Česneksmedem komentáře u knih

Jde o autentické výpovědi lidí z Běloruska. Možná by to mohlo být pro někoho poněkud překvapivé, ale stačí se podívat na mapu a uvědomit si, že k rozpadu Sovětského svazu došlo až v roce 1991.
Občas se objeví článek s názvem: 100 knih, které si musíte do konce života přečíst! Naprosto nepochybuji o tom, že většina z nás by byla schopna nějaký takový soupis udělat, a že by se v mnohém lišil od ostatních. Je to samozřejmě naprosto subjektivní věc každého, co se nám líbí a čemu svůj omezený čas jsme ochotni věnovat. A právě tato kniha by v mém osobním seznamu rozhodně nechyběla.
SPOILER!
Je to samozřejmě čtení hodně smutné a depresivní, zároveň však je v něm i mnoho zajímavých myšlenek, které dnešní zhýčkaná a rozmazlená společnost už obtížně vstřebává. Jako příklad bych uvedl nadšení, že se v jejich obchodě daly koupit tři druhy salámu!
Další citát z knihy: Naše dějiny jsou dějinami utrpení. Utrpení je náš kult. Zde jsem si uvědomil jednu věc. Rozdělení Československa dosud někdo není schopný akceptovat. Při čtení této knihy ale zjistíte (a mnozí si znovu potvrdí teorii), že stát s mnoha národy uvnitř je vždy zdrojem nesnášenlivosti a občas až bezbřehého násilí. Důsledkem toho může být i následující citát: Boha se nebojím... Bojím se člověka...
Jedna moje osobní pesimistická poznámka nakonec zítřejší hrůzy budou daleko hrůznější, než ty včerejší. Knihu rozhodně doporučuji!

39 02.07.2019

Jak je patrné z obálky, skládá se kniha ze čtyř částí. Je to popravdě taková pelmel slátanina:

Židovské anekdoty (***) - nemůžu říct, že bych se u nich nasmál. Spíše jsem se asi dvakrát uculil.

Vše pro firmu (****) - o problémech v rodinné firmě Štorkánů.

Pásky na vousy veselohra o třech dějstvích (**) - spíše neveselohra.

Otec svého syna veselohra o čtyřech dějstvích (***) - opět kancelář firmy Štorkán. Pokud se vám bude zdát, že jste to už četli v části Vše pro firmu, tak podobnost je jistě čistě náhodná.

38 14.07.2021

Kniha se mi líbila, ale až tak nadšený z ní nejsem. Některé pasáže se zdály poněkud nadnesené, až těžko uvěřitelné. No a ta pointa je docela drsná. Přesto knihu doporučuji.

38 15.07.2020

(SPOILER) Parádní počteníčko! První povídku by jistě ocenil pan P....o, neboť se zde popíjí Jägermeister a kouří cigarety Camel a Gauloises. Také se zde proberou tektonické brekcie. Druhá povídka je dle mého nejslabší a z mysli poněkud rychleji vyprchající. Závěrečná je opět vynikající a přiblíží nám i temné stránky emigrace. VT prostě umí!

38 29.06.2020

Možná jste si toho také všimli. Komentáře ke knize jsou vesměs velice krátké. Asi je to dáno tím poklidným průběhem těchto příběhů. Jedno ale nelze upřít. V každém díle se seznámíte se zajímavostmi z jednoho méně běžného oboru. Zde jde o preparování zvířat.
Na závěr jedno širokozáběrové přísloví z knihy: Kdo lehá se psy, vstává s blechami.

38 29.05.2020

Začnete číst a najednou vás tělo upozorní, že je třeba vylít ledviny. Až teprve v té chvíli si uvědomíte, že už jste za půlkou knihy, a ta zploštělá koule, na které se vezete už uletěla háfo kilometrů. A takové to je u drtivé většiny knih ze série s Otou Finkem. Jen je některý díl více veselý nebo naopak více smutný. Jako je právě tento.

38 03.04.2020

Psát historickou detektivku je již nějaký čas in, takže je z čeho vybírat. Musím uznat, že tato se opravdu povedla. Dost jsem se bavil u výroby piva, při které jistým neotřelým způsobem pomáhala i drůbež. Také nad jedem z rulíku jsem poučeně pokýval hlavou, neboť tato rostlina je v mém kraji docela hojná. Zde byla použita šťáva z plodů, což ale rozhodně není ta nejjedovatější část rostliny.
Prostředí kláštera a života v něm je atraktivní a dobře zpracované. Knihu doporučuji.

38 15.03.2020

Rozporuplná kniha. Už jen to spojení jména hlavního hrdiny a jeho úchylky. Jméno Timothy lze totiž volně přeložit jako oslavovat Boha, a hlavní hrdina je přitom kanibal. Mazec. A druhý rozpor vám jde z podvědomí. Máte hlavnímu hrdinovi fandit nebo ho zatracovat?
Před každou kapitolou je hádanka. Většinou celkem jednoduchá, asi aby měl čtenář radost a pocit, jak je chytrý (chytrá). Knihu doporučuji.

38 05.03.2020

Číst pány Wericha, Horníčka nebo dokonce oba najednou, to je zážitek, to je svátek, to je odměna.
Musíte obdivovat jejich odpálené narážky na smeč, moudrost, nadhled...
SPOILER!
Mnoho jejich fórů jde opakovat se stejným výsledkem i dnes (paní Vejdová má přechodník). Jsou ale samozřejmě věci, u kterých by se dnes asi zarazili a popřemýšleli. Jako příklad bych uvedl notoricky známou řeč pana Wericha o tom, jak jeho manželka rozhoduje ty maličkosti, jako co s penězi, kdy může odejít pan Jan z domu... A on rozhoduje o takových zásadních tématech, jako je náš poměr k Thaj-wanu. Jak známo, dnes se za takový poměr dostávají výhružné dopisy, a to nejen z daleka.
Knihu samozřejmě doporučuji!

38 26.02.2020

Tak tenhle 14. díl Oty Finka byl z těch, který jsem dosud četl asi nejsmutnější. Ne, že by zde nebyly dobrý a vtipný hlášky, ale ten samotný příběh rozhodně nebyl k popukání. Asi je to dáno tím, že zde byla holčička (s panenkou Hacapajdou), její mladší bráška a jejich máma, která se těžce prodírala životem. Navíc měla jednu libůstku, která ji dostávala do průšvihů. Nebyl by to ale Ota, kdyby jí nepomohl, i když to byl: ...problém pro dvouhlavýho génia. Tu nejlepší hlášku s kozím bobkem vám neprozradím. Málem jsem si u ní pokropil spodní patro. Knihu doporučuji!

38 30.01.2020

Moje první kniha od MG a hned velice podařená. Bylo to srozumitelné, čtivé, inteligentní, uvěřitelné. Také se mi líbí, že hlavní hrdina není superman a má své lidské problémy. Knihu doporučuji.

38 05.08.2019

Knížky Františka Nepila by se měly vydávat v lékárně na recept. Při jejich čtení člověk zažívá podobné pocity, jako když se po úmorném dni ponoříte do vonné koupele, jako když sedíte v lese na pařezu a pozorujete veverku jak louská šišku, jako když vyprávíte dítěti pohádku a ono slastně usíná...
Je to prostě lék, je to balzám a pohlazení na duši.

SPOILER!
Jako člověk žijící na vesnici jsem nikdy nepocítil touhu ani potřebu zakoupit si chalupu či chatu. Ale jako příznivec knih mistra Nepila jsem se na čtení moc těšil. Kniha je rozdělena do tří okruhů a projdeme v nich celé sebemrskačské (leč pro někoho žádoucí) martyrium. Od prvních pokusů o koupi rozpadající se chajdaloupky, přes stav, kdy to vypadá, že by mohlo být vše hotovo, až do období, kdy odchází do věčných lovišť sám chalupář.
Hned po přečtení několika kapitol se vám zřejmě bude zdát, že se pan spisovatel inspiroval seriálem Pat a Mat. Většinou jsou při všech úkonech překážky ve velikosti minimálně Sněžky.
Hodně jsem se bavil u kapitoly s názvem „Jak se stěhuje záchod“ (neboli klozet, kakáč či reterát). Kdo z vás měl ještě tu možnost poznat a používat pravou suchou kadibudku, jistě si vybaví několik drobných potíží s tím spojených. Jak v zimě, tak i v létě to má jedno společné, a to je, že se snažíte být rychle daleko od onoho místa úlevy. V zimě je tam totiž fakt kosa a v létě na vás občas jukne slepice nebo vás prožene dotěrný hmyz. A o odéru by se dal napsat román. František Nepil to popisuje následovně: „A taková vosa nebo co drnčí! To se všechno přímo chvěje a třese, a nejvíc ubohý, nemohoucí striptér potažený nevídaně zježenou husí kůží, jež mu strachem úplně přimrzá k otvoru, na který je toho času osudově připoután.“

38 22.11.2018

Na Pulitzerovu cenu to sice není, ale pobaví to. Hodně různých přirovnání, vyšetřovatelka Oldřiška opravdový svéráz a nad pachatelem si moc hlavu lámat nemusíte. A procvičíte si i pár slov, která běžný občan často nepoužívá - například diaré. S překladem rád pomůžu. To je to, co by následovalo po vypití dvoudecky ricinového oleje.

38 26.08.2018

Předmluva i doslov doplňují tuto knihu, která je pestrou směskou, ze které byste si měli vybrat. Z mého pohledu asi nejvíce pobavily Jakákoliv rozumná nabídka, Dárek pro Velkého Svatého Nicka a Najdi mi nějaký sen. Doporučuji!

37 16.01.2021

Je to docela zvláštní. Všichni, co zde píšeme komentáře používáme počítač a síť. Přesto je tato kniha tak málo čtena. Možná bylo chybou dávat na první místo v názvu sex, protože Dark Web a sex hned vyvolává v mnohých nelibé pocity. Přitom o tom vlastně ani tato kniha není. Samozřejmě se autor tématu dotýká a je tam jeden moment docela hnusný, ale okrádáte se tím o mnoho nového, co vám může přinést úplně jiný pohled na věc. Škoda. Je to fakt dost dobrý.

37 19.10.2020

Přečteno díky čtenářské výzvě a musím uznat, že to nebylo vůbec špatné. Fakt je, že to nejde srovnávat s dnešními detektivkami. Je to takový poklidný rybník, který pouze jedenkrát rozvlnil vítr.
Velice dobrý komentář sepsal můj předchůdce mi-380 a taktéž babistar, takže je těžké již něco dalšího dodávat. Musím přiznat, že mnohé věci ohledně židovského náboženství jsem neznal a byly pro mne příjemným překvapením. Jen mírně jsem pozdvihnul obočí nad podprůměrnou policií a klidným až geniálním rabínem.

37 28.02.2020

Další díl seriálu: „Policajti proti vagabundom.“
SPOILER!
Tolik komentářů, tak co ještě napsat? Souhlasím, že je to trochu jiné, než co jsem od něj doposud četl. Musíte se dostat do třetiny knihy a teprve pak se objeví oddělení vražd s Richardem Krauzem a mým oblíbencem Váňou (tlačenka opět neschází). Po této „předehře“ konečně dojde i na očekávaný humor. A hned důkaz. DD píše o tom, že by bylo potřeba někoho z vyšších míst vyhodit. A následuje tento text: „Aj u nás by sa zišlo vyškrtať niektoré verše... ale keby sme sa ozvali, tak by sa to asi potom nerýmovalo nám...“ Paráda, že? Je zde i jeden pikantní vtip o blondýnách, ale ten neprozradím.
Konec je tak trochu pod heslem: „Domysli si sám.“
Samozřejmě jsem se opět přiučil pár slovenských slovíček: tátoš, skuvíňal, ozrutný nebo mrle.
Čtení knih Dominika Dána je pro mne vždy taková malá odměna, a tak zcela jistě u této nezůstane a brzy si dopřeji další. A vám to, s dovolením, také doporučuji.

37 29.11.2018

SPOILER!
Bratři a sestry!
Upadl jsem do spárů mozkové činnosti, takže vám píši sdělení o dění u nás. Naše město Ankh-Morpork bylo donedávna vcelku poklidné. Pod vlhkým pláštěm noci vrazi vraždili, kapsáři se kapsovali, rozhoďnožky rozhazovaly nohy a tak dál.
Jednoho večera se však v našem městě objevil hrozný drak. Hledal jsem příčinu a jako první jsem dospěl ke známé poučce: „Ser že lafém!“ Nejdříve mne napadla Máta Žulodrťová, neboť nosí vousy. To se fakt musíme ve všem opičit? Náš knihovník mi jistě promine, ale nějaká blbka s tím ve světě začne a naše holky to hned napodobují. Ta to ale nebyla. Jako druhou jsem (bohužel opět neprávem) podezříval majitelku nočního penzionu paní Dlaňovou.
Byl jsem z toho přemýšlení tak mimo, že jsem si musel nalít něco ostřejšího. Byla to jedna z těch lahví, které se tak tajemně samy vyprazdňují. S tím ale máme zkušenost asi skoro všichni, že?
Jak známo, na draky je nejlepší nějaký udatný mládenec. Jednoho takového tady máme a jmenuje se Karotka. Tak uvidíme.
Můj kamarád Téra Prášek o všem dokonce píše knihu, takže i vy se dozvíte, jak to celé dopadlo.

Všechny vás zdraví bratr Česneksmedem

37 19.11.2018

Ponuré až depresivní a přesto tak nějak vznešené. Zároveň taky naprosto jiné v té záplavě dnešních knih. Snad jenom jednu myšlenku: "Koho trýzní život, nosí rány na čele".

37 11.09.2018

Hned na začátku knihy pánská část čtenářů bude mít zřejmě poněkud nepříjemný pocit ve spoďárech. Kastrace (au!) holt není žádná sranda. Pro citlivější povahy byl proto vymyslen termín zneúplnění.
Jinak zneužívání dětí kněžími, to je téma, které jistě mnohým načechrá pírka, a to z obou stran táborů. Citát z knihy: Zdá se, že když přijdeme na přečiny duchovenstva, všichni zničeho nic trpí hromadnou ztrátou paměti. Pro korektnost musím dodat, že tu samou zkušenost máme i u několika jiných profesí, že.
Kniha docela drsná, ale čtení jde rychle a hluchých míst není mnoho.

36 06.05.2020