ciaram komentáře u knih
K autorovi jsem se dostala přes komentáře u Reillyho - že Rollins je lepší. :o)
Vzala jsem tedy prvního knihu ze série - a ano, uznávám, je skvělý vypravěč. Postupně splétá nitky v gradující finále. Je akční, je i vtipný. A hlavně - rozhodně ještě i pár dní po přečtení si v hlavě přehrávám některé "scény" z knihy. Rozhodně se nejedná o jednohubku, protože těch informací ke zpracování je tam opravdu dost a tentokrát jsem se po těch místech i pídila na internetu.
Myslím, že by si zasloužil filmové zpracování.
(SPOILER) Moc se mi líbí vymyšlený svět. Líbí se mi, že se děti opravdu chovají jako děti, nejsou zaměnitelné, každé je osobité. Jen mi trošku vadilo směřování děje. Jsou na dětském táboře, v noci mají chodit do Zmijulanu, ale prakticky se nic moc neděje, nemyslím si, že je využitý potenciál. Vasilisa se moc ve svých dovednostech neposouvá, na to, že se má účastnit největší události v osudu Eflary a Ostaly. U otce stále není jisté, na čí straně stojí. Finále je odbyto strašně rychle a abych řekla, měla jsem v něm nakonec trochu zmatek. Pak jsou tam ale zajímavá místa, např. setkání s Eflariem (Eflariusem?). Nemůžu dát ale plný počet, naopak se to více blíží k 3,5*. Paradoxně to ale čtivé je, proto ty 4*.
Pěkná jízda od začátku do konce. Čte se to samo. Některé hlavní postavy se musejí vyrovnávat se svými činy, odhalují další tajemství Babylonu a konečně vyjde najevo, co s Genesis plánovali. Adamité (alias Imago) ale také nehráli úplně čistou hru, jsou však nakonec upřímnější. Genesis si musí vybrat, na kterou stranu se nakonec postavit. Mají stejný cíl, dostat se domů.
Velmi milé překvapení. České reálie Moravského Brodu a na pozadí záhrobí, nekromant, řešení případů, duchové. Ze začátku jsem měla problém, že to na mě působilo jako povídková kniha, což vlastně tak trochu je. Benedikt totiž řeší různé případy, ale ten první se táhne přes všechny ostatní jako červená nit. Je to čtivé, zajímavé, postavy Benedikta a Zuzany se mi líbí. Takže rozhodně jdu i do dalšího dílu. Mimochodem jsem si místa v příběhu vyhledávala na netu :), tak mě to chytlo. Jen jsem je nenašla. :o))
Také patřím k těm, kteří mají s knihou problém. O světě se toho moc nedozvíme, vlastně jen tak mimochodem, aby se vysvětlilo chování postavy. Princové se svým vlivem působí zajímavě, ale moc prostoru nedostávají. Na můj vkus se tam opravdu moc vaří, jak už psala P-puma pode mnou, hrdinka se chová vysloveně hloupě. Asi největší problém mám s celou zápletkou. Věštba se naplňuje a mocná čarodějka, místo aby své vnučky připravovala, vypráví "mýty", které je mají přesvědčit, aby byly poslušné a bály se? Takhle to chtějí zastavit? Jooo - ale pak najednou Emilia začne kouzlit a ovládat svou magii, kruci - kde vzala zaklínadla. Kdy se je naučila? Kolik vlastně těm postavám je? Emilia je líčena jako ta klidná, poslušná a pak se "vrhne" na Iru a začne ho vášnivě líbat, protože už se předtím kvůli sázce nebo opilosti líbala. Ty jo - kde se to vzalo?
Jediné, co mě přesvědčí otevřít druhý díl, je má zvědavost, na jaké straně vůbec Ira stojí.
Stále se jedná o milý příběh, který je sice vyprávěn jednoduše, přesto poutavě. Zajímají mě osudy naší trojky. Svět se utěšeně rozšiřuje, nezapomíná se na starší postavy a zároveň potkáváme nové. Děti zažívají úspěchy i pády , někdy lehce předvídatelné, a pak do děje paní Pacovská vetkne i docela těžké myšlenky - ztrátu a vinu, ze které ale vlastně vzejde něco dobrého. A naopak, jasně pozitivní setkání přináší i hořkou pachuť. Jediné, co mě při poslechu zarazilo, byl, z mého pohledu, useklý konec. Ověřila jsem si to i v knize, že je to tak správně. Jako by autorka chtěla navázat další situací, ale nakonec se rozhodli, že už by ten díl byl příliš dlouhý. V žádném případě to ale neubírá na kráse. Pro děti a dospělé s dětskou duší doporučuji :) Opět poklona paní Vinklárkové za čtený projev.
Na Všechno, co chci jsem byla zvědavá. Byla jsem připravená na romantiku i sex, ale k tomu si mi dostalo i vzdělání o moderním vztahu k vlastnímu tělu a to tak okatě a nešikovně, až mi to kazilo radost ze čtení. Jasně, že je to důležité téma, šikana až hejtrovství opravdu existuje.
Ale co takhle genderová vyváženost, proč, když byla hlavní postava boubelka, tak i chlap nebyl kulatější. Ten splňoval klasické standardy - vysoký, svalnatý a samozřejmě pohledný :), ale chápu pointu, že i vysportovanému chlapovi se mohou líbit oblé rysy.
Na jednu stranu autorka přesně vystihla, že oběti si samy sebou nebudou ohledně svého těla nikdy jisté, i kdyby se protějšek rozkrájel a milionkrát je přesvědčoval, že se mu líbí taková, jaká je. Tomu začne věřit opravdu velice pomalu, jestli vůbec a ne na pár stránkách, které tomu autorka věnovala. Prostě zamýšlený efekt totálně zabila. Ve skutečnosti nepředstavila to daleko důležitější - jak s takovým jednáním bojovat, opět nechala lepší náhled na sebe stavět na kladném ohodnocení od někoho jiného, než sama od sebe. :( Proto jen ty tři ⭐.
Poslouchala jsem jako audioknihu. Tentokrát mi to moc nesedlo. Přišlo mi to téměř hysterické a aktérka jakoby neznala tečku. Jinak měla velmi příjemně zabarvený hlas, ale podle mě neodpovídal mladé ženě, která je hlavní postavou.
Příběh jako takový se zabývá těžkým tematem - "násilnou" smrtí dítěte, sonda do nefunkční rodiny, ne všechny linky mi přišly dotažené. Tentokrát mi totožnost vraha během knihy ani na mysl nepřišla, ale nemám s jeho motivací problém - je uvěřitelná, byť paradoxní.
No, nedá mi to, a musím se poklonit milanovi1315, že knihu ohodnotí podle třetího souvětí, pak si dá knihu do přečtených a ještě příběhu, který vlastně nečetl, dá odpad - co na to říct...
Tak série má k letošnímu roku 16 dílů :) (doufejme, že se s vydáváním dostane nakladatelství aspoň do půlky). Je to zábavná, čtivá, akční, docela i vtipná oddechovka.
Hlavní hrdinka se nebere vážně, chrlí ironické poznámky jednu za druhou a s nikým si nebere servítky. Oceňuju, že všechny postavy mají rozdílné, přesto sympatické charaktery (u mě vede Kittyina rodinka od rodičů po mazlíky). Na chvíli mě zamrzel obligátní trojúhelník, který se naštěstí vyřešil. Ke konci jsem se trošku prala s tím, že mimozemšťani 50 let bojují se superbytostmi a Kitty to vyřeší za týden - na druhou stranu - říká se, že v jednoduchosti je krása (a vtip :o) a mimozemšťani holt myslí jinak.
Takže za sebe (i přes výhrady) říkám ano dalším dílům - jsem zvědavá na další střípky z mimozemského života.
Kniha je výborná a čte se sama. Protože jsem nejdřív viděla seriál (a miluju ho) - musela jsem se nejdřív popasovat s knižní Rizzoliovou. Po dočtení musím konstatovat, že obě díla - jak seriál - tak kniha - mají své kvality, byť každý trochu někde jinde. Ale je to stejné jako u Reichsové - rozdíl mezi knižní Brannanovou a seriálovými Sběrateli kostí, ale stejně tak obojí stojí jak za vidění tak za přečtení.
Mně se tento díl líbil víc než ten první. Přibývá zajímavých postav, děj má náboj a spád. Oceňuji i humor, který se tu objevuje. Samozřejmě měl příběh zajímavou, i když ne zcela neočekávanou, tečku, díky které se těším na další díl.
Noo - páni - co bude dál?
Tak tohle bylo první, co mě napadlo po dočtení tohoto dílu. Jinak je to klasická Merit - hubatá, loajální, ochranářská a hlavně čtivá. S překvapivým koncem (eufemismus). Snad vydají i další díl, i když nevím, jak z tohoto autorka vybruslí.
Smekám před interpretem Vasilem Fridrichem. V jeho podání jsem si užila každou minutu. Líbí se mi, jak s podrychtářem prožíváme jeho život s případy, které se něj docela kupí. Na záda mu dýchá inkvizice, setká se s Janem Husem, ženské mu zase dávají zabrat. Prostě skvělý příběh.
Tak tohle bylo čtivé překvapení. Kupodivu vulgarity mi nevadily, brala jsem to spíš jako svérázný vyjadřovací styl postav. Chlapi motající se kolem nelegální činnosti se asi nebudou vyjadřovat korektně. Neumím si představit, že bych nebyla ve své mysli ukotvená svou pamětí - to musí být značně stresující. Takže Doe celkem chápu. Erotika v pohodě, nebyla na sílu a dala se číst. Za mě v rámci žánru spokojenost. Půjdu do dalšího dílu.
Posloucháno jako audiokniha. A také díky tomu příběh dostává čtyři hvězdičky. To Luboš Ondráček a jeho interpretace mě vtáhla do knihy. Na moji současnou jepičí trpělivost a soustředěnost tam bylo příliš mnoho politiky. Byla ale podána s tolik potřebnou nadsázkou, že jsem jí dala. Elektronický hlas Mikea mě bavil, život na Luně taky nebyl marný. Víckrát už se ale k této knize vracet nebudu.
Mně se prostě autorův styl líbí. Jistě, Nimbus je klasický druhý díl, ale i přesto se děj dál vyvíjí. Prostě je jen rozehrán do doufejme grandiózního finále. Autor vede svůj fiktivní svět směrem, který jsem vůbec nepředpokládala. Ne, že by nebyly některé věci předvídatelné, ale tuším, že to je jen kvůli věkovému zařazení. Těším se na poslední díl. I když si asi počkáme, protože v originále vyjde až v listopadu 2019 (+ český překlad) - takže to rok 2020 jistí.
Čte se to skvěle, postavy jsou sympatické, prostředí je velice atraktivní, a rozhodně na českém trhu knih pro děti tento žánr chybí, ale...
Asi mi nejvíc vadilo kopírování dějového schématu Harryho Pottera. Nevěřila jsem zdejším komentářům, protože, co si budeme povídat, vymyslet něco úplně originálního, je pěkná fuška. Navíc čtenáři vidí občas spojitosti i tam, kde "nejsou". Tady je toho ale opravdu hodně, čímž mi autor úplně sebral radost z očekávání věcí příštích. Když už při vstupu na scénu jedné postavy od začátku víte, že bude tou zápornou postavou (protože schéma HP) - tak je po napětí a děj je předvídatelný - že půjdou tam, kam nemají, koho budou považovat za zápornou postavu atd., atd. Možná je to můj problém, že jsem prostě čekala něco jiného.
Doporučuji dětem, zejména pokud nečetli HP, bude se to líbit. Doporučuji tolerantním dospělým, protože se to čte dobře, jen musíte vypnout hlavu. Takže příběh 3* + 1* za krásné ilustrace. Pane autore, věřte více své vlastní fantazii - potenciál je obrovský.
Taková knižní road movie (bookie). Metro jsem poslouchala v podání Filipa Čapky. Přeci jen bylo znát, že jsem si to nefixovala očima a v jednotlivých stanicích a jménech jsem měla guláš. Potenciál to má - mělo, ale bylo tam toho moc, takže ve skutečnosti to byly zkratkovité epizody, které hlavního hrdinu posouvaly dopředu, i když k tomu příliš své iniciativy nepřidal. Splácání komunistů, fašistů, indických kast, satanismu, Velkého červa a filosofických debat o pravosti či nepravosti svých vjemů bylo prostě moc překombinované. Dala bych jenom tři hvězdy, ale tu další navíc dostalo Metro za svět na povrchu, ten mě bavil a hodně zajímal. Nevím, jestli je v knize, ale pak jsem si našla mapu moskevského metra a ten popis mi dával větší smysl :)
Jonnasovy knihy jsem poslouchala v pořadí A - S - Z (haha - v abecedním pořádku) - ale ne - prostě tak, jak jsem na ně narazila. Každopádně stejné pořadí u mě má i jejich "oblíbenost". A opravdu hodně - zejména Zabijákovi - pomohl hlas Martina Stránského a jeho pojetí knih. Zabiják tak trošku u mě dojel na výběr "tématu" církve, který příliš nevyhledávám, a i když se do něj dost silně "naváží", není to moje gusto. Na druhou stranu obecně svým humorem Jonasson moje gusto je - jsem ráda, že tato kniha byla jiná. Už jenom výběrem nesympatických postav - řekněme, že jsem jim přála jiný konec - nějaký v duchu Jonassonovy absurdnosti. Nu což, autor jim dopřál jiný - já se aspoň bavím tím, že jim vymýšlím svůj vlastní ;).
"...Pak se vrátila k dívčímu příjmení Perssonová, přičemž nezvážila důsledky pro chlapce, který už dostal křestní jméno Per (ne že by nebylo možné jmenovat se Per Persson nebo třeba Jonas Jonasson, ale někomu to může připadat fádní)..." :)
Ve spin-offu série mají předchozí postavy překvapivě hodně prostoru - zejména vztah Butche a Marrisy, ale ani nováčkové nejsou ošizeni. Nehlédneme pod pokličku nového výcviku, seznámíme se s novými postavami, které budou více či méně sympatické. Je tu načrtnuto, čemu se možná autorka dál bude v sérii věnovat - přebudování upírské společnosti či řešení zločinů páchaných upíry. (A nebo taky ne - ale naštěstí bezduší v tomto díle nemají téměř žádnou roli). Každopádně nosným tématem jako vždy - jsou romance - ať už mezi známými členy nebo mezi nováčky. Wardová umí pracovat se vztahy a proto ji také ráda čtu. Po tolika dílech je to jako "vrátit se domů". :o)