cestina_s_linus komentáře u knih
(SPOILER) Oproti předchozím třem dílům je toto pokračování jedna velká recyklace. Objevuje se zde velké množství (známých) postav, které jsme považovali za vyřízené a najednou se dozvídáme, že střet s Gerdou nemusí být vždy “konečná.
Na druhou stranu bylo i toto Gerdino putování vtipné, akční, frustrující a šílené. O to více jsem byla překvapena z konce. Gerda si konečně uvědomila Láďovy kvality a právě jeho moudrost a Gerdiny nervy způsobí to, že tato malinká dívka (s duší ženy po 1000 krizích středního věku) využije mezírky v legislativě Pohádkova a dosáhne toho, po čem tak dlouho prahne. Otázkou je... je to opravdu to, co chce?
Nedovedu si představit, že bych tento díl četla v roce, kdy vyšel a nevěděla, že existuje ještě jeden díl... proto si zbývající hvězdy nechám pro poslední (?) díl Pohádkova.
Je rozdíl Bouřný úsvit poslouchat a číst. Během poslechu toho člověku uteče opravdu moc a o to větší sprcha na mě čekala, když jsem se pustila do fyzické knihy.
Abych nebyla úplně kritická, tak vše, co se točilo kolem Garifa a Sionary jsem žrala - ostatní linky byly buď “hm... okay“ nebo “meh. Což mě popravdě zaskočilo, protože během poslechu jsem byla zvědavá na Corva, Vesper, (kupodivu i na) Arumiela.
Na druhou stranu mi přišlo, že oproti předchozím dílům je tady zvláštní vyprávěcí tempo. Místy jsem měla tendence usínat, abych záhy dostala pořádnou nálož akce a potom zase ulehla k zimnímu spánku. Zejména ten konec (cca 100-150 stran) jsem nezvládala a připadala jsem si o něco ochuzena.
Stále moc nevím, jak zpracovat konec Arumiela, Serpina, Vulpeho... přijde mi, že zakončení jejich příběhu buď postrádá logiku, anebo to prostě vyšumělo. Škoda.
knihu hodnotím 3,5/5
Bylo zajímavé z audioknihy přesedlat na klasickou knihu. Sice jsem již věděla, o čem kniha je, ale zároveň jsem příběh prožívala úplně jinak. Všechny postavy už měly nějaký hlas (který si má hlava pamatovala, ale informace ke zkoušce si takto nezapamatuje).
I přesto, že se v příběhu vyskytuje velké množství postav, tak jsem si opět pletla pouze démony. Občas jsem měla problém rozlišit jméno místa a jméno bytosti - tento problém zmizel záhy, neboť jsem se podívala (pro jistotu) na konec knihy a objevila slovníček (autorka má bohatou slovní zásobu a novotvary opravdu nešetřila).
Děj se opravdu pomalinku rozjíždí (stane se tu pár důležitých věcí, ale nechci spoilerovat). Autorka nás okamžitě zahltí romantickými mnohouhelníky - takže se nudit rozhodně nebudete (dámy, připravte se na sexy chlápky, kteří jsou kapku střelení).
I přesto, že ten začátek nebyl zlý, tak si nějaké hvězdy schovám pro další díly.
(SPOILER) Po dlouhých 10 letech jsem se pustila do druhého dílu. I přesto, že jsem si jen “matně pamatovala, co se dělo předtím, tak jsem nebyla vůbec zmatená. Autorka velice stručně a věcně přiblíží patálie pětičlenné rodinky, kde se kromě mamky všichni jmenují na K.
Sledujeme zejména linku dvojčat Sanny&Konny, kteří čelí tomu nejhoršímu - jak během dospívání řešit problémy s láskou a líbáním. Je úsměvné prožívat jejich trapné momenty. Do toho doma panuje chaos, jelikož se o vše stará tatínek. Nejmladší brácha si hraje na piráta a terorizuje své okolí. Je zajímavé sledovat, jak v tomto chaosu, který panuje u nich doma, si dokáží (ne)poradit se svými emocemi. Stejně jako první díl - i tento doporučuji do třídních knihovniček!
Tato kniha mě opravdu moc zklamala. Anotace byla opravdu slibná a slyšela jsem obrovskou chválu na samotný děj. Well... spíše se přikláním k těm (v uvozovkách) střízlivějším recenzím...
Co nedávalo smysl:
1) způsob vyprávění - I přesto, že jsou některé kapitoly/části z pohledu jiných postav, tak jsem nepochopila, proč jsme nemohli děj vnímat i z pohledu pratety - možná by některé věci dávaly větší smysl.
2) poslední třetina knihy - Celá kniha se nesla v uvolněném tempu, kdy jsme mohli sledovat, jak se Avery i Twain snaží vypořádat se svými problémy, ale posledních cca 100 stran bylo jedno velké WTF za druhým. Otevřený (a nicneříkající) konec knihu zabil.
3) historie a svět - Až na jednu lekci z geografie a několika útržků z mytologie... nevíme o onom království a světě vůbec nic. Nechápeme, co se stalo a do konce knihy se nic nedozvíme...
Na druhou stranu musím uznat, že koncept - s pomocí klíče se dostat do knihy - je perfektní... snad se v případném pokračování dozvíme odpovědi na všechny otázky...
(SPOILER) Vždy, když dojde na konec světa - ať už vybuchne atomovka, dojde k pádu šutru z vesmíru, nebo lidstvo zmutuje na záhadný vir - tak to skončí (nejen v komiksech) velkým fiaskem. Autor s grafikem se rozhodli, že z této šablony vykročí a do těchto postapo kulis zakomponovali naději a dobré konce.
Nejedná se o ucelý příběh, ale o sbírku povídek, kdy jedna doplňuje v něčem tu druhou, abychom se vzápětí ocitli v jiném příběhu. Zažijeme nejen zombie apokalypsu, ale i útok ufounů a boj o přežití v radiaktivní pustině.
Já osobně jsem si oblíbila příběhy Červená a Vzteklí psi. Celý příběh byl krásně vybudovaný, člověk si stihl během krátkého okamžiku vytvořit pouto s postavami, aby vzápětí rozdýchával dost zajímavý konec babči...
Komiks se čte jedním dechem, takže jde o milou jednohubku - třeba do čekárny k lékaři.
A ten detail se šitíčkem... perfektní!
Knihu jsem četla v rámci spolupráce s CREW.
Pokud jste nikdy nesnili o tom, že byste jezdili na praseti... tak po dočtení této knižečky po tom toužit budete!
Nejprve chci vyzdvihnout grafickou stránku - ta je bombastická a dokáže oslovit jak “malé děti, tak i puboše. Já jsem byla mile překvapena - bylo zde hooodně textu!
Příběh je jednodušší (což nebylo na škodu). Přišlo mi, že mnohem větší důraz je kladen na jiné motivy. Během čtení mi několikrát došlo, že nejde jen o komiks, ale i o edukační kousek, který předává dětem zajímavé myšlenky.
Já osobně jsem si zamilovala prasátko Pim (roztomilá a nebezpečná) a z nějakého důvodu mám ráda i Gobliny (asi proto, že mají vlastní řeč, které nikdo nerozumí - ani čtenář). No a nemohu zapomenout na Sonnyho a jeho krystaly.
(SPOILER) Jde poznat, že předchozí díl nás spíše uváděl do tohoto příběhu a snažil se nás seznámit se všemi postavami a důležitými detaily. Pokud si první díl už nepamatujete, tak na začátku této knihy najdete nejen shrnutí, ale i drobné popisy k jednotlivým postavám.
Tento díl je plný vtipných a hlavně roztomilých momentů. Dostaneme se do hlavy nejen Taikimu, ale i Čiči. To, jak oba dva vnímají toho druhého, ale zároveň si drží odstup je roztomiloučké a občas to způsobuje i vtipné momenty.
I v této knize jsme svědky nejednoho zápasu, kdy mě zamrzelo, jak moc se Taiki podceňuje. Na jednu stranu to chápu - stanovil si těžký cíl, ale strašně moc se tím deptá a je to škoda.
Konec knihy byl překvapivý a mám tušeníčko, tušení, že Hino sehraje velkou roli v další části.
Už aby byl duben...
mangu jsem recenzovala v rámci spolupráce s Crew komiks.
Tuto knihu by měl nafasovat každý a proč? Protože se mi poslední dobou zdá, že lidstvo a kritické myšlení si podaly ruce a každý si jde svou cestou. I přesto, že je kniha určena spíše dětem, tak se z ní mnohé dozví i dospělák
Kniha je po grafické stránce úžasná. (Nejen) dětem dokáže pomocí jednoduchých a často i vtipných příkladů vysvětlit hodně složité pojmy.
Za velké plus považuji to, že v knize najdete i testové otázky, kde si můžete vyzkoušet, jestli novým slovíčkům a jevům rozumíte.
Super na knize je i to, že nám předkládá seznam nástrojů, které nám mohou pomoci s ověřením pravdivosti informací.
Slovníček na konci - to už je jen sladká tečka.
Tuto knihu by měli pořídit minimálně všechny základky!
Pokud chcete proniknout do světa Duny, tak tento kousek vám to neusnadní - já bych jej spíš označila za sběratelský kousek pro fanoušky.
Co se mi na knize líbilo - Pokud se chystáte do kina na pokračování a nechcete se znovu dívat na první díl... tak toto zpracování vám ušetří dost času a připomene vám, o čem byl film.
Mám tady několik ALE...
- vizuální stránka: I přesto, že je grafické zpracování brutální - je moc tmavé! Papír znepříjemňuje čtění (musela jsem neustále řešit světlo, různě naklánět stránky...) - vaše oči budou trpět.
- srozumitelnost: Já si nedovedu představit, že si někdo přečte toto provedení a bude chápat souvislosti (musíte sáhnout po knize).
- text: Chápu, je to “komiks, ale čtenář je v průběhu čtení dost v lese a postupně má více otázek než odpovědí.
Pokud pro vás svět Duny není úplnou novinkou, tak se s knihou nějak vypořádáte.
Knihu jsem si mohla přečíst ve spolupráci s @humbook_bloggeri.
Nebudu lhát. Docela jsem se tohoto zpracování obávala. Po zkušenosti s filmovou adaptací si nejsem jistá, jestli lze Dunu prožít a pochopit “správně, než přečtením knihy.
I přesto budu chválit:
- Grafika je úžasná
- Text - Byla jsem opravdu mile překvapena! Nečekala jsem, že bude v knize tolik textu! Dialogy mezi jednotlivými postavami mě bavily a nedokázala jsem se od příběhu odtrhnout.
- Srozumitelnost - Text a ilustrace dovedou dostatečně uvést čtenáře do příběhu Duny (stále doporučuji sáhnout po knize).
- Provedení - Líbí se mi, že má kniha pevnou vazbu, přebal a zabudovanou záložku, i když jde “jen o komiks, tak máte opravdu pocit, že držíte knihu...
(SPOILER) Je důležité mít na paměti, že se jedná o fikci. I přesto je to silných 320 stran, které s člověkem pořádně otřesou.
Nečekejte běžný thriller. V knize sledujeme příběh hned několika lidí - zavraždených dívek, rodinu vraha a dalších důležitých vypravěčů. O nich polčím, protože bych vás připravila o ty dojmy a emoce, kterými jsem si během čtení prošla já sama.
Kniha je specifická tím, že je vyprávěná v er-formě a v du-formě. Obsahuje hluboké filozofické otázky. Pracuje s otázkou rasové diskriminace. Zamýšlíme se i nad otázkou mateřství... během vyprávění narazíme na mnoho těžkých otázek, na které nedostaneme odpovědi - ty musíme najít sami.
SPOILER: Když dojde konečně na okamžik, kdy je Anselm ve věznici popravován, tak se mi udělalo až zle. Pralo se to ve mně. Věděla jsem, že si to zasloužil (vzal 4 lidské životy), ale jeho strach a touha po životě... byl to silný okamžiky, kdy jsem měla husí kůži. Následný popis toho, jak si uvědomoval konec a “lehko a prázdno. To mnou hluboce otřáslo.
Tato kniha si podle mého názoru zaslouží pozornost.
Další titul z dílny Backstage Books, který čtenářům zlepší den!
Některé části byly hlubší... jiné nevtipné... u některých jsem si říkala PROČ? Ve výsledku musím uznat, že Google algoritmus je Ftipný!
Příjemným zpestřením byly předmluva a rozhovor (pokud se ke knize dostanete - tyto části nepřeskakujte!).
Tuto knihu doporučuji všemi deseti všem, kteří “klasickou a “moderní poezii nemůžou ani cítit.
Tuto sérii - Smrti se smát - můžeme číst v libovolném pořadí. Já začala druhým dílem a byla jsem mile překvapena, že jsem během čtení nebyla ztracená.
I přesto, že mi chvíli trvalo, než jsem se do knihy začetla, tak jsem si mnoho (mužských) postav zamilovala. I když se děj točí především kolem Anny a Emy, tak jsem si mnohem více užívala okamžiky, kdy na scénu dorazil Eskar, Erik, Lucien a Bastien...
Musím smeknout před postavou Anny (ehm... Popelky), která si nese silný příběh. Jsem ráda, že se své minulosti dokázala postavit čelem a postupně se začala uzdravovat.
Nejsem si jistá, jestli je to jen v e-knize, ale písmeno “A na konci řádku nemá co dělat. Na straně 159 byl slušný překlep a několikrát jsem narazila na jiné odsazení textu.
Sečteno, podtrženo - kniha není vůbec špatná a jsem docela zvědavá na další autorčinu tvorbu.
Pokud jste stejně jako já vyrostli na Toy Story sérii, tak tato knížka má obdobný nádech. Máme zde panenku Bibi, která během jedné hry přijde o nohu a její holčička - Žanda - hračku tiše odstraní. Bibi se dostává na skládku, kde nachází nové kamarády a zažívá různá dobrodružství (svatbu, stavbu praku, záchranu medvěda atd.).
Vyprávění je rychlé a doplněné o zajímavé ilustrace. Řekla bych, že tato knížka je vhodná pro předškolní děti, ale prvňáka/druháka bych na knize nenechala trénovat čtení - obsahuje těžké slovní obraty.
Nedalo mi to a musela jsem se mrknout na recenze, které už na tuto knihu vyšly. Ve velké míře se opakoval jeden nedostatek - málo textu, jenž způsobuje, že je příběh “nudný. Je důležité se zamyslet, kdo je cílovou skupinou.
Mám takovou teorii... autorka nám po vizuální stránce nabídne titul, kde je sice i text, ale nechává velkou část vyprávění na tom, kdo bude dítěti předčítat... a ruku na srdce - dítě +2 u delších textů nevydrží a jakmile začne mluvit, tak na základě ilustrací bude vytvářet vlastní příběhy.
Já jsem si tento svět Tukonů a jejich přátel oblíbila. Miluji jejich roztomilost a čistá srdíčka. I tento kratinký příběh nese silnou myšlenku - když se přátelé spojí, dokáží velké věci!
Kniha má sice málo textu, ale o to větší prostor dává předčitateli, aby děj nějak obohatil. Na druhou stranu musím uznat, že by si některé stránky ještě trochu textu zasloužily...
Kdybych měla hodnotit ilustrace, tak tady nemám slov - já si styl Oksany oblíbila a jednotlivé postavy jsou roztomiloučké.
(SPOILER) Autor nás bere do světa zvířátek, kde jsou ježci totální alfy a chrání celé společenství před vlky, ale jednoho dne se ztratí a osiřelý krtek je obviněn z jejich zmizení. Od této chvíle se rozbíhá zajímavé detektivní vyšetřování, které je pojaté velice zajímavým způsobem.
Autor je scénaristou, takže umí pracovat s dějem, ví, kdy je čas na vtipnou hlášku, na nějakou akci, nečekaný zvrat. To vše nám smysluplně dávkuje a je opravdu těžké knihu odložit. Čtenáře prostě zajímá, jak to celé dopadne!
Nad čím se musím pozastavit, tak jsou "dospělácké věci". Do dětské knihy jsou zakomponovány prvky, které bych v knize pro děti +6 nečekala. Na druhou stranu , tuto knihu bude dítěti předčítat rodič, takže to beru tak, že jsou tyto prvky v knize právě pro dospěláky, je čtení nenudilo.
Těším se na pokračování! :)
Poslední dobou se roztrhl pytel s fantasy tituly, které čerpají z různých mytologií. Jsem ráda, že tuto knihu mohu řadit k těm povedenějším.
Co se mi na knize líbilo:
- skoky v čase (12.; 18. a 21. století)
- dokázala ve mně vzbudit emoce (záleželo mi na některých postavách - #teammorana)
Proč nedám 5/5:
- opakování (na jedné stránce číst několikrát o -nějakém něčem- bylo únavné)
- poslední třetina (kniha má své tempo, ale samotný konec mi přijde zbytečně utnutý a uspěchaný...)
A na závěr - Vesna je kolosální tupelo...
Jedno slovo - nostalgie.
Je to už sice nějaký pátek, co jsem si v knihovně půjčovala časopisy o této partě holek a musím říct, že jsem toho dost pozapomněla... bylo příjemné se do příběhu strážkyň dostat znovu.
Myslím si, že kniha je nejen pro mladší čtenáře, ale i pro nás (dinosaury), kteří s W.I.T.C.H. vyrůstali. Už teď se těším, až se dostanu k pokračování!