Česneksmedem komentáře u knih

Tentokrát to úplně na bůra není. Přesto to bylo fajnové. Hlavně ty pasáže z hospůdek, a to včetně nádražních. Skoro taková Hrabalovina: Bubla zatím otevřel flašku s pivem a zaklokotal jak slavík.

34 20.01.2020

Je mnoho knih, které si jako první můžete pustit do svého života v novém roce. Moje volba byla docela jednoduchá, protože tahle série je něco podobného, jako když při konzumaci jídla zažijete kulinární kámasútru. A abych se držel toho pudového v nás, ocituji zde netradiční popis ňader, která jsou popsána jako: ...miskovité antikizující tvary.
Mistr Kid spolu s Otou Finkem ve vrcholné kondici, takže nezbývá než knihu doporučit!

34 01.01.2020

SPOILER hned od začátku!
Recept: Oloupaný pastiňák povařit maximálně pět minut, poté osušit a obalit ve směsi mouky, soli, pepře a parmezánu. Opéct do křupava a zlatova.
Hned na úvod jsem si dovolil prozradit recept na jednoduché jídlo, které měl Freddie rád. Taky měl rád čaj Earl Grey, v čemž se absolutně shodujeme. Zároveň je i mnoho věcí, v čem bychom se jistě neshodli, a to samozřejmě nemyslím jen jeho sexuální orientaci.
Skupina Queen patří mezi mé top pět nejoblíbenějších kapel. Je to jistě dáno i frontmanem této kapely. Kniha, kterou jsem právě dočetl mi mnohé objasnila, ale chci vás upozornit, že je nanejvýš vhodné si před jejím čtením prohlédnout na nejmenované internetové stránce videa jejich skladeb. Bude se vám to totiž nesmírně hodit.
Navážu na výše již zmíněné. Troufám si tvrdit (alespoň z mého pohledu), že nešťastnou a osudovou chybou Freddieho bylo, že si své partnery vybíral v gay klubech těch největších světových měst. Tam se jistě pohybovali jedinci hodně promiskuitní. Píšu to jen z toho důvodu, že je mi líto všech těch skladeb, které díky jeho nemoci a předčasné smrti nespatřily světlo světa.
Zvláštní vztah mám k jeho společnému projektu s Montserrat Caballé. Měl jsem možnost spát v mnišské cimérce v místě, které dalo této geniální divě její jméno. A byl to zážitek nezapomenutelný!
Nějak jsem se rozjel. Takže, pokud překousnete pár stránek týkajících se popisu jednotlivých pokojů ve Freddieho bytech, dozvíte se mnoho nového a zajímavého. Podrobně jsou zde popsány i poslední chvíle jeho života. Bez zajímavosti není ani fakt, že pisatel této knihy se odstěhoval k nám do okolí Plzně. No a na závěr můžete shlédnout několik fotografií. Knihu doporučuji.
Show must go on!

34 05.06.2019

Dneska jsem nejprve totálně promoknul, a pak u baráku spolknul jakousi létající obludu. Ještě, že měla od deště umyté hnáty. Smrt je prostě všude. Výjimkou není ani tato kniha.
Souhlasím s názorem, že je to trochu jiný Bukovski. To ale rozhodně neznamená, že horší. Děkuji všem přírodním mocnostem, že jsem si ji mohl přečíst. Kde jinde bych se totiž dozvěděl, že: "Detektiv bez revolveru je jako kozel se šprckou".
Asi se vám to stává taky. V klidu si čtete, srkáte třeba autorovu oblíbenou plachetnicovou whisky a najednou bác! Věta jak blázen. Věta jako celá povídka: "Měl jsem modré oči, staré boty a nikdo mě neměl rád". Kvůli takovým větám čtení miluju. Pane Bé, smekám svoji bekovku a klaním se.

34 04.09.2018

Upozornění! Tato kniha není vhodná pro děti a mládež. Takže, vyčůrat, pomodlit a bez pohádky spát. Pro všechny ostatní. Připomíná mi to koncertní verzi skladby „Smoke on the Water“ od skupiny Deep Purple, kterou hráli spolu se symfonickým orchestrem roku 2011 v Montreux (Švýcarsko). Fanoušci této kapely jistě ví, že tato skladba byla inspirována požárem, který zapálil světlicí fanoušek Franka Zappy v jednom místním kasinu roku 1971. Na začátku taková decentní brnkačka, a pak šup mu (čti džig mu) prášek. Nářez. Vzhledem k tomu, že hlavní postava knihy Lester Ballard je mimo jiné nekrofil, není tato kniha asi úplně pro každého, byť dospělého čtenáře. Slabším povahám se totiž může stát, že jim tato kniha zamotá hlavu jako desátá becherovka. Občas jsou tam momenty, a to mi věřte, u kterých by se nesmál ani Patrik Hartl. Pravda ovšem většinou není tak jednoduchá, jak se může na první pohled jevit a lidská psychika je složitá a zranitelná. Bohužel pak za činy blízkých, kteří vás měli chránit a milovat, může zaplatit někdo úplně cizí a nevinný.

34 27.08.2018

Ta obálka je lepší než obsah. Saturnina jsem obhajoval a chválil, tady to moc nejde. Neříkám, že je to úplně špatné, ale docela násilný humor a otravné rady otce.

33 14.06.2020

Pokud bych po přečtení této knížečky měl uvést jedno slovo, které by vyjadřovalo moje pocity z ní, pak jde o slovo rozpaky. Když pominu docela zavádějící název, tak hlavně jde o několik letem světem životopisů. Vzhledem k rozsahu dílka je jasné, že zájemce o tuto problematiku sáhne po jiné, do hloubky jdoucí knize (viz třeba Útěky - Lída Baarová). Je také třeba říct, že pro některé bude těžko zkousnutelné srovnávání obou tyranid a jejich vůdců. Samozřejmě se našlo pár věcí, kvůli kterým dávám alespoň dvě hvězdy. Uvedu snad jen projekt PRORA a dobové fotografie.

33 23.05.2020

V tomto díle bylo hodně papání, debužírování, mlsání a mlaskání. Podávaly se různé druhy sýrů, které (jak všichni víme) mají tu výbornou vlastnost, že je můžete jíst i s rouškou na ústním otvoru. Také něco málo informací o keramice, keramické dílně, glazurách a na okraj pár zmizelých osob.
Poněkud s nadhledem je třeba posuzovat Kokovo psaní na stroji a klubíčkový závěr.

33 19.04.2020

Moje třetí kniha z této série. Byla to opět pohodovka, která se velice dobře čte. Navíc je částečně o bytových architektech, což rozhodně není běžné téma. Co považuji za další plus je nový kočičí přírůstek do Qwilleranovy rodiny, a sice kočka Yum Yum. Takže od teď to z kočičího pohledu bude genderově vyvážené.

33 08.04.2020

Tak tohle byl přesně můj šálek čaje. Pochopitelně literární. S knihou to sice vůbec nesouvisí, ale čaj mám nejraději z Nepálu a Srí Lanky.
Moje nadšení má hned několik důvodů. Prvním je fakt, že jsem v pradávné době hrával šachy v rámci místní okresní ligy. Druhým důvodem je moje slabost pro hádanky. Dalším pak obdiv k dílům starých mistrů, a to jak malířů, sochařů, hudebníků... Vše korunuje decentní a inteligentní literární styl. Navíc je zde připomenut jeden velikán, a sice Edgar Allan Poe a jeho Maelzelův hráč (viz například kniha Roberta Löhra Šachový Turek).
Malou kaňku na jinak parádním zážitku představuje neustálé kouření Julie při restaurování starých obrazů. To bylo docela odporné a neuctivé.
Výše uvedeným jsem se snažil dokázat, že kniha stojí za přečtení. Jenže: Dokazatelnost je pojem ještě mnohem vágnější než pravda.
Několik drobných chyb a přehmatů v knize je třeba prominout. Pranic nemění na kvalitě této knihy.

33 28.03.2020

Spoiler!
Zpočátku to vypadalo jen na Platóna, ale později došlo i na sex a vraždění pro zábavu v Pekle magického divadla. Ti, kdož jsou chytří tvrdí, že jde především o víru. Horší než trpaslík je zrcadlo, zvlášť, když si ho nasměrujete proti vám samotným. Osobně bych doporučil se v sobě moc nepitvat, že Harry.

33 12.02.2020

Začátek knihy byl línej a utahanej jak puberťák po čochu. Kolem stý strany jsem si říkal, že to je na trojku. Neměl jsem tím na mysli nic nemravnýho, ale pouze a jen tři hvězdičky do hodnocení.
Pak to najednou začalo mít šťávu, takže u nás milců Oty Finka nastala uvolňující katarze.
Protože ale šťávy jsou různý, tak to upřesním.
SPOILER!
Člověk má ve svým životě většinou možnost volby, a to i třeba pokud se týká vyjadřování. Nemusíte hned říkat děvka nebo to slovo začínající písmenem ká. Stačí, když uvedete, že jde o slečnu s jednoznačným funkčním zařazením. A taková slečna má nás ubohý závisláky svejch hormonů docela zmáknutý. A v první chvíli jí stačí: ...úsměv, kterej trhal ledy a tavil rampouchy s razancí autogenu.
Takže krátce shrnuto je to další parádní díl! Jen si dejte pozor na milijeu (nebo tak nějak).

33 27.01.2020

Mi se to docela líbilo. Souhlasím s komentářem haki34. Akorát jsem neměl šok s rozborem menopauzy a u toho močení jsem si říkal, že holt takřka každý máme nějakou tu specialitku v oblibě, že?
Jinak celkem klasicky dvě dějové linky, z nichž ta druhá válečná měla odlišný styl (chválím) a vždy kratší kapitoly, což považuji také za rozumné. S povděkem jsem přijal otevřený popis setkání s hrajícími si dětmi na ulici nebo vybydlené baráky. To je samozřejmě choulostivé téma, kterého se mnozí bojí a raději ze sebe dělají hluché a slepé.
I přes poměrně dost stran to šlo rychle a rozhodně jsem se nenudil. Takže doporučuji a hlásím dokončení letošní výzvy!

33 09.12.2019

Souhlasím, že je to asi jedna z jeho nejlepších. Ten kontrast mezi vtípky a závěrem je fakt síla. Také jsem si všimnul, jak prakticky všichni jen tak tajemně naznačujeme, ale skoro nikdo nemá chuť ten závěr pojmenovat naplno. Budu solidární, takže si tuto knihu přečtěte a zamyslete se. Zamlčování a bagatelizování problémů je cesta do pekla.

33 17.10.2019

Mistr Nepil prostě umí, tedy bohužel uměl. Je to taková zeměpisně-dějepisná kniha, která nás provede po bývalém Československu. Možná bych ji spíš označil za učebnici, a to z toho důvodu, že tak nějak bych si takovou učebnici představoval. To by se to učilo a pamatovalo!
Vzhledem k mému již seniorskému věku jsem se několikrát poučeně pousmál nad termíny z mého mládí, které dnes již tak běžné nejsou. Například „plochá babka“. Samozřejmě to není žádná nevhodná narážka. Jde o železnou kostku s trnem, díky němuž se babka zatloukla do dřevěného špalku. Takto připravená pomůcka pak sloužila k vyklepávání tupých kos a srpů. V případě ploché babky to bylo břitem kladívka, u špičaté babky pak hlavou kladívka. V naší vesničce střediskové byl velkým odborníkem na toto vyklepávání jistý pan Kouřil. To jsem ale trochu odbočil.
Co na knihách FN velice oceňuji je líbezná čeština, která se, nejprve takřka plíživě, dnes již zcela otevřeně a často musí dělit o svoje místo s anglikanismy a amerikanismy. Nejen tuto samodestrukci identity prostě nechápu. V poslední době jich ještě přibývá.
Knihu vřele doporučuji.

33 23.05.2019

Pokud jste již některé knihy Dominika Dána četli a máte je rádi (což není obtížné), tak v tomto titulu dostanete přesně to, co očekáváte: parádní slovenštinu (včetně hovorových výrazů), humor (občas i černý) a velice málo nudné vaty. Parádní je například pojednání o vrhání mince (v souvislosti s případem), jinak je to samá chamajda. Navíc je to místy i smutné, takže se vám dostane ode všeho. Někomu možná může trochu vadit občasné opakování stejných vět, s tím jsem ale problém neměl.
Doporučuji!!!

33 22.02.2019

Kvintesence zla a utrpení. Je těžké, ale zároveň nutné takové knihy číst. Jenom mám pocit, že naši západní sousedé jdou v historii ode zdi ke zdi a přinášejí Evropě další a další problémy.
Po přečtení téhle knihy si uvědomíte, že zlo v nás lidech je nekonečné a bohužel daleko silnější než dobro. A to je velice smutné.

32 25.02.2020

Jiří Adam z Dobronína a Petr to nemají lehké, když jim konkurenci dělá ta parádní trojka OOD. Přesto jsem s touto knihou velice spokojen a Rozárka to jen podtrhuje (chytré děvče).
SPOILER!
Falešný tolar: Boží spravedlností se lidé mohou utěšovat, ale nemohou na ni spoléhat.
Tichý jazyk: Urozená dáma nikdy nelže! S výjimkou svého manžela a milenců.
Boskovická svodnice: Zmateně ho napadlo, že lidská duše nestárne, na rozdíl od smrtelného těla.
Díky pane Vondruško, skvěle jsem se bavil!

32 14.01.2020

Další parádní Finkovka, i když po Volání odnikud o malinko (ale jenom opravdu o malinko) rozvláčnější a studenější. Jinak lze samozřejmě jenom doporučit!

32 04.11.2019

Tak jsem se dozvěděl, že pokud chcete napsat něco pořádného, nesmí tam být slovo pikosekunda. Podívejte se do svých komentářů, ale vím zcela jistě, že tím pádem píšete pouze parádní komentáře.
Ke knize. Opět jsem se královsky bavil a fakt to bylo ještě o malinko lepší, než první díl (což už ani nešlo). Ty hektolitry krve vlastně ani nevadily, neboť z těch, co tuto nádheru čtou se na nějaký čas prostě stanou upíři, takže jde vlastně jen o dobrou tekutinu k požití (až na teplou kuřecí krev fujtajbl!). Mockrát jsem se řehnil nahlas například u proměny kolibříka na pterodaktyla. Jak je psáno v knize, jsou myšlenky, které se nikam nikdy nesmí napsat. Jsem prostě nepoučitelný: Da: Éto zatrolenyje levičáci, vědoucně řekl Smetánek (Voloďa). Je to prostě Boží!!!

32 31.08.2019