Clara del Valle
komentáře u knih
Příběhy z korfských uliček
Pavla Smetanová
Rozpaky a zklamání. Přijde mi to jako vaření z vody, úporná snaha z mnohokrát popsaného ještě něco vyždímat. Některé historky jsou vysloveně banální a nudné ( z výšky padají vejce, pátrání, byli to holubi... to jako vážně?) navíc styl mi chvílemi připomínal slohovku žákyně ZŠ, která ma popsat, co dělala o prázdninách. Dočteno silou vůle, když jsem za knihu vyhodila peníze, bylo mi líto jí nedočist.
Vířivka
Lucie Konečná
To byla teda nálož! Silný příběh, závažné téma. Hodně se mi líbil úsporný styl příběhu, připomínalo mi to mojí oblíbenou autorku Helle Helle. Doporučuji!
Tiché roky
Alena Mornštajnová
Obálka knihy slibovala úplně jinou knihu než jsou ty předchozí. Omyl... kniha je naprosto stejná jako ty předchozí.
Ještě není konec
Michal Sýkora
Skvělé, velice čtivé.. jen to rozuzlení je pro mne spíše zklamáním. SPOILER! Můj muž hned na základě malého okamžiku v seriálu nastřelil pachatele a trefil ho ... já mu odporovala, že je to moc okaté, čekala jsem to kapku složitější - mluvím o seriálové adaptaci. To, že v knižní předloze k odhalení pachatele napomohla víceméně náhoda, je právě to zklamání. Ale jinak vynikající!!
Zatracené kyselo
Jaroslava Vilemína Kadlasová (p)
Slabá kniha. Velmi nezajimavá a velmi nudná. Vzpomínky na doby minulé mají možná hodnotu pro samotnou autorku, ale pro čtenáře je to bohužel o ničem. Recepty jsou v dnešní době velkého zájmu o vaření a v éře vypravných a často i poutavě psaných kuchařem úplně pasé. Ztracený čas a bohužel vyhozené peníze vzhledem k tomu, že jsem si knihu koupila.
Veselí
Radka Třeštíková
Tak zase ne. Další nedočtená kniha a ztracený čas. Moc dlouhé, rozvláčné na to, že se tam nic neděje a kniha nemá žádný smysluplný děj, pokud tedy nepočítám ježdění hovnocucem sem a tam (hahaha), popíjení slivovice, chození se slepicí k veterináři a jiné dějově velmi zajímavé epizody. Začátek přitom celkem legranda, říkám si autorka se dala na humor, ale buď ho bylo málo nebo moc, nevím, každopádně od půlky mě to opět přestalo bavit a dočítala jsem jen silou vůle a bez většího zájmu a stejně jsem to do samotného konce nedala. Jak to s Eliškou dopadlo netuším a je mi to fuk. Kniha je prý autobiografická, autorka z toho kraje prý pochází, udělat z lidi rodného kraje snůšku věcně nalitých neschopných lemplů... no nevím. Ale třeba jsem jen toto dílo a jeho myšlenkovou hloubku nepochopila.
Zmizení Adéle Bedeauové
Graeme Burnet Macrae
Výborný psychologický román s detektivní zápletkou. Při čtení této knihy jsem měla pocit, jako bych sledovala francouzský noirový film. Konec jsem odhadla dobře, ale jsem po opravdu moc spokojená, to už musí být, abych knihu přečetla na jeden zátah.
Půlnoční linka
Lee Child
Dobrý, fakt dobrý... konečně. Už jsem se bála, že Lee Child ostré vystřílel a není kde brát, předchozí tři příběhy jsem přečetla silou vůle a zklamání bylo velké, nelíbily se mi, ale tady jsem velmi spokojená. Silný příběh z vojenského prostředí.
Cop
Lætitia Colombani
Takto si představuji knihu pro ženy. Nesmírně silná, emotivní kniha. Prožívala jsem příběh každé ze tří hrdinek naplno, doufala jsem, že se Sarah vzpamatuje, přestane lpět na práci a zaměří se na své děti a pro ně bude bojovat, fandila jsem lásce Giulie a Kamala a jejich láskou se dojímala a příběh Smity a její dcery mě nesmírně zasáhl, jen velmi těžko jsem ho vydýchávala a doufala v happy end. Věřím celým srdcem, že to Smita a Lalita dokázaly a lepší život si vybojovaly. Skutečnost, že kdesi na opačném konci světa takto lidé žijí, je pro mě šílená a nepředstavitelná. Knihu jsem měla půjčenou z knihovny, ale ještě dnes si jí jdu koupit, chci jí mít doma!
Muž a žena
Michal Viewegh
Obvykle knihy, které mě nezaujmou a nebaví, bez milosti odkládám, ale tady jsem spokojená dočetla, dostala jsem víc, než jsem od autora, kterému fandím a jehož osud mě svým způsobem dojímá, čekala - tři velmi slušné povídky v jedné knize, u mě fakt dobrý. Je fajn, že se to zlepšuje, držím palce!
Ohnivé znamení
Juraj Červenák
"Na hraběnce by si i tady kaprál vylámal své instrumenty. Tvrdá jako náhrobek z mramoru." Jaroš se zatvářil, jako by notářovo tvrzení přijal jako výzvu.
Jaroš měl očividně nějaký plán, protože krátce před tím měchem rozdmýchal uhlíky ve výhni a hlouběji do ní zasunul mučící nástroje. Oči mu zvláštně svítily, ale možná to byl jen odraz žhavých uhlíků.
Stejně ho nejdříve mučili. Stein neměl to srdce to Jarošovi odepřít.
To je humor přesně podle mléko gusta! A Jaroše prostě miluju. Celá trojka je úžasná, skvěle se ti tři doplňují - hodnej, zlej a ten třetí vzadu. Parádní díl, za mě zatím nejlepší. Nemůžu se těch knih nabažit a doporučuji je, kudy chodím, protože tohle je prostě parádní čtení.
Krev prvorozených
Juraj Červenák
Tak... a mám nového oblíbeného autora, kterému se povedlo takřka nemožné. Díky jeho sympatické hlavní trojici mě začala bavit historická beletrie, kterou nikdy nečtu. Díky za Výzvu a slovenského autora v ní. Velmi příjemné čtení. A nejlepší je takový to pousmání během některých pasáži, humorné situace, usmívat se u popisu mučení je slušný bizar. Jaroš jednoznačně nejsympatičtější... asi proto, že moc nemluví :-) my dva bychom si určitě rozuměli. Hrozně moc se těším na další díly, bohužel zatím jen tři.
Mlýn na mumie
Petr Stančík
Pro mne literární laskomina. Nádhera. Normálně jsem četla a tetelila se blahem. A komisař Durman? Jedna z nejsympatičtějších postav, o jaké jsem poslední dobou četla.
Počátek
Dan Brown
Panebože, to zase bylo dílo!! :-)) Polopatická, schématická a hlavně nesmírně nudná splácanina /dramatické napětí a spád se skutečně netvoří chaotickým přeskakováním z místa na místo a z postavy na postavu/, první polovina připomíná turistického průvodce po Bilbau a Barceloně se vsuvkami z Wiki, do toho samozřejmě symbolog a krásná intelektuálka, jeden církevní hodnostář, jedna tajná společnost...tentokrát alternativní církev, jeden pohanský vizionář, pár agentů tajných služeb...jo a jedna královská rodina :-) a všechno se to honí navzájem a pak se nám autor pokusil naservírovat odpovědi na hluboké otázky typu Kdo jsme, kam jdeme formou jakési pomatené prezentace... strašný! Na tyto filozofické otázky dokázal odpovědět Vladimír Renčín jedním vtipem :-)Pro mě ztracený čas a určitě poslední Brown. Stačilo.
Tady byla Britt-Marie
Fredrik Backman
Já jsem zklamaná. Autor je rutinér, jede podle stejné šablony, jen místo nerudného vysírače Oveho stvořil pedantickou obsedantně-kompulsivní Britt-Marie. Obě knihy naprosto stejné a jsou velmi, velmi patetické. Zatímco napoprvé jsem to u Oveho přešla a kniha mě bavila, teď mě to dost štvalo. Závěr jsem dočetla jen s velkým sebezapřením a dost letmo, z toho uplakaného kýčovitého patosu se mi dělalo špatně. Vzhledem k tomu, že Babičku jsem odložila po zhruba dvaceti stranách myslím, že další knihy od tohoto autora už zkoušet nebudu, přeci jen mám raději autory, kteří umí nabídnout něco víc než jen šablonovité vypočítavé klišé.
Uloupený život
Karel Josef Beneš
Ve srovnání se současnými knihami je tato už trochu archaická a některé pasáže jsou k uzoufání zdlouhavé, ale ten příběh je neskutečně silný! Až mrazí z té představy, čím vším si Martina musela vnitřně projít.
Svědkyně ohně
Lars Kepler
Velmi čtivé. Sice plné teatrálnich klišé a také velice brzy zjevné, kdo tahá za nitky (kdo jiný, že jo, fakt není těžké na to přijít, když se pachatel nabízí hned po pár stránkách, je to víceméně pořad stejně u tohoto typu knih) ....ale dalo se.