bukiet komentáře u knih

Poměrně vyzrálá sbírka povídek autora pozdního věku, v nichž mnohdy smrt již nestraší svou náhlou přítomností, ale uklidňuje svou nevyhnutelností. Z hlediska Velkého cyklu Temné věže je důležitá jen povídka Ur, patřící ovšem k nejlepším ve sbírce, která má jistou návaznost na cyklus, neboť pracuje s ústředním tématem cyklu, tedy s alternativními světy. Temná věž tam někde ve Středosvětě stojí a spojuje všechny reality.
Cesta k Temné věži:
1. Temná věž I: Pistolník
2. Přemístění – povídka (Temné vize)
3. Dračí oči
4. Temná věž II: Tři vyvolení
5. Svědectví
6. Talisman
7. Temná věž III: Pustiny
8. Nezbytné věci
9. Temná věž IV: Čaroděj a sklo
10. Prokletí Jeruzalémské – povídka (Noční směna)
11. Prokletí Salemu
12. Na dobrou noc – povídka (Noční směna)
13. Mlha – povídka (Mlha)
14. To
15. Nespavost
16. Rose Madder
17. Beznaděj a Strážci zákona
18. Všechno je definitivní – povídka (Všechno je definitivní)
19. Pytel kostí
20. Sestřičky z Elurie – povídka (Všechno je definitivní)
21. Temná věž IV ½: Závan klíčovou dírkou
22. Srdce Atlantidy
23. O psaní
24. Černý dům
25. Z Buicku 8
26. Temná věž V: Vlci z Cally
27. Temná věž VI: Zpěv Susannah
28. Temná věž VII: Temná věž
29. Temná věž I: Pistolník
30. Puls
31. Ur – povídka (Bazar zlých snů)
32. Dallas 63

4 04.06.2019

Napíše-li autor dvě knihy s postapo dějem, nelze se divit tomu, že budou tato dvě díla srovnávána. Puls je druhou Kingovou knihou pojednávající o světě, který se hnul, čili zbláznil. My samozřejmě víme, že celá série Temné věže se odehrává zhusta v postapo světě, ale děj těchto knih není primárně postkatastrofický. Tou první je samozřejmě mnohem starší a mnohem mnohem delší Svědectví. Puls je prost náboženské angažovanosti a k nelibosti mnohých čtenářů dokonce ani nevysvětluje, co se to vlastně prostřednictvím mobilní sítě se světem stalo a kdo to způsobil. No chvála Ganovi, protože dávno platí, že nejlepší příběhy si vždycky drží svá tajemství. A proto je milujeme. Začněte příběh vysvětlovat a ztratíte příběh i čtenáře. Puls je krátký a úderný a svým způsobem i mnohem krutější než starší Svědectví. A neskutečně čtivý. A stejně jako Svědectví i Puls patří do Velkého cyklu Temné věže. Ale v důležitosti propojení tady přece jenom vyhrává starší postapo román, který do děje uvedl důležitého antagonistu, kdežto novější Puls, napsaný již po uzavření série Temná věž, je k cyklu propojen jen velmi volně. Hlavní hrdina pracuje na komiksu o Temném poutníkovi, v němž pozorný cestovatel k Temné věži pozná Rolanda i s jeho ka-tet. V závěru románu se pak mihne pouťová atrakce Karlík Ššš-ššš, odkazující jednak na knihu, kterou Jake Chambers přinese do Rolandova světa a samozřejmě také na oblíbeného záporáka Blainea Mona.
Cesta k Temné věži:
1. Temná věž I: Pistolník
2. Přemístění – povídka (Temné vize)
3. Dračí oči
4. Temná věž II: Tři vyvolení
5. Svědectví
6. Talisman
7. Temná věž III: Pustiny
8. Nezbytné věci
9. Temná věž IV: Čaroděj a sklo
10. Prokletí Jeruzalémské – povídka (Noční směna)
11. Prokletí Salemu
12. Na dobrou noc – povídka (Noční směna)
13. Mlha – povídka (Mlha)
14. To
15. Nespavost
16. Rose Madder
17. Beznaděj a Strážci zákona
18. Všechno je definitivní – povídka (Všechno je definitivní)
19. Pytel kostí
20. Sestřičky z Elurie – povídka (Všechno je definitivní)
21. Temná věž IV ½: Závan klíčovou dírkou
22. Srdce Atlantidy
23. O psaní
24. Černý dům
25. Z Buicku 8
26. Temná věž V: Vlci z Cally
27. Temná věž VI: Zpěv Susannah
28. Temná věž VII: Temná věž
29. Temná věž I: Pistolník
30. Puls
31. Ur – povídka (Bazar zlých snů)
32. Dallas 63

4 26.05.2019

Ka je kolo.
A závěrečný příběh toto tvrzení potvrzuje. Není zde moc co říci. Příběh se završuje. Zápletky se uzavírají. Mnohé, ale ne všechny. Je to kniha nejsmutnější, protože konce už tak nějak prostě veselé nebývají. Z doslovu autora je cítit ta úleva, že už to má po čtvrtstoletí psaní konečně za sebou a přesto mu to nedá a píše dál, protože stejně jako dobrý příběh i Cesta k Temné věži pokračuje. Už jsem to psal v komentáři k jinému dílu cyklu, že vlastně celé Kingovo dílo je součástí Velkého cyklu Temná věž, protože její autor je toho cyklu součástí. My jsme se ale na naší cestě k věži drželi jen těch příběhů, které k sérii jsou připojeny jednoznačně, nebo alespoň reflektují někde na pozadí existenci Temné věže. A některé příběhy nás ještě čekají i za Temnou věží. V prvé řadě Pistolník. To tak nějak vyplývá z logiky vyprávění. Je jen škoda že v češtině dosud nevyšlo Kingem revidované vydání první knihy Temné věže, které opravuje některé chyby a nedůslednosti, které během psaní série nastaly.

Cesta k Temné věži:
1. Temná věž I: Pistolník
2. Přemístění – povídka (Temné vize)
3. Dračí oči
4. Temná věž II: Tři vyvolení
5. Svědectví
6. Talisman
7. Temná věž III: Pustiny
8. Nezbytné věci
9. Temná věž IV: Čaroděj a sklo
10. Prokletí Jeruzalémské – povídka (Noční směna)
11. Prokletí Salemu
12. Na dobrou noc – povídka (Noční směna)
13. Mlha – povídka (Mlha)
14. To
15. Nespavost
16. Rose Madder
17. Beznaděj a Strážci zákona
18. Všechno je definitivní – povídka (Všechno je definitivní)
19. Pytel kostí
20. Sestřičky z Elurie – povídka (Všechno je definitivní)
21. Temná věž IV ½: Závan klíčovou dírkou
22. Srdce Atlantidy
23. O psaní
24. Černý dům
25. Z Buicku 8
26. Temná věž V: Vlci z Cally
27. Temná věž VI: Zpěv Susannah
28. Temná věž VII: Temná věž
29. Temná věž I: Pistolník
30. Puls
31. Ur – povídka (Bazar zlých snů)
32. Dallas 63

6 20.05.2019

Z reakcí některých čtenářů lze vysledovat určitou nespokojenost s tímto dílem série, který je tak považován za poněkud slabší a přece je to právě tato kniha, ve které se všechny ty ingredience, které nám King tolik let a v tolika různých knihách dával ochutnat, poprvé spojí a vytváří unikátní Kingoversum. A vůbec nevadí, že ka-tet je po celou knihu rozděleno, neboť Susannah s Miou odcházejí do New Yorku 1999 rodit očekávaného chlapíčka, Jake, Ochu a otec Callahan je následují a Roland s Eddiem se dostanou do roku 1977, aby zachránili Růži a jen tak náhodou (Ka) se seznámí s člověkem, jehož prostřednictvím byli všichni stvořeni. Mia osvětlí další kus kosmologie a nám tak do sebe začnou zapadat jako díly puzzle jednotlivé informace posbírané během Cesty za Temnou věží. Leccos pak dovysvětlí sám autor ve fiktivně pravdivém deníku.

Cesta k Temné věži:
1. Temná věž I: Pistolník
2. Přemístění – povídka (Temné vize)
3. Dračí oči
4. Temná věž II: Tři vyvolení
5. Svědectví
6. Talisman
7. Temná věž III: Pustiny
8. Nezbytné věci
9. Temná věž IV: Čaroděj a sklo
10. Prokletí Jeruzalémské – povídka (Noční směna)
11. Prokletí Salemu
12. Na dobrou noc – povídka (Noční směna)
13. Mlha – povídka (Mlha)
14. To
15. Nespavost
16. Rose Madder
17. Beznaděj a Strážci zákona
18. Všechno je definitivní – povídka (Všechno je definitivní)
19. Pytel kostí
20. Sestřičky z Elurie – povídka (Všechno je definitivní)
21. Temná věž IV ½: Závan klíčovou dírkou
22. Srdce Atlantidy
23. O psaní
24. Černý dům
25. Z Buicku 8
26. Temná věž V: Vlci z Cally
27. Temná věž VI: Zpěv Susannah
28. Temná věž VII: Temná věž

První ze tří závěrečných dílů série, které autor napsal již poznamenán autonehodou z roku 1999. V jedné knize nacházíme vlastně čtyři příběhy. Titulní a rámcový příběh je sice parafrází Sedmi statečných samurajů, ale mnohem důležitějším tématem je příběh o unášených dětech. Pozorný poutník po cestě k Temné věži si vzpomene, že téma unášených dětí již ve Velkém cyklu dvakrát bylo. Pak tu máme příběh otce Callahana, který nám osvětlí jeho osudy poté, co opustil městečko Salem´s Lot. Další dva příběhy jsou jen započaty, newyorský příběh Růže a především příběh succuby Mii, další návštěvnice v mysli Susannah. Kniha končí nálezem jedné knihy Stephena Kinga, čímž se autor Stephen King stal hrdinou vlastní knihy, což bude důležité téma posledních dílů série.

Cesta k Temné věži:
1. Temná věž I: Pistolník
2. Přemístění – povídka (Temné vize)
3. Dračí oči
4. Temná věž II: Tři vyvolení
5. Svědectví
6. Talisman
7. Temná věž III: Pustiny
8. Nezbytné věci
9. Temná věž IV: Čaroděj a sklo
10. Prokletí Jeruzalémské – povídka (Noční směna)
11. Prokletí Salemu
12. Na dobrou noc – povídka (Noční směna)
13. Mlha – povídka (Mlha)
14. To
15. Nespavost
16. Rose Madder
17. Beznaděj a Strážci zákona
18. Všechno je definitivní – povídka (Všechno je definitivní)
19. Pytel kostí
20. Sestřičky z Elurie – povídka (Všechno je definitivní)
21. Temná věž IV ½: Závan klíčovou dírkou
22. Srdce Atlantidy
23. O psaní
24. Černý dům
25. Z Buicku 8
26. Temná věž V: Vlci z Cally
27. Temná věž VI: Zpěv Susannah

Krátký román o jednom policejním okrsku a jejich sdíleném tajemství je posledním příběhem před závěrečnou trilogií románů ze série Temná věž. Na první pohled se opět zdá, že s Velkým cyklem nijak nesouvisí, ale sám autor ho k Temné věži řadí. V románu se vyskytne jeden ničemný muž, tentokrát ovšem v černém plášti, nikoliv žlutém a jeho vozidlo, o jehož autovitosti lze úspěšně pochybovat. Podobná vozidla ale záhy potkáme v posledních románech série. Buick zprostředkovává kontakt s jiným vesmírem, pravděpodobně s Todesovským prostorem a díky němu se na policejní stanici objevují monstra podobná těm, která se na nás valila v Mlze. Román je sice krátký, ale docela se mi vlekl, nápad je to dobrý, ale na povídku, nebo novelu. Takže tři a půl hvězdičky.

Cesta k Temné věži:
1. Temná věž I: Pistolník
2. Přemístění – povídka (Temné vize)
3. Dračí oči
4. Temná věž II: Tři vyvolení
5. Svědectví
6. Talisman
7. Temná věž III: Pustiny
8. Nezbytné věci
9. Temná věž IV: Čaroděj a sklo
10. Prokletí Jeruzalémské – povídka (Noční směna)
11. Prokletí Salemu
12. Na dobrou noc – povídka (Noční směna)
13. Mlha – povídka (Mlha)
14. To
15. Nespavost
16. Rose Madder
17. Beznaděj a Strážci zákona
18. Všechno je definitivní – povídka (Všechno je definitivní) 19. Pytel kostí
20. Sestřičky z Elurie – povídka (Všechno je definitivní)
21. Temná věž IV ½: Závan klíčovou dírkou
22. Srdce Atlantidy
23. O psaní
24. Černý dům
25. Z Buicku 8
26. Temná věž V: Vlci z Cally

2 18.03.2019

Po dvaceti letech a šestnácti knihách se vracíme k hlavnímu hrdinovi knihy Talisman, Jackovi Sawyerovi. Dvaatřicetiletý penzionovaný elitní policista se zapojuje do pátrání po nebezpečném kanibalovi a vrahovi dětí, aniž tuší že tento případ ho donutí otevřít komnatu zasutých vzpomínek na Teritoria, která navštívil ve věku dvanácti let. Jestliže spojení Talismanu s Velkým cyklem Temné věže bylo jen lehce naznačeno a mohli jsme o něm i pochybovat, jeho pokračování Černý dům je jednoznačně součástí Velkého cyklu a stává se dokonce velmi důležitým dílkem v příběhové skládačce. Je nám konečně vysvětleno, co jsou zač Bořitelé a proč jsou pro Karmínového krále tak důležití. Ted Brautigan z románu Srdce v Atlantidě je zmíněn jako Hlavní bořitel. Zjistíme, že Karmínový král má i jiné sluhy, nejen Randalla Flagga. Dozvíme se, jak se Karmínový král nazývá v řeči mrtvých. Opět se setkáme s nějakými dvojenci a potvrdíme si, že Teritoria sousedí se světem Rolanda Deschaina. Navštívíme nemocniční zařízení malých sestřiček a uslyšíme zmínku nejen o Blaineovi, ale především o Pistolníkovi a jeho ka-tet. Ne nadarmo se o této knize říká, že je to příběh Temné věže bez Rolanda. Začínáme tušit, že plány Karmínového krále se uskutečňují i v našem světě a už jen jedna kniha nás dělí od vyvrcholení série Temná věž.
Cesta k Temné věži:
1. Temná věž I: Pistolník
2. Přemístění – povídka (Temné vize)
3. Dračí oči
4. Temná věž II: Tři vyvolení
5. Svědectví
6. Talisman
7. Temná věž III: Pustiny
8. Nezbytné věci
9. Temná věž IV: Čaroděj a sklo
10. Prokletí Jeruzalémské – povídka (Noční směna)
11. Prokletí Salemu
12. Na dobrou noc – povídka (Noční směna)
13. Mlha – povídka (Mlha)
14. To
15. Nespavost
16. Rose Madder
17. Beznaděj a Strážci zákona
18. Všechno je definitivní – povídka (Všechno je definitivní)
19. Pytel kostí
20. Sestřičky z Elurie – povídka (Všechno je definitivní)
21. Temná věž IV ½: Závan klíčovou dírkou
22. Srdce Atlantidy
23. O psaní
24. Černý dům
25. Z Buicku 8

12 09.03.2019

Jak se jenom mohla ocitnout tahle kniha ve Velkém cyklu Temné věže? Není to horor, sci-fi, ani thriller, je to jen z části autobiografie a z části druhé názory spisovatele na svou práci, proto tedy O psaní. Je zábavné, zjišťovat mezi řádky, které ze svých knih má King rád a váží si jich, a zjistit, že s ním třeba občas nesouhlasím. Přesto se tahle útlá kniha čte sama, protože King má co říci, nejen o procesu psaní, ale i o svém životě. V době, kdy kniha byla napsána jen z půli, postihla Kinga 19.6. 1999 údálost, jež měla značný vliv nejen na jeho další život, ale i na jeho tvorbu. Po srážce s automobilem, kterou, na štěstí pro něj i pro nás, přežil, se dostal do sitace, kdy si uvědomil vzájemný vztah autora a jeho díla. Kdyby srážku s autem nepřežil, byl by příběh Rolanda Deschaina nedokončen, nedovyprávěn, ztracen. To Kinga vedlo k tomu, že urychleně dokončil sérii Temná věž, tedy její pátý, šestý a sedmý díl. Uvědomění si oboustranného vztahu tvůrce a jeho díla pak vedlo k obsazení zásadní postavy v jednom z těchto posledních dílů série.
Cesta k Temné věži: 1. Temná věž I: Pistolník 2. Přemístění – povídka (Temné vize) 3. Dračí oči 4. Temná věž II: Tři vyvolení 5. Svědectví 6. Talisman 7. Temná věž III: Pustiny 8. Nezbytné věci 9. Temná věž IV: Čaroděj a sklo 10. Prokletí Jeruzalémské – povídka (Noční směna) 11. Prokletí Salemu 12. Na dobrou noc – povídka (Noční směna) 13. Mlha – povídka (Mlha) 14. To 15. Nespavost 16. Rose Madder 17. Beznaděj a Strážci zákona 18. Všechno je definitivní – povídka (Všechno je definitivní) 19. Pytel kostí 20. Sestřičky z Elurie – povídka (Všechno je definitivní) 21. Temná věž IV ½: Závan klíčovou dírkou 22. Srdce Atlantidy 23. O psaní 24. Černý dům

4 24.02.2019

Pro mnohé kontroverzní kniha pouze dokazuje, jak důležité je vyvíjet se, neustrnout na místě. To se Kingovi rozhodně v jeho kariéře spisovatele daří. Mnozí čtenáři mají se Srdci v Atlantidě problémy. Nedivím se jim. Mají Kinga zafixovaného jako „Mistra hororu“, což je stejně hloupé označení, jako bývalo u Hitchcocka, který točil především thrillery, ale ne horory. King s horory začínal, povznesl je na mainstreamovou úroveň, ale začal koketovat s fantasy, thrillerem i detektivkou. No a Srdce v Atlantidě je titul, který se nejvíce vymyká jeho tvorbě, protože to není žánrová kniha. Tedy aspoň to není kniha v žánru pro Kinga typickém. Vzpomínkový společenský román v povídkách. Žádné strašení z nadpřirozena (válka ve Vietnamu ale asi Američany straší víc než tušíme a stejně si nedají pokoj), jen lehké dotknutí se cyklu Temné věže. Nic víc a pak jen příběh, příběh ztracené generace. Pro mne osobně je absence kingovských žánrů v této knize obrovským plus, neboť King opět dokazuje, že je především výborný spisovatel a vypravěč. Ta kniha je čistá, nezaplevelená mísením žánrů (viz Rose Madder a Pytel kostí). Ale milovníci Řbitova zviřátek si asi budou při četbě zoufat. Ale opravdu bychom chtěli číst šedesáté pokračování Prokletí Salemu?
Co je ovšem jisté stejně jako to, že jde o vynikající román, je skutečnost, že kniha jednoznačně patří do Velkého cyklu Temné věže. V první polovině knihy, již tvoří malý román Ničemní muži ve žlutých pláštích se seznámíme nejen s hlavními hrdiny, které pak budeme sledovat v různých etapách jejich života i v dalších povídkách, ale hlavně se zde objevuje klíčová postava, která se vrátí v sedmém díle série Temná věž. A poprvé se zde mluví o Bořitelích. Je pravdou, že některé Bořitele už známe z povídky Všechno je definitivní a románu Nespavost, ale samotný termín je použit poprvé až zde.
Cesta k Temné věži:
1. Temná věž I: Pistolník
2. Přemístění – povídka (Temné vize)
3. Dračí oči
4. Temná věž II: Tři vyvolení
5. Svědectví
6. Talisman
7. Temná věž III: Pustiny
8. Nezbytné věci
9. Temná věž IV: Čaroděj a sklo
10. Prokletí Jeruzalémské – povídka (Noční směna)
11. Prokletí Salemu
12. Na dobrou noc – povídka (Noční směna)
13. Mlha – povídka (Mlha)
14. To
15. Nespavost
16. Rose Madder
17. Beznaděj a Strážci zákona
18. Všechno je definitivní – povídka (Všechno je definitivní)
19. Pytel kostí
20. Sestřičky z Elurie – povídka (Všechno je definitivní)
21. Temná věž IV ½: Závan klíčovou dírkou
22. Srdce Atlantidy
23. O psaní 

14 20.02.2019

Mám problém s příběhy, kde hrají důležitou roli sny, halucinace a drogy. Mám problém s příběhy, které prožívají velmi nesympatické postavy. Čteno ušima díky skvělé interpretaci Přemysla Boublíka.

2 11.02.2019

Po vzpomínce na Sestřičky z Elurie se vracíme zpět na cestu k Temné věži. A u vzpomínek zůstaneme. Na cestě mezi Smaragdovým městem a Callou je Rolandovo ka-tet donuceno skrýt se před bouří. Roland pro ukrácení chvíle vypráví příběh ze svého mládí, kdy šel řešit problém vraždícího zvěrodlaka a v rámci tohoto vyprávění vypráví další příběh, legendu, mýtus o Závanu klíčovou dírkou. Díky této historce se poprvé (pokud čteme sérii chronologicky podle času děje a ne času napsání) seznamujeme s faktem, že za Mužem v černém stojí ještě mocnější postava - Karmínový král, kterému je Walter podřízen. Muž v černém zde vystupuje pod titulem Kontraktor panství a jen letmo je zmíněn jeho široký plášť. Je evidentní, že Roland, který tento příběh zná od matky, si není vědom skutečnosti, že Kontraktor je jeho úhlavní nepřítel Walter, alias Randall Flagg. Také tvrzení, že Karmínový král je uvězněn v Temné věži jej nechává chladným. Lze to a další nesrovnalosti vysvětlit také tak, že Roland toto vyprávění bere právě jen jako pohádku z dávnověku, z doby, než se narodil děd tvého děda a nepřikládá faktům ve vyprávění takovou důležitost. Poprvé se v tomto vyprávění dozvíme i nějaké podrobnosti o další důležité postavě z minulosti, o kouzelníku Maerlynovi, ovšem i jeho vylíčení je poplatno vyprávění zašlých vzpomínek a liší se od skutečnosti. V knize se také, myslím poprvé, vyskytuje zařízení, či místo zvané dogan, které jsme zatím mohli znát jen z komiksů. Jde o zařízení North Central Positronics, ve kterém se spojuje technologie s magií za účelem vytváření ničivých zbraní. Jen pro zajímavost, existují i virtuální dogany, místa kam se postava může uchýlit v mysli. A některé hlavní postavy v sérii už dogan mysli využily, či ještě využijí. Například v románu Strážci zákona se Audrey Wylerová jednoznačně skrývá před Tekem ve svém virtuálním doganu.
Cesta k Temné věži:
1. Temná věž I: Pistolník
2. Přemístění – povídka (Temné vize)
3. Dračí oči
4. Temná věž II: Tři vyvolení
5. Svědectví
6. Talisman
7. Temná věž III: Pustiny
8. Nezbytné věci
9. Temná věž IV: Čaroděj a sklo
10. Prokletí Jeruzalémské – povídka (Noční směna)
11. Prokletí Salemu
12. Na dobrou noc – povídka (Noční směna)
13. Mlha – povídka (Mlha)
14. To
15. Nespavost
16. Rose Madder
17. Beznaděj a Strážci zákona
18. Všechno je definitivní – povídka (Všechno je definitivní)
19. Pytel kostí
20. Sestřičky z Elurie – povídka (Všechno je definitivní)
21. Temná věž IV ½: Závan klíčovou dírkou
22. Srdce Atlantidy

4 05.02.2019

Bylo to takové marvelovské. :-)

1 04.02.2019

Další várka vynikajících povídek. Ne všechny jsou strašidelné, ale všechny jsou zajímavé. Je vidět, jak Kinga baví psát a zkoušet různé postupy. Ostatně i ta povídka o déjà vu, která mne bavila nejméně, je opravu skvělým popisem pekla. Z pohledu cestovatele k Temné věži mne však nejvíce zajímala povídka titulní, protože její hlavní hrdina je důležitou postavou, kterou ještě v sérii Temná věž potkáme. S touto postavou do cyklu přichází Bořitelé, lidé s netušenou mentální mocí, kteří jsou schopni narušit paprsky podpírající Temnou věž. Poprvé už jsme jednoho Bořitele poznali letmo v románu Nespavost. Druhou povídkou, která je přímo spjata s Temnou věží jsou Sestřičky z Elurie. Jde o příběh, který Rolanad Deschain prožil ještě před příchodem na Mohainskou poušť.
Cesta k Temné věži:
1. Temná věž I: Pistolník
2. Přemístění – povídka (Temné vize)
3. Dračí oči
4. Temná věž II: Tři vyvolení
5. Svědectví
6. Talisman
7. Temná věž III: Pustiny
8. Nezbytné věci
9. Temná věž IV: Čaroděj a sklo
10. Prokletí Jeruzalémské – povídka (Noční směna)
11. Prokletí Salemu
12. Na dobrou noc – povídka (Noční směna)
13. Mlha – povídka (Mlha)
14. To
15. Nespavost
16. Rose Madder
17. Beznaděj a Strážci zákona
18. Všechno je definitivní – povídka (Všechno je definitivní)
19. Pytel kostí
20. Sestřičky z Elurie
21. Temná věž IV ½: Závan klíčovou dírkou

4 03.02.2019

Jako většina románů, které nejsou napsány pod značkou série Temná věž, obstojí i tyto jako dobré samostatné romány, ale až znalost faktu, že je příběh součástí většího cyklu, jim dodá na zajímavosti.
Beznaděj:
Beznaděj je román dvojenec. King zde teorii o dvojencích, známou z Talismanu, uvedl literárně do praxe tím, že k této knize přidal pod Bachmanovým jménem i zrcadlový román Strážci zákona. A aby každý pochopil, že je to vlastně jedno dílo, nechal tyto dva romány, od dvou „rozličných" autorů, vydávat společně. I proto obě knihy v mém seznamu figurují pod jedním číslem a komentář bude u obou stejný.
Čtenáři se namnoze přou, který z románů začít číst první. Myslím, že to není tak důležité jako to, přečíst si je oba. Osobně vycházím z faktu, že Beznaděj vydal King pod svým jménem a Strážce zákona pod pseudonymem. Už to je vodítko. Navíc si myslím, že Beznaděj přímo navazuje na děj v předešlém románu Rose Madder, odkud zavítala Cynthia Smithová a události z minulého románu v cyklu připomíná. Tím je dáno, že Rose Madder a Beznaděj se odehrávají ve stejné realitě. Oproti tomu Strážci zákona jsou příkladem slavné věty: „Jsou i jiné světy“.
Není to ovšem jen fakt existence různých realit, který tento dvojromán spojuje s Velkým cyklem Temná věž. (To už by tam koneckonců patřilo skoro všechno, co King napsal a svým způsobem to tak logicky i je!)
Hlavní záporák v Beznaději je evidentně bytost sídlící v Todesovém prostoru, která přes jakýsi průsak mezi realitami ovlivňuje svět Beznaděje.
Z románů Temné věže už víme, že existuje ušlechtilá řeč, jazyk, kterým se mluvilo v Gileadu a tady se setkáváme s úplným opakem, s jazykem mrtvých, nezformovaných, kterým mluví zvířata ovlivněná přítomností Tekovy mysli, ken-toi, jako první a primitivní zobrazení spojení člověka a zvířete, jež v dokonalejší formě ještě potkáme v dalších románech.
Objevují se zde totemy malých bohů ken-tehy a mluví se o velkých bozích ken-tek. Zdá se, že tyto amulety jsou zlou obdobou dobrých amuletů a dobrých velkých bohů, jako je želva Maturin. S amuletem, či totemem želvy se také ještě setkáme.
A dostáváme se k největšímu čtenářskému problému, k bohu. Nebo k Bohu, jak chcete. Spoustě čtenářů náboženský aspekt Beznaděje vadí. Nevím, jestli to platí obecně, nebo je to jen důsledek naší české „ateistické“ společnosti. Je třeba si ale uvědomit, že celý cyklus s principem Boha operuje, i když většinou vkusněji, než tomu bylo v románu Svědectví, tam to bylo i podle mne přes míru. V Beznaději se Bůh ukazuje jako velký hráč proti antagonistovi Tekovi, velkému bohu z Todesova prostoru. A je to stále ten základní boj, dobro proti zlu, bílá proti černé. A Bílá síla je Kingovským vyjádřením sil dobra, tedy i Boha. Za touto silou putuje Roland k Temné věži, aby díky ní obnovil svět, který se hnul.
King ale víru v Boha podrobuje, nikoliv poprvé, drsné kritice, svým způsobem kritizuje přímo Boha. Je Bůh krutý? Je Bůh láska? Odpověď je na každém z nás.
Osobně mi tento aspekt knihy tentokrát nevadil, jediné, co mě štvalo je fakt, že spoustu důležitých informací jsme se dozvěděli právě od Boha, aniž bychom je čtenářsky zažili. Ale o tom je vlastně celá víra.

Strážci pořádku:
Strážci pořádku jsou Kingovým pokusem o literární vyjádření alternativních či paralelních světů, samozřejmě ve vztahu s románem Beznaděj. Stejní hrdinové, stejný padouch a svým způsobem stejný příběh. A přece je vše tak jiné. Hrdinové z Beznaděje bydlí v jedné ulici v úplně jiném americkém státě a během hodiny a půl se utkají s Tekem, který sem z městečka Beznaděj zavítal. Hrdinové jsou stejní, a přesto jiní a antagonista je na tom podobně. V podstatě jde o westernovou hříčku, která bez napojení na cyklus asi postrádá to, co běžně Kingovi čtenáři vyžadují. Ale tuto knihu také konečně nenapsal King, ale Bachman, že?
Hodně čtenářů si ztěžuje na velký počet postav a s tím související zmatek, a proto také radím číst jako první Beznaděj, která hlavní postavy uvádí do děje postupně a dává vám čas je lépe poznat. Ve Strážcích si je pak jen připomínejte a hned máte v postavách jasno.

Cesta k Temné věži:
1. Temná věž I: Pistolník
2. Přemístění – povídka (Temné vize)
3. Dračí oči
4. Temná věž II: Tři vyvolení
5. Svědectví
6. Talisman
7. Temná věž III: Pustiny
8. Nezbytné věci
9. Temná věž IV: Čaroděj a sklo
10. Prokletí Jeruzalémské – povídka (Noční směna)
11. Prokletí Salemu
12. Na dobrou noc – povídka (Noční směna)
13. Mlha – povídka (Mlha)
14. To
15. Nespavost
16. Rose Madder
17. Beznaděj a Strážci zákona
18. Všechno je definitivní – povídka (Všechno je definitivní)
19. Pytel kostí
20. Sestřičky z Elurie – povídka (Všechno je definitivní)

6 22.01.2019

Cesta začíná... V komiksovém zpracování se vracíme k první knize série, aby nám bylo objasněno mnoho z toho, co nebylo řečeno.

2 11.01.2019

Jako většina románů, které nejsou napsány pod značkou série Temná věž, obstojí i tento jako dobrý samostatný román, ale až znalost faktu, že je příběh součástí většího cyklu, mu dodá na zajímavosti.
Navíc je Beznaděj román dvojenec. King zde teorii o dvojencích, známou z Talismanu, uvedl literárně do praxe tím, že k této knize přidal pod Bachmanovým jménem i zrcadlový román Strážci zákona. A aby každý pochopil, že je to vlastně jedno dílo, nechal tyto dva romány, od dvou „rozličných" autorů, vydávat společně. I proto obě knihy v mém seznamu figurují pod jedním číslem a komentář bude u obou stejný.
Čtenáři se namnoze přou, který z románů začít číst první. Myslím, že to není tak důležité jako to, přečíst si je oba. Osobně vycházím z faktu, že Beznaděj vydal King pod svým jménem a Strážce zákona pod pseudonymem. Už to je vodítko. Navíc si myslím, že Beznaděj přímo navazuje na děj v předešlém románu Rose Madder, odkud zavítala Cynthia Smithová a události z minulého románu v cyklu připomíná. Tím je dáno, že Rose Madder a Beznaděj se odehrávají ve stejné realitě. Oproti tomu Strážci zákona jsou příkladem slavné věty: „Jsou i jiné světy“.
Není to ovšem jen fakt existence různých realit, který tento dvojromán spojuje s Velkým cyklem Temná věž. (To už by tam koneckonců patřilo skoro všechno, co King napsal a svým způsobem to tak logicky i je!)
Hlavní záporák v Beznaději je evidentně bytost sídlící v Todesovském prostoru, která přes jakýsi průsak mezi realitami ovlivňuje svět Beznaděje.
Z románů Temné věže už víme, že existuje ušlechtilá řeč, jazyk kterým se mluvilo v Gileadu a tady se setkáváme s úplným opakem, s jazykem mrtvých, nezformovaných, kterým mluví zvířata ovlivněná přítomností Tekovy mysli, ken-toi, jako první a primitivní zobrazení spojení člověka a zvířete, jež v dokonalejší formě ještě potkáme v dalších románech.
Objevují se zde totemy malých bohů ken-tehy a mluví se o velkých bozích ken-tek. Zdá se, že tyto amulety jsou zlou obdobou dobrých amuletů a dobrých velkých bohů, jako je želva Maturin. S amuletem, či totemem želvy se také ještě setkáme.
A dostáváme se k největšímu čtenářskému problému, k bohu. Nebo k Bohu, jak chcete. Spoustě čtenářů náboženský aspekt Beznaděje vadí. Nevím jestli to platí obecně, nebo je to jen důsledek naší české „ateistické“ společnosti. Je třeba si ale uvědomit, že celý cyklus s principem Boha operuje, i když většinou vkusněji než tomu bylo v románu Svědectví, tam to bylo i podle mne přes míru. V Beznaději se Bůh ukazuje jako velký hráč proti antagonistovi Tekovi, velkému bohu z Todesovského prostoru. A je to stále ten základní boj, dobro proti zlu, bílá proti černé. A Bílá síla je Kingovským vyjádřením sil dobra, tedy i Boha. Za touto silou putuje Roland k Temné věži, aby díky ní obnovil svět, který se hnul.
King ale víru v Boha podrobuje, nikoliv poprvé, drsné kritice, svým způsobem kritizuje přímo Boha. Je Bůh krutý? Je Bůh láska? Odpověď je na každém z nás.
Osobně mi tento aspekt knihy tentokrát nevadil, jediné co mě štvalo je fakt, že spoustu důležitých informací jsme se dozvěděli právě od Boha, aniž bychom je čtenářsky zažili. Ale o tom je vlastně celá víra.
Cesta k Temné věži:
1. Temná věž I: Pistolník
2. Přemístění – povídka (Temné vize)
3. Dračí oči
4. Temná věž II: Tři vyvolení
5. Svědectví
6. Talisman
7. Temná věž III: Pustiny
8. Nezbytné věci
9. Temná věž IV: Čaroděj a sklo
10. Prokletí Jeruzalémské – povídka (Noční směna)
11. Prokletí Salemu
12. Na dobrou noc – povídka (Noční směna)
13. Mlha – povídka (Mlha)
14. To
15. Nespavost
16. Rose Madder
17. Beznaděj a Strážci zákona
18. Všechno je definitivní – povídka (Všechno je definitivní) 

15 11.01.2019

Dokonáno jest. Kruh se uzavřel... a kruh se otevírá. Rolandovo dětství a mládí končí a pistolník zůstává sám, jen se svou cestou k Temné věži.

3 11.01.2019

Kniha motivicky navazuje na předešlý román Nespavost, protože v obou dílech King využívá ozvuk antické mytologie. V Nespavosti to byly sudičky a v Rose Madder zase mýtus o Minotaurovi. Pokud se budeme věnovat hlavnímu motivu v reálné části románu, pak je to dovršení myšlenek, které začal King promýšlet už v románu To, kde téma domácího násilí je užito jako popisný motiv pro vykreslení jedné z hlavních postav. V Nespavosti je domácí násilí na ženách určujícím momentem, který otevírá celou zápletku románu a v románu Rose Madder je to téma hlavní. Pro spoustu čtenářů je román rozporuplný s ohledem na téma obrazu a světa v něm a raději by měli čistý román o domácím násilí bez prvků fantastiky, ale je otázkou, zda by to byl román, který očekáváme od Kinga. Pro naši cestu Velkým cyklem Temné věže by pak neexistence obrazu a jeho světa znamenala vyškrtnutí tohoto románu z cyklu samotného. Neboť Rosie se prostřednictvím obrazu s tajemnou Rose Madder nepochybně přenáší do Rolandova Středosvěta, o čemž svědčí mimo jiné zmínka o městě Lud. A není náhodou sama Rosie dvojencem Rose Madder, čímž se dostáváme k tématu z románu Talisman? Pozorný čtenář si také zajisté všimne zmínek o Ka. Za pozornost také stojí proměna jedné z postav v jakousi pavoučí stvůru, což nám asi odhaluje, z čeho má sám autor strach, neboť pavoučí podobu na sebe bere To a také Karmínový král. King evidentně pavoučky nemusí.
Cesta k Temné věži:
1. Temná věž I: Pistolník
2. Přemístění – povídka (Temné vize)
3. Dračí oči
4. Temná věž II: Tři vyvolení
5. Svědectví
6. Talisman
7. Temná věž III: Pustiny
8. Nezbytné věci
9. Temná věž IV: Čaroděj a sklo
10. Prokletí Jeruzalémské – povídka (Noční směna)
11. Prokletí Salemu
12. Na dobrou noc – povídka (Noční směna)
13. Mlha – povídka (Mlha)
14. To
15. Nespavost
16. Rose Madder
17. Beznaděj a Strážci zákona

7 19.12.2018

Příběh předcházející knižní ságu se chýli ku neslavnému konci. Marten Široplášť prozradí, že je znám i pod jménem Walter o'Dim, nebo Randall Flagg a nemalou měrou se zaslouží o pád Gileadu. John Farson triumfuje a někde v pozadí se směje Karmínový král.

2 15.12.2018

V prostředí intrik a zrady se Roland rozhoduje k celoživotnímu úkolu, k putování k Temné věži.

1 18.11.2018