Corell komentáře u knih
Jozef Karika v knize Na smrt vystavěl uvěřitelnou atmosféru příběhu, který čtenáře udržuje v napětí. Konec se dal sice postupně tušit, ale nezklamal – naopak, zapadl do celkového rámce příběhu přesně tak, jak měl.
Kniha osloví především fanoušky válečných příběhů. Po Trhlině či Tmě je tento žánrový posun vítaným krokem, kterého by se Karika měl rozhodně držet.
Vyprávění je napsáno svižně a plynule – příběh nemá žádné hluché místo a nutí čtenáře obracet stránku za stránkou. Během dvou dnů ji zhltnete a zůstane ve vás pocit, že potřebujete další podobné čtení. Postavy jsou vykresleny s hlubokým pochopením lidské povahy; každá z nich je živá, autentická a snadno se do nich lze vcítit. Sama jsem v Porubě vyrůstala a tamní taverny dobře znám – právě proto se mě příběh tolik dotýká.
Scarlett Wilková nabízí vhled do života svých postav, činí je srozumitelnými a velmi lidskými. Až uvidíš moře je krásně napsanou knihou, která přináší víc než jen příběh – odhaluje svět, který čtenář nejen sleduje, ale skutečně prožívá.
Au, au, au...to bolelo! Nezbývá než souhlasit s komentářem Petry (pdoubkova). Za mě nejslabší keplerovka. Bohužel.
Tahle kniha nemá hluchého místa. Vypravěčské nadání autorky je neuvěřitelné a kniha mě na tři dny totálně pohltila. Jak těžký je návrat do reality...
Za mě na prvotinu naprosto výborné! Hlavní postavy mě bavily. Příběh má spád, je promyšlený a celkově kniha rychle vtáhne do děje. Konec malinko uspěchaný, ale pořád velice povedená kniha.
Za mě byla kniha malinko zklamání. Čekala jsem na ni v knihovně dlouho a moc jsem se těšila. Rozhodně nemohu říct, že by mi "kniha nedala spát", jak avizovala.
Řekla bych, že jde o naprosto průměrnou severskou detektivku, které prostě něco chybělo a spoustu nadbývalo. Naprosto mě zklamal konec, který vyústil v úplnou Bondovku. Postavy mi bohužel také nijak k srdci nepřirostly. Kniha je prostě průměrná a kdyby to šlo, ohodnotím 3,5 hvězdičkami.
Nemohla jsem se Stalkera dočkat, kniha byla výborná, přesto místy malinko absurdní. Rozhodně jsou však Keplerovi špičky a Písečného muže mám stále jako jejich number one :).
Miluju knihy JKR. Po Volání kukačky jsem očekávala vydání Hedvábníka velice nedočkavě a musím říct, že jsem ohromně doufala, že mě nezklame. NEZKLAMALA!!!
Jsem nadšená a mé očekávání se naplnilo. Upřímně si myslím, že číst texty JKR je jednoduše radost.
Tohle je prostě bezkonkurenční počteníčko. Nemůžu se dočkat dalších dílů!
Za mě veliké zklamání ...!
Přesně jako ostatním mi absolutně chybí smysluplný děj, snažila jsem se brát styl psaní s rezervou, ale v polovině jsem to vzdala, protože by šlo o ztrátu času. Velká škoda, na Bridget jsem se opravdu těšila.
Mlýny osudu byla první kniha, kterou jsem od Theorina četla a musím říct, že to byla příjemná změna po všech severských detektivkách.
Mnozí tady hodnotí, zda byla kniha dostatečně „akční“, ale upřímně...v této knize nejde o akčnost ani nic podobného, Mlýny osudu je jednoduše detektivní román a jeho přednosti jsou úplně někde jinde.
Ostrov Öland je další místo, které chci jednou navštívit, už teď mi chybí...stejně jako Gerlof!
Velice zajímavý příběh, silné téma...ale mám pocit jako by psal tuto knihu redaktor bulvárního plátku. Kniha ve mě vzbuzuje celkovou nedůvěru jak v autora, tak ve velkou část obsahu.
Milovaná kniha mé sedmileté "zlobilky', musíme ji číst stále dokola ... asi jí nikdy nepřestane bavit a to je moc dobře :)
Závěje je první kniha, kterou jsem od této autorky četla a přesto, že byl příběh maličko překombinovaný, jak už se jeden ze čtenářů v recenzích zmínil - byla opravdu velice čtivá a strhující, místy tak napínavá, že jsem ji nedokázala odložit. Knihu jsem zvládla přečíst během jednoho večera a noci. Pokud máte rádi napínavé příběhy, tak mohu jen doporučit.
Vzkaz v láhvi se stal velice jednoduše mou nejoblíbenější knihou od Jussi Adler-Olsena. Oddělení Q a jeho podivínské postavičky si snad musí získat každého ;). Na řadě je Složka 64 a já budu moc ráda, pokud bude stejně skvělá jako Vzkaz v láhvi!
Luxusní! :) Šílená kniha - šíleného muže! Holka mnohooká! ... moc jsem se pobavila!
Brak, odpad...! Strašně blbej nápad tohle číst :D!
Po shlédnutí dokumentu o tomto spisovateli, kde mě zaujal jako člověk... jsem se i já rozhodla přečíst si jeho knihy. Žena v kleci byla první. Ze začátku jsem měla pocit, že si hlavního hrdinu příliš nezamiluji, celkově byly postavy takové negativní a nezajímavé...časem jsem názor změnila. Uznávám, že Písečný muž (Lars Kepler) měl větší spád a daleko lépe se mi četl, ale přesto musím říct, že se mi kniha moc líbila . Pravda - zápletka byla poměrně jasně předvídatelná (aspoň pro nás - věrné čtenáře Nesbeho), ale přesto mě kniha od poloviny táhla svým spádem. Jussiho tedy doporučuji a pokračuji knihou "Vzkaz v láhvi", která už na mě čeká....!
Neuvěřitelný příběh a pohled tzv. "z druhé strany". Ráda čtu knihy o druhé světové válce, bojím se však, že žádná jiná už tuto nepředčí....
Rozhodně stojí za přečtení!