bukiet komentáře u knih
Znuděni Umbertem Ecem, Dostojevským, či Jeanem-Paulem Sartrem, zpříjemněte si dlouhou chvilku ve vlaku tímto lehkým čtením. Určeno pravděpodobně středoškolákům. Kvalit Stephena Kinga a Clivea Barkera jistě nedosahuje žádná kniha ze série Stop hrůz, ale zaujmout a pobavit dokáže i dospělého. Prostě takový ekvivalent béčkového hororu na sobotní večer.
Platí pro celou sérii
Říkám tomu Libušin problém. Podle slavnostní opery Bedřicha Smetany. Tři hodiny se v podstatě nudíte, občas pěkná árie, děj vás moc nebere a pak, na závěr, přijde Libuše a zazpívá své proroctví. A vy z divadla odcházíte s pocitem úžasného zážitku. A takhle na mne působí celá série Kantos Hyperionu. Snad vyjma první části.
Sbírka zajímavých povídek rámována cestou odnikud nikam. Příběhy poutníku mne nadchly, samotný rámec cesty k Hrobkám času mne vlastně nezaujal.
Příjemné počtení. A hlavně, konečně je to také o mýtech skrytých za myšlenkou konce světa. Ale čtěte rychle, protože za rok to bude fousaté. Pokud tu ještě po dni 4 Ahau, 3 Kankin budeme... Nebojte se, má to i druhý díl
Poněkud utahané dokončení předchozího románu Panství. Již bez mýtů, zato se spoustou paradoxů.
Příjemný, netradičně vystavěný thriller, při jehož četbě, oproti běžným zástupcům žánru, dlouho nebudete vědět, která bije. Těším se na pokračování, přestože jsem si původně tento titul vybral ke čtení právě proto, že jsem myslel že jde o solitér.
Vynikající studie lidských povah na pozadí poněkud neskutečné Ostravy, kterou asi autor moc rád neměl. Každopádně je třeba litovat jeho tak brzkého odchodu. Rád bych si přečetl Sklenářovy další knihy, které už nebudou.
Tuto knihu jsem v dětství miloval. A moc se mi líbily ilustrace spojené s fotografiemi.
Trochu slabší berryovka, kterou v mých očích sráží dolů v hodnocení hlavně naivní americký pohled na socialistické Československo.
Promarněná šance. Stejnojmenná herní série má na akční hru docela zajímavý a chytrý příběh, ale autor tohoto přepisu druhého dílu herní série si s ním opravdu nevěděl rady. Nejsem si jist, koho by tato kniha vlastně měla oslovit. Ti, kdo neznají hru, budou zmateni a a hráči zklamáni. Sám jsem knihu četl souběžně s hraním hry.
Příjemně čtivé pošušňáníčko pro všechny ctitele mistra deduktivní metody, tentokráte ve světě lovecraftovského mýtu Cthulhu.
Koontze znám, takže mne svým Tikotem dokonale obelstil. Máte-li rádi bláznivý humor a skvělé dialogy, třeba se tato kniha také stane vaší srdcovou záležitostí.
Pokud jste, jako já, nejprve četli dřívější Harperovu knihu (Ztracený chrám např.), budete možná nemile překvapeni. Pokud totiž očekáváte klasický dobrodružný thriller, možná vás překvapí, že kniha je vyprávěna ve dvou rovinách, z nichž thrillerovitá je jen jedna a to ještě není nijak akční. I přesto je tu mrtvých dost! Druhá rovina příběhu je historická a životopisná. Ve výsledku není Tajemná kniha ani thrillerem, ale ani životopisem. Mne osobně docela rušilo neustálé přeskakování z žánru do žánru, i když chápu autorův záměr o provázanost obou příběhových rovin. Přesto po dočtení musím své poněkud příkré hodnocení zvednout o jednu hvězdičku, protože, nebyl-li jsem uspokojen jako čtenář thrilleru, byl jsem mile překvapen jako čtenář životopisu.
Dostal jsem, co jsem dostat chtěl. Napínavé a dobrodružné putování za tajemstvím, jehož plné obrysy jsem počal tušit až někde za půlkou knihy, což považuji u tohoto žánru za pozitivum.
Docela mne tato knížečka překvapila svým námětem. Škoda, že to není, jako asi celý cyklus, lépe napsáno.
Po čase jsem opět během četby bavil kolegy hlasitým smíchem .