carodejka_s.r.o komentáře u knih

Jako aktivní "kačerce" mi byla kniha již několikrát předhazována s tím, že přečíst ji je pro mě takřka povinnost. Kniha má zcela jistě své silné stránky a nelze ji upřít originalita. Zasazení děje do skutečných reálií spojených s geocachingem je skutečně něco, s čím se člověk nesetkává v knihách dnes a denně. Zároveň rozplétání celého příběhu mě velice bavilo a oslovilo. Za slabší stránku knížky považuji hlavní hrdinku. Ta žena mě absolutně nijak nezaujala a vlastně mi přišla i dost nereálná. O dalších postavách se člověk bohužel nic moc nedozví. Svým způsobem pro mě bylo zklamání i samotné vyvrcholení díla a odkrytí vraha. Nějak mi to všechno k němu nesedělo.
Celkově je knížka ale velice slušná a četby rozhodně nelituju.

2 09.02.2018

První část trochu roztahaná, ale druhá půlka má opravdu skvělý spád. Závěr poměrně překvapivý. Ne snad, že bych nečekala onen střet dobra a zla, ale způsob, jakým je veden, je neotřelý a vzrušující. Na můj vkus je tam až příliš mnoho padlých kladných hrdinů, ale aspoň že Rowlingová nechala přežít Harryho. Někde jsem četla, že měl umřít, ale fanoušci ji přesvědčili, ať to nedělá. Poslední díl ve mě zanechal taky řadu nezodpovězených otázek, ale asi to tak má být a řlověk si musí něco i domyslet.
Co na celé sérii oceňuji: jazykovou a stylistickou vyzrálost a neotřelost, skvělé vyprávění, dějový spád, stupňování napětí, dějové souvislosti (minimum logických chyb v ději a naopak skvěle zpracované souvislosti mezi díly).

2 10.03.2016

Tady to Rowlingová začíná ve velkém kosit a nic ji už až do konce nezastaví. Postava Snapea se dostává výrazně dopopředí a člověk neví, čemu má věřit. Děj se dramatizuje, těžkne, ale přesto se to stále tak krásně a snadno čte...

4 10.03.2016

Tento díl mě oslovil nejméně ze všech. Přijde mi místy zbytečně roztahaný, i když...
Rowlingová je skvělá vypravěčka, o tom žádná, a to, co mi v souvislosti s ostatními díly přijde roztahané, by u mnohých jiných autorů bylo super.

2 10.03.2016

Hodně lidí mi říkalo, že je tento díl tolik neoslovil. Možná je to proto, že ten předchozí byl skutečně špičkový, přesto mám Ohnivý pohár taky velmi ráda. Jak jsem psala již v komentáři k Vězni z Azkabanu, vnímám ho jako přechodový, kdy se série z více pohádka než horor mění na více horor než pohádka. První smrt výrazného kladného hrdiny spouští řetězec hrůz budoucích.

3 10.03.2016

Osobně si rozděluju celou sérii na dvě části a jako zlomový díl vnímám Ohnivý pohár. Do onoho 4. dílu je to celkem pohádkové, od 5. dílu už je to víc horor než pohádka. Vězně z Azkabanu považuju za vrchol té první části. Skvěle promyšlené, vystupňované. Parádní díl!

5 10.03.2016

V Bradavicích začíná přituhovat. Oproti prvnímu dílu jsou zde již první náznaky hororových prvků. Opět velmi vydařené, čtivé a nápadité.

3 10.03.2016

Nesmírně vydařená fantasy sága, která dokáže pohltit malé i velké. Co velmi oceňuji je jazyk a styl, který ještě více vynikne skvostným překladem Vladimíra Medka. Už první díl, který je sice poměrně dětský, dokáže vtáhnout do děje a vystupňovat napětí.

5 10.03.2016

Patřila jsem k těm, kteří po přečtení původní trilogie stáli o to nahlédnout do hlavy Christiana Greye, přesto mě kniha poměrně zklamala. Nevadí mi to, co je knize často vytýkáno, totiž že je ve velké míře zkopírovaná. Co taky čekat jiného? Že by Christian zažíval s Anou ucela jiné situace a vedl s ní zcela jiné rozhovory než ona s ním? To asi ne. Vadí mi na tom, že to není mužský pohled na věc. Přes veškerou snahu je prostě nesmírně poznat, že to psala ženská, která se možná dokázala vcítit do duše Anastasie Steelové, ale rozhodně ne do duše Christiana Greye. Působí to kostrbatě a nevěrohodně. A bohužel stejně jako u předchozích knih, ani zde se autorka nedokázala vyvarovat opakujícím se klišé.

8 10.03.2016

Tohle je průšvih a celou trilogii tento díl bohužel posílá hodně ke dnu. Zatímco první díl byl peprný a člověk držel palce Anastasii, aby to sadistické zvíře vydýchala a dokázala ho zkrotit, zatímco ve druhém díle naopak držel palce Christianovi, aby v sobě dokázal najít tu trochu romantiky, tak ve třetím díle není ani komu, ani proč fandit a člověk jen sleduje, jak děj čím dál víc směřuje do té nejhroznější červené knihovny, jakou si lze představit. Absurdní situace střídá jinou absurdní situaci a všechno, co dělalo tento román zajímavým, je nenávratně pryč. A vy si jen říkáte, proboha proč???

Osobně mi přišel druhý díl o něco málo slabší než první. I když přiběh byl opět velmi čtivý, stále víc mě rozčilovalo neustálé opakování téhož. Také možná tím, že člověk dostal víc prostoru k zamyšlení nad jednotlivými postavami, mi přišlo komické, jak dokonale Christian a Anastasie splňují ideály mužů a žen - nádherný a mladý multimilionář a zkušená panna, která sice strašně nerada cvičí a sportuje, ale i tak má dokonalou figuru. Prostě zázrak.

10.03.2016

Nejprve mě nijak nelákalo knihu číst, ale když ji sestra přitáhla domů, nedalo mi to do ní alespoň nenahlédnout... A jak už to tak bývá, u nahlédnutí nezůstalo. Ač mě neskutečně vytáčela jazyková a stylistická nevyzrálost, neustále se opakující slova, větné konstrukce a vlastně i myšlenky, musím uznat, že mě první díl celkem zaujal. Kniha samozřejmě neaspiruje na nějaký zlatý fond, ale to ostatně není ani její účel. Jejím účelem je, aby vám v noci před spaním Christian vyš**al každodenní starosti z hlavy. A to se celkem daří. Co si budeme nalhávat, na těch dominantních samcích něco je :)

3 10.03.2016

Knihu jsem začala číst na doporučení, tím větší je možná moje zklanání z ní. Kniha má zřejmě působit jako psychologická sonda do života jedné alkoholičky, až na to, že psychologická stránka příběhu není vůbec dobře zvládnutá. Když se nad tím člověk zamyslí, jde spíš o velmi povrchní žvásty se snahou zatáhnout čtenáře do záhadného zmizení a vzbudit tím v něm napětí a vyvolat otázky. Jenže ani to se úplně nedaří. Problém spatřuji ve velmi plochých a statických postavách, které jsou líčeny až příliš černobíle, respektive černě. Alkohol, agrese, lež, přetvářka, sobeckost, pohrdání... Až příliš temný koktejl, který po pár stránkách začne být fádní a nudný. Nikdo přece není jen špatný a tady jsou špatní všichni. Není čemu věřit, není komu fandit. Ano, jsou knihy, které na tom staví a přesto jsou skvělé, tady ale (jak jsem již psala na začátku) selhává psychologická rovina, která musí být v podobných pokusech opravdu precizní. Jediné emoce, které kniha vzbuzuje, jsou opovržení a lítost, ne soucit, taková ta blbá lítost. Závěrečné vyvrcholení působí dost neuvěřitelně a směšně, i když připouštím, že posledních pár stránek bylo nakonec to jediné, co mě aspoň trochu bavilo. Knihu jsem četla po kouscích skoro měsíc a bojovala s tím, abych ji neodložila a jen si na netu nepřečetla, jak to teda vlastně dopadne.
Nechápu, jak se tato kniha může chlubit puncem bestselleru a knihy roku 2015.

5 12.01.2016

Knihu jsem si přečetla poté, co jsem viděla první díl filmového zpracování. Ne snad, že bych z filmu byla kdovíjak nadšená, ale myšlenka dětí vyslaných na smrt jen pro pobavení smetánky byla natolik provokující a pobuřující, že mi nešla z hlavy a chtěla jsem vědět, co člověka přiměje toto napsat. A tím nemyslím autorkou avizované přepínání mezi programy, ale nějakou psychologickou hloubku té myšlenky. Popravdě jsem ani moc nevěřila, že ji najdu, a říkala si, že knížku po pár stránkách odložím... Stal se pravý opak! Kniha má velice zajímavou psychologickou rovinu, kterou film nedokáže zachytit. V knize jste součástí Katniss Everdeenové, jste jejíma očima, jejími křídly. Vidíte to, co ona, cítíte to, co ona, prožíváte to, co ona. U filmu jste bohužel jen přihlížející divák. Přemýšlím, jestli ve mně někdy nějaká kniha dokázala vyvolat tolik protichůdných emocí najednou. Pocítila jsem hnus a pohrdání, ale i pýchu a hrdost, smutek i radost, naději i beznaděj, lásku i nenávist. Přála jsem si stejně jako ona život i smrt najednou a zvažovala jsem, jak bych se sama rozhodla.
Pokud jsem knihu brala do rukou jako odpověď na mou otázku, dostalo se mi ji nadmíru vyčerpávajícím způsobem. A nejen na tu jednu. Přišly další otázky a všechny byly zodpovězeny, což je něco, co na této knize nesmírně oceňuju, protože u tohoto žánru se mi stále častěji stává, že hledám odpověď, kterou nenacházím. Když k tomu přičtu ještě absenci zbytečných sáhodlouhých popisů a ponechání možnosti, aby si čtenář celý svět dotvořil sám, aby s autorkou spolupracoval a aby raději plně vnímal rychlý spád událostí, vznikne z toho cosi mimořádného, skoro bych až řekla přesahující svůj žánr. Řekněte mi, koho z vás při čtení nenapadlo, že ta iluze je až děsivě skutečná?

6 11.11.2015

Bohužel poslední díl série nenaplnil tak úplně mé očekávání. Po neuvěřitelném dozrání ve třetím díle jsem věřila v bombastický závěr, nicméně Brisingr zůstal nejsilnějším článkem řetězu. Jakoby to Paolini prostě už chtěl mít za sebou. Mnoho otázek zůstalo bez odpovědi, jiné odpovědi byly ve stylu "Proč? - Prostě proto!" Závěrečný střet působil tak nějak směšně a samotný konec... někdy je možná lepší sáhnout po tom, co se nabízí, než se snažit být za každou cenu originální.

2 13.07.2015

Nejlepší díl tetralogie. Postupně přichází akce, Eragon dorůstá do skutečného hrdiny, otvírá se celá řada otázek, po jejichž zodpovězení čtenář doslova prahne.

1 13.07.2015

První díl této tetralogie čtenáře skvěle vtáhne do děje a seznámí ho s hlavními postavami. Hvězda dolu za některé příliš obsáhlé a dle mého názoru mnohdy až nudné popisné pasáže.

13.07.2015

Po zhlédnutí filmu ve mně zůstalo mnoho otázek, na které jsem chtěla znát odpovědi. Sáhla jsem tedy i po knize. Ač jsem děj znala již z filmu, přesto ve mně kniha dokázala vyvolat ono zvláštní napětí, neblahé tušení. Některé otázky byly zodpovězeny, jiné naopak prohloubeny. Nejsem si zcela jistá, jestli je otázka líbí / nelíbí na místě. Příběh je to děsivý, přesto je něčím zvláštním přitažlivý, poutavý a zanechá ve vás tu neodbytnou otázku: Byli byste schopni vy sami na tato pravidla přistoupit?

2 13.07.2015

Když jsem knihu začala číst, říkala jsem si, co je to za šílenost, jak se v tom má člověk vyznat. Zdánlivě nesouvisející postavy, časové skoky, prostě roztříštěné zrcadlo. Jenže toto zrcadlo se postupně sceluje, až vytvoří dokonale krásnou čistou hladkou plochu, v níž se zrcadlí atmosféra celého 20. století. K tomu vytříbený jazyk, věty, které se tak krásně čtou a přitom nepůsobí tuctově. Dokonalá stylistika, originální pojetí kompozice, vypravěče... Geniální! Víc takových knížek.

10 13.07.2015