Burák komentáře u knih

V rámci žánru romány pro ženy / rodinné ságy patří Poselství růží rozhodně k tomu lepšímu. Nenechte se odradit anotací, přeci jen příběh texaské rodiny, která obchoduje s bavlnou nezní úplně zábavně, ale knížka je čtivá a na postavy se snadno naladíte.
Příběh knihy se odehrává napříč celým 20. stoletím a dotýká se mnoha pro USA důležitých historických událostí. Události jsou vyprávěny z pohledů 3 hlavních postav, takže jeden příběh poznáte z různých perspektiv, a na konci knihy do sebe vše pěkně zapadne.
Poslední čtvrtina knihy mi přišla o trochu slabší, ale i tak můžu knihu s klidem doporučit.

3 21.01.2017

Knížka se mi dostala do rukou náhodu, nikdy předtím jsem o ni ani o autorce neslyšela. Nicméně pro apokalyptickou tématiku mám slabost, anotace mě zaujala a už dlouho jsem si chtěla přečíst něco od současného ruského autora. Ale tohle nebyla úplně nejlepší volba. Postavy sice jednaly uvěřitelně, jednotlivé charaktery byly docela propracované a četlo se to vcelku dobře, ale úplně mě to bohužel nestrhlo. Za mě trochu promarněný potenciál. Škoda.

2 07.01.2017

Příběh je vcelku prostý, nijak napínavý. Kniha stojí na konfrontaci pohledu Adolfa Hitlera s dnešní dobou - a to nejen politikou, ale technologickým pokrokem nebo mediální sférou. Obvykle formou dlouhých monologů, maximálně dialogů.
I laik, jako jsem já, pozná, že autor nepodcenil rešerši a přípravu podkladů dělal opravdu pečlivě na odborné úrovni. Už je tady zas je zajímavé nahlédnutí jak do historie tak zrcadlem aktuálního Německa. A abyste si knihu užili není nutné být historik. Dala bych 4 hvězdy, ale druhá polovina knihy už neměla takový spád a do čtení jsem se musela trošku nutit.
Srovnání s filmem nemám, ale jestli se mi dostane příležitost, podívám se na něj ráda.
Každopádně chválím námět a odvahu přijít s tímto kontroverznějším tématem.

4 07.01.2017

Nedivím se. že je z Čtyř dohod celosvětový bestseller. Stačí se držet čtyř rad, které jsou v této útlé knížce prostě popsány a budete šťastní až do smrti. Kdo by to nechtěl, že.
Ty rady jsou opravdu jednoduché - přesně jak píše Ruiz, pochopí je i dítě. Osvojení těchto rad a jejich aplikace do běžného života je ale téměř nadlidský úkol.

I tak jsem ale ráda, že zrovna tato knížka, tím že je tak celosvětově populární, má šanci dostat do rukou spoustě lidí a tím jim více či méně ovlivnit život. A jsem přesvědčená, že to ovlivnění bude změnou k lepšímu. Už pouhé zamyšlení nad některými pasážemi může podle mě vyvolat určitou "self terapii".

Knížka se mi hodně líbila (a to nejsem fanynka motivační literatury). Vím, že se k ní znovu vrátím a vsadím se, že v ni najdu zase něco nového. Od pěti hvězdiček v hodnocení mě odradila poslední třetina knihy, která je na mě až moc duchovní a nejspíš proto už mě tolik neoslovila. Ale i tak ji s klidem můžu doporučit ostatním.

4 26.12.2016

Téma návratu do života po klinické smrti nebo jiném podobném zážitku je zajímavé samo o sobě. Alespoň pro mě. Tahle knížka navíc nabízí deníkové záznamy hodně známé osobnosti. Viewegh se tu vypisuje ze svých depresí, špatných nálad a frustrace, což samozřejmě není nijak optimistické počteníčko. Hodně se setkávám s názorem, že je knížka až příliš ukňouraná. Možná je, ale právě proto mi přijde velmi autentická.
Naopak si myslím, že může pomoci lidem, jejichž blízcí se do nějaké obdobné situace dostaly, protože Můj život po životě dává podle mě velmi čtivou formou nahlédnout do toho, co postižený prožívá, čím se trápí, na co myslí, co mu pomáhá a co třeba naopak drtí.
A takových knih nebo filmů není nikdy dost.

6 26.12.2016

Opravdu povedený dívčí román o prvních láskách a rodinných vztazích. Škoda jen, že už nejsem věkem úplně cílová skupina, to bych si knihu užila asi ještě víc.
Je to psané hodně čtivě, a i když samotný příběh plyne spíše pomalu, s knížkou je vám tak nějak pěkně, že se vám ji nechce odložit.
Hodně se mi líbil vztah sester Songovek, který se celým příběhem proplétá a ovlivňuje hlavní zápletku.
Sama za sebe oceňuju, že knížka obstojí i bez popisování prvních sexuálních dobrodružství. Naopak podle mě citlivou formou vybízí k tomu nikam nespěchat, přitom prudérní určitě není. Jestli to ale ocení i teenagerky, kterým je kniha určená, to nevím... :)

2 16.12.2016

Po knize jsem sáhla, protože mě zaujal její název. Motiv třídních srazů, setkání přátel po letech a kontrasty minulosti a současnosti ukázaných na obyčejných lidských osudech mám ráda nejen v literatuře.
Autorka se asi snažila o jakousi výpověď její generace, což se ji snad i podařilo. Jednotlivé kapitoly popisují "v kotce" životní osudy jejích spolužaček z dívčího gymnázia. Osudy to nejsou nijak přikrášlené, naopak jsou docela uvěřitelné, protože podobné příběhy znám i ze svého okolí (a to se nepohybuju v "kumštu" jako spisovatelka).
Kapitoly jsou relativně krátké, psané jednoduchým srozumitelným jazykem, na sebe nenavazují - za to určitě plus.
Na druhou stranu tak víceméně odpadá motivace knihu dočíst, protože už po pár příbězích máte slušnou představu v jakém duchu budou ty další. Nějak to po přečtení všechno splyne.
Škoda.

2 12.12.2016

Ačkoli ten název a námět k tomu svádí, o dětskou knížku opravdu nejde. Právě naopak. I když je kniha relativně krátká, dala mi docela zabrat a četla jsem ji o dost déle než jsem si původně myslela.
Samotný příběh není nijak zvlášť napínavý, ale poetický jazyk a ukryté symboly v příběhu, dělají ze čtení Anny a Vlaštovčího muže moc pěkný čtenářský zážitek.

Není to kniha pro všechny, spíše bych ji doporučila "literárně pokročilým" a vyznavačům "hlubší" literatury.

Za mě hodně silné 3 hvězdy.

3 08.12.2016

Na Květy z půdy jsem se hodně těšila, protože jsem na ně dostala báječné reference. Zklamaná jsem sice nebyla, ale čekala jsem ještě trochu víc. Žánr bych neoznačila za román pro ženy, naopak jde podle mě o solidní psychothriller. Kniha se čte dobře, námět dokáže zaujmout, ale není to zase ten typ knihy, u kterého skoro ani dýchat nemůžete.
Taky si myslím, že kdyby ta kniha měla o 100 stránek méně, dost by to ve výsledku prospělo. Ale je taky možné, že autorka některé pasáže psala schválně tak rozvlekle, aby se čtenář lépe vcítil do situace hlavních postav, kterým čas taky plynul jen velmi pomalu.

Další díly série si přečtu ráda, ale ne nutně v nejbližší době.

3 27.11.2016

Původně jsem myslela, že Hon na ovci ani nedočtu, pak se to ale zlomilo a ke konci knihy jsem se pročetla. Nicméně, žádný wau efekt se nedostavil. Už po pár desítkách stránek vám asi bude jasné, že hledaná ovce a pár dalších událostí bude jen jakýsi symbol s hlubším významem, což potvrzuje i doslov překladatele.
Celý příběh je odkazem na historické události Japonska o kterých já nemám nejmenší potuchy, takže proto to v mém případě všechno do sebe nezapadalo a text byl pro mě místy docela složitý. A možná jsem v něm hledala něco, co jsem ani najít nemohla. I tak si ale myslím, že i pro českého čtenáře, který není v japonské historii kovaný, může být tenhle Murakamiho literární počin příjemným způsobem jak nahlédnout do japonské kultury a najít pár podnětů k zamyšlení.

Jen bych to nedoporučila těm, kteří od Murakamiho ještě nic nečetli. Dokážu si představit, že by to leckoho mohlo od dalších děl odradit, a nepřečíst si třeba Norské dřevo, Na jih od hranic, na západ od slunce nebo Sputnik, má láska by byla velká škoda.

5 18.11.2016

Hodně silný příběh napsaný víceméně bez emocí, bez patosu. To co musely sestry zažít a hlavně proč, je skutečně otřesné. Myslím, že by se kniha měla dostat do seznamu doporučené četby k maturitě (pokud tam tedy již není).
Samotná kniha má stránek tak akorát, čte se velmi dobře, nenudí a nevyžaduje hluboké znalosti historických událostí (i když jsou samozřejmě jedině k dobru), protože je příběh popisován z pohledu Věry, která po celou tu dlouhou dobu stejně přístup k informacím o politické situaci neměla. A co bylo třeba, to je v knize stručně a jasně vysvětleno.

Doporučuju přečíst asi všem, slibuju, že nudit se nebudou ani ti, co pro ně historie není vášnivým koníčkem. Jen pozor kdo je slabší povaha...

4 03.11.2016

Škoda, že se mi kniha nedostala do rukou, když jsem byla teenager. Pak by to bylo určitě na 5 hvězdiček. Takhle jsem si sice čtení náramně užívala ale už to pro mě nebylo úplně dostatečně uvěřitelné.
Každopádně, čte se to opravdu skoro samo a pro mě to tedy "ulepená slaďárna" nebyla. Naopak si myslím, že je to docela univerzální čtivo pro téměř jakéhokoli čtenáře.

2 21.10.2016

Na Barbaru Erskinovou jsem slyšela jen samá superlativa, anotace Dcer ohně se mi líbila, mám ráda propojování různých dějových linek a ráda se dozvím něco o historii Keltů zábavnou formou. Ale tohle se teda nepovedlo. Je to slátanina. Navíc absolutně bez napětí. Knihu jsem tedy dočetla, ale jen proto, že to byla jediná knížka kterou jsem s sebou na dovolené měla a nic jiného jsem ke čtení k dispozici neměla. Ach jo. Mrzí mě to. Na autorku asi úplně nezanevřu, ale příště určitě budu vybírat pečlivěji.

4 04.10.2016

Jsem fanoušek české historie, genealogie, Jižních Čech a krimi zápletek, takže tohle se mi asi nemohlo nelíbit. Četlo se to lehce, hodně mě potěšilo "polidštění" hlavní postavy, které bylo hodně uvěřitelné, alespoň podle mých zkušeností s historiky... Pátou hvězdičku nedám jen proto, že na knihu jsem slyšela a četla asi až moc pochval, a mé očekávání byla tedy až příliš veliká. Nicméně za mně rozhodně solidní nadprůměr, který doporučuji nejen historikům.

3 12.09.2016

Pokud jste si knihu našli proto, že se vám líbila knižní pecka S láskou Rosie a chcete se svézt na podobné vlně, asi budete zklamaní. Sama o sobě ta knížka není až tak špatná, líbí se mi námět, je to docela čtivé a u některých pasážích jsem se přistihla, že vzpomínám na svoje dětství, což považuji rozhodně za plus. Na druhou stranu je to takové trošku nemastné neslané, jakým směrem se to bude ubírat se dá odhadnout po pár stránkách. Silně racionálním náturám to nedoporučuji vůbec, pokud vám vadí nelogičnosti ve výpravění, tak to taky nebude to pravé ořechové. Ale jako milou oddychovku na blížící se podzimní a zimní večery, proč ne.

3 12.09.2016

I když má knížka skoro 500 stran, čte se skoro sama. Příběh mě úplně pohltil a to i přesto, že je nezvykle vyprávěný přes dopisy, maily nebo diskuzí z chatovacích místností, a i přesto, že jsem viděla film, takže jsem měla zhruba představu jak to dopadne.
Film byl povedený, ale knížka, to je teprve zážitek. Jasně, je to hlavně holčičí/ženské čtení, ale rozhodně to z tohoto žánru patří k tomu nejkvalitnějšímu co se mi zatím dostalo do ruky. Některé myšlenky bych tesala do kamene. Doufám, že si na tu knížku vzpomenu až budu zvažovat, jestli TEN krok dopředu udělám nebo ne. :)

6 11.06.2016

Knížku jsem četla na doporučení, s tím že se jedná o kvalitní duchařinu a že rozuzlení knížky je prostě bomba. Navíc se děj odehrává na Islandu, který já miluju.
No, nějak mě to asi minulo. Ne že by to byl úplně špatný, to ne. Atmosféru knížka rozhodně měla, ale nijak nepřišlo to příjemné mrazení, na které jsem se těšila. Navíc jsem odhadla konec trochu dopředu, tak se nekonal takový ten wau efekt. Na druhou stranu, kapitoly vždycky končí tak, že prostě chcete číst dál, což považuju rozhodně za ukazatel dobře napsané knížky.

7 09.06.2016

Čtivá kýčovitá romance s rádoby thrillerovou zápletkou se snadno předvídatelným koncem. Jako žánrovka to nebylo úplně špatné, jako lehké čtení někam na pláž to nejspíš obstojí. Pokud ale čekáte něco víc, nejspíš budete zklamáni.

3 04.06.2016

Je to pohádka pro dospělé, přesně jak se píše na obalu. A je to dobrý. I když je jasný, že Duchovny svým enviromentálním poselstvím/agitkou bude spoustu lidí štvátm, myslím, že jinou spoustu lidí tím donutí se nad svým chováním (alespoň) zamyslet. A to není málo.

Já jsem si čtení užívala, častokrát jsem se přistihla, že se nad textem viditelně usmívám a patřím do té druhé skupiny lidí, takže si sama nad svými zvyky a postoji přemýšlím.

Nejoblíbenější postava židovský vepřík Jerry/Šalom by si zasloužil vlastní knížku. :)

2 29.05.2016

I když se děj z velké části odehrává v postapokalypsovém světě, fanoušci tradičních dystopií budou asi zklamáni. Já teda byla. Není to úplně špatná knížka, věřím, že své čtenáře si najde, ale moc jsem se u toho čtení nebavila.
Výhodou je, že je to relativně krátké, něco málo přes 300 stránek je přečteno za pár hodin. Já ale pořád čekala nějaký srhující dobrodružství a namísto toho se mi dostávalo psychologické sondy pár postav z umělecké branže, které se mohly odehrávat i na jiném dějovém pozadí než je vymření téměř celé populace.

1 25.05.2016