cérka komentáře u knih
Právě jsem dočetla poslední stránku a musím říct: líbilo, moc se mi to líbilo!
Mělo to šťávu, šmrnc a (ne)dobrý konec.
Ke knize mě přivedlo nadšení mé milé kolegyně, která v noci místo spaní četla a knihou byla naprosto uchvácena.
Mě osobně kniha nijak nenadchla, přišla mi zbytečně zdlouhavá, snad až konec, kdy jsem se konečně dozvěděla kdo a proč zemřel, byl čtiví.
Knihu jsem si půjčila na CD. Celý život Alana je k neuvěření a konec šíleně a asi i zbytečně složitý. Nicméně kniha u mě splnila svůj úkol. Zpříjemnila mi čas strávený u žehlícího prkna a konečně vím kdo je onen stoletý stařík.
"Kolik prachu je potřeba zvířit, aby zmizely i mé poslední stopy? ..."
Vau, úžasná kniha, příběh mám pod kůží, hučí mi v hlavě a v noci jsem slyšela šustění na půdě. Zítra jdu na bylinky a mám strašnou chuť žít.
Žít tak jak chci já !
Pro mě je tato kniha velkým zklamáním. Snad až konec, kdy jsem se konečně dozvěděla proč, stál za to. Mohla to být krásná kniha, nápad je dobrý. Autorka si asi stanovila počet znaků pro knihu a pak se tento limit snažila za každou cenu splnit.
Karel IV byl opravdu Císařem, Králem a hlavně Otcem vlasti. Kéž by naše země měla více takových panovníků !!!
Knížka je velmi čtivě napsaná, pan Bauer opět nezklamal. Krásně shrnul život Karla IV a jeho blízkých.
Sama jsem byla svým výběrem této knihy překvapena. Válečnému tématu jsem se až doposud zdárně vyhýbala. Ovšem nelituji, krásný a zároveň surový příběh. Hluboce mě zasáhl, děkuji.
Blog Kafe a cigárko jsem objevila po vystoupení autorky u pana Šípa. Byla jsem nadšena. Moc mě bavilo, přečíst si každý týden úsměvný příběh, zamyšlení ze života mladé herečky. S nadšením jsem šáhla po knize a těšila se na večer kdy budu mít konečně klid a čas. A tady nastal první zádrhel, formát. Knížka se vleže moc dobře nečte a text ve dvou sloupcích nebyl taky (aspoň pro mě) dobrá volba. Číst jednu povídku za druhou mě brzy přestalo bavit. Chyběl mi časový odstup blogu. Do půlky knihy jsem se trápila a ve druhé půlce jsem si asi už zvykla, nicméně knihám o herectví se budu chvíli vyhýbat :-). Nakonec jsem byla ráda, že už je konec!
Za mě čtyři hvězdičky, první za nápad a odvahu, druhá za blog, třetí za obal a čtvrtá?, nebylo to zas tak špatné, četla jsem horší :-)
Ps. Ideální kniha do autobusu či MHD, jedna povídka do práce, jedna z práce :-)
Moc děkuji za tuto knihu. Svou vlastní domácnost mám 21 let, vařím až na výjimky každý den a myslím si, že chutně :-). Jenže co pořád vařit aby to bylo jiné, chutné a zdravé? Nejsme vegetariáni, ale rádi si dáme i něco bezmasého a můj manžel hlavně sladkého :-)
A tady je toho tolik. Paní Francová je pro mě takovou Magdalenou Dobromilou Rettigovou v bezmasé kuchyni. Ještě jednou děkuji a těším se až se pustím do druhého dílu, zítra vařím Jahelník a Pampeliškový med :-)
Vyšetřování trochu jinak, s jinými hrdiny, pro mě příjemná změna po sérii Oldřich z Chlumu. Konce se ovšem u obou sérií velmi podobají, děj jede na plné obrátky a najednou je po všem, ať žije logika !
Z této série poslední kniha, která mi chyběla a mám přečteno.
Bohužel nijak nejásám. Pan Vondruška je skvělí vypravěč, ale vražd je v této knize opravdu moc a děj je na můj vkus velmi překombinovaný.
Moc milá, lásky plná, romantická kniha. O vánocích a v 16 letech by se mi asi líbila mnohem víc :-).
Jestli jsem od této knihy něco čekala, pak to, že knihu vzápětí zavřu a vrátím.
Nestalo se, knihu jsem přečetla nečekaně rychle, s chutí a zároveň se zděšením. Jak aktuální téma !!! Autor má pravdu, vůbec jsme se minulostí neponaučili !!!
V hodnocení odebírám jednu hvězdičku, přece jenom mi sem tam něco chybělo, hlavně konec :-)
Velmi zajímavá kniha, přečetla jsem i doplněné druhé vydání.
Do Holešova to nemám daleko, přesto jsem netušila jak zajímavá a vzácná žena tady žila. Zámek i hřbitov určitě navštívím.
Moje první kniha od tohoto autora, velmi oceňuji snahu přiblížit nám tuto dobu. Osobně bych snad přivítala rozšíření děje o více informací ze života prostých lidí. Něco mi prostě chybělo, aby byl prožitek dokonalý.
Při čtení této útlé, brožované knihy jsem si neustále říkala proč toto vúbec čtu. Odpověď zněla, k vůli Čtenářské výzvě!
Přečetla!, ale zaujalo mě opravdu jen pár (tři) povídek.
Tři hvězdičky jsou možná až moc, možná by stačily dvě :-(.
Nádherný příběh, mám jej po přečtení hluboko v sobě a pláču, za babi, Magdalénku, Helenku... Zároveň mám v sobě nádheru beskydské přírody a touhu žít v malé dřevěné chaloupce uprostřed kotárů. Opravdu silný příběh.
"Babi, co je to s tím nebem?"
"Jak to myslíš, dítě?"
Je nějaké těžké, připomíná mi slečnu varhanistku, už vím, je těhotné!"
"Cože?"
"Je naducané, jen k prasknutí."
V tu chvíli se na nás snesly první sněhové vločky.
Ode této chvíle, když se podívám na nebe před deštěm, bude vždy těhotné.
Když si člověk půjčí podobnou knihu, předpokládá vraždu na "každé stránce", zároveň napětí a nedočkavost jakpak si detektivové poradí a zapeklitý případ vyřeší.
V této knize je vyšetřování nuda, autor se snaží podat kriminální případy trochu jinak, popsat krásu Šumavy a na druhou stranu odpornost zločinu, ale to je tak všechno. Možná jsem čekala něco ve stylu vyšetřování 1.oddělení :-) a nedočkala se.
Kniha mě zaujala svým názvem, možná jsem čekala trochu těch "babiččiných rad" a poetiku časů minulých.
V minulost se příběh opravdu odehrává, bohužel styl vyprávění a samotné zpracování tématu mi moc nesedlo. Hlavní hrdinka je nám představena jako bába, matka již dospělých dětí, která se najednou znovu vdá, omládne, všechno jí jde a vychází, všechno zvládne.... a na konec, snad už staletá (vrstevníci a vrstevnice již dávno nežijí) umírá za tragických událostí. Když už máte konečně pocit, že jste se začetli, děj je najednou useknut a začíná úplně v jiné době a na jiném místě. Přečetla, ale kniha bohužel ve mě nic nezanechala.
Doporučuji čtenářkám Javořické, Kyzlinkové a Pittnerové.
První díl mě bavil více, nicméně jsem si skvěle zavzpomínala.