CarrieVel komentáře u knih

Jsem milovnicí všeho francouzského a u této knihy mě původně zaujala „Bardotka“ na obálce, ačkoliv nejsem úplnou fanynkou ženských románů, klasické romantiky apod. Jak mile jsem byla překvapená, když jsem zjistila, že autorka rozhodně nenapsala „klasickou romantiku“ ani „čistě ženský román“, ale něco víc. Pochopila jsem však, proč musela být na obálce dívka podobná Bardotce.

Prostřednictvím svižného, čtivého a zkrátka opravdu krásného příběhu nám autorka nenuceně předkládá složitou a zajímavou historii Kypru, později dokonce i průběh řeckého převratu a následné turecké okupace a důsledky těchto událostí, které jsou kontrastem k idylické náladě mezi zlatou mládeží. Ale nenechte se zmást zase obráceným způsobem, kniha se hezky čte, popisy historie a politiky jsou šikovně vpravené do poutavého příběhu i do nádherných dopisů.

Spisovatelka nás zavádí kromě Kypru také do snové Anglie 60. a 70. let a konečně na chvíli také do mé milované Francie!!! Což asi z knihy není úplně na první pohled patrné, ale já jsem několik stránek věnovaným Nice, St. Tropez a Saint Paul – kam asi nutně potřebuju jet na dovolenou a potkat Boba – ocenila. Mě jako cestovatelku rozhodně autorka nalákala i na Kypr – zřejmě ho, až to půjde, vyměním pro jednou za Francii :D Doufám, že napíše další román a že to opět bude takový "polocestopis".

2 27.02.2021

Bohužel toto "veledílo", které se na první pohled tváří jako taková ta moudrá literatura pro ženy, musím označit jako odpad, protože spisovatelka zřejmě vzala všechna usoplená klišé a pokusila se je vecpat do jedné knihy. Ano, ona do ní prostě chtěla dát úplně "všechno", všechno, na co si vzpomněla, všechny otřepané zápletky...

Chabé popisování sexuálních prožitků hrdinky byly asi úplně nejhorší.

Knihu jsem dočetla do půlky, pak jsem to vzdala, protože tohle se opravdu nedalo. Udivuje mě, že tato kniha má takovou reklamu, na níž jsem se nechala nalákat i já. Původně jsem chtěla napsat, že mě udivuje, že něco takového lidé kupují :D

Originální, tajuplná, čtivá, emotivní! Lépe snad knihu vystihnout neumím. Nemůžete popadnout dech. Přečetla jsem dvě stránky a věděla, že už nechci dělat nic jiného než číst, číst, číst...

1 31.01.2021

Jsem fanynkou Petera Mayleho, zbožňuji rok v Provence a k jeho knihám se velmi ráda vracím, miluji Francii a Provence a obecně "cestopisné" knihy, popřípadě knihy zachycující atmosféru nějakého místa. Bohužel Hotel Pastis se mu nepovedl. V tomto případě Mayle jen vykrádá svůj Dobrý ročník a píše prakticky úplně stejný příběh, celá situace kolem loupeže a jejího vyvrcholení není ani vtipná a ani napínavá. Tady šlápl Mayle vedle.

2 31.01.2021

Jsem milovnicí všeho francouzského a především krásné Provence, kde jsem dokonce strávila svůj erasmus. Knihy od tohoto autora jsou pro mne proto srdcovou záležitostí, které mám spojené především s částí života, na níž nikdy nezapomenu.

Je obdivuhodné, jak spisovatel dokáže nenuceně, lehce, vtipně i hluboce líčit své francouzské zážitky. Přestože by se mohlo zdát, že se tato kniha ztratí mezi jinými podobného rázu, myslím si, že tato vybočuje nejen mezi jinými cestopisy, ale také mezi knihami samotného Petera. Obzvlášť skvělý je leden a červen... Ale ne. Všechny měsíce jsou úžasně popsány. Ke knize se neustále vracím stejně jako do krásné Provence.

1 31.01.2021

Na Bílé Masajce je vidět, že ji nepsala "spisovatelka", jedná se o typické vcelku jednoduché vyprávění, přesto musím říct, že mě tato kniha dostala. Bílá Masajka nám přibližuje život Švýcerky v Keni - zpočátku idylka, obrovské okouzlení Afrikou, krásným vysokým Masajem, a dále úskalí spojená s životem mezi Masaji. S Corinne se opravdu sžijete, fandíte jí, soucítíte s ní, je vidět, že autorka příběh sama prožila.

3 31.01.2021

Přemýšlím nyní nad celou situací ohledně Žítkovských bohyň a dohledávám si další informace - touhu vědět víc ve mně autorka skutečně vzbudila. Je skvělé, že toto téma zpracovala a že si s ním dala tolik práce. Obdivuju její vůli, protože na díle je vidět, že s ním strávila spoustu času a že si na něm dala skutečně záležet. Jak už jsem zmínila, na knize nejvíc ze všeho oceňuji téma jako takové - pro mě bylo úžasné vůbec se dozvědět o světě Žítkovských bohyň. Nemám příliš ráda ženské romány, ovšem téma jakéhosi čarodějnictví atd. mě vždycky fascinovalo, a jsem spokojená s tím, že o typicky ženský román nešlo.

Přesto bohužel ve výsledku musím konstatovat, že mě kniha nebavila. Chtěla jsem ji dočíst, chtěla jsem vědět jak to dopadne a chtěla jsem ocenit ohromné úsilí, které spisovatelka vynaložila, aby tohle všechno dala dohromady, ovšem čtivé bohužel Žítkovské bohyně příliš nejsou, což je škoda.

6 31.01.2021

Ano, Nicholas Sparks umí, jen se divím, že ho baví psát stejný příběh pořád dokola. Ale splnil má očekávání. Je to stejné jako Zápisník jedné lásky, Milý Johne, ale pokud vás Sparks baví, nebudete zklamaní.

3 31.01.2021

Byť má tato kniha velmi vysoké hodnocení a musím uznat, že je skvělá a velmi poučná (měl by si ji přečíst dle mého názoru KAŽDÝ), bohužel musím neobjektivně říci, že jsem si její čtení příliš neužívala, ovšem to je čistě můj osobní problém, protože to na mě bylo příliš drsné.

Kniha je však mistrně napsaná a vynikající. Píšu jen svůj subjektivní postoj.

3 31.01.2021

Musím říct, že už se mi do rukou dlouho nedostala takto originální kniha. Doufám, že autorka napíše něco delšího (dalšího :D ), protože má opravdu talent. Je škoda, že takové to knihy často nemají žádnou propagaci, žádnou pořádnou reklamu a snadno zapadnou, já doufám, že s Kamínky po kapsách se to nestane.

Spisovatelka líčí originálním jazykem, často vtipně, jindy dojemně a srdceryvně obyčejné i neobyčejné zážitky - zřejmě ze svého - života. Obzvlášť oceňuju to, že dokáže pojmenovat věci, které my obyčejní smrtelníci pojmenovat nedokážeme. Jen tak dále. Určitě budu Karolínu Kvaš sledovat a čekat, co dalšího vydá :)

2 31.01.2021