Cacolinka komentáře u knih

Můj nejoblíbenější je sonet číslo 66 v překladu pana Hilského. Není to nic menšího než dokonalost sama!

5 29.11.2013

Glock nemá pojistku. A to, z koho udělali vraha, mi přišlo taky trochu divné....ne překvapivé, ale divné... A kniha trpí keplerovým syndromem rozvleklosti. Opět.

4 13.02.2023

(SPOILER) Asi jsem úplně nepochopila, jaké poučení mi tato kniha má předat. Lidé jsou všeho schopní? Nebo vegetariánské poučení: jíst maso je špatné? Protože se k užitkovým zvířatům chováme, tak jak se k nim chováme? Víc tíhnu k vegetariánské variantě...ale že by člověk, kterému tak záleží na zvířatech nevěděl, že k produkci mléka je potřeba těhotenství? (Nebo mám spíše napsat březost, když tam byli lidé jako chovná zvířata..?) No prostě jsem z toho dost rozpačitá...

4 31.01.2023

(SPOILER) 1. Jak se Jurek dozvěděl s kým Joona chodí a jako co se tato osoba živí, že ji během několika hodin od svého útěku z psychiatrie vlákal do pasti?
2. Proč Jurek nezabil i Sagu v psychiatrické klinice, když tam všechny ostatní, které potkal, zmasakroval?
3. Joona finguje smrt své manželky a dcery, ale pak si úplně v pohodě naváže nový vztah, i když si je 100% jistý, že měl Jurek komplice, který zůstal na svobodě a bude dál vraždit. Takže to vypadá, že má Disu úplně...někde.
4. No a psychiatr, který má rád sado-maso, tak ten mě úplně odrovnal...
Jako námět vcelku šel, ale ty nesrovnalosti v tom...

4 07.12.2022

(SPOILER) Tak za prvé: nejsem cílová skupina této knihy a jsem asi ráda, protože kdybych byla, tak by mi to asi udělalo zmatek v hlavě (děkuji paní Jane Austenové, že jsem mohla číst její knihy a mít nerealistické představy...:-D). Opravdu není v pořádku, když se k vám, vámi milovaný člověk, chová jako hovado. A to opakovaně...To opravdu není v pořádku. Z takového vztahu, co nejrychleji pryč.
Bohužel už bylo stejné téma dříve zpracováno lépe.

4 04.05.2022

(SPOILER) No, upřímně? Nejvíc mě tady na té sérii asi štve jak jsou všichni dokonale krásní, dokonale dokonalí...všichni furt jen lapají po dechu a vzdychají rozkoší...i když se skoro nic neděje. Všichni jsou furt vzrušení...a zamilovaní. Yrene je vlastně asi jediná postava, u které její "poprvé" stálo za prd. Ale to by bylo asi moc aby tam Chaol připravil o věneček více hlavních postav..
Jako nechápejte mě špatně. Já ty knihy čtu ráda, ale někdy nad tím co se tam děje, musím kroutit hlavou..:)

4 27.07.2021

(SPOILER) No já nevím...podle mého názoru by kniha mohla být pouze z pohledu Hany a úplně by to stačilo, protože první dvě části jsou tak trochu o ničem...? První část z pohledu Miri je, jak by řekl náš učitel češtiny, hydrocefalus: začátek (dětství Miri) rozmáchlý, popisný do detailů a jakmile Mira trochu dospěje, tak už šup, šup během dvou stran (asi) je málem vdaná a čeká dítě...? To bylo opravdu zhuštěné.
Styl vypravování mi taky moc nesedl. Prostě mi to stylem připadalo jako dětská knížka. I Transportem za věčnost mi připadalo méně jako dětská knížka než Hana a Transportem za věčnost byla kniha napsaná pro děti(!)....a to jen kvůli tomu jakým stylem je to napsané.

4 29.06.2020

Je to velmi dobrá kniha...co Vám budu povídat.
Tak aspoň jako první vyzdvihnu grafické zpracování svazku. Moc se mi líbí téma s "korigováním" textu (ona sama kniha je korekce pohledu na Masaryka...Masaryk člověk a ne Masaryk idol). Ilustrace se mi taky moc líbí..:) Prostě i na pohled krásná kniha.

4 17.12.2018

Chtěla jsem už zase psát nějaký sáhodlouhý komentář,...ale je to prosté: kniha o tom, co vše člověk vydrží a překoná, když v tom není sám....a když jej vede nějaká silná žena. ;P Ne vážně...paní Joadová....? Drsná to žena.

4 23.08.2018

!! SPOILERY !!

Tak nakonec jsem se dostala i já na vrchol Temné věže...a protože ka je kolo, tak si celou sérii přečtu ještě ještě jednou (abych se v tom trochu lépe vyznala). Nevím, proč se zakončení knihy a série tolika lidem nelíbilo, vždyť ze samotného konce je patrné, že "cesta je důležitější jak cíl". Já vnímám Temnou věž jako Rolandovu vlastní smrt (už jen tím, že se mu, na jednotlivých poschodích, před očima odvíjí vlastní život), jako cíl jeho životní cesty, která je jistě zajímavější než její zakončení (chápe z tohoto vůbec někdo, co se snažím říct..? :D )...a potom jen dostane další šanci, aby svůj život prožil lépe a napravil nějaká špatná rozhodnutí....a takovou šanci nikdo z nás pravděpodobně nedostane. (Pokud teda nejste buddhista samozřejmě....)

4 13.03.2018

Na to, že to mělo tak moc stran, tak čtení ubíhalo jako voda. Moc pěkně napsané...jen se musím přiznat, že na konci, jsem už čekala konec (asi tak na straně 700), ten se ale nějak pořád nedostavoval a následovaly další patálie hlavních hrdinů (těch přeživších samozřejmě). Jako mělo to v ději svůj účel, jen to bylo, jak říkal Bilbo, moc malý kousek másla namazaný na příliš velký chleba.

4 31.12.2015

No možná to není tak dobré jako Zeměplocha,....ale je tam Smrť. Jeho pozemská forma minimálně. A navíc se tam zase najde spousta mouder, které si normálně člověk neuvědomí (to je už takový zeměplošský rys).

4 16.08.2015

Po pravdě řečeno, mě vždycky, před čtením nějaké fantasy knížky, trochu znervózní, když se její autor na začátku svěřuje, že má rád Středozemi, Narnii nebo jiné fantasy světy...většinou se totiž autoři až moc "inspirují".
Pan Rothfuss mě ale dosti překvapil. Děj je fakt originální a už se těším, až si pořídím další díl...ať už se konečně dozvím, jak to všechno bylo s tím Kvothem. ;)
(A to se ani nezmiňuju o tom, že se mi zrovna líbí zrzci s vousem....se pan Rothfuss strefil...nebo spíš já do něj. :D )

4 27.01.2015

(SPOILER) Kvůli poslednímu dílu jsem musela poopravit hodnocení předchozích dvou. Síla vzdoru se mi totiž ze všech dílů líbila nejvíc (pětku ale nemohla dostat, tu mám rezervovanou pro bezkonkurenční geniální knížky, kterým není co vytknout). A ten fakt, že se mi ten poslední díl líbil nejvíc, snad dokazuje jen to, že jsem na čtení Hunger Games přece jen trošku stará.

Spoilers:
Oslavovala jsem hlavně totiž to, že je konec těm sentimentálním vyznání lásky, které se od Katniss odrážely jak tenisové míčky od stěny a to její věčné: ne nesmím milovat a nemiluju Peetu ani Gala, ale musím je oba zachránit, protože oni milují mě...nebo ať už byl její motiv jakýkoli. Působením Kapitolu se z Peety stal konečně normální člověk a ne poprvé zamilovaný puberťák (až na tu věc s tím jak chtěl zabít Katniss, to si mohl odpustit). Gale konečně odhaluje pravou podstatu lásky, které je Katniss asi jen, v té době, schopna ("Vybere si toho bez kterého nebude moct přežít.")
Na konec musím ještě pochválit konec: žádný uhozený "a žili šťastně až do konce" s jízdou na koních do západu slunce, ale stav, který následuje asi po každé válce: zničené životní přátelství mezi Katniss a Galem (to přece nezničil ani románek Katniss s Peetou) a zničení rodiny Everdeen. Přitom záchrana její rodiny a Gala byla hlavní motivace, proč se Katniss vůbec do toho celého nechala namočit a stala se hlavní tváří celé té revoluce, myslela si, že až tu válku vyhrajou, tak bude všechno jako předtím než umřel její otec. Ale tak to prostě ve válkách nechodí.

4 29.06.2014

Hunger Games, co k tomu říct? Dlouho jsem tomu nevěřila....jediné čemu v co jsem věřila byl dobrý marketing, ale nakonec se ukázalo, že jsem byla trochu mimo. První jsem dala šanci filmům, protože jsem si říkala, že Jennifer Lawrence přece nebude hrát v nějaké blbosti (a i kdyby jo, tak je natolik dobrá herečka, že by tu blbost asi nějak vyvážila). Potom Coldplay na soundtracku k druhému dílu....no dobře už jste mě navnadili. Tak sem se na to koukla a fakt to nebylo tak blbý jak jsem si myslela.
A pak přišel ten hrozný den, kdy jsem neměla co číst, tak Hunger Games it is. Příběh knížky a nápad o "postapokalyptickém" uspořádání světa je fakt dobrý (a možná není ani moc nereálný...nechci malovat čerta na zeď). Největší sci-fi mi na tom přišlo, že se do Katniss zamilují dva dokonalí mladíci (Peeta Dušín a Gale Metelka) a ona si mezi nimi nemůže vybrat...chudák holka. Tak jednoho popadnu a běžím, ne?
Jediná věc, která mě naštvala...proč, pro všechny svatý, překládali Galeovo jméno? Hurikán are you joking?

4 27.06.2014

Pěkná knížka nad kterou se dá zamyslet. Mě teda to vykreslení Japonců jako "primitivů" nevadilo. Podle mě je to nedílná součást románu. Jeden z jeho pilířů. Imperiální Britové si o sobě prostě mysleli, že jsou vrcholem tvorstva. No a trochu je v té době asi zaskočilo, jak je ti "primitivní" asiaté válcují, když jsou tak dokonale organizovaní, pokrokoví a kdesi cosi.
Spoilers: Taky se mi líbilo, jak byl v knížce zvýrazněn prvek přírody, jako faktoru, na který by člověk neměl zapomínat. Prvek který se nedá ovládat ani plánovat a může zničit i sebelepší plán.

4 25.05.2014

Čtyři hvězdičky za námět. Jinak bych dala asi tři. Je poznat, že to nebyl od začátku román, ale rozpracovaná povídka.

3 24.09.2023

Kniha z rodu hydrocefalus: začátek se stááášně ale strááášně vleče, hodně relativně nedůležitých odboček a konec, šup rup, během snad 50 stran z 350 stran dlouhé knihy a je konec. A během těch 50 stran se dějí pouze důležité věci. Takže těch předchozích 300 stran je jen taková vata...

3 15.05.2021

Román mě hodně překvapil. V pozitivním smyslu. Ne že bych paní Scheipflugovou nějak podceňovala, co je schopná napsat, to spíše naopak. Na to, že má ten román jen kolem 300 stran, tak tam bylo tolik dějových zvratů, že by to vydalo i na více knih. :) Pěkná úvaha o tom, jak se lidé chovají, tváří v tvář "osudu"...nebo smrti?

3 10.03.2021

Nejvíce mě zaujala povídka, o které jsem si myslela, že mě zaujme nejméně: o paní Josefíně Napravilové. Zajímavý osud...

3 21.02.2021