběhu, to další je jen grafomanství a kšeft

skvělá a tím, že nebyla úplně dovyprávěna, tím více uvízne v hlavě.

trochu mne tam rušily dříve neuplatňované přeskoky v časové linii, nečekala jsem to od jejího způsobu psaní, ovšem nebyl problém v to usledovat
NA druhé straně kocour, ten to dost vylepšil.

kniha je velmi působivá,nicméně nic z toho, co holčička viděla, nemluví ani o Panně Marii ani o křesťanství, viděla"dámu".
Docela hrozné je, že tahle dívka i jiné děti,které cokoliv viděly,co bylo využitelné pro propagandu náboženství, a víme, že dětská fantazie je bezbřehá, neviditelní přátelé existují, byly odtrženy od rodin, uzavřeny v klášterech a nesměly ani normálně dospět a ani normálně žít.

já vidím spíše podobnost s poručíkem Ernstem Goodbodym, ale u Willa Stockdala nevíme s určitostí, zda je nadšený neschopa, který bere vše doslova, jako Goodbody, nebo rafinovaný inteligentní šprýmař - filosf jakým je Josef Švejk.
ať tak či tak, jedna z mimořádných knih a to nejen humoristických

muselo to být pro ně strašné, vidět, co provedli příslušnící jejich národa SSSR a současně vidět, jak potom sami dopadli.

tak nevím,mně tedy přijde, že na mnohé ty otázky,které autor vidí ateismem nezvládnuté, právě ateismus dává dobré odpovědi a některé ty otázky jsou bezesmyslu.Takže vede ateismus, u mne rozhodně.

jsem na rozpacích, věřím, že pro autorku vše bylo emočně náročné, ale jinak - biologická matka rozhodně nemluví pravdu,i když možná to ani neví. Žádná matrika na světě nezapíše jako otce dítěte svobodné ženy nějakého muže jen proto, že ona jej uvede, bez jeho písemného souhlasu nebo souhlasného prohlášení, nikdo taky nebude hledat takového možného otce, žádné úřady a už vůbec ne, když se matka neobrátí na soud.
Jestli byla adoptivní matka taková příšerná násilnice a nejen že adoptovala, ale měla děti i v pěstounské péči, pak je to naprostý kolaps příslušného OSPOD, tady musím říci, že by to nebylo prvně.
takže shrnuto: kdoví, jak to bylo doopravdy.