buccaneerka komentáře u knih
Wow, tak toto jsem nečekala. Knihu jsem si půjčila na doporučení knihovnic, ale obal, námět ani počet stran mě příliš nepřitahovaly. Po několika stránkách (asi 60) mě ale kniha tak chytla, že jsem ji začala mít ráda. Byla skutečně napínavá, neobvyklá, všechno má autor promyšlené. Miluju takové ty detaily, které se v knize zmíní jen tak na okraj, ale potom jsou v závěru rozklíčovány... Závěr byl pro Hamishe poněkud smutný, ale rozhodně mě navnadil na další dobrodružství. Snad se dočkám dalšího dílu...
Za mě fakt kniha, jejíž přečtení nebyla ztráta času. (I když pro některé menší děti nedoporučuju před spaním - místy je to dost strašidelné.)
Knihu jsem četla na doporučení kamarádky, která z ní byla nadšená. Nápad o Poťouchovi se mi líbil, ale na tak krátkou knížku mi přišel děj až příliš překombinovaný - mnoho postav, akcí, rozkmotřidel... Výsledek je, že mě kniha příliš nenadchla. Navíc asi ilustrace Markéty Vydrové nejsou můj vkus, ale to se samozřejmě u každého může lišit a knížka může někoho zcela nadchnout. Já osobně bych ji jako vysvětlení špatných vlastností u dětí nepoužila.
Knížku jsem si půjčila na doporučení knihovnice, když jsem hledala něco dobrodružného pro chlapce z mé třídy. Musím říct, že obálka mě nenadchla a popis taky moc ne, ale pustila jsem se do čtení a kniha mě chytla. V době dnešních sci-fi a fantasy jsem ráda, že čtu něco aspoň trochu "reálného", i když souhlasím, že těch únosů je na jednoho 15letého kluka až moc. Ale kniha mě bavila, je čtivá, hrozně rychle plyne, takže čtu tempem díl na den. Tuto sérii svým žákům určitě doporučím, protože si myslím, že jde o kvalitní zpracování netradičního nápadu.
Stejně dobrá jako druhý díl...a samozřejmě taky končí ve velmi napínavé situaci, i když je jasné, že hlavní hrdina přežije, protože o čem by potom bylo dalších 10 dílů :-)
Nějak mě tato kniha neohromila. Čekala jsem skvělý, zábavný příběh, ale za celou knihu jsem se třikrát usmála, ani ne tak proto, že by to bylo vtipné...spíš to bylo tak trapně vyznívající, že člověku nic jiného nezbylo. Molvidsson je postava neskutečně divná, mluví řečí, která je dětem často nesrozumitelná. Kniha slibovala příběh moderního Mauglího, který se chce naučit číst, ale kniha je úplně o něčem jiném. Navíc si myslím, že ani neukazuje dobré vzory chování - šesťáci a jejich papínkové šéfují škole, ředitelka řeší konflikty zápasem v páce, třeťáci pořádají demonstrace proti škole, dospělí jsou neschopní, tak si děti musejí poradit sami...
Těšila jsem se na příjemný příběh pro mé žáky, ale knihu jim doporučovat nebudu. :-(
Wow, právě jsem dočetla na jeden zátah asi 120 stran a musím uznat, že tak napínavou knihu s dětským hrdinou jsem ještě asi nečetla. Myšlenka originální, zpracování perfektní. Když se v polovině knihy setkal Petr s "Patrikem", kladla jsem si otázku, jak asi bude příběh pokračovat, když je už všechno jasné, ale autorka píše skutečně napínavě do poslední stránky. Miluju, když mě kniha nechává na pochybách, co je vlastně pravda, a tak mě nutí číst rychle dál.
Původně jsem knihu koupila pro šesťáky, potom mě velké písmo vedlo spíše na 1. stupeň, ale podle obsahu se nebudu ostýchat nabídnout ji i šesté a sedmé třídě.
Průměrná kniha pro starší děti. Oceňuji téma florbalu, protože podobných knih pro kluky moc není. Závěr se mi zdál až příliš překombinovaný na to, že předchozích cca 60 stran se nic moc nedělo. Hlavní myšlenka knihy je dobrá: "Věci jsou kolikrát úplně jinak, než vypadají."
Pro mě zvláštní, nikdy jsem nic podobného nečetla. Místy byla napínavá, že nutila hltat text dále, místy byla dost nudná. Vnitřní monology byly zbytečné, protože nijak nebyly důležité pro děj knihy. Zajímalo by mě taky, zda někdo četl celý ten výčet za sebou nesmyslně jdoucích slov, já jsem to teda přeskočila.
Nápad knihy, její koncepce, stylistika, to všechno je podle mě vynikající. Jediné, co se mi fakt nelíbilo, jsou ty ilustrace. :-/
Stejně jako první díl veverky Zrzečky - i toto je něco nádherného. Ve vydání z roku 1941 jsou ilustrace vyvedeny v překrásných sytých barvách s ostrými konturami, což novější vydání už nemají, zřejmě kvůli technice tisku. I tak ale geniální kombinace autora a ilustrátora.
Neskutečně geniální spojení spisovatele a ilustrátora. Snad nikde jinde jsem neviděla tak nádherné ilustrace, jako ty, které namaloval Karel Svolinský. Mám vydání z roku 1941, kde jsou nádherné barvy. Bohužel novější vydání jsou jakási vybledlá, nevýrazná a ztrácejí se drobné detaily a ostrost kontur. Zřejmě každé další vydání už bude mít ty ne úplně pěkné ilustrace, ale i tak nádherná přírodní próza nejen pro děti.
Zajímavá kniha, ale ilustrace Renáty Fučíkové se mi zde příliš nelíbí.
Souhlasím s komentáři - nádherné leporelo. Krásný, jednoduchý příběh ve 12 obrázcích, který popisuje život jabloňky během jednoho roku.
Zvláštní fotoseriál. Nikdy jsem nečetla knihu s fotkami a zpočátku mě to odrazovalo, ale ačkoliv příběhová linka není nějak zajímavá, fotografie jsou pěkné a korespondují s textem. Pro čtení s dětmi je to myslím pěkná přírodní próza.
Krásná kniha pro starší děti. I když zpočátku je dost prostoru věnováno Jackovým špatným stránkám, myslím, že některé děti se dnes můžou cítit hodně podobně.
Po dlouhé době jsem se k této knize dostala. Film se mi kdysi líbil, číst knihu se mi nechtělo, ale byla dobrá. Trochu mě mrzelo, že ačkoliv lákadlem pro mě byla ona známá siamská dvojčata, o těch je v knize jen minimum stran. Ale i další popisované případy jsou zajímavé a čtivě napsané. A určitě příběh outsidera, který se svou pílí vypracuje na špičku, je dneska stále aktuální a inspirativní.
Pro mě kniha nic moc. Vadí mi vulgární slova, když jsou úplně zbytečná (dvakrát kurva, ale jinak z textu naprosto vyčnívají), taky nemusím obecnou češtinu... nevím, zda se budu pouštět do druhého dílu Smečka rváčů.
Asi jsem od Zusaka čekala mnohem...mnohem víc. :-(
Nádherná kniha, napínavá do poslední stránky, nepředvídatelný konec. Vážně skvělá.
Po knížce jsem sáhla kvůli jménu manželů Dolejších poté, co mě uchvátila historická trilogie Plavčík Jean, Libertatia a Cesty spravedlnosti. Bohužel, tato kniha je pro mě celkem zklamáním. Podle mého názoru nemá s křesťanstvím nic moc společného. Tři čtyři věty o tom, že nějaká postava věří v Boha, pro mě ještě z knihy nedělá křesťanskou.
Jako oddechová četba pro někoho asi dobré, ale výpovědní hodnota pro mě téměř nulová.
Křesťanská kniha pro děti - takových je na trhu neskutečně málo. Divím se, že si autorka vybrala právě téma rozvodu v rodině. Podle mě se s tím nevypořádala z biblického hlediska příliš dobře. Téma vrstevnických problémů ve škole a hledání nových kamarádů po přestěhování naopak zvládnuto velmi dobře.
Nejčtivější byly Markovy sny, kdy dle mého názoru skvěle a poutavě převyprávěla biblické texty.