callahanh komentáře u knih

Nejsem tak zkušený komiksový čtenář, nicméně Tváře smrti je poměrně strhující záležitost, která je především skvěle nakreslená a vůbec výtvarně skvěle řešená. Temnější styl mi báječně sedl, Batman je tu za obrovského drsňáka a vlastně nevadí ani větší počet záporáků, kteří mají každý svůj prostor. Škoda je ta, že vyprávění není tak souvislé, ale hodně chaotické a přeskakuje se z jedné věci do druhé, čímž se Tváře smrti blíží filmu. Nicméně to pořád funguje jako perfektní příběh z Gothamu, který zase trochu rozšiřuje netopýří mytologii a navnazuje na další pokračování, protože není dokončen. Dobrá práce. 75%

1 20.12.2015

Nezměrnou výhodou knihy je to, že Green klasické teenagerské téma o první lásce ozvláštnil problematikou rakoviny, kterou trpí oba hlavní hrdinové, čímž knihu povýšil na trochu jinou úroveň. Najednou totiž nejde o prvoplánový romantický kýč (kterým by kniha jinak určitě byla), ale o zajímavý příběh dvou nevyléčitelně nemocných lidí, kteří mají na všechno hrozně málo času a zároveň by rádi žili jako ostatní. Autor se naštěstí vyhýbá laciným emocím, které dávkuje postupně a střídmě a rozhodně nespoléhá na dojemnost, protože všechno ještě "okoření" sarkastickým humorem, který mezi sebou pravděpodobně podobně postižení lidé používají. Netlačí tedy na emoce, ale spíše navozuje melancholickou a posmutnělou atmosféru, která samozřejmě vrcholí v očekávaném finále, které ty, kteří neznají film a vyhýbají se všem spoileroidním komentářům, může překvapit. Navíc přidává i postavu alkoholického spisovatele, na níž ukazuje, že někdy je prožitý zážitek natolik silný, že o něm člověk dokáže napsat knihu, jenže pak už není schopen napsat další a utápí se ve svých problémech a traumatech. Ano, popisy vzhledu druhého pohlaví jsou místy dost "teen", kniha nepřináší nic nového a jede vlastně podle v současnosti populární žánrové šablony, jenže je napsaná tak svižně a čtivě a především nemá tolik stránek, aby to nějak zásadně vadilo. I proto si myslím, že knihu dočtou a ocení i ti, kterým je víc než devatenáct a takových románů v tomhle subžánru zase tolik není. 70%

1 04.10.2015

Pro zaryté fanoušky seriálu, kteří toho o něm hodně vědí, tahle kniha určitě není, protože samotnému natáčení, přípravám a různým okolnostem vzniku je věnována pouze třetina rozsahu a nic až tak zásadního se v ní pravděpodobně nedozvíme. Nejpřínosnější pasáží tak je určitě rozhovor s původním scenáristou, který prozradí, že mnoho dílů mělo vypadat zcela jinak, nicméně dobový diktát byl silnější a od některých záměrů se muselo ustoupit. Zbytek už je pak portréty nejdůležitějších herců a tvůrců, které jsou sice přehledné a v rámci možností stručné, se samotným seriálem ale moc nesouvisí. Je škoda, že výsledek je spíš takovým kompilátem z několika zdrojů, v němž se navíc nepříjemně dublují některé informace a v některých věcech je zbytečně subjektivní (na některých hercích nenechá autor nit suchou, jiným naopak ledasco promine), protože by se určitě dalo z tohoto tématu vytěžit víc a ty, kteří se chtějí o seriálu něco více dozvědět, asi zklame. Na jedno přečtení je to bez problémů, důvod vracet se k této knize ale asi většina čtenářů mít nebude.
PS: Překvapilo mě, s jakými gramatickými chybami je schopna Omega vypustit do světa literární dílo a prodávat ho za nemalý peníz. 60%

1 04.10.2015

Ačkoliv se jméno Juraje Herze mezi tvůrci československé nové vlny nikdy neobjevuje v předních řadách (jemu samotnému to ale nevadí, protože se za příslušníka tohoto "hnutí" ani nepovažuje), jeho díla jsou významná a některá patří k tomu vůbec nejlepšímu, co u nás kdo kdy natočil. Jeho paměti jsou nesmírně zajímavé, čtivé a výborně napsané. Společně s nimi nahlédneme do života v koncentračním táboře i do zákulisí československého filmu, který v dobách totality nebylo jednoduché točit. Herz nikterak nenásilně a mnohdy s absurdním humorem odhaluje, jak moc byl komunismus paranoidní a v některých nařízeních nesmyslný a nereálný, ale taky to, že po revoluci někteří činovníci obrátili a hlásili se k novým pořádkům. Zajímavé a především přínosné jsou ale i pohledy na natáčení, informace o některých hercích a tvůrcích, které mnohdy změní i pohled na výslednou podobu filmu. Je možná škoda, že pozdějším filmům už se Herz tolik nevěnuje a třeba Habermannův mlýn zmíní na zhruba dvou stránkách, především ale mrzí to, že některé věci (proč se s některými lidmi rozkmotřil) jen naznačí a nikdy nenapíše skutečný důvod. Jako celek je ale Autopsie vynikající biografie, která se dá číst několikrát a především je zábavná, zajímavá a není to jen "suché" čtení o nějakých faktech, ba naopak. 80%

1 06.09.2015

Román, který mě osobně překvapil tím, že se odehrává v Anglii, ačkoli byl Hugo Francouz, a taky tím, že minimálně jeho polovina je pouze popisem dobových okolností, případně různých šlechtických rodů a jejich neduhů, přesto je čtivý. Ústřední příběh Gwynplainea a slepé dívky Dey je citlivý a skvěle napsaný tak, že naprosto strhne a i přes ne tak propracovanou psychologii postav chápe čtenář jejich motivace a jednoznačně jim fandí. Je fascinující, jak nadčasová celá kniha je a co lidi byli schopní dělat proto, aby se trošku bavili. Hugo tu kritizuje pokrytectví, život tehdejší vyšší společnosti a Anglii vykresluje jako místo, kde neurozený člověk v podstatě nemá šanci na normální život. Potěšující je i to, že ona romantická linie se neztrácí ve zmíněných popisech, ale dostává svůj prostor a je naprosto uspokojující a její vyvrcholení je strhující, i když možná trochu očekávané. Jediné, co bych snad vytkl, by byla jen občasná zdlouhavost a opravdu až příliš viditelná kritika šlechty a zjednodušený pohled na některé věci. Jako první zkušenost s Hugem naprosto ideální záležitost, která v mnohém příjemně překvapí. 80%

1 02.08.2015

Moje četba byla ovlivněna tím, že jsem před ní viděl filmovou adaptaci, tudíž nemohu dost dobře zhodnotit, jak moc je kniha předvídatelná, když jsem znal pointu. Nicméně mě potěšilo, že předloha je lepší a není tak nevýrazná jako samotný film. Watson tu pracuje s hodně zajímavou premisou, z níž vychází solidní příběh, který je psán čtivě a je především prodchnut takovou atmosférou nejistoty, kterou prožívá i hlavní hrdinka. Tempo je docela svižné a děj má spád, což je důležité. Autor si viditelně dává pozor, aby tu neměl moc nesmyslů, takže některé potenciální nelogičnosti doslovně vysvětlí, což vůbec nevadí. Přesto si myslím, že při zevrubnější analýze by se možná na pár nesmyslů přišlo, ale to je podružné. Before I Go To Sleep je příjemná oddechovka, která je naštěstí lepší a chytřejší než unylá filmová adaptace, netrpí množstvím zbytečných postav a vedlejších linií, ale je přímočará a dost čtivá. Původně jsem chtěl dát jen tři hvězdičky, ale za ten otevřený konec, který nabízí dvě varianty možného vývoje a do kontextu knihy parádně sedne, přidávám jednu hvězdu a deset procent. 70%

1 26.03.2015

Kafka se velkého světa hodně bojí a Nezvěstný je výsledek tohoto strachu a nutno říct, že i když je román skoro sto let starý, je hodně nadčasový v mnoha rovinách. Chování lidí se za tu dobu moc nezměnilo a Kafka tu skvěle vykresluje pocity člověka, který je ztracen v obrovské zemi, potácí se od ničeho k ničemu a krutě doplácí na svou naivitu. Je možná příjemný fakt, že Nezvěstný není tak depresivní, jak by člověk od Kafky čekal a vlastně nikdy neskončí hlavní hrdina úplně beznadějně. Z dostupných fragmentů je poznat, že román měl být mnohem rozsáhlejší a je veliká škoda, že ho Kafka nedokončil, protože by bylo zajímavé sledovat, kam až Karla dovede a jaký další osud mu nachystá. V této nedokončené podobě jde vlastně jen o velmi dobrou úvodní část, která přináší několik napínavých momentů, je poměrně čtivá a disponuje hodně zajímavou pasivní hlavní postavou, které nelze přát nic špatného. Rozhodně je dobře, že záznamy nebyly spáleny, jak to Kafka chtěl a kniha nakonec vyšla, jen opravdu mrzí, že toho nestihl dopsat víc a takhle si můžeme jen domýšlet, co se dělo dál. Oproti jiným kafkovým knihám tu chybí zapamatovatelný moment a něco, co by čtenáře nějak fyzicky "dostalo", jinak opravdu nemám co vytknout. 75%

1 30.01.2015

Poea mám rád, ale přiznám se, že jsem ho v tomto románu moc nepoznával. Některé pasáže tedy byly naprosto výborné (chlapík uzavřený v kajutě, boj se psem, kanibalismus - to je asi naprostý vrchol knihy) a dost sugestivní, měly skvělou atmosféru a hlavně úžasně pracovaly s psychologií postav. Pak tu ale byly pasáže úmorně zdlouhavé (líčení cest, popisy ostrovů), které se mi osobně četly hodně těžce a musel jsem se k nim vracet, abych v nich měl jakž takž pořádek. Opravdu mě to mrzí, protože jde vlastně o jednohubku, ale nečetla se úplně snadno a z dnešního pohledu vyžaduje docela dost tolerance, protože popisů je tu moc a moc a Poeovi asi tak úplně nejdou. Je určitě škoda, že za život nestihl víc románů, protože nápadů měl evidentně dost a věřím, že by ještě mnohé ukázal. Milovníci cestopisů a námořnictví asi budou hodnotit lépe než já, já ale s těžkým srdcem musím zůstat u 60%.

1 08.01.2015

Výtečná publikace pro všechny milovníky vyhrocených fotbalových zápasů. Je vidět, že Lowe má nastudované reálie a skvěle uvozuje el classico do historických souvislostí, které umožní neznalým fanouškům plně pochopit, jak moc je rivalita mezi Barcelonou a Madridem vyhrocená. Místy hodně strhující čtení opravdu skvěle ujasní, proč je ve Španělsku zápas těchto dvou víc než jen fotbalem. Je taky dobře, že to psal někdo nijak speciálně zaujatý a s odstupem a pokouší se objektivně zhodnotit všemožné křivdy, které byly způsobeny jednotlivým klubům. Pozitivem je, že autor vše píše chronologicky, a když náhodou přeskočí několik let, okamžitě uvede důvod, proč to udělal. Tím pádem je pak všechno působivější a jasnější. Objasní tu i důvody, proč někteří věhlasní trenéři neměli takový úspěch, jak se čekalo a proč třeba Mourinho nemohl nikdy získat fandy Realu úplně na svou stranu. Příjemné je, že se mimoděk dozvíte něco z pohnuté historie Španělska, o které se u nás moc nemluví a více pochopíte, proč se Katalánci tolik snaží o samostanost. Vskutku jde o jednu z nejlepších knih (nejen) s fotbalovou tematikou, kterou jsem v poslední době četl. K dokonalosti jí chybí snad jen přehlednější začátek, který by více vtáhl do děje. 90%

1 04.10.2014

Kniha o týrané ženě, jejíž manžel - policista je psychopat, kterého vzrušuje násilí, není špatná, v pasážích, kdy je popisován myšlenkový pochod policisty, je kniha mnohdy výborná a připomíná to nejlepší z Kingových děl. Bohužel ale je zde přidán motiv tajemného obrazu, do kterého žena vstupuje a který sehrává rozhodující roli v závěrečném vyvrcholení. Pasáž s obrazem mi ale přijde trošku zbytečná, popis tajemného prostředí obrazu není tak napínavý a hrůzostrašný, jak je u mistra zvykem. Dle mého názoru je slabinou díla hlavně konec, který mohl být vyřešen trošku jinak, protože v této podobě není tak působivý. Přesto ale ten, kdo sáhne po této knize, určitě neprohloupí, protože je stejně jako ostatní knihy od Kinga čtivá, zajímavá a místy i strhující. 70%

1 08.08.2014

Každá kniha o problematice holocaustu a nezměrného utrpení lidí, kteří byli považováni za méně než zvířata, je nesmírně důležitá, ačkoli moc nového k problematice nepřinese. Podobně je na tom i tato vzpomínková novela Leona Leysona. Je až s podivem, co všechno dokázal přežít a v jakých podmínkách byl nucen vyrůstat. Vzhledem k tomu, že je kniha dost útlá, jsem ji měl během dvou dnů přečtenou a můžu říci, že je čtivá, svižná a ničím se nezdržuje. Leyson v ní dost jasně, trefně a stručně vylíčí, co zažil a nic jiného de facto sdělit nepotřebuje. Možná je to částečně chyba, protože tu chybí nějaké emotivně silnější scény, takže čtenář se prakticky nemůže s vypravěčem sžít a je jen nezaujatým pozorovatelem. Nikdy tak nedojde k něčemu, co by se čtenářem nějak víc otřáslo a je to škoda, protože u podobného tématu se něco podobného přímo nabízí. Zarážející je i formát samotné knihy, která velkým řádkováním a písmenky evokuje spíš čítanku, což tedy není úplně "user friendly". Když ale odhlédnu od těchto problémů, můžu Chlapce na dřevěné bedně vřele doporučit, abychom si vážili toho, co máme, i když to není ideální. 75%

1 25.07.2014

Výborný životopis jedné z největších hollywoodských ikon, který nabízí hodně zajímavý vhled do jejího myšlení a hlavně výběru rolí a filmů. Vše je navíc psáno srozumitelně a jasně, ačkoli někdy ne úplně moc čtivě. Pro filmové fanoušky ale takřka povinnost a je úplně jedno, jaký k Redfordovi mají vztah, protože na jeho životě jsou docela dobře patrné změny, kterými Hollywood a potažmo filmový průmysl prošly. Pozitivem jsou i názory samotného Redforda a pohled některých jeho přátel. Škoda jen, že některé filmy jsou tu zmiňovány podrobně a jiné jen v pár větách, přestože by také zasloužily větší pozornost. Jako knižní biografie ale slouží naprosto výborně a dost lidí možná po přečtení na Redforda změní názor. Oceňuji i přehlednou bio- a filmografii. Překlad velmi dobrý, škoda několika gramatických a formálních chybiček. 85%

1 17.05.2014

Jeden z nejatraktivnějších námětů Kingových knih ve mě vzbuzoval šílená očekávání. Po přečtení se však neubráním dojmu, že Geraldova hra je tématem na povídku. Psychologie je opět perfektní, sice už ne tak jako ve starších knihách, ale přesto je perfektní. Dlouho (na Kinga) mi trvalo, než jsem se do knihy dostal a pohltila mě. Chyběla mi tam prostě nějaká ta nadstavba, kterou King skoro vždy má. Samotnou hlavní hrdinku měl propracovanou dobře a nechal ji velmi dobře trápit. Některé scény byly vynikající (SPOILER pes trhající Geraldovo tělo a potom hlavně pasáž, kdy byla Jessie nucena naříznout si ruce, aby se osvobodila KONEC SPOILERU). Místy mi to ale fakt přišlo dost natahované a hodně "vatované." A od toho zatmění jsem čekal malinko víc. Ale zase se mi líbilo to propojení s Dolores Clainbornovou. Celkově vzato je to velmi dobrá kniha, která ale má své mouchy a jako povídka by byla asi geniální. 70%

1 15.05.2014

Puls neni špatný román, to rozhodně ne. Jen zkrátka nedosahuje kvalit starších Kingových děl. Trošku mu chybí atmosféra a takový to napětí. Psychologie postav taky neni moc propracovaná a všechno tak nějak plyne a většinou bez náboje. Chvilku taky trvá se do knihy dostat, což je taky škoda. Nápad s mobilama neni špatnej, ale ne úplně dořešenej(co smsky, což ale tak neva. Nemusel bych to číst ještě jednou, každopádně film by z toho mohl být zajímavej. Otevřený konec se mi dost líbil nevadil mi a do značné míry mě překvapil, čekal jsem, že to bude opačně (nechci spoilerovat). Každopádně ale fajn román, který je lehce nadprůměrný, ale na Kingova nejlepší díla nemá. 70%

1 15.05.2014

Ačkoli sci-fi linii Kingovy kariéry moc nemusím, Tommyknockeři patří k jeho velmi dobrým dílům. Začátek je strhující a typicky kingovský, kdy láká k dalšímu a dalšímu čtení. Nechybí tu tradiční atmosféra s předzvěstí něčeho zlého a nenápadné odkazy k tomu, co bude dál. Postava Bobbi a posléze i postava Garda jsou vykresleny jako již tradičně výtečně a čtenáři pak nezbývá než jim fandit. Knize ale bohužel škodí určitá snaha o "ságovitost", která na mě moc nefungovala. Historie městečka Havenu a osudy jeho nejvýznamnějších obyvatel jsou sice nápadité, ale ve výsledku vlastně úplně zbytečné a pouze natahují délku knihy, která opravdu mohla být o chlup kratší. Taktéž konec malinko vyšumí a celkové popisy kosmické lodi mě příliš nechytly. Naopak potěší některé humorné scény a odkazy na některá Kingova předchozí díla, které absolutně neruší. Kdybych si měl vybrat mezi Tommyknockery a Pavučinou snů, volil bych přece jen Tommyknockery, kteří jsou komplexnější a o trošku zajímavější. 70%

1 15.05.2014

Tak si mistr King chtěl zkusit detektivku a docela se mu to zadařilo. Není to samozřejmě klasická detektivka, protože jsou tu typicky kingovské nadpřirozené motivy (které ale tentokrát asi slouží jen k tomu, aby se vše mohlo uspokojivě vysvětlit), nicméně jde o další výbornou knihu z jeho bohaté bibliografie. Nechybí tu klasická atmosféra, která je tentokrát pořádně nostalgická a posmutnělá, zajímavý hlavní hrdina a pořádně tajemná zápletka. Lunapark určitě není to nejlepší, co King napsal, ale jako žánrová hříčka s pořádnou atmosférou funguje báječně. 70%

1 15.05.2014

Silně nadčasové dílo, které opravdu zraje jako víno, jakkoli je to u téhle knihy kajícné přirovnání. Zola vskutku popsal zhoubný vliv alkoholu na psychiku člověka, nebál se ani zobrazit těžký a bezvýchodný život pařížské chudiny, což samozřejmě tehdejší čtenáři nepřijali. Detailní zachycení deliria tremens a rozkladu Coupetovy osobnosti patří k absolutním vrcholům románu. Je asi pravda, že na dnešní dobu je to přece jen chvílemi zdlouhavé a některých popisů je tu už asi moc, to ale nic nemění na tom, že Zabiják je výborná kniha, která se dobře čte a strašně rychle ubíhá. Žádná postava tu prakticky není sympatická, maximálně může budit lítost. Vřele doporučuji všem trošku zběhlejším čtenářům, protože takhle dobře napsaná a hlavně závislost detailně zachycující kniha se ani dnes hned tak nevidí. 80%
PS: Nemile mě překvapilo Dobrovského vydání z roku 2013, které je plné rušivých chyb, které se týkají interpunkce a zážitek dost srážejí.

1 06.05.2014

I když kniha končí někdy roku 2016, jako by ji psal Miroslav Karas dnes, protože Rusko se absolutně nemění. Pořád tytéž praktiky, tytéž výmluvy, tatáž doktrína, tatáž propaganda a bohužel i tytéž výsledky. Je až frustrující číst, jakým způsobem se novináři z jiných (v našem případě přímo nepřátelských) zemí nemají šanci dostat k nějakým informacím a jak nepříjemné prostředí všude panuje. Rusko je zkrátka země plná rozporů - na jednu stranu nádherná příroda a krajina, regulérní samoty, kde se zastavil čas a na druhou stranu absolutní nesvoboda, imperiální touhy a neúcta k lidskému životu. Je vidět, že autor strávil v Rusku mnoho let a dokázal ho poznat hodně dobře a čtenáři pak předá i nečekané a zajímavé informace. Je také dobře, že neopomene zmínit, jak Rusko vnímá Českou republiku (přes tehdejšího prezidenta) a že vše ostatní je pro oficiální představitele irelevantní. Jak už je tu několikrát zmiňováno, kniha je členěná spíš nahodile, nemá kapitoly a přeskakuje od ryze politických témat k těm cestopisným, což nijak nevadí, ale asi mohly být jednotlivé pasáže lépe a možná logičtěji členěny. Je také nutné mít na paměti, že autor je novinář, čili většinou jde spíš o krátké reportáže a věcný popis, i když je jasné, co si on sám myslí. A odkud bych asi tak byl? je výborná sonda do země, kde by asi málokdo chtěl být dlouhodobě, a jejíž politika je zároveň její zhoubou. 80 % PS: Je škoda, že ti, kteří by si knihu měli přečíst, ji pochopitelně odmítnou z důvodu "neobjektivity".

16.09.2024

Kniha se sice jmenuje O Pavlovi, ale Pavel Juráček je jednou z mnoha postav hodně zajímavé knihy, která v mnohých věcech boří zažité mýty o disentu a těch, kteří do něj patřili. Hlavním motivem knihy je dnes ono populární a nadužívané slovo toxický vztah Daňi Horákové s Pavlem Juráčkem, který byl od počátku odsouzen k zániku. Kniha se dá brát též jako sonda do duše inteligentní a vzdělané ženy, která nedokáže opustit možná génia, ale povětšinou povaleče, tyrana, záletníka a psychicky nevyrovnaného člověka a místo toho se trápí ve vztahu, který ji vnitřně ničí. Krom toho se ale čtenář dozví docela zajímavé a mnohdy neznámé věci o plno disidentech a především o těch, kteří si na tomto statusu prakticky založili kariéry, aniž by jimi skutečně byli. Taktéž odhalení, že mezi nimi probíhaly docela velké boje, je dost nečekané a taktéž zajímavé. Jen je škoda, že se autorka trochu nedržela, protože její filozofické odbíhání tu ke Kafkovi, Mileně Jesenské, k Viktorce z Babičky, k Boženě Němcové a jakási snaha o širší úděl žen, které bojují o své místo na slunci odjakživa, je někdy zdlouhavé a repetitivní a místy působí jako snaha o vyvinění z toho, že nedokázala odejít z onoho vztahu (ačkoli antifeministický výklad pohádky Kráska a zvíře má něco do sebe a dost změní náhled na tuto klasiku). O Pavlovi je rozhodně přínosná kniha, která mnohým otevře oči, demýtizuje československý disent, především ale otevřeně popisuje, že Pavel Juráček byl nesnesitelný a sebelítostivý jedinec, který ve svobodném světě prakticky nedokázal tvořit. Jen toho filozofování je trochu moc. 80 %

15.07.2024

Strašně těžké hodnocení. Co se informací týče, je kniha velmi dobrá, protože dává dohromady celou historii kapely v přehledné formě, odhaluje různé vlivy, které na její tvorbu měly různé styly a nebojí se jít ani do temnějších kapitol souvisejících s drogovou závislostí a různými spory uvnitř kapely a střety eg všech členů. Naprosto otřená je ale česká podoba knihy, která jako by neprošla žádnou redakcí, protože je v ní hromada (ale fakt hromada) chyb, především se neřeší shoda podmětu s přísudkem, některé odstavce se v ní opakují a také definice různých syntezátorů a hudebních "udělátek" je hodně vachrlatá a v orientaci čtenáři moc nepomůže. A je to škoda, protože komplexní kniha o DM na trhu dodnes chybí a vzhledem ke globální slávě kapely by se rozhodně neztratila nová edice, na které by si vydavatel měl dát více záležet, nejlepší by pak pochopitelně bylo vydat knihu, která by v mapování zašla až do současnosti. Možná autor mohl vynechat zmínky o projektech ex-DM Vince Clarka, které se skupinou až tolik nesouvisely, na druhou stranu se dá pochopit, proč je sem zařadil. Nejzajímavější na celé knize pak jsou pasáže o tom, jak právě Clarke nebyl schopen snést tíhu slávy, o kterou nestál a raději odešel dělat jiné projekty, kde se ale určité formě slávy stejně nevyhnul. Kolem a kolem je Stripped příkladem knihy, kterou totálně zabila česká edice, která je silně podprůměrná a nedostatečná a trpí veškerými edičními neduhy, jaké si lze představit. Nebýt informačně bohatá, hodnocení by šlo rapidně dolů, velká škoda. 50 %

27.05.2024