cestina_s_linus komentáře u knih
Být člověkem mě okamžitě zaujala svým tématem – jak lidská biologie ovlivnila historii, ekonomiku, války nebo třeba pandemie. Autor přichází s myšlenkou, že klíčové historické události možná nebyly otázkou osudu nebo náhody, ale spíš výsledkem biologie, což je fascinující úhel pohledu. Kniha je nabitá informacemi, podanými srozumitelně, i když je občas potřeba si ji dávkovat – těch informací je uvnitř opravdu moc.
Musím říct, že mě nejednou zaujaly odkazy na další autory a zdroje, díky kterým si člověk může rozšířit obzory (ale momentálně nemám čas jít tak do hloubky). Místy mi vadil autorův lehce nadřazený postoj vůči jiným živočišným druhům (působilo to moc „na sílu“). Ocenila bych shrnutí na konci kapitol. I tak je to ale kniha plná zajímavostí, které vás donutí se zamyslet, a rozhodně ji doporučuji těm, kdo se nebojí zkoumat dějiny i jinou optikou.
Tato kniha je skvělým způsobem, jak děti zaujmout a zároveň je seznámit se základy astronomie! Příběh dvou hlavních hrdinů, Estel a Noeho, přináší úžasný pohled na vesmír a jeho zázraky. Estel, která je vášnivou obdivovatelkou kosmu, se s nadšením dělí o své znalosti s Noem, což je zavede na dobrodružnou cestu mezi hvězdami a planetami.
Díky originálnímu stylu vyprávění a nádherným ilustracím je kniha ideální pro malé čtenáře na prvním stupni základní školy i pro předškoláky, kteří se chtějí dozvědět více o tajemstvích vesmíru. Může sloužit jak pro samostatné čtení, tak pro chvíle strávené společným předčítáním. Tato poutavá a zároveň poučná publikace je perfektní volbou pro každého, kdo hledá kombinaci zábavy a vzdělání pro děti.
Já to říkám neustále... Ocelot (vzdělávací) kousky prostě umí!
Poměrně krátká, ale za to zajímavá knížečka! Ocitáme se ve světě, kde zlo má dlouhé prsty a doplací na to nevinní (a menšiny).
Duo Ohařka&Lišák je perfektní. Každý jejich dialog jsem vždy užila. Nejednou jsem během jejich přestřelek i pobavila.
Tempest je super postavičkou. Líbí se mi její vzpurný duch, odhodlání, smysl pro spravedlnost. Ale i její “Rychlejší ústa a pomalejší mysl, což jí dostane do zajímavých situací.
Co se týče děje... do půlky to bylo pomalé a poměrně předvídatelné. Naštěstí se to potom zlomilo a zejména konec mě dost šokoval.
Popravdě jsem překvapena, jak nenásilně a dobře dokázala autorka do příběhu zakomponovat prvky “sexuálního obtěžování. Ukazuje, že to není normální, a to je něco, co mi v knihách poslední dobou chybělo.
Pokud na DR tituly nemáte vysoké nároky, nebo jde o vaše první setkání s tímto typem čtiva, budete spokojeni. Kniha má temný a nepříjemný nádech, který vás nutí přemýšlet nad tím, kolik je v ní fikce, co by mohlo být reálné. Kromě fetiše a zvláštních sexuálních scén zde najdete i několik zajímavých detektivních linek, které vás vtáhnou a jen tak nepustí. Určitě neberte na lehkou váhu varování, které najdete na úplném začátku – kniha toho nakonec může nabídnout hodně, záleží jen na tom, co od DR knih očekáváte.
Kdyby kolem knihy nebyl takový hype, asi bych z ní byla odvařenější. Nicméně... jedná se o průměrný titul, a jsem zvědavá, jestli druhý díl bude opravdu "dark" a plný "romance".
Byla jsem velmi zvědavá, co se nového o Štefánikovi dozvím. Z hodin dějepisu jsem si mnoho informací o této osobě neodnesla. Komiks mě utvrdil v tom, že se nikdy nedozvíme, kým přesně byl, ale jeho role v CZ/SK dějinách je nezpochybnitelná.
Komiks má zajímavé zpracování. Skáčeme v čase a máme možnost nahlédnout do různých životních okamžiků Štefánika. Zároveň můžeme i pozorovat, jak se kolem někoho vytváří kult osobnosti, aby mohl být symbolem “pro něco.
Za velké plus považuji bonus na konci knihy, kde jsou mini medailonky, které čtenářům jednotlivé postavy (které v komiksu vystupují) blíže přibližují.
Za drobné minus považuji absenci popisků, které by čtenáři usnadnily orientaci v čase.
Jinak si myslím, že se jedná o zajímavý prvek do hodin historie...
(SPOILER) Tentokrát se banda vydá na dobrodružnou cestu, která nebude o zachraně nějakého místa, ale o jejich kamarádovi - o Sonnym. Opět nechybí zajímavé lokace, postavy, mini bitky, apod. Během čtení můžeme pozorovat, co s námi dělá touha po tom, abychom někde zapadli a byli něčeho součástí. Jak nám lži a přetvářky mohou ještě více ublížit. Sonny je velkým hrdinou, jelikož bude muset překonat svůj nedostatek (porucha řeči, protože je golem) a svěřit se svým kamarádům. Týmu se povede si vše vyříkat a výprava bude mít šťastný konec... ale v bonusové části zjišťujeme, že něco velkého se chystá a je jen otázkou, kdy naše banda hrdinů bude stát před obří výzvou...
Nebudu lhát... myslela jsem si, že mangy jsou takové ty uzounké sešitky. O to více jsem byla překvapena, když jsem zjistila, že jde o skoro 800 stránkový kousek.
Příběh se točí kolem popravčího - ronina Asaemon Jamada. Jeho přístup k práci. Životní filosofie. Zásady. Svým způsobem mi připomínal našeho kata Mydláře. I přesto, že jeho práce byla opravdu drsná (místy “nechutná), tak stále tu byl velký prostor, abychom mohli Jamadu vidět jako člověka.
Kromě brutálních scén, je zde i mnoho poznámek pod čarou, popřípadě “meziscén, kde se dozvídáme něco o historii, hierarchii v rámci justice apod. Tyto fun facty jsem milovala a některé věci jsem si později ještě i dohledávala.
I přesto, že jsem měla strach, že se mi kniha v ruce rozpadne (ono se to nezdá, ale je to fakt bichle), tak se mi povedlo hřbet nezlomit.
Pokud milujete japonskou historii a kvalitní kresbu, tak tuto mangu doporučuji.
(SPOILER) Na konci prvního dílu jsem byla lehce otrávená a doufala jsem (zvhledem k tomu, kolik má druhý díl stran), že si Pád užiji 2x tolik. Well... já se fakt snažila najít něco, co by se mi líbilo... snažila!
Plusko dávám za nové lokace v podobě dominant, do kterých jsme v předchozím díle ještě nezavítali. I samotné zkoušky, které museli šampióni podstupovat byly fajn, i když člověk brzy pochopil, že vždy testem projdou na první pokus.
Postavy byly nesnesitelné. Popravdě jsem začala záhy fandit všem, kteří chtěli vysokou magii získat pro sebe a šampióny povraždit - oni si nezasloužili přežít. Někdo by mohl říci, že u několika postav dochází i k nějakému vývoji... dovolím si nesouhlasit. Některé pouze začaly fňukat mnohem méně.
Co se týče romantických scén a obecně nějakých citů, tak... to byla hodně špatná telenovela. Já jsem postavám ty city nevěřila. I způsob, kterým se postavy párovaly byl takový zvláštní. Popravdě jsem to brala za dost rušivý prvek, který místy zbytečně odváděl pozornost od už (tak docela dost nudného) děje.
Ze všeho nejvíce jsem byla zklamaná z děje. Dost často se opakovaly momenty, popisy, informace z předchozího dílu. I přesto, že se zde občas objevily pokusy o nějakou převratnou zápletku, tak jsem brzy prokoukla, jak to celé dopadne a opět se ukázalo, že se postavy a logika v těchto knihách (velmi širokým) obloukem sobě vyhnuli.
Jsem opravdu mrzutá. Osobně si myslím, že se nejedná o dostatečně silný příběh, aby šlo o dilogii. Úplně na pohodu by se celý děj vlezl do jedné knihy. Tím, že se zde objevuje mnoho převzatých prvků z Hunger Games (a Neřádi jsou k této sérii i dalšími čtenáři přirovnáváni), tak nelze k Neřádům přistupovat s nízkými nároky. Bohužel... anotace k oběma dílům zněly zajímavě. Obálky byly jednoduché a dokázaly zaujmout. Ale příběh byl, bohužel, slabý... postavy ufňukané a nesympatické... dialogy průměrné...
A taková perlička na konec... i přesto, že dialog snese mnoho nespisovných prasáren, tak z každého BYSME (správný tvar je BYCHOM) jsem měla tiky...
(SPOILER) Na tuto knihu jsem četla hodně chvály, takže jsem se opravdu těšila, až se na příběh vrhnu. Anotace láká na něco, co je velmi podobné Hunger Games, ale s magií (já odmítám tu variantu s -á-).
Než si řekneme, proč knize nedám 5/5, tak zmíním aspoň pár drobností, které se mi líbily:
- obálka - minimalistická, krásná
- 7ka - 7 rodin, 7 hráčů, 7 dominant, 7 atributů
- počet vypravěčů - tím, že se střídal pohled, tak jsme vždy byli v tom nejlepším hozeni někam jinam a člověk nemohl knihu pustit z ruky
Jenže... máme tu i několik ALE, které mi čtení solidně zkazily:
Velmi roztahaný začátek. Než se dostaneme k něčemu, co má potenciál si čtenáře získat, tak jsme skoro v půlce knihy, což je opravdu škoda.
Kniha se točí okolo přítomnosti několika druhů magií, ale ve výsledku není čtenáři pořádně vysvětlena ani jedna. Což je škoda. Vzhledem k tomu, že se tu vesele sesílá jedna kletba za druhou, tak moc nevidím rozdíl mezi těmi typy...
Jde velmi cítit, že se autorkám líbil svět Hunger games, protože zde máme hromádku vykradených (pouze jinak pojmenovaných) prvků, které známe z prostředí Kapitolu.
Rozdíl mezi hrami z HG a Neřády je v tom, že se v HG dozvíme něco více o pravidlech a průběhu her. V Neřádech dostaneme velmi slabý nástřel toho, jak to bude cca vypadat a ve velkém zde úřaduje náhoda...
Velký problém jsem měla s chováním postav. Chápu... nejmladšímu šampiónovi bylo teprve 15 let, ale ve výsledku se všichni chovali hůře než děti z mateřské školky. Většina z nich byla na turnaj celý život připravována, ale jejich rozhodnutí a strategie na mě působily, jako by se o účasti v turnaji dozvěděli včera. Pokud něco nemám opravdu ráda, tak to jsou hloupé postavy.
Svým způsobem se kniha táhne a v zajímavém bodě je vyprávění přerušeno a pokračuje další knihou... což mi přišlo jako blbý vtip...
Jsem zvědavá na druhý díl...
Je opravdu těžké shrnout své dojmy a vyhnout se spoilerům, protože tato kniha (byť je primárně určená dětem) dokáže chytit za srdíčko i dospělého čtenáře!
O čem tedy kniha je:
...o přátelství (co jsme pro ně ochotni podstoupit)
...o odvaze (čelit neznámým situacím)
...o putování (Beskydy jinou optikou)
...o ponaučení se (z vlastních chyb, historie)
...o rodině (co jsme ochotni pro obětovat, abych ji ochránili)
...o informacích (zejména ze světa IT)
Z pohledu pedagoga jsem opravdu nadšená! Kniha je ideálním prvním čtením. Kapitoly jsou krátké. Písmo je dostatečně velké. Ilustrace nejsou rušivé a naopak podporují dětskou představivost. Díky přítomnosti QR kódům si mohou od textu odpočinout a nenásilnou formou se dozvědět něco zajímavého. Slovní zásoba není nijak složitá a plná vtipných obratů.
Osobně jsem byla velmi zvědavá na způsob, kterým autor propojí magii s realitou. Reference na informační technologie a jejich přírodní pojetí mě uchvátilo. Myslím si, že jednodušeji už to opravdu vysvětlit nejde!
Kniha neukazuje pouze kouzelnou stránku Beskyd, ale nenásilnou formou vede děti k zamyšlení, jak se jako lidi chováme k přírodě.
Další plus dávám za to, jak je zde vykreslena škola a důležitost vzdělání. Kdybych měla za učitele Dědu Kiliána, tak bych z matiky měla jedničky!
Kniha každému čtenáři nabídne vždy něco jiného. Pro někoho to je jen příběh do čtenářského deníku, pro někoho to bude inspirace na výlet... pro někoho to bude zábavné objevování on-line světa.
Pokud hledáte knihu, která bude bavit vás a vaše dítě (a strávíte společně krásný čas), tak tuto knihu si musíte pořídit. Už se těším na další díl!
Doporučuji mrknout na jejich Instagram nebo webovky, kde najdete mnoho dalšího materiálu a zajímavostí!
(SPOILER) Bellanteriové jsou speciální vojenskou jednotkou, která má pro krále plnit zvláštní úkoly. Zní vám to povědomě? Pokud jste četli Hraničářova učně, tak tato kniha je odpovědí na to, jak by to vypadalo, kdyby si Halt nevzal do učení Willa, ale třeba Jenny.
Nejprve bych ráda vyzdvihla věci, které se mi líbily:
POPIS PROSTŘEDÍ - Autorka opravdu hezky a bez zbytečné omáčky dokázala popsat lokace, ve kterých jsme se pohybovali. Tudíž mi nijak nevadilo, že ke knize nebyla mapa.
POČET POSTAV - Vedle hlavních postav se v příběhu objevuje mnoho vedlejších postav. I přesto, že s nimi nestrávíme tolik času, tak jsou své a zapamatovatelné.
ČTIVOST - Tím, že jsou kapitoly poměrně krátké, tak čtenář nemá šanci knihu odložit.
ZMĚNA VYPRAVĚČE - Ke svižnému tempu napomáhá i to, že autorka střídá úhel pohledu. Je opravdu zajímavé vnímat jednu situaci 3x jinak.
MYŠLENKA DRUHÉ ŠANCE - Tento motiv prostupuje celou knihou a zejména na konci knihy čtenáře rozcítí.
Během čtení jsem narazila i na několik minusů, které mi zážitek ze čtení kazilo:
CHOVÁNÍ POSTAV - Jejich jednání (tady občas logika dost pokulhávala), myšlenkové pochody a reakce začnou čtenáře brzy unavovat. Zejména Arwin a Lik se chovají jako dvě přecitlivělé kvočny.
ZÁPLETKA - Ve výsledku si nejsem jistá, co přesně bylo tím hlavním tahounem, co mělo čtenáři vyrazit dech. Tím jak mezi akčními scénami bylo mnoho nezajímavé vaty, tak si nejsem jistá, co mělo být tím WOW okamžikem, který čtenáři vyrazí dech. Vše bylo moc předvídatelné.
NEKONEČNÉ TRÉNOVÁNÍ - Toto je něco, co mi prvních pár kapitol nevadilo. Dává smysl, že dívka musí projít tréninkem. Ale to, jak je stráááášně talentovaná a vše jí záhy jde je hrozným klišé. Kdyby tento aspekt byl mnohem více zpracován jako v Hraničáři, tak by to příběhu prospělo.
ZPRACOVÁNÍ KNIHY - Knize by slušel malinko jiný formát. Tím, že má poměrně velký počet stran, tak se o nějakém čtenářském komfortu bavit nemůžeme.
Shrnuto, podtrženo...
Vzhledem k tomu, že se jedná o prvotinu, tak to nebylo špatné. Máme zde zajímavé postavy, vtipné hlášky, detailní popisy, myšlenky a emoce, hezkou ideu druhé šance... ALE... kniha je jedno velké něco, kterému prostě NĚCO CHYBÍ. Pokud v budoucnu vyjde pokračování, tak doufám, že to už nebude taková telenovela, ale příběh dostojí svému názvu a dojde na nějaké zajímavé úkoly pro Bellanterie...
(SPOILER) Do Pohádkova se miluji vracet! I přesto, že je v různých obměnách recyklován jeden a ten stejný příběh, tak pokžadé přijde autor s něčím novým.
Gerda se nejen do Pohádkova vrátila, ale rovnou v něm ZNOVU uvízla - to prostě zvládne jen ona. Aktuální vládce to vyřeší jednoduše - nechá povolat Gerdy z alternativních světů, aby tuto dospělou Gerdu zničily. Jenže... záhy zjišťujeme, že Gerda sice ve všech realitách vypadá různě, ale jedno se nemění - její šílený a roztěkaný způsob přemýšlení. Po prvních jatkách se vracím ke staré známé cestě ZA KLÍČEM.
Opět nechybí nové kouty Pohádkova, ale ani staré a známé postavy. Gerda se dokonce spojí i se samotnou Markétou, aby se s pomocí draka Duncana dostala z Pohádkova pryč. Well... to, co se stalo na konci knihy... to určitě nikdo nečekal... POTŘEBUJI POKRAČOVÁNÍ!
Quentin Tarantino je jedním z nejuznávanějších a nejinovativnějších filmových tvůrců současnosti. Je známý svým jedinečným stylem, který kombinuje nelineární vyprávění, bohaté dialogy a násilí. Proslavil se filmy jako *Pulp Fiction*, *Reservoir Dogs*, *Kill Bill* a *Once Upon a Time in Hollywood*. Tyto snímky mu vynesly několik Oscarů a nominací. Jeho tvorba ovlivnila moderní kinematografii a oživila žánry jako akční film, western, krimi a válečné drama.
Tento komiks je jen malinkým nahlednutím do života, tvorby a filmové filosofie Tarantina. Kapitoly jsou zpřeházené, ale vše ve výsledku dává smysl. Autorovi se povedlo formou krátkých rozhovorů čtenáři osobu Tarantina přiblížit. O jadrná slůvka není nouze. Stejně jako prvky, které Tarantino ve svých filmech použivá, tak i autor do tohoto “CVíčka zakomponoval mnohé informace velmi svěžím způsobem. Co se týče kresby, tak nejvíce musím ocenit pasáže s chodidly (chápete, chodidla). Určitě tento kousek doporučuji do třídních knihovniček, protože nenásilnou formou předává zajímavé informace o zajímavém člověku.
Děkuji Zoner Press za recenzní výtisk.
(SPOILER) Kdybych měla knihu k něčemu přirovnat, tak jde o něco mezi Hunger games (pokusy) a Divergence (ohraničené město), ale zasazené do Prahy. Nedozvíme se, proč se děje, co se děje, ale od začátku do konce sledujeme hned několik dějových linek, které vyústí v jednu obří vzpouru. Dialogy nejsou špatné. Kniha má poměrně svižné vyprávěcí tempo. Malinko je matoucí, že zde máme hned několik časových rovin, ve kterých se příběh odehrává a dva vypravěči to místy dost zamotávají. Ale ke konci pochopíme, že se nejedná o čistou retrospektivu a vše nějak do sebe zapadne. I přesto má kniha docela dost ďur a hluchých míst, která čtenáře vedou k pochybám. Ale jinak to nebylo špatné počteníčko a knihu bych do třídní knihovničky zařadila.
(SPOILER) Nejsem si moc jistá, co jsem to vlastně četla. Není to mé první rande s knihou ze série Hvězdy Inkoustu, ale jednalo se zatím o nejslabší kousek. Celý příběh je roztahaný a jediná postava, která je pro čtenáře zajímavá, tak se zvláštním způsobem zPalachuje. Má se jednat o mysteriózní detektivku, ale spíše bych to označila za hodně špatnou komedii (tolika protichůdných detailů jsem v knize dlouho nenašla). Pátrání probíhá ve dvou rovinách, ale ve výsledku se vše trošku random vyřeší v posledních 50 stránkách... a popravdě to vysvětlení a vyřešení problému je fakt slabé. Chápu, jedná se o prvotinu, ale od cca 500 stránkové bichle, co vyhrála v literární soutěži jsem čekala více.
Nemyslela jsem si, že bych někdy mohla narazit na knihu, ve které se tolik poznám. Byť je knížečka útlá a obálkou připomíná spíše mangu, tak uvnitř se nachází hořkosladký příběh. Během čtení jsem zažila okamžiky, kdy mi bylo až úzko a měla jsem chuť hlavní hrdinky - sestry - obejmout.
Určitě doporučuji knihu zařadit do školních knihovniček. Žákům od 9. třídy a výše může nabídnout úlevu, pochopení, prozření, že nejsou jediní, komu rozhodnutí rodičů komplikuje život.
Mimochodem... je super, že se příběh odehrává v oblasti, ve které žiji. Za to dávám malé plusko.
Mnoho lidí si díky posledním filmovým snímkům tuto postavu ze světa DC zamilovalo a nedivím se jim. O to více jsem byla zvědavá na tento kousek, na kterém se podílelo mnoho grafiků a scénaristů z různých koutů světa.
Je těžké nespoilerovat, takže vypíchnu, co bylo na knize super, co mi naopak přišlo slabší.
Co bylo super:
- přebal s českou ilustrací
- kvalita materiálu (vazba je boží!)
- pestrost příspěvků
- krátké slovo o lidech, kteří na jednotlivých příbězích pracovali
Co mi přišlo slabší:
- velmi lesklý papír (během slunečného dne se komiks blbě četl, protože jsem furt hledala dobrý úhel, abych viděla na text)
U komiksu jsem se místy nasmála. Jindy jsem měla husí kůži. Joker každé prostředí naprosto ovládl a vždy mě něčím dovedl překvapit. Po dočtení jsem si uvědomila, že se scénaristé a kreslíři svým způsobem překonali. Všichni promítli do Jokera, jak svou zemi vidí a poukázali, na co (ne)jsou pyšní.
Nejlépe si s Jokerem (podle mého názoru) vyhráli: USA, ČR, Polsko.
Nejméně mi sedl Joker v provedení: Japonska a Itálie.
(SPOILER) Pán krys... když jsem mrkla na anotaci, tak jsem nabyla dojmu, že se mohu těšit na něco, co bude připomínat Severní den, Démona z East Endu nebo Trnitou kletbu.
Co se mi na knize líbilo:
- stručná a nespoilerující anotace
- obálka - přesně takto jsem si Jonathana představovala
- seznam postav a “slovníček s pojmy
- brutalita Inkvizice
- detail s cibulí
Co bylo slabé:
- postavy - Sice jich v příběhu vystupuje požehnaně, ale ve výsledku si mně žádná nezískala. Asi za to mohlo to, že se v určitém ohledu chovaly velmi podobně. Jejich způsob uvažování, jednání a zejména reakce jsou místy zarážející. Za velké klišé považuji i to, jak si postavy, které se nikdy neviděly, okamžitě důvěřují a opakovaně převypravují svůj životní příběh. Myslím si, že se mi na postavy nepodařilo napojit i proto, že nešlo často rozeznat, co je ještě jejich vnitřní hlas/ myšlenka a co hlasitý projev. Kdybych měla vybrat nějakou postavu, která mě bavila, tak by to byl ten Konrádův krkavec...
- čas - Tím, že je do hlavního příběhu vsazeno mnoho vedlejších epizod, které se odehrávají v jiném “čase, tak jsem brzy ztratila přehled o tom, kolik času opravdu od situace A po situaci B uběhlo.
- tempo - První třetina knihy se četla sama. Sice nás autor zasypával (nezbytnými) detaily ohledně fungování světa a společnosti, ale vždy jsme byli odměněni nějakou akcí, zvratem. Potom jsem začala pociťovat, že jsem se postupně musela do čtení nutit.
- jazyk - V textu se vyskytuje velké množství hrubek, špatně užitých tvarů a zvláštních slovních spojení. Nejednou jsem se musela v textu vracet, jelikož jsem si nebyla jistá, že jsem pochopila, co za informaci jsem si měla odnést. Místy jsem měla pocit, že se autor snaží, aby i jazykem nějak zachytil konkrétní situaci, lépe vykreslil atmosféru. Mi osobně tento styl moc nesedl.
Ve výsledku se nejedná o nudný svět. I postavy by mohly být zajímavější. Pokud bude někdy nějaké pokračování, tak doufám, že nedostanou tak velký prostor vzpomínky, ale živé a “smysluplné dialogy.
Knižní série - Kniha čaje - dospěla do svého konce. Konec jedničky skončil ve velmi napínavém okamžiku a já byla zvědavá, jak na tento “rozjetý vlak, autorka v další knize naváže.
Začneme tím, co se mi na knize líbilo nejvíce. Přesněji... šlo o dvě věci:
Na konci knihy se nachází opět pomůcka, která nám připomene správnou výslovnost některých slovíček. Tady považuji zároveň za drobný minus to, že je to NA KONCI knihy.
A z čeho jsem ještě byla paf? Že byl příběh vyprávěn i z pohledu Kanga. Jeho kapitoly mě bavily mnohem více a vůbec by mi nevadilo, kdyby dostal mnohem více prostoru.
Vzhledem k tomu, jak dobře našlápnuto měla jednička, tak jsem nečekala, že toho budu chválit tak “málo. Ani krásná obálka nemohla zachránit to “velký špatný...
Emoce
Nevím, co za to mohlo, ale dvojka si mě nedokázala získat. Nevěřila jsem postavám to, co prožívaly. Jsem z toho smutná a zmatená, jelikož překlad dělal stejný člověk a od jedničky se “dramaticky nelišil.
Točení se v kruhu
Obecně nemám ráda, když se postavy začnou utápět v sebelítosti, ale takovým tím způsobem, který posune děj na vedlejší kolej. Bylo únavné číst dokolečka dokola o pochybách, které Ning o něčem/někom měla, jelikož o nich mluvila dvě strany zpátky... je to škoda, protože to dost brzdilo děj.
Postavy
Druhý díl není na postavy chudý, ale jsou vesměs “mldlé. Až na Poustevnici. Toto byla jediná postava, která byla opravdu dobře podána. Máme tady i “silného záporaka, ale ve výsledku má tolika WTF momentů, že si člověk na konci knihy oddechne, že to dopadne, jak to dopadlo...
Romantická linka
Asi se mnou někteří nebudou souhlasit, ale mnohem lépe byla zachycena ona “chemie mezi N&K v první knize. Moc nevím, o jaký druh romantické zápletky mělo jít, ale byla bych radši, kdyby tu nebyla žádná... toto bylo “divné.
Akce
I přesto, že jsme neustále v pohybu a máme zde i scény, kdy se něco “děje, tak si na opravdu “zajímavou akci, která nás vytrhne z letargie, musíme počkat. Ve výsledku bych za nejlepší scény označila ty, které se odehrávaly v Hrásti...
Konec
Kniha se od poloviny tváří, že směřuje k velkému a epickému zakončení, ale (podle mého názoru) k tomu nedošlo. Ten závěr mohl být mnohem podrobnější a napínavější, ale spíš to na mě působilo, jako by se autorka snažila už ukončit své trápení...
Autorka čtenářům dodala zajímavou dilogii, která čerpá z asijské mytologie a je plná čaje a vůní.
I přesto, že se oba díly (co se týče kvality) liší, tak jde o fantasy kousek, který vybočuje.
O to více mě mrzí, že jsem s druhým dílem bojovala. Pokud plánujete tuto sérii číst, tak vám doporučuji nedělat mezi jednotlivými díly pauzu (možná to nadšení z jedničky přebije ty nedostatky, na které narazíte ve dvojce) a hned se pustit do pokračování.
Doufám, že se autorka do tohoto světa již nehodlá vracet. Ale pokud se k nám dostane ještě další překlad jejích budoucích knih... určitě je zkusím.
(SPOILER) S dalším svazkem pokračuje i dobrodružství piráta Luffyho a jeho (velmi pomalu) se rozrůstající posádky. Ze začátku jsem byla kapku rozmrzelá, že jsme se stále nevyhrabali z té bitky s Buggym. Sice jsme tu dostali střípek z minulosti a komický moment, kdy dojde k poškození slamáku, ale celá tato pasáž byla ve výsledku nudná. Máme tu dva tvory, kteří do sebe nacpali kouzelné ovoce a je nemožné (pokud je nehodíte do vody) porazit/zabít.
Jakmile jsme se konečně v příběhu posunuli dále, tak jsme opět mohli poznat zajímavou osobu, kterou pirátství/touha po pokladech dostala do prekérní situace. Zde se neohřejeme dlouho a nakonec se dostaneme do malinkého městečka, kde svými “lživými příběhy otravuje Usopp. Zde konečně nabere příběh na obrátkách, protože se opět na scéně objeví záporák a něco mi říká, že příští svazek bude právě o střetu mezi ním a LUFFYHO posádkou.
Z tohoto svazku si odnáším ponaučení, že pokud si často z něčeho budeme dělat legraci a pronášet o tom nepravdy... tak když půjde do tuhého, nikdo mi neuvěří.
Za recenzní výtisk děkuji CREW.