Česneksmedem
komentáře u knih
Únos
Lee Child
Musím se připojit k oslavným ódám na tento díl, který byl čtivý, napínavý a bez zbytečné vaty. Závěr nás opět přesvědčil o nezničitelnosti a genialitě páně Reachera. Rád bych také pochválil a poděkoval Ivě Harrisové za její překlady knih Lee Childa.
Večerní host
Rex Stout
Úvod
Byl sobotní den 23. května 2020, venku chcalo a číhal koronavirus. Nic příjemnějšího než četba nebylo pravděpodobné (schade, jak říkáme na Moravě), takže jsem zabořil zrak do knihy „Večerní host“ od RTS. Řídil jsem se pokyny budoucí oběti trestného činu, udělal si pohodlí a svlažil volátko. Mám rád ty drobné náznaky z Vesmíru, takže když v knize vystupuje Goodwine, použil jsem na svlažení víno z vinařství Château Mouton-Rothschild. Znalci ví a slintají, abstinenty ať zahrabou či spálí bez ochutnání této lahodné many.
Střední část
Díky šrajbmašince jsem si do starého kalendáře na rok 1995 (jsem spořivý kluk) poznamenal, že tentokrát Archie Goodwine hrál (až na úplný závěr) hlavní roli. To nám čtenářům nevadí, neboť jméno Archie znamená oblíbený a takový on prostě je. Dalším plusem těchto detektivek je vesměs absence krvavých scén, naopak nechybí svérázný humor. Navíc zde máte docela slušnou šanci odhalit padoucha.
Závěr etýdky
Sorry Pepo4081: „Nanejvýš uspokojivé!“
Baletky
Miřenka Čechová
Před čtením této knihy jsem si říkal, že ji možná ani nedočtu, neboť to asi bude nuda. Bylo to dáno mojí takřka nedotčeností baletem, na kterém jsem byl pouze jednou. Kniha sice není zrovna optimistická, ale rozhodně ani nudná. Je to od začátku do poslední stránky tvrdý boj. Knihu doporučuji!
Zmizení princezny
Jaroslav Velinský
JV přidává k dobru, jak se má správně vařit grog, neboť v dnešní uspěchaný době se to flinká. Každej je hned nedočkavej to nalít do hlavy, ale všechno chce svý. Předehra je přece důležitá, ne?
Šestý díl Oty Finka se panu Velinskému psal jistě velmi dobře, neboť je tam toho hodně o muzice, a to on moc rád (gé, ef moll, a tak). A tohle jeho lahodění se pak přenáší na nás čtenáře.
Knihu doporučuji a přidávám ještě jednu parádní hlášku: Čas se táhnul jako lepidlo na lidský duše.
Nůž
Jo Nesbø
Letošní další mucholapka, od které se nedalo odtrhnout. Nebojím se konstatovat, že je to příběh zpracovaný geniálně!
Harry Hole je zároveň vrah i soudce. Takové typy mají holky rády a z evolučního hlediska je to velice rozumný a racionální přístup. Chci tím naznačit, že se tato kniha bude dámám (a nejenom jim) jistě velice líbit. A ona si to rozhodně zaslouží.
Pane Jo, smekám svoji bekovku a děkuji za skvělý zážitek.
Kočka, která zmizela ve skříni
Lilian Jackson Braun
Kniha je o velkém sněhu, o psech co po něm rádi běhají, o požáru v roce 1869, o čtení Robinsona Crusoea a o sebevraždách, které pochopitelně sebevraždami nebyly, ale Koko to ví: Ňou!
Naplivu na vaše hroby
Vernon Sullivan (p)
Také jsem četl Pěnu dní a musím říct, že toto se zdá daleko jednodušší a přímočarejší. Nevím, proč někteří dumají nad tím, jak to vlastně myslel a proč to tak napsal? Stejně to nezjistíte, tak proč to prostě jen nevzít tak, jak je to napsáno? Hromada chlastu a sprosťačin, magor, který svoje prasácké činy zdůvodňuje dle zajetých dogmat všech ukřivděných. Nepřipadá vám to povědové i vzhledem k dnešku?
Tři vánoční povídky
Petr Šabach
Je poměrně složité toto hodnotit. Přiznávám, že se to nečetlo špatně, ale. Pokud bych s tím obíhal vydavatele, tak mám nohy ubroušené pod kolena a nakonec bych to mrsknul do šuplíku.
Já, rytíř
František Niedl
No, na plných pět hvězd to prostě (z mého pohledu) není. Nejvíc chybí jasný a stěžejní nosný příběh. Jde o docela milé a i docela čtivé povídání, ale nic víc. Wolfram se svým koněm Fratellem jsou tak trochu jako James Bond se svým autem – neporazitelní (chybí jen ten zástup krásek v posteli). Přesto to rozhodně nebylo špatné.
Kočka, která si potrpěla na rtěnku
Lilian Jackson Braun
Kdo má již pár dílů načteno, ví do čeho jde. Pro někoho je to možná až moc poklidné, krve málo, sexu málo a Jim nepije alkohol. Přesto je to velice solidní a pohodové čtení. V každém díle je podrobněji připomenuto jedno řemeslo, zde to byla tesařina. Nemohu se ale zbavit dojmu, že tentokráte to bylo poněkud odfláknuto. O tesařině žádná zajímavost a osud některých mrtvol také neobjasněn. Takže jedna hvězda dolů.
Havran a jiné básně (14 básní)
Edgar Allan Poe
Docela jsem se na četbu těšil. Jak se dalo čekat, žádná velká sranda to nebyla. Básně byly dost o hrobech a mrtvých, ale i věnované ženám. Některé názvy poněkud nejasné – F.S.S., O-D, F... Dokonce se zde vyskytují dvě rozdílné básně se stejným názvem M.L.S. Názor si musí udělat každý sám, ale občas je dobré přečíst něco méně tradičního.
Hra na smrt
Václav Rabský (p)
Další velice dobré počtení od mistra Kida. Jak známo, jedná se o sérii Augustin Veliký. Asi je to blbost, ale když se do jeho příjmení vpasují dvě písmenka...
Co vás ihned trkne je kvantum přímé řeči. Partička výborná, hlášek plno: Vypadal jako blb, ale jakmile si nasadil brýle, měl tvář Lišky Bystroušky."
A závěr, to je blázinec. Doporučuji!
Leningrad
Anna Reid
Je to hodně smutné čtení, které zřejmě nebude pro každého.
SPOILER!
Nejprve se dozvíte, co předcházelo blokádě Leningradu. Už toto dokazuje, že ztrát na lidských životech mohlo být daleko méně. Od roku 1937 do roku 1939 bylo například Stalinem uvězněno 40 000 důstojníků, z toho 15 000 bylo zastřeleno. Ve velení tak většinou zbyli buď staří vysloužilí důstojníci nebo naopak mladí bez zkušeností. Nebo - po uzavření Paktu o neútočení mezi Hitlerem a Stalinem bylo do Německa posíláno obrovské množství obilí, nafty nebo mědi. Samozřejmě tyto komodity později chyběly. A navrch neuvěřitelná politická propaganda, která samozřejmě zastírala rozdíl mezi stranickou rétorikou a skutečností.
Musím také zmínit jednu věc. Pevně věřím tomu, že mnozí obyčejní vesničtí obyvatelé z Ruska či Ukrajiny by dodnes mohli po světě vyučovat jak přežít. Jejich náhražky a umění si skoro všechno vyrobit je neuvěřitelné a zároveň inspirující. Uvedu snad jen dva příklady z války. Prvním byla kamna zvaná buržujky, tím druhým byla náhrada za tabák v podobě sušených javorových listů.
Obrovským problémem byl hlad, který vedl u některých až ke kanibalismu. Do prosince roku 1942 bylo ve městě uvězněno 2 015 kanibalů, většinou žen.
Na konci knihy jsou přílohy, a to včetně několika fotografií.
Přes těžké a depresivní téma knihu doporučuji.
Vánoce mám rád
František Nepil
Naprostá paráda, a to včetně ilustrací Karla Franty, který už bohužel 19. 7. 2017 zemřel (89 let). V této antistresové knížce si například přečtete (v dopise Ježíškovi) vzkaz pro naše politiky (marnost nad marnost) nebo, že čert stresuje děti svou nedostatečnou domestikací a nepatrnou sociální adaptabilitou (Mistře Františku, Vy si ale v těch podobenstvích troufáte!). Další velkou pravdou zde uvedenou je, že maminčino cukroví bylo a vždycky je jen jedno. Naprosto nenapodobitelné, i když se sebevíc budete snažit dodržet recept. Například slepované (pro neznalce linecké) od mé maminky bych poznal mezi dalšími 58 slepovanými. A to je léty prověřený fakt. V knížce je i jedno místo, kdy jsem (proč to nepřiznat) panu Nepilovi malinko záviděl, ale zároveň mu to z celého srdce přál. Do svého domu ho totiž na Štědrý den pozval sám Jan Werich. No, jen si to představte. Schoulit se tam někde v koutku, tiše pozorovat, poslouchat a být.
Případ nešťastného šlechtice
Jan Alenský (p)
Popisy míst i postav jsou zpracovány docela řemeslně, přesto je poznat, že se pan Vondruška teprve zahřívá. Je to přímočaré, s malým napětím a je to i dost krátké. Přesto se to čte dobře.
Hráči
Karel Poláček
Rok 2020 bude zanedlouho v Trapezuntě! Jako poslední letošní knihu jsem zvolil Hráče a byl to skvělý počin. Nádherná čeština, humor a v neposlední řadě mariáš. Co víc si přát. V roce 1970 stála tato kniha pouhých 5 Kčs, a to přesto, že je v ní i toto moudro: Manželství je stav, ve kterém je žena poddána muži aby vládla.
Alfred Hitchcock 1 – Má oblíbená strašidla (20 povídek)
* antologie
Ne, že bych měl při čtení tělo jak rozrušený ježek a zuby cvakaly staccato. Jak se dá očekávat, kvalita je různorodá. Po naprosté klasické klasice (Ptáci) je laťka nastavena dost vysoko. Přesto jsem celkem spokojený. Některé povídky ovšem do hororových nepatřily. Například Rozsudek smrti je spíš detektivní povídka a najdou se i zombíci (Ostré zuby).
Do ložnic je vidět
A. A. Fair (p)
Donald s Bertou jsou fakt povedená dvojka. Pokud jste již nějakou knihu s nimi přelouskli, zkuste si Bertu představit jako tchýni. Mazec!
Rozhodně jsem se nenudil. Byly to fajn strávené chvilky. Knihu doporučuji!
Nasaďte všechny páky!
A. A. Fair (p)
Jako obvykle jsem nezačal prvním dílem série. Chvilku jsme si na sebe zvykali, pak už to bylo v poho. Donald s Bertou se mi líbí, kontrast jejich povah tomu napomáhá. Není to dlouhá kniha, takže brzy máte přečteno a spokojenost nabádá obstarat další díl. Knihu doporučuji.
Inspektor Prevít
František Niedl
Po několika stránkách jsem chtěl knihu odložit, ale dal jsem jí ještě šanci a udělal jsem dobře. Pořád se mi vkrádala myšlenka, jako bych někoho podobného jako je inspektor Prévit znal. Pak jsem si vzpomněl na inspektora Clouseau. Ta podobnost tam asi trochu bude.
Vzhledem k mému již poněkud pokročilejšímu věku jsem se maximálně bavil u pasáže, kde jsou popisovány "radosti" stáří. To vážně nemá chybu! Řekl bych taková hodně oddechová četba.