Bybyla komentáře u knih
Nebylo to vůbec špatné, tenhle příběh mě bavil víc než ten první...ale to rozuzlení, to mi přišlo takové zbytečně překombinované. Nicméně, po delší době pro mne vážně pěkná detektivka :-)
Pro mne az moc velka prekombinovana fantazie. Ale to bude tim, ze nejsem ta spravna cilova skupina. Dcera byla nadsena.
No, tak za mne rozhodně lepší než předešlý překombinovaný díl. Opět bavilo!
Při čtení jsem zažívala rozporuplné pocity. Chvílemi jsem si říkala, jestli mě to vlastně baví. A nakonec bavilo, i když občas rozčilovalo (italský temperament mi úplně nesedí). Jsem zvědavá, kam se přátelství posune dál.
Tedy...to bylo divné čtení :-( Já se tak těšila...kdybych jenom věděla. U "28 mrtvoly" jsem si už jen říkala proč proboha, proč? Co k tomu autory vedlo? Potřeba nahnat stránky? Snad poprvé se mi u Joony stalo, že se "chci ještě" proměnilo v "už nechci".
Už chápu, že dcera (11), které jsem knížku pořizovala, úplně některé věci nechápala. Šlo mi konkrétně o to téma, kterým se kniha zabývá, protože si myslím, že i o takových věcech by měly děti vědět. Nicméně tady mi to přijde trošku složitě podané. Až moc filozofické. Nicméně kniha pěkná.
Koupeno apriori dětem na základě poslechnuté audioukázky, která nás s manželem nadchla. Trefa do černého! Napínavé a dobrodružné čtení, které mě skutečně dostalo a je úplně jedno, že už mi není náct :-)
No, uz u Divky v ledu me rozciloval divny (pro mne) preklad (opakujici se fraze) a detektiv sefinspektor Erika! Tady jsem myslela, ze knizku odlozim hned po par strankach, protoze cist o tom, jake vlasy a strih mela temer kazda z zen, ktere autor zminuje, me vazne nebavilo...ostatne, vsechny mely sestrihy na kratko, jen barva vlasu se lisila ;-) Ale nakonec jsem vydrzela a docetla. Musim priznat, ze ten pribeh me zaujal a druha pulka knizky uz byla fajn. Tak uvidime, co dalsi dily :-)
Naprosto lidsky o vážném tématu...zasmála jsem se, zamyslela...děkuji :-)
Už od prvního dílu ságy jsem chycena...nedá se jinak :-) Vydávám se tedy na další cestu s Eragonem a ostatními... Brisingr už mě "tíží " v kabelce!
Už chápu synovu i manželovu neschopnost odtrhnout se od čtení :-) Všechny díly dračí ságy máme v audioverzi brilantně načteny Martinem Stránským. Syn i manžel je všechny slyšeli a syn si i přesto vyžádal knihy, které s nadšením přečetl během pár dní. Stejně tak manžel. Já slyšela "pouze" Eragona...teď ho tedy i přečetla a už se neskutečně těším na Eldesta a další! Jsem chycena :-)
Tak tohle se mi nelíbilo. Nějak jsem si nevšimla, že to není Wallanderovka a očekávala jsem detektivku. No a ono nic. Celé to na mě působilo příliš depresivně a beznadějně.
Takže se honem vracím k Wallanderovi :-)
Líbilo se mi to. Sice jsem se místy obávala, aby se z toho nevyklubal horor s nevysvětlitelnou záhadou a duchy, to nemám ráda, ale nevyklubal :-) Konec mě trošku "naštval", ale zárověň očekávám pokračování!
Trvalo mi dlouho, než jsem tuhle knížku přečetla. Ne snad proto, že bych se musela do čtení nutit, ale proto, že mi přijde, že téma, kterému se věnuje, nejde jen tak "přelouskat" v MHD (kde obvykle čtu) a emoce, které ve mě vyvolávala, jsem taky zrovna nepotřebovala a nechtěla ukazovat světu.
Začala jsem ji číst loni v květnu...pár týdnů potom, co mi v hospicu zemřel tchán a já se přestala tématu umírání blízkých a hospicu vyhýbat a bát. Při čtení jsem často měla dojem, že čtu o vlastních myšlenkách a pocitech, které jsem v hospicu mívala.
Docela dobra zapletka, chvilemi prekombinovane, ale jo, libilo se mi to. Jsem zvedava na pokracovani.
Nicmene, opet me dostavaly do varu preklepy a dokola omilane fraze. Na poslednich asi 25 stranach nedelal Servaz nic jineho, nez ze byl "zbroceny potem"... tohle slovni spojeni me ted asi nejakou dobu bude budit ze sna :-D
Vztek, ten se mnou asi cloumá nejvíc. Právě jsem dočetla a emoce mám na pochodu. Ještě asi dlouho budu o téhle knížce přemýšlet...nicméně nikdy, nikdy, nikdy nepochopím, že se něco takového děje.
Jsem šťastná, že žiju tam, kde žiju a mám co mám.
A mně se to líbilo. Pro někoho detektivka "bez pravidel a typického scénáře", ale mě osobně přijde, že jsou některé současné detektivky psané přes kopírák.
K Mankellovi jsem se dostala poměrně nedávno a popravdě jsem se obávala "co to bude, když je to tak starý" :-). Nicméně se zklamání nekonalo a přijde mi, že se spousta tzv. severských autorů Mankellem inspirovala. Nacházím hodně podobných znaků.
Popravdě, čekala jsem mnohem víc. Bylo to takové nijaké. Detektiv šéfinspektor Erika mi lezla na nervy už jen svojí hodností a tím, že ji tak všichni oslovovali. Vždycky to zabralo celý řádek. Kdyby jí autor přisoudil jinou hodnost, asi by byla knížka tenčí :-) Nicméně, musím uznat, že zápletka byla zajímavá.
No a v neposlední řadě mi nějak neseděl překlad. Přišlo mi, že se stále dokola opakují stejné fráze. Občas mi to přišlo jako když mi někdo divně popisuje televizní krimiseriál, který právě sleduje. Tak uvidíme, jaké budou další knihy od pana Bryndzy.
Nemůžu napsat "nádherná kniha, pěkné čtení, nadchlo mě to, skvělý příběh...", prostě to nejde.
Kniha mě oslovila, dotkla se mě. Tolik smutného, čím si všechny tři ženy prošly, strach, zoufalství, ale také chuť to nevzdat, žít a něco dokázat... Smekám! A v žádném případě nikoho nesoudím! Nemůžu totiž říct, že já bych nikdy nic takového neudělala. Ono se to lehko soudí, když žijeme v úplně jiné době a máme se krásně a nic nám nechybí.
Nebylo to úplně špatný, ale pro mne zatím tedy nejslabší ze série. Dala bych 4 *, ale pokazil to "americky ubrečený" konec. Nějak mi tam prostě neseděl.