Coucouha komentáře u knih
Konec opět trochu přitažený za vlasy - v poslední době s tím mám trochu problém. Vždy je děj knihy napínavý a čtivý, ale koncem to autor překombinuje buď velkými náhodami nebo prostě "šokujícím" závěrem, který by se v reálném životě nestal. I tak ale musím říct, že jsem byla do knihy naprosto "zažraná" a nemohla jsem ji odložit. Čtivé, napínavé a téměř do posledních stran jsem nevěděla, kde leží pravda. Super!
Kniha se mi líbila. Vtáhla mě do děje natolik, že jsem ji přečetla za 2 večery a nemohla jsem ji odložit. Celkově mi dost připomíná Poslední paní Parishovou, ale ta byla o něco lepší, takže jsem musela dát "jen" 4 hvězdičky. Jinak byla kniha opravdu skvělá a nebýt epilogu, líbila by se mi ještě víc. Musím říct, že poslední dobou se mi dost často u knih stává, že ty epilogy jsou až moc přitažené za vlasy a konec knihy díky nim není až tak atraktivní. Každopádně se ale už těším na 2. díl :)
Od začátku se mi kniha četla velmi dobře. Děj byl zajímavý, napínavý a nutil mě číst dál a dál, ale hvězdičku musím strhnout za konec. Skončilo to přestě tak, jak jsem si říkala "no snad na konci nebude to a tamto..." a bohužel jsem se trefila. Takže konec moc rychlý, jednoduchý a nereálný. Celá kniha byla napínavá právě tím, že takhle by se to vše mohlo v reálném životě stát, ale opravdu by to vše skončilo určitě jinak. Škoda, mohlo to být lepší, ale i tak je J.P. Delaney autor, od kterého si ráda přečtu jakoukoli knihu.
Ryan Holida - co k němu dodat. Zatím jsem od něj četla 3 knihy a vždy je mám celé olepítkované, vyznačené a toužím je po dočtení hned číst znovu. Přijdou mi spíše jako učebnice a proto je čtu celkem dlouho. Často si na ně během dne vzpomenu a zkouším aplikovat to, co se díky nim učím. Vyhovuje mi, že dokáže věci i názorně vysvětlit.
I po přečtení Vězenkyně zůstává Za zavřenými dveřmi tou nej knihou autorky.
Ale...kniha se mi fakt líbila. Nemohla jsem se odtrhnout a přečetla jsem ji za dva večery...ten druhý večer jsem jí musela dočíst do jedné ráno i když jsem věděla, že vstávám v pět :). Takže byla kniha opravdu chytlavá a nemohla jsem ji odložit. Tohle prostě autorka umí a proto se taky těším na knihu Host, kterou jako jedinou zatím přečtenou nemám.
Téma únosu mi přišlo zajímavě zpracované i když to bylo trošičku překombinované, ale i tak se mi to líbilo. Místy mi to přišlo až nereálné, ale na čtivosti to neubíralo. Takže za mě spokojenost.
Super kniha! Ano, co se týka sebevzdělávání, tak jsem určitě četla lepší, ale i tahle je perfektní. Připadá mi, že je orientovaná na takový ten každodenní život. Jako by chtěla dát návod na to, jak žít lépe v každodenních situacích, kdy musíme ráno vstanout, jít do práce, zvládnout pracovní proces a potom vše ostatní doma tak, abychom byli spokojení a šťastní. Celou knihu mám polepenou lepíkama a několikrát jsem v ní listovala. Po přečtení mi zůstane na mojí oblíbené poličce knih, ve kterých často listuji.
Tohle bylo super! Trochu mi to připomínalo Kravaťáky...každopádně se zde objevovalo dost aktuálních a důležitých témat, o kterých je potřeba mluvit. Líbil se mi děj, postavy i to prostředí - právníci, svět bohatých a různé odvrácené strany na první pohled nablýskaného životního stylu.
Konec velmi reálný...ač by to tak nemělo být.
Rozhodně to ale není thriller. Nebyla jsem vůbec v napětí. Prostě klasická beletrie pro muže i ženy. Ale za přečtení určitě stála a vřele doporučuji!
Měla jsem čtenářské období, kdy jsem četla hlavně "motivační literaturu" s různými tipy na to, jak být lepší. Tyto knihy jsem hltala ve velkém, ale v každé bylo jen pár průlomových myšlenek. Zbytek byl balast. Z každé se dal udělat v podstatě výcuc na jednu stranu.
Tahle Arnoldova kniha je ale jiná. Zpočátku jsem si chtěla zvýraznit dobré myšlenky...došlo mi ale, že bych si zvýrazňovala celou knihu. Takže pokud chcete opravdu něco motivačního, co vás nakopne a otevře vám oči, tak tahle kniha stačí. Přečteno na jeden zátah a myslím, že z ní budu dlouho čerpat. Dokonce mám chuťi si ji hned přečíst znova :D nebo se ji naučit zpaměti. Z mého pohledu je to fakt TOP kniha (i když se tedy nejedná o žádný literární zázrak).
(SPOILER) Pozor spoiler!
Založte si blog, pište v něm o tom, co vás zajímá a z toho vydělávejte tisíce měsíčně. A propojte to s FB a Instagramem. Tohle se v knize dočtete. Ano, má pár zajímavých myšlenek - konkrétně mám v knize 6 lepíků, ale tím to končí. Zřejmě je to tím, že je napsaná v roce 2016 a dnes už téměř neaktuální, ale je to pro mne zklamání. Čekala jsem mnohem více.
Rychleji mluvit nedokážu mě ohromně bavilo, takže jsem myslela, že kniha bude podobná. Ale vůbec mě to čtení nebavilo a musela jsem se do něj vyloženě nutit. Nevím, jestli to třeba bylo mým rozpoložením nebo čím, ale toto bylo fakt zklamání. Asi bych si měla tu předchozí knihu přečíst znova a porovnat to...třeba se mi jen změnily preference...
Tohle bylo strašně fajn a už se těším, až tuto knihu budu předčítat dcerce.
Perfektní. Moc ráda běhám, ale mám období, kdy běhám fakt hodně a pak mám útlum. Tohle mě dost motivovalo a jelikož chci zase od 1.1. začít běhat, tak to bylo ideální. Tohle se fakt povedlo. Je vidět, že autor ví, o čem mluví.
Musím říct, že tento thriller se opravdu povedl. Vždy jsem se těšila na večer, až se pustím do čtení a zhltla jsem ho za 3 dny. Kdybych měla více času, dala bych ho i na jeden zátah. Velice čtivě napsaný a nutilo mě to vždy celý den myslet na to, co se bude dále dít. Eva i Claire mi byly něčím sympatické a jednoduše mě zajímal celý ten děj. A musím říct, že konec jsem čekala úplně jiný, takže jsem byla velmi překvapená. Tohle se opravdu povedlo!
Celou knihu jsem byla přesvědčená, že dám 5 hvězdiček. Místy jsem dokonce zažívala takový ten WOW efekt, kdy mi hondě věcí došlo a z určitých myšlenek mě až mrazilo. Prolínání roku 2017 a 1952 mi přišlo dost zajímavé a nutilo mě to číst a číst...a poslední kapitola + epilog všechno zvrátila. Bylo to až moc "ezo"?...nevím, jak to nazvat, ale celkový dojem z knihy mi to pokazilo, takže jednu hvězdu strhávám, ale určitě si ještě od Markéty něco přečtu. Je to sympatická baba - mýval na piku, ale co už. Já jako švédský architekt s tím dokážu žít :)
Přečteno nakonec za více dnů než jsem čekala. Tato kniha mě totiž dostávala místy do fakt velkých "depresí" a musela jsem ji odkládat. Až moc jsem ji prožívala díky tomu, že Přátelé prostě miluju a koukám na ně pořád dokola. Navíc Chandler a Monika jsou pro mě nejvíc top seriálový pár.
Jednou jsem si ke čtení dokonce nalila víno a ani jednou jsem si necucla...všechno to bylo až moc děsivé na to, aby to zažíval jeden člověk.
Musím uznat, že po tom, co všechno Matthew pil a jaké bral léky, tak jsem se ještě nakonec divila, jak moc dobře na tom ty roky byl. Prostě bych čekala, že na tom bude ještě hůře...a to na tom byl dost špatně i tak. Ale to, co vše konzumoval, to byla teda síla. A jak dlouho!
Nakonec jsem se ale rozhodla strhnout hvězdičku za překlepy, za tu zmatenost v časech (já bych více uvítala, kdybych věděla, v jakém roce se zrovna nacházíme). Připadalo mi to, že se moc skáče tam a zpět a já se místy ztrácím. A taky bych knihu uvítala v některých pasážích delší, protože mě to zajímalo ještě více do hloubky.
...ale to už se bohužel nedozvíme....nikdy...je to velmi smutné...RIP Matthew/Chandlere
Krásná knížka. Měla jsem pár výhrad, ale je to fajn - povzbudí.
Btw. celou dobu jsem myslela na heslo: "Work hard in silence. Let success be your noise."
Moc nechápu ten hype, který jsem o knize zaznamenala. Byl to průměrný příběh. Připadalo mi, že má zbytečně moc stran a to příběhu uškodilo. V podstatě to bylo pořád to samé dokola. Knihu jsem dočetla, ale dalo mi to opravdu moc přemáhání.
Snad nejvíce rozporuplná kniha, jakou jsem doteď četla. Vůbec nevím, co si o ní myslet. Místy naprosto geniální, místy pěkně na hlavu/blbá.
Každopádně autor rozhodně zažil moc nepěkných životních situací, ze kterých mi bylo mnohdy úzko