cestina_s_linus komentáře u knih
Asi začnu tím, co se mi líbilo:
- zachycení dobových reálií
- okřídlenci Vzpomínka&Myšlenka
- mapky
- dobový jazyk
Co považuji za slabší:
- postavy - jejich vývoj a chování
- úryvky z dobového tisku (některé pasáže byly spíše nečitelné - blbý font)
- slovníček měl být na začátku knihy
- nevyvážené tempo - kniha se táhne jako šnek
Shrnuto, podtrženo... postavy jsou nijaké. Sotva se něco přihodí, tak se to nějak vyřeší. Osobně mi nepřijde, že jde o fantasy, protože ono magično nedostane moc prostoru, nebo se uděje mimo text. Autorka zde načala mnoho dějových linek, ale nenabídla čtenáři odpovědi. Samotné vyvrcholení knihy bylo zklamáním.
Prý se jedná o knihu 13+, ale myslím si, že spíše zaujme starší čtenáře.
(SPOILER) Na pokračování tohoto: Percyho Jacksona s okřídlenými koňmi jsem se opravdu těšila. Druhý díl byl zakončen tolika zvraty, že jsem si říkala, co na nás autorka vybalí ve třetí knize. No... tohle jsem tedy opravdu nečekala.
Kniha opět zachycuje jeden celý rok (něco jako v Bradavicích), kdy sledujeme Skanderův ročník, jak se vypořádavají s různými nástrahami. I přesto, že je třetí ročník v Hnízdě o navazování pout se svými jednorožci, tak se příběh soustřeďuje na úplně jiné věci. Což je malinko škoda.
Bobby a Agháta jsou tahounkami knihy. Bez jejich trefných odpovědí a normálních reakcí by tento díl působil šíleně ukňouraně.
Kniha měla velmi nepříjemné vyprávěcí tempo. Právě kvůli sourozencům - Skandarovi a Kenně - má člověk chuť občas s knihou hodit o zeď. Zejména je to Kenna, která mi svým chováním a mozkovými (ne)pochody pila krev. Jasně, můžeme to svést na její vztah s máti a jejím jednorožcem, ale to by jí pak všichni nesměli napomoci k získání těch největších sil (a něco mi říká, že to bude jako v My Little Pony a Kennu porazí a zároveň zachrání síla přátelství).
Aspoň ta politika na ostrově začíná být zajímavá a jsem zvědavá, kam se bude příběh ubírat. Jen teda doufám, že další díl bude mnohem více čtivější a nebude se tolik točit v kruhu.
(SPOILER) Jasně... zatím jsem četla pouze šest svazků, ale tento byl zatím ten NEJLEPŠÍ!
Pirátská restaurace (kousek od Velkého pásu) se dočká nepříjemné návštěvy. Semele se toho tolik, že než jsem se nadála, tak jsem byla u konce. Oproti předchozím (několika) svazkům se do popředí opět dostává Luffy, který svou ztřeštěností způsobí nejednu vtipnou situaci. Během souboje Zora s Jestřábem jsem se nemohla od mangy odtrhnout. Totální husinu jsem dostala ze slibu, který v určitém okamžiku pronesou Luffy se Zorem.
Doufám, že Luffy v příštím svazku dá dohromady svou posádku a konečně se vydá do Velkého pásu! Chci vidět, jak si plní svůj sen.
Ať už (ne)jste milovníky české historie, tak tato kniha si vás získá! Pomocí ironie, mystifikace a polopravd je nám představena alternativní pravda o tom, jak to s tím Husem a husitstvím tenkrát bylo.
Autoři knihy neberou na nic a na nikoho ohled. Dost často si historické reálie upravují pro potřeby příběhu. Na druhou stranu... proč ne? Třeba právě toto zpracování může ve čtenáři vzbudit zájem o české dějiny. Jen bude asi malinko překvapen, kolik si toho autoři této knihy vycucali z palce.
Bože, ta grafická stránka! Okamžitě jsem knize propadla! Opravdu vtipným a stručným způsobem je čtenář seznámen s tím, jak se lidstvo muselo poprat s nemocemi, které (většinu z nich) dnes můžeme znát pouze z hodin dějepisu.
Kniha je dosti podobná stylu Děsivé dějiny nebo Děsivá věda. Kniha je čtivá, ale zároveň je napěchovaná informacemi a zajímavostmi.
Nebála bych se tuto knihu používat i v hodinách dějepisu/biologie na druhém stupni ZŠ.
Tentokrát se Kobkanýři (spicialzovaná trpasličí firma na zajímavé fušky) namočí do kontraktu, který je příšerně zamotaný. Jak už samotný název knihy napovídá, tak se z podzemí přesuneme na moře (a následně na dno moře). Oproti prvnímu dílu má kniha velmi pomalý a šíleně překombinovaný a zamotaný rozjezd. Čtenář se totiž zamotává do všech nejaností, se kterými se Kobkanýři musejí potýkat. O to větší jízda nás ke konci knihy čeká!
I přesto, že je zde trochu více omáčky, tak není nouze o vtipné hlášky nebo situace (na knihu jsem spotřebovala jedno balení lepíků). Mluva trpaslíků nemusí vyhovovat všem, ale v kontrastu s elfími moudrostmi a pirátskými jmény je to ještě slabý odvar.
Tentokrát se dostal do popředí zejména Tad a Durham hrál velmi okrajovou roli.
Těžce jsem nesla absenci podporučnice Kokodák, ale na druhou stranu pták kapitána Lojzy byl dobrý mamlas! Novinkou byli i ghúlové, které si člověk okamžitě zamiluje a doufám, že je ještě někdy potkáme.
Shrnuto, podtrženo... Russell čtenářům předložil něco, co připomíná Piráty z Karibiku, ale v hlavní roli není Johnny Depp, ale trpaslíci!
Knihu jsem četla v rámci spolupráce s MysteryPress
(SPOILER) Na čtenáře v knize opravdu čeká svět plný dobrodružství, alchymie a trocha té magie. To není vše, co v knize naleznete! Na konci knihy jsou dodatky (lektvary, jak to smíchat, goblinštinu, bestiář, seznam postav s popisem, důležité historické milníky).
Nejprve začneme s tím, co se mi na knize líbilo:
1) zpracování (materiál) - Kniha působí příjemně už na první dotek. Vazba je kvalitní a pevná, díky čemuž se dá kniha snadno otevřít bez obavy, že by z ní vypadly stránky. Vizuální stránka je jednoduchá, což čtenáři ponechává dostatek prostoru pro zapojení vlastní fantazie.
2) korektor - Až na drobné detaily, za které nejspíš mohl spíše sazeč, jsem v knize nenašla žádnou výraznou chybu. To se mi nestává příliš často.
3) bonusový materiál - Pro autora slovem -konec- příběh nekončí. Na konci knihy (i na jeho instagramovém profilu) najdete bonusový materiál, včetně vizualizací, které vám umožní dál prozkoumávat světy a ostrovy kolem Nexusu.
4) mini mapky - Krásný prvek! Člověk nemusel neustále listovat a hledat místa na velké mapě. Doufám, že i v pokračování budou tyto mapky.
5) velké mapy - Dostatečně velké. Vše je na nich čitelné. Pecka!
Do čeho (spíše koho) jsem se opravdu zamilovala? Do GOBLINŮ! Tyto malé, velmi živé, pivo chlemtající, divně žvatlající bytůstky jsem si okamžitě oblíbila! Oproti jiným postavám jsou živé, jasně a jednoduše popsané a své. Bez nich by putování Viktora bylo nudné. Škoda, že kromě překladu se v knize nenachází i nějaký manuál: jak se naučit goblinštinu.
Než se dostanu k negativům, chtěla bych se pozastavit u samotného příběhu. Pokusím se vyhnout spoilerům... Autor nás rozhodně nešetří a hned nás vrhá přímo do děje. Dozvídáme se o útocích a existenci jakéhosi království. Brzy nás čeká první setkání alchymisty a mága, které rychle odhalí, že mezi těmito dvěma stranami nepanuje zrovna přátelství. Než se stihneme zorientovat, vstupuje do Viktorova života Marcus a spouští se záchranná výprava, která se, trochu překvapivě, vleče. Mezitím se objevují kapitoly z pohledu Alarica, kde zjišťujeme, že nesmrtelného nelze zabít – i když Marcus tvrdí, že všechno lze zničit. Viktor a Marcus mezitím cestou naberou několik dalších bytostí a zapletou se do řady problémů. Nakonec se jim díky goblinům podaří dostat na místo, kde je držen Alaric. Následuje chaotický střet, který končí osvobozením hned několika různých aktérů. Závěr je skutečně otevřený – autor příběh nečekaně přerušil, a tak nám nezbývá než hádat, co se se všemi stalo a co nás čeká v dalším pokračování.
A nastal čas, abych se mrkla i na minusy:
1) budování světa - Chápu, spěcháme zachránit Alarica, ale i ten okolní svět si zasloužil malinko větší pozornost. Ano, mnohé informace můžeme zjistit na instagramovém profilu autora, ale čtenář je chce mít v textu.
2) čtivost - Vzhledem k tomu, že se v knize nachází pouze deset kapitol, tak se to dost vleče. Kapitoly mohly být klidně rozděleny na kratší úseky. Zajímavé by bylo, kdyby kromě kapitol z pohledu Alarica byla i kapitolka z pohledu Gavriela a Xerana. I přesto, že je tempo lehce nevyvážené, tak čtenář jde z akce do akce, takže ve výsledku nechce knihu odložit, ale může jej to během čtení napadnout.
3) postavy - Vzhledem k tomu, že jsem nejspokojenější byla s gobliny, tak to vypovídá mnohé. Viktor je jouda - sice mocný, ale ke všemu dojde spíše náhodou. Marcus - mačo, který má zkušenosti, ale zároveň jeho chování k ostatním je otřesné. Teana - ona mě bavila. Měla kolem sebe auru tajemství a neměla WTF moment. O nějakém vývoji moc mluvit nemohu. Takže celková uvěřitolst jedno
4) dialogy postav - Často hovořily, jako by jim bylo minimálně přes třicet. Tón a způsob neodpovídal emocím, které prožívaly a já jsme jim to prostě nevěřila. Je to škoda. Často se z vtipné situtace stal jen okamžik, který se stal a šlo se dál. Bez nějaké trvalejší emoce.
Shrnuto, podtrženo...
Na to, že se jedná o prvotinu, tak jsem byla opravdu překvapená, že zde svět hraje podle nějakých pravidel a logika zde nedostávala na frak. Jde vidět, že se autor snažil dát ve svém fantasy světě prostor jinému druhu magie - lektvarům a artefaktům, což je příjemná změna.
Na druhou stranu by knize slušel o něco delší formát. Postavy si zasloužily větší prostor. Kdyby se děj prvního dílu nemusel odehrát během deseti, ale například dvaceti kapitol, tak by zde možná byla lépe uchopena emoce strachu o Alarica. Opravdu knize chybí nějaká neviditelná síla, která by postavy hnala dopředu.
Vzhledem k tomu, že kniha už otevřeněji skončit nemohla, tak jsem zvědavá, co si pro nás autor připravil v další knize, protože Viktorovo dobrodružství je teprve na počátku a něco mi říká, že to bude ještě jízda!
Poměrně uzounká knížka, která si získá srdce (nejen) dětského čtenáře.
Komiks je rozdělen na čtyři části - jaro, léto, podzim, zima. Za ním pokračuje epilog. Během celého roku můžeme sledovat, co zažije kovářská učednice Gréta. Co všechno prožije, koho potká, co se naučí apod. Ilustrace jsou opravdu krásné a než se člověk naděje, tak je na konci příběhu.
V knize se řeší zajímavé otázky. Smysl řemesla v době, kdy produkty, pocházející z této činnosti, již nejsou využívány (např. ukované meče). Postupný úpadek zájmu o tradiční činnosti. Hledání sebe sama. Co je to přátelství. Každý si v knize najde to své.
S knihou jsem měla jen jeden problém... a to s úplným koncem, kdy se dozvídáme něco o dracích a čajích. Tento komiks je pro dětského čtenáře, tudíž bych očekávala trochu větší písmo (ty drobné blešky se blbě čtou i dospělým) a zarovnání do bloku by vypadalo mnohem lépe.
Určitě se jedná o kousek, který bych doporučila do třídních knihovniček na prvním stupni na zš.
Ano... čtvrtý svazek skončil v tom nejvyhrocenějším okamžiku.
V pátém svazku se rozloučíme s padouchem (a velmi mizerným pirátem) Klahadorem, který prohraje v epickém souboji s Luffym. Docela jsem byla překvapená z Usoppa, který někde našel koule a v několika scénách zazářil. Usoppova posádka mi přirostla k srdíčku a jsem moc ráda, že převzali pomyslnou štafetu a terorizují svou vesnici.
Ke konci se opět vydáme na moře a zjišťujeme, že Luffy bude ještě muset sehnat jednoho člena posádky, bez kterého se v honbě za pokladem neobejdou - kuchaře. Noooo... i toto hledání se brzy vrtne a já nutně potřebuji další svazek, protože cítím, že nás čeká šílená epizoda, ve které Luffy opět bude perlit!
Třetí díl ušel do doby, než se Luffy a jeho posádka seznámili s ulhaným a ufňukaným Usoppem. Moc mě to nebavilo a říkala jsem si, jaké asi bude pokračování...
Čtvrtý svazek je jedna obří řežba, kdy se snaží Luffy a jeho posádka zabránit Komorníkovi (ehm... pirátovi), aby dokonal svůj ďábelský plán. O vtipné hlášky zde není nouze. I přesto, že je bitka na pláži opravdu zdlouhavá, tak díky zajímavému záporákovi i koukatelná. Ale doufám, že v budoucích dílech bude recyklace méně a opět nás autor překvapí něčím zajímavým.
Opravdu nádherná knížka! Dozvíme se zde mnoho o zajímavých bytostech, kterých se naši předci mohli obávat. Ke každé z nich je připojena ilustrace a příběh, díky kterému můžeme sami posoudit, jak moc dobré/zlé tyto bytosti jsou.
(SPOILER) Celkově na mě kniha působila unaveně a bez jasného směřování. Chyběl tah na branku a epické scény byly často tak chaotické, že se v nich čtenář jednoduše ztrácel. Logiku příběhu jsem postupně přestala hledat, protože pravidla světa vznikala zdánlivě za pochodu (aspoň tak se mi to jevilo). A konec? Jen protahování utrpení – jak pro postavy, tak pro čtenáře. Když se nakonec objevila (s největší pravděpodobností) nová Arila, už jsem jen nevěřícně protáčela oči. Je to škoda, protože svět Arily měl rozhodně potenciál. Kdyby byl příběh zpracován jako trilogie, kde by nadbytečná omáčka nedostala tolik prostoru, působil by mnohem čtivěji a uceleněji.
Zbytek v recenzi. :)
(SPOILER) Čím začít? Je důležité si uvědomit, že jde o romantasy retelling (Červená Karkulka). Moc se mi líbí, jak si autorka s předlohou pohrála. Vytvořila svět prosycený magií a různými bytostmi, ale zároveň to pojala po svém! Malé plus dávám za to, jak si poradila s triem Karkulka - vlk - Lovec.
Lovce jsem si okamžitě oblíbila. Jeho tajemnost, ostrý jazyk, chování a určité kvality (mrk mrk :) ). Byť jsem poměrně brzy byla schopna odhalit jeho velké tajemství, tak jsem si jeho příběh užívala od začátku do konce.
Červenka mi popravdě lezla dost na nervy. Pětadvacítka, která mentálně uvízla někde v šestnácti. Až ke konci knihy i ona vystrčila drápky a doufám, že v další knize u ní budu moci sledovat výraznější vývoj.
Hrubky jsou v knize velkým minusem. Nejčastěji se stávalo, že se nám z Červenky stával muž, jelikož mizely koncovky rodu ženského. Ale bylo toho opravdu mnohem více. S tím bude souviset i překlad. Místy mi některé opisy skřípaly a byly použity tak zvláštní obraty, že to prostě nedávalo smysl.
Na druhou stranu musím uznat, že se kniha čte úplně sama. Má lehce přes 300 stran, ale jakmile se děj rozjede, tak se od knihy nejde odtrhnout. Velmi si cením i toho, že je zde kapitola z pohledu Lovce a potřebuji těch kapitol mnohem více!
Sexuální scény mě opravdu překvapily. Nebyly totiž předimenzované, ale právě naopak! Dokonce zde autorka pracovala i s otázkou svolení, což se často v romanatsy knihách nevidí. Za toto dávám velké plus!
Shrnuto, podtrženo... další hvězdičky si chystám pro další díly!
První kniha skončila šokem, který ve mně vyvolal očekávání, že druhý díl začne svižně a přinese něco nezapomenutelného. Místo toho jsem však narazila na prvních 400 stran, které se táhly a vyžadovaly hodně trpělivosti, než se děj konečně rozjel. Druhá polovina knihy už měla mnohem lepší spád a posledních sto stran mě úplně pohltilo. Přesto si ale myslím, že příběh mohl být méně roztahaný – čtenář musel čekat příliš dlouho na ten slibovaný „wow efekt“.
Co se týče postav, tak mám své miláčky a kusy, které bych rozpustila v kyselině. Jsem ráda, že i hromada nových postaviček má nějakou osobnost a člověk si je tedy zapamatuje. A největší miláček? Xaden!
Romantika... well... se scénami 18+ se to naštěstí nepřehnalo, ale přijde mi malinko zvláštní, že sotva Vi uteče Malakovi z lopaty, tak do sebe hned nechá bušit Xadenem... ale budiž... asi se toto lidem líbí.
Když Plamen porovnám s Křídlem, tak první kniha je zajímavější, ale ony obecně ty dvojky bývají vždy všelijaké. O to více jsem zvědavá na Onyxovou bouři. Doufám, že se podíváme i do dalších lokací a dozvíme se hromady nových informací!
Bohužel jsem byla z knihy i zklamaná. Já to opravdu nechápu. Na tuto knihu čekalo velké množství lidí a těch chyb, co člověk najde v textu? To je opravdu smutné! Těch překlepů, chybějící interpunkce a prazvláštně složených vět je zde požehnaně. Vzhledem k tomu, že kniha nestojí pár korun, tak bych očekávala, že se textu dostane péče, aby čtenáře nic nerušilo.
Stačí mávnout křídly... kniha, která mi přes rok ležela na poličce, asi 3x jsem ji rozečetla a zase odložila.
Autorka velmi citlivě a zároveň realisticky vypráví příběh, který si nejeden z nás mohl (v různé míře) zažít.
Ze začátku jsem měla problém se začíst. Rozjezd byl na můj vkus moc pomalý (skoky minulost X přítomnost tomu moc nepomáhaly) a musela jsem se do čtení nutit. Od poloviny knihy se to začalo lámat a konec jsem hltala a nemohla jsem od knihy odtrhnout.
Nejoblíbenější postava - Damián. Jeho příběh byl (v mých očích) nejsilnější. Dokázal ve mně probouzet rozličné emoce a ten epilog? Prostě tomu klukovi fandím a kdyby existoval, tak bych s ním chtěla kamarádit.
I přesto, že jsem se knihou musela místy opravdu prokousávat a nutit se do čtení, tak si myslím, že by tato kniha neměla chybět na základkách a středních po celé republice. Dnešní děti umějí být opravdu kruté a kvůli jedné (ve velkých uvozovkách) blbé fotce to může skončit opravdu špatně (i znežitím se).
Slovníček s pojmy a tipy na místa, kde se člověku dostane pomoci - jsem ráda, že jsem tyto dvě stránky v knize našla.
Kniha si mě získala velmi poutavou anotací, ale byl to ve výsledku boj. Poměrně zajímavá zápletka se brzy proměnila v roztahaný příběh, od kterého se snadno dalo odpoutat a knihu odložit. To se však v posledních cca třiceti stránkách změnilo a kniha si mě získala natolik, abych chtěla v příběhu pokračovat.
Největším tahounem celého příběhu je právě Jericho. Jeho tajemnost, tvrdost, upřímnost a sarkasmus... miluji to. Popravdě jsem zvědavá, jestli se v další knize dozvím celý jeho příběh, protože mám pocit, že jde o velmi smutný příběh.
Někdo by Labuť označil za román, někdo za novelu, někdo za sbírku povídek. Já jsem se cítila, jako bych četla Zaklínače. I přesto, že se jedná o poměrně uzounkou knížečku, tak každá strana je prosycena informacemi i akcí. Postavy jsou pestré, mají osobnost, cíle, tužby... což je fantastické! Kdo jste již něco od autorky četli, tak vás mohu ujistit, že i zde se můžete těšit na nějakého toho minotaura! Hlavní postava - Nix - je taková Xena na steroidech. Místy leze člověku na nervy, ale vzápětí s ní soucítíte a chcete, aby se z toho maléru dostala. Vůbec se nemusíte bát, že budete v knize ztracení, byť začneme někde uprostřed, tak autorka vás vším hezky provede.
Trochu jsem byla překvapena z toho, jakým způsobem druhý díl začal... až do půlky to bylo poměrně poklídné a drželo se to stejného schematu, jako u jedničky: Tempest - obtěžování - “mise - Pyre - tajemství - obtěžování - bitka - city - útěk
Naštěstí od poloviny jsem se nemohla od knihy odtrhnout, protože zde máme mnoho zajímavých nápadníků a Tempest je minutu před zhroucením. Jedno poznání střídá druhé a musím se přiznat, že místy jsem se musela vracet, jelikož jsem nestíhala všechno zpracovat.
Osobně jsem zvědavá, co předvede Tempest v další knize... protože něco mi říká, že teprve tehdy její postava projde největším vývojem. Uvidíme...
A ten konec? Ta poslední věta? Už teď se bojím, že jsem přišla na “zápletku dalšího dílu...
Být člověkem mě okamžitě zaujala svým tématem – jak lidská biologie ovlivnila historii, ekonomiku, války nebo třeba pandemie. Autor přichází s myšlenkou, že klíčové historické události možná nebyly otázkou osudu nebo náhody, ale spíš výsledkem biologie, což je fascinující úhel pohledu. Kniha je nabitá informacemi, podanými srozumitelně, i když je občas potřeba si ji dávkovat – těch informací je uvnitř opravdu moc.
Musím říct, že mě nejednou zaujaly odkazy na další autory a zdroje, díky kterým si člověk může rozšířit obzory (ale momentálně nemám čas jít tak do hloubky). Místy mi vadil autorův lehce nadřazený postoj vůči jiným živočišným druhům (působilo to moc „na sílu“). Ocenila bych shrnutí na konci kapitol. I tak je to ale kniha plná zajímavostí, které vás donutí se zamyslet, a rozhodně ji doporučuji těm, kdo se nebojí zkoumat dějiny i jinou optikou.
Tato kniha je skvělým způsobem, jak děti zaujmout a zároveň je seznámit se základy astronomie! Příběh dvou hlavních hrdinů, Estel a Noeho, přináší úžasný pohled na vesmír a jeho zázraky. Estel, která je vášnivou obdivovatelkou kosmu, se s nadšením dělí o své znalosti s Noem, což je zavede na dobrodružnou cestu mezi hvězdami a planetami.
Díky originálnímu stylu vyprávění a nádherným ilustracím je kniha ideální pro malé čtenáře na prvním stupni základní školy i pro předškoláky, kteří se chtějí dozvědět více o tajemstvích vesmíru. Může sloužit jak pro samostatné čtení, tak pro chvíle strávené společným předčítáním. Tato poutavá a zároveň poučná publikace je perfektní volbou pro každého, kdo hledá kombinaci zábavy a vzdělání pro děti.
Já to říkám neustále... Ocelot (vzdělávací) kousky prostě umí!