Burák komentáře u knih

Nedočteno. I když jsem se na knížku těšila, žánr mi sedne a dle recenzí a anotace jsem věděla, co mám asi čekat, nedostala jsem se ani do půlky. Škoda.

Film jsem neviděla, ale nebylo těžké odhadnout co mě asi bude čekat. Nejsem cílovkou, ale i tak mám párkrát do roka chuť na něco hodně romantického.

Drahý Johne jsem přečetla rychle. Občas jsem se musela sama sobě smát, že něco takového vůbec čtu. Příběh jednoduchý, postavy přesně podle amerických stereotypů. Nebo archetypů?

On je flákač, kterému americká armáda dala smysl života, udala řád a pomohla se stát tím správným mužem. Americkým mužem.
Ona je slušňačka, která dělá vše jen v souladu s Biblí a přáním rodičů. Zamilují se a chtějí být spolu navždy. Pak se to zamotá, patriotismus a potřeba "být s bližním" na chvíli vyhraje nad pouhou láskou a vášní a nakonec nevíte komu fandit víc.

No, pro romantické dušičky co si rády(i) popláčou dobrá volba. Všem ostatním spíše nedoporučuji. I když jak říkám, jednou za delší čas je na tento žánr dokonce i nálada a to potom Sparks bodne.

7 08.03.2015

Jak už se tady psalo, je to hodně oddychové. Je príma, že děj prostě plyne a nemusíte se nijak soustředit. Některé obraty a narážky jsou opravdu vtipné, ale je vidět, že autor se snaží o legraci v každé druhé větě, a to už je (alespoň na mě) moc.
Námět je ale rozhodně zajímavý a líbí se mi i zasazení do porevolučních devadesátek.
Druhý díl si asi nepřečtu, ale velmi(!) nenáročným čtenářům bych knížku doporučit mohla.

1 01.03.2015

Teda, to ale bylo zklamání!

Na třetí díl jsem se moc těšila. První svazek (Kniha 1 a 2) jsem si kvůli tomu přečetla znova, abych si oživila všechny dějové linky, připomněla si všechny detaily, abych si to zkrátka dostatečně užila.
Jsem Murakamiho velká fanynka, ale tohle bylo prostě zklamání.

Už prvním dílům se často vyčítá, že text je velmi zdlouhavý a co by jiný napsal jednou větou, případně to nezmínil vůbec, Murakami popíše na celou stránku. U 1 a 2 mi to ale vůbec nevadilo, naopak jsem byla ráda, že se dovídám tolik podrobností z každodenního života mých oblíbených postav. Jenže u trojky už to na mě vůbec nefungovalo. Navíc se přidalo vyprávění třetí osoby, což vedlo k tomu, že některé situace se popisovaly hned třikrát, i když z různých úhlů. A to už teda nuda byla.

Děj byl v prvních dvou dílech rozehrán slušně - respektive dost komplikovaně, a sama jsem byla hodně zvědavá na to, jak trilogie skončí a jak si Murakami poradí s celou skládačkou, tak aby mu nikde nic nechybělo ani nepřebývalo a vše dávalo smysl.
A víte co? Za mě to teda Murakami teda nezvládl. Celý mi to přišlo poměrně odbytý. Téměř žádná vysvětlení, ale ani indicie aby se mohl čtenář dovtípit sám. Samotnej konec byl spíš rozpačitý. Jako kdyby už to chtěl mít Murakami za sebou.

Za mě se tohle teda nepovedlo, ale fanynkou zůstávám i nadále, a těším se na další počin.

4 16.02.2015

První svazek, respektive Knihu 1 Knihu 2 jsem četla dvakrát. Kniha 3 se mi totiž dostala do rukou až víc jak dva roky po přečtení předchozích dílů a cítila jsem, že nutně potřebuju oživit některé dějové linky. Původně jsem myslela, že knihu jen prolistuju, ale nakonec mě i napodruhé dostala natolik, že i když jsem si pamatovala jako končí, úplně jsem ji hltala.

Děj rozhodně není nijak jednoduchý, ale ani to není vyloženě těžká literatura. Osobně nejsem fanouškem sci-fi, ale tady mi jisté magično vůbec nevadilo. Murakami se tady dotýká několika hodně složitých ale o to víc zajímavých témat - život v sektě, znásilňování žen i malých dívek, zabíjení lidí na zakázku, nevěra, osudová láska... Příběh má rozhodně co nabídnout a sama jsem zvědavá jak budou příběhy obou hrdinů, ale nejen jejich, pokračovat.

6 11.01.2015

K Welshovi jsem se vrátila po skoro deseti letech, v pubertě byl pro mě téměř modla - zvláště Trainspotting, Acid House a Lepidlo jsou knihy co mi vyloženě zasáhly do života. Nevím, čím to, jestli jsem skutečně už "úplně někde jinde", nebo to bylo jen špatnou shodou okolností, ale do Postelových tajemství se mi začíst nepodařilo a knihu jsem odložila ještě před polovinou. Mrzí mě to, protože podle recenzí v tisku i doporučeních zde na webu to měla být dobrá volba. Zkusím se k ní vrátit zas za nějaký čas.

Původně jsem si chtěla v knihovně půjčit od Nichollse Jeden den, ale byla půjčená, tak jsem z nouze sáhla po Otázce za deset. A víte co? Bylo to skvělé. Přesně se mi ztrefila do vkusu i do nálady. I když je to žánrově úplně jinde.
Knížka je moc čtivá a opravdu vtipná - ale zas ne žádná veselá řachanda.
I když se děj odehrává v 80. letech, téma je nadčasové a že neznáte dobový společenský a politický kontext, nijak nevadí.
Hodně se mi nabízí srovnání s Kdo chytá v žitě. Ta sice pro mě stále zůstává naprostou jedničkou, ale Nicholls z toho určitě vychází se ctí.
Těším se na jeho další literární počiny.Někde jsem taky četla, že podle knížky vznikl před pár lety i film, tak se taky pokusím dohledat.
Za mě 90 % a přidávám do Doporučených.

1 22.10.2014

Vzkaz v láhvi je z těch knížek, o které máte určitou představu, jen ji vezmete do ruky.
Takže kdo se pustí do čtení, bere riziko čístě na sebe. Kolorovaný přebal knihy s fotkou Kevina Costnera je výmluvný dosti.
Je to romantika. Velká. Až kýčovitá. Ale do jalových "Večerů pod lampou" to má naštěstí ještě daleko.
Nemůžu říci, že bych mohla hned navázat ve čtení nějakou další knihou od Sparkse, nebo jinou podobnou žánrovkou, ale hádám, že někdy - až bude ta správná nálada, si od něj něco dalšího přečtu ráda.
Za mě pěkných 50 %.

3 17.10.2014

Digitální pevnost skutečně za ostatními díly Dana Browna dost pokulhává, což dokazuje i zdejší hodnocení.
Souhlasím s tím, že v knize je dost nelogičností a na náhodu se děj spoléhá častěji než by mi bylo milo, na druhou stanu jde o velmi čtivou žánrovku. Po knížce jsem sáhla jen kvůli autorovi, jen podle anotace by mě kniha vůbec nezaujala, protože IT prostředí je pro mě velkou neznámou. A i přesto se Brownovi povedlo, že jsem knížku přečetla za minimum času. Za mě 50 %.

2 11.10.2014

Kniha je krátká, přečteno ji máte za pár hodin, ale jak už to u Murakamiho bývá, pocit z ní přetrvává ještě dlouho.
Čte se lehce, i když o žádnou oddychovku se určitě nejedná.
Tématem je první (dětská?) láska, která se vám v životě objeví po dvou desítkách let a převrátí vám život naruby a nastaví vám zrcadlo tak, že zjistíte, že mít ženu, kterou milujete, zdravé krásné děti, úspěšný podnik a dostatek peněz, prostě někdy není to, co opravdu chcete.
Za mě skvělých 90 %.

5 06.10.2014

K tomuhle není moc co dodat. O tohlu problematiku s dost zajímám, lidi co jezdí s Lékař bez hranic obdivuju, podporuje je a moc si jich vážím. Janu Trachtovi se podařilo skvěle popsat a přiblížit svět humanitárních pracovníků, respektive reálnou situaci ve zdravotnictví v zemích Třetího světa, a to i pro naprosté laiky.
Žádné naivní představy o tom, že když ukážeme černouškům jak se to dělá u nás, spasíme celou Afriku. Na knize je příjemná upřímnost, navíc leckdy podaná s vtipem.
Jestli má Jan Trachta jen z poloviny takový talent na chirurgii jako má talent na psaní, tak má české zdravotnictví ještě naději. :)
Doporučuji přečíst vlastně všem.

7 03.10.2014

Kniha mi přišla skvělá v tom, že přibližuje témata naší historie, se kterými jsem se zatím jinde nesetkala. A že jde o velmi atraktivní témata! Z celého díla vyzařuje preciznost, i když se samozřejmě jedná o román, ne vědeckou práci.
Příběh je zajímavý a čtivý, i když v závěru to na mě možná až "příliš zapadá do sebe".
To mi paradoxně ubralo na celkovém dojmu. Ztratila se mi z toho ta uvěřitelnost. Čtení jsem si ale užila a kniha mě navnadila nejen přečíst si další díla Kateřiny Tučkové ale udělat si i výlet do Bílých Karpat.
Za mě solidních 75 %. Možná kdyby se o té knize tolik nemluvilo, hodnotila bych výše.

6 03.10.2014

Čekala jsem něco vy stylu pokračování Pražských pověstí od Popelky Biliánové, akorát v modernějším a trochu mainstreamovějším provedení. Tohle ale byla parodie. Navíc hodně nepovedená a místy velmi trapná.
Shrnutí: Pokud vám není 12, je to škoda času. Jedna hvězda (15 %).

1 29.12.2013

Nemůžu říci, že by to nebylo čtivý. Bylo. Hlavně kvůli zajímavému námětu, který měl velký potenciál. Ale chvilkami jsem měla pocit, že čtu nějaký amatérský/pirátský překlad, což vzhledem k tomu, že se jedná o českou tvorbu, musela být chyba autora.
Některé výrazy a obraty z knihy mi připomínaly, a jistě by i obstály jako slohová práce na gymnáziu, ale v knize, která jde mezi širokou veřejnost, to leckdy působilo vyloženě rušivě. Ještě bych vytkla některé nelogičnosti v ději, ale ty bych snad i vzhledem k žánru prominula. Ne už tak předvídavý konec...
Shrnutí: Za mě 2 hvězdy za na Česko netradiční námět a za to, že jsem knihu i přes výhrady přečetla poměrně rychle do konce. Nejspíš nejsem cílová skupina.

5 29.12.2013