cestina_s_linus
komentáře u knih

(SPOILER) Na čtenáře v knize opravdu čeká svět plný dobrodružství, alchymie a trocha té magie. To není vše, co v knize naleznete! Na konci knihy jsou dodatky (lektvary, jak to smíchat, goblinštinu, bestiář, seznam postav s popisem, důležité historické milníky).
Nejprve začneme s tím, co se mi na knize líbilo:
1) zpracování (materiál) - Kniha působí příjemně už na první dotek. Vazba je kvalitní a pevná, díky čemuž se dá kniha snadno otevřít bez obavy, že by z ní vypadly stránky. Vizuální stránka je jednoduchá, což čtenáři ponechává dostatek prostoru pro zapojení vlastní fantazie.
2) korektor - Až na drobné detaily, za které nejspíš mohl spíše sazeč, jsem v knize nenašla žádnou výraznou chybu. To se mi nestává příliš často.
3) bonusový materiál - Pro autora slovem -konec- příběh nekončí. Na konci knihy (i na jeho instagramovém profilu) najdete bonusový materiál, včetně vizualizací, které vám umožní dál prozkoumávat světy a ostrovy kolem Nexusu.
4) mini mapky - Krásný prvek! Člověk nemusel neustále listovat a hledat místa na velké mapě. Doufám, že i v pokračování budou tyto mapky.
5) velké mapy - Dostatečně velké. Vše je na nich čitelné. Pecka!
Do čeho (spíše koho) jsem se opravdu zamilovala? Do GOBLINŮ! Tyto malé, velmi živé, pivo chlemtající, divně žvatlající bytůstky jsem si okamžitě oblíbila! Oproti jiným postavám jsou živé, jasně a jednoduše popsané a své. Bez nich by putování Viktora bylo nudné. Škoda, že kromě překladu se v knize nenachází i nějaký manuál: jak se naučit goblinštinu.
Než se dostanu k negativům, chtěla bych se pozastavit u samotného příběhu. Pokusím se vyhnout spoilerům... Autor nás rozhodně nešetří a hned nás vrhá přímo do děje. Dozvídáme se o útocích a existenci jakéhosi království. Brzy nás čeká první setkání alchymisty a mága, které rychle odhalí, že mezi těmito dvěma stranami nepanuje zrovna přátelství. Než se stihneme zorientovat, vstupuje do Viktorova života Marcus a spouští se záchranná výprava, která se, trochu překvapivě, vleče. Mezitím se objevují kapitoly z pohledu Alarica, kde zjišťujeme, že nesmrtelného nelze zabít – i když Marcus tvrdí, že všechno lze zničit. Viktor a Marcus mezitím cestou naberou několik dalších bytostí a zapletou se do řady problémů. Nakonec se jim díky goblinům podaří dostat na místo, kde je držen Alaric. Následuje chaotický střet, který končí osvobozením hned několika různých aktérů. Závěr je skutečně otevřený – autor příběh nečekaně přerušil, a tak nám nezbývá než hádat, co se se všemi stalo a co nás čeká v dalším pokračování.
A nastal čas, abych se mrkla i na minusy:
1) budování světa - Chápu, spěcháme zachránit Alarica, ale i ten okolní svět si zasloužil malinko větší pozornost. Ano, mnohé informace můžeme zjistit na instagramovém profilu autora, ale čtenář je chce mít v textu.
2) čtivost - Vzhledem k tomu, že se v knize nachází pouze deset kapitol, tak se to dost vleče. Kapitoly mohly být klidně rozděleny na kratší úseky. Zajímavé by bylo, kdyby kromě kapitol z pohledu Alarica byla i kapitolka z pohledu Gavriela a Xerana. I přesto, že je tempo lehce nevyvážené, tak čtenář jde z akce do akce, takže ve výsledku nechce knihu odložit, ale může jej to během čtení napadnout.
3) postavy - Vzhledem k tomu, že jsem nejspokojenější byla s gobliny, tak to vypovídá mnohé. Viktor je jouda - sice mocný, ale ke všemu dojde spíše náhodou. Marcus - mačo, který má zkušenosti, ale zároveň jeho chování k ostatním je otřesné. Teana - ona mě bavila. Měla kolem sebe auru tajemství a neměla WTF moment. O nějakém vývoji moc mluvit nemohu. Takže celková uvěřitolst jedno
4) dialogy postav - Často hovořily, jako by jim bylo minimálně přes třicet. Tón a způsob neodpovídal emocím, které prožívaly a já jsme jim to prostě nevěřila. Je to škoda. Často se z vtipné situtace stal jen okamžik, který se stal a šlo se dál. Bez nějaké trvalejší emoce.
Shrnuto, podtrženo...
Na to, že se jedná o prvotinu, tak jsem byla opravdu překvapená, že zde svět hraje podle nějakých pravidel a logika zde nedostávala na frak. Jde vidět, že se autor snažil dát ve svém fantasy světě prostor jinému druhu magie - lektvarům a artefaktům, což je příjemná změna.
Na druhou stranu by knize slušel o něco delší formát. Postavy si zasloužily větší prostor. Kdyby se děj prvního dílu nemusel odehrát během deseti, ale například dvaceti kapitol, tak by zde možná byla lépe uchopena emoce strachu o Alarica. Opravdu knize chybí nějaká neviditelná síla, která by postavy hnala dopředu.
Vzhledem k tomu, že kniha už otevřeněji skončit nemohla, tak jsem zvědavá, co si pro nás autor připravil v další knize, protože Viktorovo dobrodružství je teprve na počátku a něco mi říká, že to bude ještě jízda!


Poměrně uzounká knížka, která si získá srdce (nejen) dětského čtenáře.
Komiks je rozdělen na čtyři části - jaro, léto, podzim, zima. Za ním pokračuje epilog. Během celého roku můžeme sledovat, co zažije kovářská učednice Gréta. Co všechno prožije, koho potká, co se naučí apod. Ilustrace jsou opravdu krásné a než se člověk naděje, tak je na konci příběhu.
V knize se řeší zajímavé otázky. Smysl řemesla v době, kdy produkty, pocházející z této činnosti, již nejsou využívány (např. ukované meče). Postupný úpadek zájmu o tradiční činnosti. Hledání sebe sama. Co je to přátelství. Každý si v knize najde to své.
S knihou jsem měla jen jeden problém... a to s úplným koncem, kdy se dozvídáme něco o dracích a čajích. Tento komiks je pro dětského čtenáře, tudíž bych očekávala trochu větší písmo (ty drobné blešky se blbě čtou i dospělým) a zarovnání do bloku by vypadalo mnohem lépe.
Určitě se jedná o kousek, který bych doporučila do třídních knihovniček na prvním stupni na zš.


Ano... čtvrtý svazek skončil v tom nejvyhrocenějším okamžiku.
V pátém svazku se rozloučíme s padouchem (a velmi mizerným pirátem) Klahadorem, který prohraje v epickém souboji s Luffym. Docela jsem byla překvapená z Usoppa, který někde našel koule a v několika scénách zazářil. Usoppova posádka mi přirostla k srdíčku a jsem moc ráda, že převzali pomyslnou štafetu a terorizují svou vesnici.
Ke konci se opět vydáme na moře a zjišťujeme, že Luffy bude ještě muset sehnat jednoho člena posádky, bez kterého se v honbě za pokladem neobejdou - kuchaře. Noooo... i toto hledání se brzy vrtne a já nutně potřebuji další svazek, protože cítím, že nás čeká šílená epizoda, ve které Luffy opět bude perlit!


Třetí díl ušel do doby, než se Luffy a jeho posádka seznámili s ulhaným a ufňukaným Usoppem. Moc mě to nebavilo a říkala jsem si, jaké asi bude pokračování...
Čtvrtý svazek je jedna obří řežba, kdy se snaží Luffy a jeho posádka zabránit Komorníkovi (ehm... pirátovi), aby dokonal svůj ďábelský plán. O vtipné hlášky zde není nouze. I přesto, že je bitka na pláži opravdu zdlouhavá, tak díky zajímavému záporákovi i koukatelná. Ale doufám, že v budoucích dílech bude recyklace méně a opět nás autor překvapí něčím zajímavým.


Opravdu nádherná knížka! Dozvíme se zde mnoho o zajímavých bytostech, kterých se naši předci mohli obávat. Ke každé z nich je připojena ilustrace a příběh, díky kterému můžeme sami posoudit, jak moc dobré/zlé tyto bytosti jsou.


(SPOILER) Celkově na mě kniha působila unaveně a bez jasného směřování. Chyběl tah na branku a epické scény byly často tak chaotické, že se v nich čtenář jednoduše ztrácel. Logiku příběhu jsem postupně přestala hledat, protože pravidla světa vznikala zdánlivě za pochodu (aspoň tak se mi to jevilo). A konec? Jen protahování utrpení – jak pro postavy, tak pro čtenáře. Když se nakonec objevila (s největší pravděpodobností) nová Arila, už jsem jen nevěřícně protáčela oči. Je to škoda, protože svět Arily měl rozhodně potenciál. Kdyby byl příběh zpracován jako trilogie, kde by nadbytečná omáčka nedostala tolik prostoru, působil by mnohem čtivěji a uceleněji.
Zbytek v recenzi. :)


(SPOILER) Čím začít? Je důležité si uvědomit, že jde o romantasy retelling (Červená Karkulka). Moc se mi líbí, jak si autorka s předlohou pohrála. Vytvořila svět prosycený magií a různými bytostmi, ale zároveň to pojala po svém! Malé plus dávám za to, jak si poradila s triem Karkulka - vlk - Lovec.
Lovce jsem si okamžitě oblíbila. Jeho tajemnost, ostrý jazyk, chování a určité kvality (mrk mrk :) ). Byť jsem poměrně brzy byla schopna odhalit jeho velké tajemství, tak jsem si jeho příběh užívala od začátku do konce.
Červenka mi popravdě lezla dost na nervy. Pětadvacítka, která mentálně uvízla někde v šestnácti. Až ke konci knihy i ona vystrčila drápky a doufám, že v další knize u ní budu moci sledovat výraznější vývoj.
Hrubky jsou v knize velkým minusem. Nejčastěji se stávalo, že se nám z Červenky stával muž, jelikož mizely koncovky rodu ženského. Ale bylo toho opravdu mnohem více. S tím bude souviset i překlad. Místy mi některé opisy skřípaly a byly použity tak zvláštní obraty, že to prostě nedávalo smysl.
Na druhou stranu musím uznat, že se kniha čte úplně sama. Má lehce přes 300 stran, ale jakmile se děj rozjede, tak se od knihy nejde odtrhnout. Velmi si cením i toho, že je zde kapitola z pohledu Lovce a potřebuji těch kapitol mnohem více!
Sexuální scény mě opravdu překvapily. Nebyly totiž předimenzované, ale právě naopak! Dokonce zde autorka pracovala i s otázkou svolení, což se často v romanatsy knihách nevidí. Za toto dávám velké plus!
Shrnuto, podtrženo... další hvězdičky si chystám pro další díly!


První kniha skončila šokem, který ve mně vyvolal očekávání, že druhý díl začne svižně a přinese něco nezapomenutelného. Místo toho jsem však narazila na prvních 400 stran, které se táhly a vyžadovaly hodně trpělivosti, než se děj konečně rozjel. Druhá polovina knihy už měla mnohem lepší spád a posledních sto stran mě úplně pohltilo. Přesto si ale myslím, že příběh mohl být méně roztahaný – čtenář musel čekat příliš dlouho na ten slibovaný „wow efekt“.
Co se týče postav, tak mám své miláčky a kusy, které bych rozpustila v kyselině. Jsem ráda, že i hromada nových postaviček má nějakou osobnost a člověk si je tedy zapamatuje. A největší miláček? Xaden!
Romantika... well... se scénami 18+ se to naštěstí nepřehnalo, ale přijde mi malinko zvláštní, že sotva Vi uteče Malakovi z lopaty, tak do sebe hned nechá bušit Xadenem... ale budiž... asi se toto lidem líbí.
Když Plamen porovnám s Křídlem, tak první kniha je zajímavější, ale ony obecně ty dvojky bývají vždy všelijaké. O to více jsem zvědavá na Onyxovou bouři. Doufám, že se podíváme i do dalších lokací a dozvíme se hromady nových informací!
Bohužel jsem byla z knihy i zklamaná. Já to opravdu nechápu. Na tuto knihu čekalo velké množství lidí a těch chyb, co člověk najde v textu? To je opravdu smutné! Těch překlepů, chybějící interpunkce a prazvláštně složených vět je zde požehnaně. Vzhledem k tomu, že kniha nestojí pár korun, tak bych očekávala, že se textu dostane péče, aby čtenáře nic nerušilo.


Stačí mávnout křídly... kniha, která mi přes rok ležela na poličce, asi 3x jsem ji rozečetla a zase odložila.
Autorka velmi citlivě a zároveň realisticky vypráví příběh, který si nejeden z nás mohl (v různé míře) zažít.
Ze začátku jsem měla problém se začíst. Rozjezd byl na můj vkus moc pomalý (skoky minulost X přítomnost tomu moc nepomáhaly) a musela jsem se do čtení nutit. Od poloviny knihy se to začalo lámat a konec jsem hltala a nemohla jsem od knihy odtrhnout.
Nejoblíbenější postava - Damián. Jeho příběh byl (v mých očích) nejsilnější. Dokázal ve mně probouzet rozličné emoce a ten epilog? Prostě tomu klukovi fandím a kdyby existoval, tak bych s ním chtěla kamarádit.
I přesto, že jsem se knihou musela místy opravdu prokousávat a nutit se do čtení, tak si myslím, že by tato kniha neměla chybět na základkách a středních po celé republice. Dnešní děti umějí být opravdu kruté a kvůli jedné (ve velkých uvozovkách) blbé fotce to může skončit opravdu špatně (i znežitím se).
Slovníček s pojmy a tipy na místa, kde se člověku dostane pomoci - jsem ráda, že jsem tyto dvě stránky v knize našla.


Kniha si mě získala velmi poutavou anotací, ale byl to ve výsledku boj. Poměrně zajímavá zápletka se brzy proměnila v roztahaný příběh, od kterého se snadno dalo odpoutat a knihu odložit. To se však v posledních cca třiceti stránkách změnilo a kniha si mě získala natolik, abych chtěla v příběhu pokračovat.
Největším tahounem celého příběhu je právě Jericho. Jeho tajemnost, tvrdost, upřímnost a sarkasmus... miluji to. Popravdě jsem zvědavá, jestli se v další knize dozvím celý jeho příběh, protože mám pocit, že jde o velmi smutný příběh.


Někdo by Labuť označil za román, někdo za novelu, někdo za sbírku povídek. Já jsem se cítila, jako bych četla Zaklínače. I přesto, že se jedná o poměrně uzounkou knížečku, tak každá strana je prosycena informacemi i akcí. Postavy jsou pestré, mají osobnost, cíle, tužby... což je fantastické! Kdo jste již něco od autorky četli, tak vás mohu ujistit, že i zde se můžete těšit na nějakého toho minotaura! Hlavní postava - Nix - je taková Xena na steroidech. Místy leze člověku na nervy, ale vzápětí s ní soucítíte a chcete, aby se z toho maléru dostala. Vůbec se nemusíte bát, že budete v knize ztracení, byť začneme někde uprostřed, tak autorka vás vším hezky provede.


Trochu jsem byla překvapena z toho, jakým způsobem druhý díl začal... až do půlky to bylo poměrně poklídné a drželo se to stejného schematu, jako u jedničky: Tempest - obtěžování - “mise - Pyre - tajemství - obtěžování - bitka - city - útěk
Naštěstí od poloviny jsem se nemohla od knihy odtrhnout, protože zde máme mnoho zajímavých nápadníků a Tempest je minutu před zhroucením. Jedno poznání střídá druhé a musím se přiznat, že místy jsem se musela vracet, jelikož jsem nestíhala všechno zpracovat.
Osobně jsem zvědavá, co předvede Tempest v další knize... protože něco mi říká, že teprve tehdy její postava projde největším vývojem. Uvidíme...
A ten konec? Ta poslední věta? Už teď se bojím, že jsem přišla na “zápletku dalšího dílu...


Být člověkem mě okamžitě zaujala svým tématem – jak lidská biologie ovlivnila historii, ekonomiku, války nebo třeba pandemie. Autor přichází s myšlenkou, že klíčové historické události možná nebyly otázkou osudu nebo náhody, ale spíš výsledkem biologie, což je fascinující úhel pohledu. Kniha je nabitá informacemi, podanými srozumitelně, i když je občas potřeba si ji dávkovat – těch informací je uvnitř opravdu moc.
Musím říct, že mě nejednou zaujaly odkazy na další autory a zdroje, díky kterým si člověk může rozšířit obzory (ale momentálně nemám čas jít tak do hloubky). Místy mi vadil autorův lehce nadřazený postoj vůči jiným živočišným druhům (působilo to moc „na sílu“). Ocenila bych shrnutí na konci kapitol. I tak je to ale kniha plná zajímavostí, které vás donutí se zamyslet, a rozhodně ji doporučuji těm, kdo se nebojí zkoumat dějiny i jinou optikou.


Tato kniha je skvělým způsobem, jak děti zaujmout a zároveň je seznámit se základy astronomie! Příběh dvou hlavních hrdinů, Estel a Noeho, přináší úžasný pohled na vesmír a jeho zázraky. Estel, která je vášnivou obdivovatelkou kosmu, se s nadšením dělí o své znalosti s Noem, což je zavede na dobrodružnou cestu mezi hvězdami a planetami.
Díky originálnímu stylu vyprávění a nádherným ilustracím je kniha ideální pro malé čtenáře na prvním stupni základní školy i pro předškoláky, kteří se chtějí dozvědět více o tajemstvích vesmíru. Může sloužit jak pro samostatné čtení, tak pro chvíle strávené společným předčítáním. Tato poutavá a zároveň poučná publikace je perfektní volbou pro každého, kdo hledá kombinaci zábavy a vzdělání pro děti.
Já to říkám neustále... Ocelot (vzdělávací) kousky prostě umí!


Poměrně krátká, ale za to zajímavá knížečka! Ocitáme se ve světě, kde zlo má dlouhé prsty a doplací na to nevinní (a menšiny).
Duo Ohařka&Lišák je perfektní. Každý jejich dialog jsem vždy užila. Nejednou jsem během jejich přestřelek i pobavila.
Tempest je super postavičkou. Líbí se mi její vzpurný duch, odhodlání, smysl pro spravedlnost. Ale i její “Rychlejší ústa a pomalejší mysl, což jí dostane do zajímavých situací.
Co se týče děje... do půlky to bylo pomalé a poměrně předvídatelné. Naštěstí se to potom zlomilo a zejména konec mě dost šokoval.
Popravdě jsem překvapena, jak nenásilně a dobře dokázala autorka do příběhu zakomponovat prvky “sexuálního obtěžování. Ukazuje, že to není normální, a to je něco, co mi v knihách poslední dobou chybělo.


Pokud na DR tituly nemáte vysoké nároky, nebo jde o vaše první setkání s tímto typem čtiva, budete spokojeni. Kniha má temný a nepříjemný nádech, který vás nutí přemýšlet nad tím, kolik je v ní fikce, co by mohlo být reálné. Kromě fetiše a zvláštních sexuálních scén zde najdete i několik zajímavých detektivních linek, které vás vtáhnou a jen tak nepustí. Určitě neberte na lehkou váhu varování, které najdete na úplném začátku – kniha toho nakonec může nabídnout hodně, záleží jen na tom, co od DR knih očekáváte.
Kdyby kolem knihy nebyl takový hype, asi bych z ní byla odvařenější. Nicméně... jedná se o průměrný titul, a jsem zvědavá, jestli druhý díl bude opravdu "dark" a plný "romance".


Byla jsem velmi zvědavá, co se nového o Štefánikovi dozvím. Z hodin dějepisu jsem si mnoho informací o této osobě neodnesla. Komiks mě utvrdil v tom, že se nikdy nedozvíme, kým přesně byl, ale jeho role v CZ/SK dějinách je nezpochybnitelná.
Komiks má zajímavé zpracování. Skáčeme v čase a máme možnost nahlédnout do různých životních okamžiků Štefánika. Zároveň můžeme i pozorovat, jak se kolem někoho vytváří kult osobnosti, aby mohl být symbolem “pro něco.
Za velké plus považuji bonus na konci knihy, kde jsou mini medailonky, které čtenářům jednotlivé postavy (které v komiksu vystupují) blíže přibližují.
Za drobné minus považuji absenci popisků, které by čtenáři usnadnily orientaci v čase.
Jinak si myslím, že se jedná o zajímavý prvek do hodin historie...


(SPOILER) Tentokrát se banda vydá na dobrodružnou cestu, která nebude o zachraně nějakého místa, ale o jejich kamarádovi - o Sonnym. Opět nechybí zajímavé lokace, postavy, mini bitky, apod. Během čtení můžeme pozorovat, co s námi dělá touha po tom, abychom někde zapadli a byli něčeho součástí. Jak nám lži a přetvářky mohou ještě více ublížit. Sonny je velkým hrdinou, jelikož bude muset překonat svůj nedostatek (porucha řeči, protože je golem) a svěřit se svým kamarádům. Týmu se povede si vše vyříkat a výprava bude mít šťastný konec... ale v bonusové části zjišťujeme, že něco velkého se chystá a je jen otázkou, kdy naše banda hrdinů bude stát před obří výzvou...


Nebudu lhát... myslela jsem si, že mangy jsou takové ty uzounké sešitky. O to více jsem byla překvapena, když jsem zjistila, že jde o skoro 800 stránkový kousek.
Příběh se točí kolem popravčího - ronina Asaemon Jamada. Jeho přístup k práci. Životní filosofie. Zásady. Svým způsobem mi připomínal našeho kata Mydláře. I přesto, že jeho práce byla opravdu drsná (místy “nechutná), tak stále tu byl velký prostor, abychom mohli Jamadu vidět jako člověka.
Kromě brutálních scén, je zde i mnoho poznámek pod čarou, popřípadě “meziscén, kde se dozvídáme něco o historii, hierarchii v rámci justice apod. Tyto fun facty jsem milovala a některé věci jsem si později ještě i dohledávala.
I přesto, že jsem měla strach, že se mi kniha v ruce rozpadne (ono se to nezdá, ale je to fakt bichle), tak se mi povedlo hřbet nezlomit.
Pokud milujete japonskou historii a kvalitní kresbu, tak tuto mangu doporučuji.


(SPOILER) Na konci prvního dílu jsem byla lehce otrávená a doufala jsem (zvhledem k tomu, kolik má druhý díl stran), že si Pád užiji 2x tolik. Well... já se fakt snažila najít něco, co by se mi líbilo... snažila!
Plusko dávám za nové lokace v podobě dominant, do kterých jsme v předchozím díle ještě nezavítali. I samotné zkoušky, které museli šampióni podstupovat byly fajn, i když člověk brzy pochopil, že vždy testem projdou na první pokus.
Postavy byly nesnesitelné. Popravdě jsem začala záhy fandit všem, kteří chtěli vysokou magii získat pro sebe a šampióny povraždit - oni si nezasloužili přežít. Někdo by mohl říci, že u několika postav dochází i k nějakému vývoji... dovolím si nesouhlasit. Některé pouze začaly fňukat mnohem méně.
Co se týče romantických scén a obecně nějakých citů, tak... to byla hodně špatná telenovela. Já jsem postavám ty city nevěřila. I způsob, kterým se postavy párovaly byl takový zvláštní. Popravdě jsem to brala za dost rušivý prvek, který místy zbytečně odváděl pozornost od už (tak docela dost nudného) děje.
Ze všeho nejvíce jsem byla zklamaná z děje. Dost často se opakovaly momenty, popisy, informace z předchozího dílu. I přesto, že se zde občas objevily pokusy o nějakou převratnou zápletku, tak jsem brzy prokoukla, jak to celé dopadne a opět se ukázalo, že se postavy a logika v těchto knihách (velmi širokým) obloukem sobě vyhnuli.
Jsem opravdu mrzutá. Osobně si myslím, že se nejedná o dostatečně silný příběh, aby šlo o dilogii. Úplně na pohodu by se celý děj vlezl do jedné knihy. Tím, že se zde objevuje mnoho převzatých prvků z Hunger Games (a Neřádi jsou k této sérii i dalšími čtenáři přirovnáváni), tak nelze k Neřádům přistupovat s nízkými nároky. Bohužel... anotace k oběma dílům zněly zajímavě. Obálky byly jednoduché a dokázaly zaujmout. Ale příběh byl, bohužel, slabý... postavy ufňukané a nesympatické... dialogy průměrné...
A taková perlička na konec... i přesto, že dialog snese mnoho nespisovných prasáren, tak z každého BYSME (správný tvar je BYCHOM) jsem měla tiky...
