Christeene komentáře u knih
Dokonale. Pohled pana Hermana je mi opravdu blizky. Jeho prednaska-dokonala.
Prijemne napsana kniha. Fakta podporena studiema. Co se psalo davalo smysl. Zadne wow se u me uplne nekonalo a neco se opakovalo az mockrat-proto hvezdicka dolu. Celkove kniha, co stoji za precteni.
(SPOILER) Nebylo to spatne. Uvaha zajimava, nektere momenty byly az absurdni (vse odhali jeden Ital a vzdy ma pravdu, ale agenti mu neveri-takovy trosku Beckovy horor)...vubec by knize neuskodilo tak o 100 stran mene ;) ale jako oddychovka asi dobry.
Nejhezci na knize je obalka a tam to bohuzel konci. Napad byl asi dobry, ale pribeh znacne pokulhaval. Autorka si navymyslela postavy a pak mi prislo, ze nevedela, co s nimi.
(SPOILER) Druha kniha a uz na prvni strance jsem si rikala, proc jsem si to delala. Ta vsudypritomna prirovnani mi lezla na nervy uz u knihy prvni. Pribeh je o nicem, kdyz se pujdete zeptat tetky do trafiky na jeji zivot, bude to zazivnejsi. Myslela jsem si, ze hure nez Tsunami byt nemuze, ale spletla jsem se, och, jak seredne, muze byt i hur.
Jen tedy shrnuti (spoiler!): Marta mrtva, Igor-nestastny, Tereza-zahorkla, nestastna a jeste tak jako alkoholicka, Vanda-nestastna a zbouchnuta, Adam-sadisticky, nasilnicky psychopat a ve finale asi nestastny, Anna-mrtva, Kluk-tak nejak smutny tulak, Mateo-vypsychnuty klavirni virtuoz, ktery uz si nejspis nezahraje.
Projev pana Stocka je takovy, rekneme, lidovy, coz me osobne lehce iritovalo. Co me ovsem iritovalo neskutecne, tak byl pocet gramatickych chyb-vazne Gbely?!
Oproti Pravidlum zdvorilosti se dostavilo jedno obrovske zklamani, a to z jazyka. Ta nadhera zde chybela na kazde strance. Pribeh hezky a zajimavy, zejmena v tom, jak nenasilne je popisovano i politicke pozadi.
Zajimava temata, ktera jsou hezky zpracovana. Nekdy bych uvitala, kdyby se slo vice do hloubky nebo se nabizel nejaky zaver.
Napad hezky. Zpracovani uz horsi. Nektere pribehy davaji smysl, ale nekde se skace od jednoho k druhemu bez zjevne provazanosti-mozna by pomohlo lepsi pouzivani odstavcu. Gramatika neni silnou strankou autora a bohuzel zjevne ani korektorky. Obrazovy material je dost amatersky a nekdy nedava uplne smysl…viz napriklad detail kliky.
Kniha je urcena spise pro pololaiky az odborniky. Ja, jako nemedicinsky vzdelany clovek, jsem mela problemy s odbornejsimi vyrazy a prehledem farmak.
Jsem asi v pulce a bohuzel musim souhlasit s jinymi recenzenty. Obcas je to proste shluk slov a nejasnych metafor. Cte se to opravdu spatne-o vztazeni do “deje” nemuze byt ani rec. Urcite doctu, ale jen z ucty k panu Glazarovi a vsem, co si to peklo museli “odzit”.
Zbytecnejsi knihu jsem asi jeste necetla. I clanek v Blesku ma vyssi hodnotu…
Zajimava kniha plna mouder vychodnich zemi-konkretne Bhutanu. Jedine, co me rusilo byly pravopisne chyby a ruzne preklepy-s ohledem na maly pocet stran to mohlo byt rozhodne lepsi. Take mi trochu vadilo, ze zde byl az dost zminovan UNICEF (nic proti nemu). Naopak chvalim nadherne obrazky!
Nemuzu si pomoct, ale mne se to libilo. Neni to zadne narocne cteni, ale to u BN snad nikdo neocekava, ne? Prijemna oddechovka. Jedine, co mi to kazilo bylo, ze za oknem nesplouchal ocean, ale padal snih.
Tato kniha je celkove slabsi nez dve predesle. Je to spis takovy denicek pana Hermana. Bohuzel, potencial tam byl. Take mi prislo, ze se dost opakovalo z predeslych knih.
Super kniha, zajimave teorie. Urcite stoji za precteni. Hodne dobre ozdrojovane.
Jako nebylo to spatne. Zajimavi lide, bohuzel mi rozhovory prisly mnohdy takove povrchni a vzajemne nekonzistentni.
Informace asi fajn, ale to podanistrasne spatne se mi to cetlo a prislo mi, ze je to to stejne stale dokola a dokola a dokola. Ke knize mi bohuzel sedi neco jako, ze 100x nic umorilo i osla. Tretinovy rozsah by bohate stacil.
Marne premyslim, co napsat pozitivniho. Ocekavala jsem hodne a dostala opravdu malo. Marne jsem premyslela, kdo ma byt cilovou skupinou, ale neprisla jsem na to. Hodne to pripomina knihy L. Lanczove, kdy jsem cetla knihu jednu, kdyz mi bylo nact a stacilo to i tehdy.
Pridavna jmena a obrazna prirovnani v kazde druhe vete je proste moc. Zapletka? Chybel tam uz jen zeleny muzicek z Marsu. Vseho moc vcetne poctu stran, i kdyz ty se nascitaly i temi radoby grafickymi predely v podobe 4 svislych carek.
Skvela kniha, u cteni me mrzelo, ze neni prelozeno nic o Enronu, to by bylo take pekne pocteni. Musim priznat, ze nekolikrat jsem ve cteni musela zastavit a ujistit se, ze se to opravdu stalo. Poklona novinari za odvahu, se kterou provedl cele odhaleni. Doporucuji i film, ktery vznikl.