cori komentáře u knih
Hanka zjišťuje, že stále žije maminka její zesnulé babičky a další příbuzní z této rodové linie, a to dokonce na zámku Vozovice, na němž na konci války záhadně zmizela prababiččina starší sestra Emilka, které je Hanka podobná. Dětští čtenáři se dozví informace o odsunu Němců a česko-německých křivdách i o osudu nejen historických objektů znárodněných komunisty. Kromě pátrání Hanka řeší i první lásku a vybírá si mezi dvěma nápadníky.
Napínavé pátrání puberťačky Hanky s ironickými poznámkami po osudech autorky nalezeného deníku a její židovské kamarádky se čte jedním dechem a přímo vybízí k vlastnímu pátrání po osudech členů vlastní rodiny.
Autorka si za téma zvolila dosud opomíjené téma poválečné americké správy Německa v jedné ze čtyř spojeneckých okupačních zón. Hlavní hrdinka Millie pracuje v rámci armády na výsleších Němců, kteří jsou podrobováni lustracím. Sama jako bývalá berlínská Židovka, které se podařilo prožít válku v USA, cítí k Němcům nenávist. Ona i další kolegové si v sobě nesou trauma, že přežili a jejich blízcí, kteří zůstali v Německu, nikoli. Román přináší plno otázek o odpuštění nejen druhým, ale hlavně sobě samému.
Top manažerka Malvína se zamiluje do tatéra Areka. Oba mají za sebou neradostné dětství a ztrátu nejbližších a bojí se otevřít nové lásce. Hlavní hrdinka se chová ve vztahu jako puberťačka, tajemství vyplouvají na povrch a vše koření sexuální scény. Ženské čtení pro dlouhé zimní večery.
Autora rozčílilo podání Codexu gigas ve Strachově detektivce Ďáblova lest, a proto na své náklady vydal tuto cca 50 stránkovou knížečku, ve které se pokouší přijít s novou hypotézou o jeho vzniku. Podle něj Codex nevznikl v Podlažicích, ale v Břevnově na objednávku knížete Jindřicha Břetislava, který jej chtěl darovat císaři Jindřichovi VI. jako poděkování za jmenování knížetem a odpuštění dluhu. Kniha měla reprezentovat, nikoliv být čtena. Proto prý bylo jedno, co v ní bude, hlavně aby byla popsaná. Řazení textů proto nedává smysl. Teorie je to zajímavá, ale bude se dokazovat těžko.
(SPOILER) Laura Volfová přijde o manžela a nemůže se dostat z depresí. Odstěhuje se na samotu do Colorada, kde se věnuje pěší turistice a hledá jakýkoliv smysl života. Autorka předkládá příběh o ženě, která se nemůže vyrovnat se ztrátou své lásky. Z USA se přestěhuje do ČR, kde se vdá a plánuje rodinu, ale po ztrátě se opět vydává do USA. Příběh končí happyendem. Některá spojení mi přišla neobratná a americké reálie plné klišé (např. chápající a empatický Indián).
Dojemný příběh o dívce, které umírající stařec pomůže nalézt chuť žít, zpracovává téma pozůstalých, kteří si vyčítají, že milovanou osobu nedokázali zachránit.
Nora se pokusí o sebevraždu a v bezčasí mezi životem a smrtí navštíví půlnoční knihovnu. Čtivý příběh o tisících možných životech zaujme každého, kdo si někdy pomyslel, jak by jeho život vypadal, kdyby to či ono udělal nebo neudělal. Hlavním poselství : Život získá smysl, když jsme obklopeni lidmi, kterým na nás záleží.
(SPOILER) Podivné monstrum, sídlící v opuštěné papírně, se živí obyvateli městečka Kamenné Stromy. Kryštof a jeho kamarád Vašek, který je doma zneužíván, cítí, že venku číhá zlo. Horor zasazený do roku 1997 či o rok později nabízí velmi brutální scény s utrženými končetinami, valícími se střevy a bezhlavými těly. Konec v podobě happyendu, kdy se dá rodina a parta opět dohromady, je opravdu nečekaný.
Pečetník Al získává parťáka šotka a společně pátrají po organizaci, která pašuje nadpřirozené bytosti do našeho světa a využívá je k nekalým záležitostem. Zajímavá je i zápletka s prokletím, které nosí smrt. Nenáročný oddechový příběh. Ráda si přečtu i další díl, abych zjistila původce kletby.
(SPOILER) Román sleduje životní etapu Kick Kennedyové od jara 1938, kdy byla představena jako debutantka na královském dvoře a seznámila se s Billym Hartingtonem (budoucím vévodou z Devonshiru), po srpen 1944, kdy ji potkaly dvě osudové rány. Ve válce zahynul její starší bratr Joe i manžel. Kniha je trochu rozvláčná, některé pasáže, kdy se Kick modlí a řeší svůj vztah k matce, ke katolické církvi a svou roli, kterou má před veřejností a voliči v USA i v Británii jako členka kennedyovského klanu, jsou nezáživné. Většinu knihy se také řeší, že si katolička nemůže vzít protestanta, jinak bude zatracená.
Příběh se odehrává v Londýně v letech 1845 až 1846, kdy se slečna Eleonora Beadyová snaží na soukromé klinice svého poručníka studovat a praktikovat medicínu, na kterou má talent. Dobová morálka a úzkoprsost licencovaných lékařů ji brání v jejím zájmu a hrozí jí obvinění za porušení zákona. K tomu se připojuje dilema, zda se vdát či pokračovat pokoutně v medicíně. Obě autorky vystupující pod pseudonymem Audrey Blake Regina Sirois a Jaima Fixsen skvěle vystihly dobové reálie a díky studiu dobových lékařských žurnálů popsaly i konkrétní medicínské případy. Svým románem také vzdaly hold odvážným průkopnicím v mužských oborech.
Sled veselých zážitků, které autorka zažila s deváťáky a osmáky před rokem 1989. Historky jsou typu schovaných olomouckých tvarůžků v jídelně, branné cvičení, hodiny ruštiny a krasnyj život, práskací kuličky v kamnech ve třídě atd.
(SPOILER) Autorka chtěla vzdát hold pracovníkům Louvre, kteří během okupace s nasazením života dělali tajné soupisy ukradených uměleckých památek a míst, kam je Göring odvážel. Éliané, studentka umění, přijde o rodiče i mladší sourozence, zapojí se do odboje a hraje před nacisty dvojí hru, přitom zažije zradu od své první lásky. V roce 2015 Remy utíká na Riviéru, aby zapomněla na bolest ze ztráty rodiny, přitom jí pomáhá fotograf Adam. Aby toho nebylo málo, zjišťuje osudy svých biologických prarodičů. Rodinné vztahy jsou dost spletité. Autorka do příběhu naroubovala nejen popravování a represe nacistické totality, ale i komunistickou totalitu, během níž byli stříleni lidé, kteří se pokoušeli překonat Berlínskou zeď. Tato linka mi přišla už navíc.
Snová scéna s objetím milenců v Buchenwaldu byla jako z červené knihovny.
Primárním cílem a poselstvím této knihy je upozornit veřejnost na problematiku promlčitelnosti trestných činů vraždy a znásilnění, které jsou v ČR promlčeny již po 20 či 10 letech, na rozdíl od VB či USA, kde promlčitelnost těchto trestních činů neexistuje. Autoři připomínají některé známé mediální případy z uplynulých 30 let, které se nepodařilo vyřešit, a uvádějí i některé případy ze Slovenska nebo USA. Upozorňují na nové vědecké možnosti, které umožňují vypátrat pachatele i třeba po 70 letech. Například využití genealogických soukromých databází (móda rozborů DNA a hledání příbuzných a tvorba rodokmenů). Emotivní jsou i výpovědí příbuzných, kteří stále čekají na to, že bude vypátrán vrah jejich blízkého člověka.
Autor propojil dvě atraktivní témata - právnické prostředí a holocaust a vytvořil tak sérii knih, kdy ústřední dvojice právnička a vyšetřovatel odkrývají dávné příběhy svých klientů přeživších holocaustu. Tentokrát pátrají po osudech dvojčátek vyhozených z vlaku směřujícího do koncentračního tábora. Klientka Lena vypráví o životě v židovském ghettu, práci v textilní továrně, likvidaci ghetta, odboji, věznění v pobočném táboře Gross Rosen v českém Poříčí (Parschnitz) u Trutnova a v Osvětimi.
Autor se sice snažil vylíčit vše podle historických faktů a moc si nevymýšlel, ale přece jen mu něco uniklo. Píše o československém odboji, ale nezmiňuje, že během války zde byl Protektorát a Slovenský stát. Tvrdí, že československý odboj byl poražen kvůli Stalinově politice stejně jako Varšavské povstání. Měl na mysli Slovenské národní povstání. Nedokážu si představit, kde by se na českém venkově vzaly během války banány. Cituji: Češi byli moc milí a občas nám přinesli ovoce, pár banánů nebo kus sýra a hodili nám to přes plot. (s.254). Nevím, jestli je to chyba autora nebo překladatele, ale otec Leny nebojoval v 1. světové válce jako důstojník rakousko-uherské armády v Galicii, ale v Haliči. Přesto řadím tuto knihu výš než smyšlenky typu Tatér z Osvětimi, Osvětimská ukolébavka, atd.
Autorka na sto procent využila vzpomínek a vyprávění Řeků a jejich potomků, kteří přišli do Československa v roce 1948 a zapojili se do projektu Paměti národa Post Bellum, a napsala jedinečnou knihu mapující život jedné řecké rodiny od roku 1948 do roku 2018. Sledujeme příběh desetileté Sotirie, která přežije bombardování vesnice, její dětství a dospívání v českých dětských domovech, její kamarádky Kouly, ztracených rodičů Miltiada a Elpidy, manžela Janise, dcery Anny. Ačkoliv svůj nový domov našli na severní Moravě a v Ostravě, stále touží po návratu do své vesničky v řeckých horách. Když se jim po mnoha desetiletí jejich přání splní, zažijí zklamání, jejich návrat je nežádoucí a veškeré doklady jejich existence jsou vymazány (vytrhány stránky z matrik). Příběh dává čtenářům naději, že na každého čeká štěstí jako na Sotirii, která ho v pozdním věku nalezne na ostrově Kefalonia.
Devatenáctiletý jezdec Filip vzpomíná na své okouzlení koňmi, přihlášení do jezdeckého oddílu, první projížďku na koňském hřbetu, partu kamarádů, zážitky z různých závodů v parkuru a drezuře, první lásky a zklamání. Příběh se odehrává v 70.letech 20. století a končí odchodem Filipa na vojnu, kdy se 2 roky se svým Country neviděl. Doporučuji pro milovníky koní a jezdectví, protože autor popisuje jen tréninky a závody a brigády.
Podle názvu a anotace jsem si myslela, že se jedná o romantické povídky, ale jsou to vydané blogy, které mě teda moc svou myšlenkovou hloubkou neuchvátily.
Příběh pokračuje na konci června, kdy En pátrá po své matce a Bílé komnatě, kde by měl být ukryt odkaz Hanuše Nápravníka. Na scénu se vrací Tonda z prvního dílu a Dorota z druhého dílu. Jirkovi jde opět o život (cesta korytem podzemní řeky, výbuch), ale nakonec vše dobře dopadne a všichni se usmíří. Logika děje trochu pokulhává, ale atmosféra rozpadávajícího se města a opuštěných dvorků a domů tento mínus vyrovnává.